Jaká je naděje, že války skončí?

PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA v letech 1914 až 1918 byla nazvána válkou, která ukončí všechny války. Od té doby však proběhlo více než dvě stě válek včetně té dosud největší — druhé světové války.

Je jasné, že lidské snahy skoncovat s válkami naprosto selhaly. Můžeme se proto divit, že mnozí lidé říkají „Války budou pořád“? Je to i váš názor?

Založením Spojených národů v roce 1945 po druhé světové válce se sledoval cíl dát lidem sužovaným válkou naději na svět bez válek. Tato naděje je vyjádřena nápisem na zdi na náměstí Spojených národů v New Yorku. Stojí zde: PŘEKUJÍ SVÉ MEČE V RADLICE A SVÁ KOPÍ V ZAHRADNICKÉ NOŽE: NÁROD NEPOZVEDNE MEČ PROTI NÁRODU ANI SE JIŽ NEBUDOU UČIT VÁLCE.

Je smutné, že národy svým válečným štvaním z této krásně vyjádřené naděje na mír udělaly frašku. Přesto se tato slova splní! Stane se tak proto, že před více než 2 500 lety vyšla ze zdroje, který je vyšší než nedokonalí lidé. Tato slova jsou slibem Všemohoucího Boha. — Izajáš 2:4.

Falešná naděje

Bylo mnoho lidí, kteří vzhlíželi k církvím s očekáváním, že ony pomohou vytvořit svět osvobozený od válek. Ve skutečnosti se však církve prokázaly jako jedny z nejvíce rozdělujících, agresivních sil. Frank P. Crozier, britský brigádní generál z první světové války, se například vyjádřil: „Křesťanské církve jsou největší krvežíznivci, jací existují, a hojně jsme jich využili.“

Je tedy velmi důležité, abychom rozlišovali mezi křesťanstvím pravým a křesťanstvím falešným. Ježíš poskytl jednoduché pravidlo, aby nám v tom pomohl: „Poznáte je podle jejich ovoce.“ (Matouš 7:16) Slova neboli tvrzení nejsou dostačující. Steve Whysall, redaktor vancouverského listu Sun, to znázornil takto: „Ne všichni lidé, kteří nosí modré montérky postříkané olejem, jsou mechanici, i když vypadají jako mechanici. . . i když říkají: ‚Jsme mechanici.‘“

Whysall toto znázornění vztáhl na křesťanstvo a řekl: „Často uslyšíte, jak lidé hovoří o tom, že to nebo ono bylo vykonáno ve jménu křesťanství a že to byla hrozná věc. Ano, bylo to hrozné. . . Ale kdo kdy řekl, že ti, kteří dělali takové hrozné věci, byli křesťané?

Řeknete, že to prohlašují uznávané církve. Dobře, kdo však tvrdí, že uznávané církve jsou křesťanské?

Vždyť papež žehnal Mussolinimu, a jsou doklady o jiných hanebných činech papežů v minulosti. Kdo tedy tvrdí, že to byli křesťané?

Myslíte, že když je nějaký člověk papežem, že musí být křesťanem? Jen to, že někdo říká: ‚Jsem křesťan‘, neznamená, že jím opravdu je. Tak jako člověk, jenž tvrdí, že je mechanik, možná mechanikem není.

Bible dokonce varuje křesťany před lidmi, kteří se za křesťany budou vydávat. . . Žádný křesťan nemůže válčit proti jinému křesťanovi — bylo by to jako bojovat sám proti sobě.

Praví křesťané jsou bratry a sestrami v Ježíši Kristu. . . a nikdy, nikdy by si navzájem úmyslně neublížili.“

Potřebujeme tedy uplatnit Ježíšovo pravidlo a podívat se na ovoce, jež nesly církve. O jaké ovoce však jde? Bible poukazuje zvláště na jeden jeho druh, když říká: „Podle toho jsou zřejmé Boží děti a Ďáblovy děti: Žádný, kdo nekoná spravedlnost, nepochází z Boha, ani ten, kdo nemiluje svého bratra. Vždyť to je to poselství, které jste slyšeli od počátku, že máme mít jeden k druhému lásku; ne jako Kain, který pocházel z toho ničemného a zabil svého bratra.“ — 1. Jana 3:10–12.

Církve měly člověka povzbuzovat k lásce k bratrovi, ale místo toho jej podporovaly, a dokonce podněcovaly, aby bratra zabíjel ve válce. A tak se církve staly figurkami v rukou Satana Ďábla, právě tak jako byla figurkami i náboženství starověkých Egypťanů, Asyřanů, Babylóňanů a Římanů. Ježíš Kristus nazval Satana ‚panovníkem tohoto světa‘, a o svých následovnících řekl: „Nejsou částí světa, právě jako já nejsem částí světa.“ (Jan 12:31; 17:16; 2. Korinťanům 4:4) Církve se však učinily nedílnou součástí tohoto světa.

