NÁSEP

Hráz z hlíny nebo z kamenů, či dokonce zeď, sloužící jako opevnění nějakého místa.

Obranný násep (heb. so·lelahʹ) byl hrází postavenou z navršené hlíny (a někdy z kamenů), ze které vojáci vybudovali šikmou plošinu, na niž přinášeli obléhací berany a jiné obléhací vybavení pro dobytí opevněného města. (2Sa 20:15) Asyrský král Senacherib navršil obléhací násep proti Lakiši. Vykopávky v Lakiši ukázaly, že se tento násep skládal převážně z kamenů spojených velkým množstvím malty. Nicméně Senacherib nebyl schopen vystavět obléhací násep proti Jeruzalému. (2Kr 19:32)

Obléhací náspy proti Jeruzalému a Tyru měly být navršeny Nabukadnecarem, králem Babylóna. (Jer 6:6; Ez 21:22; 26:7, 8) Obléhání Jeruzaléma bylo prorocky znázorněno, když byl Ezekielovi dán pokyn, aby do cihly vyryl model Jeruzaléma a aby proti němu postavil obléhací násep. (Ez 4:1, 2)

Násep (heb. ma·córʹ), o němž je zmínka u Zecharjáše 9:3, 4, se zjevně vztahuje k silnému opevnění Tyru, jež se skládalo z vysokých zdí postavených z velkých kamenných bloků. Město Babylón bylo neobvykle silné a mělo dva náspy, vnitřní a vnější, které byly udělány z cihel. (Viz heslo BABYLÓN č. 1.)

V některých případech je násep (heb. chél), který má město jako součást svého opevnění, postaven z hlíny, jež byla vykopána při hloubení příkopu kolem města. Ten násep, který byl navršen z hlíny z příkopu v Chacoru, byl asi 15 m vysoký. A tak vrchol náspu měřeno ode dna příkopu byl ve výšce téměř 30 m. Také Jeruzalém měl své vlastní opevnění, což zahrnovalo i násep. (Ža 122:7; 48:13; viz heslo OPEVNĚNÍ.)

Jako jistá záchrana, srovnatelná se zdmi a náspem, může sloužit božská pomoc či ‚záchrana‘. A tak Izajáš 26:1 říká — a zjevně poukazuje na Jeruzalém —, co Jehova Bůh udělá pro toto město: „On staví záchranu jako zdi a násep.“