Z toho je zřejmé, že Bůh tyto církve nepoužívá ke splnění svého předsevzetí stvořit svět osvobozený od válek. Bez ohledu na to, co říkají vojenští kaplani a jiní církevní představitelé, Bůh se ve válkách národů nestaví na žádnou stranu.

Jakým způsobem se splní Boží slib, že budou odstraněny války? Překuli skutečně nějací lidé své meče v radlice? Ano, někteří to opravdu udělali.

Lidé, na nichž se splňuje Boží slib

Přední církevní historik C. J. Cadoux poukázal: „Raní křesťané vzali Ježíše za slovo. . . Své náboženství úzce ztotožňovali s mírem. Silně odsuzovali válku kvůli krveprolévání, které působila. Vztahovali na sebe starozákonní proroctví, jež předpovědělo přeměnu válečných zbraní na zemědělské nástroje.“ — Izajáš 2:4.

Ale co dnes? Existují lidé, kteří berou Ježíše za slovo a opravdu milují jeden druhého? Překuli v důsledku toho své meče v radlice? Encyclopedia Canadiana zaznamenává: „Dílo svědků Jehovových je oživením a obnovením prvotního křesťanství, jak je praktikoval Ježíš a jeho učedníci v prvním a druhém století našeho letopočtu. . . Všichni jsou bratry.“

A tak, v souladu s Ježíšovým příkazem milovat jeden druhého, svědkové Jehovovi odmítají nenávidět nebo zabíjet své bratry, i když ti snad patří k jiné rase nebo národnosti. (Jan 13:34, 35) Martin Niemöller, vůdce protestantismu v Německu, zaznamenal, že „po staletí [církve] vždy souhlasily s tím, že se žehnalo válce, vojákům a zbraním, a velmi nekřesťanským způsobem se modlily za zničení svého nepřítele“. Nicméně v protikladu k tomu řekl, že svědkové „šli po stovkách a tisících do koncentračních táborů a umírali proto, že odmítali sloužit ve válce a odmítali střílet na lidské bytosti“.

Ano, na rozdíl od lidí z jiných náboženství svědkové Jehovovi opravdu překuli své meče v radlice. Tím, že ‚nejsou částí světa‘, jak přikázal Kristus, se skutečně odlišují od ostatních náboženství. (Jan 15:19) Římskokatolický St. Anthony’s Messenger uvedl: „Svědkové Jehovovi stojí mimo ‚zavedený řád‘ a nepřijímají žádnou odpovědnost, aby žehnali čemukoli, co se rozhodne učinit světská vláda.“

Má se Boží slib o odzbrojení uskutečnit pouze tak, že své meče překuje v radlice jen několik miliónů jednotlivců ze všech národů? Rozhodně ne! Boží slib se splní v daleko větším měřítku a splní se překvapivým způsobem.

Jak nastane konec válek

Stvořitel, Jehova Bůh, ukončí války tak, že odstraní celou válečnou mašinérii a ty, kteří jsou za ni zodpovědní. Biblický žalmista vyzval čtenáře, aby uvažovali nad touto vzrušující vyhlídkou. „Pojďte,“ napsal, „pohleďte na Jehovovu činnost, jak uvedl na zem úžasné události. Působí, aby války ustaly až do nejzazšího konce země.“ (Žalm 46:8, 9) Jak pozoruhodné a burcující oznámení!

Je vyhlídka na svět bez válek příliš krásná, než aby to byla pravda? Pochybovači si to mohou myslet. Myslel si to dokonce i vojenský historik, jehož životní příběh je uveden na stranách 9 až 13 tohoto časopisu. Věnoval však čas tomu, aby pečlivě prozkoumal všechny doklady. Výsledkem bylo, že sám sobě dokázal, že Bible je opravdu spolehlivá. Zjistil, že biblická proroctví, jež se týkala dřívějších dějinných událostí, se spolehlivě splnila v pravý čas. To mu poskytlo důvod pro víru, že k událostem, které se podle proroctví ještě mají splnit, dojde přesně podle časového plánu.

Zamyslete se například nad tím, jak dnešní otřesné události dokonale odpovídají právě těm událostem, které podle Bible budou označovat poslední dny tohoto systému věcí. (Matouš 24:3–14; 2. Timoteovi 3:1–5) To znamená, že nyní žijeme v době, kdy má přijít Boží Království jako splnění modlitby, kterou Ježíš učil své následovníky, totiž: „Náš Otče v nebesích, ať je posvěceno tvé jméno. Ať přijde tvé království. Ať se stane tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.“ — Matouš 6:9, 10.

Jaký způsob příchodu Božího Království bychom měli očekávat? Biblické proroctví o tom říká: „A ve dnech těch králů [to znamená těch vlád, jež jsou nyní u moci] zřídí nebeský Bůh království, které nebude nikdy zničeno. A království nebude přeneseno na žádný jiný lid. Rozdrtí a ukončí všechna tato království [neboli vlády] a samo [vláda Božího Království] bude stát na neurčité časy.“ — Daniel 2:44.

Ano, Boží Království přijde překvapivým způsobem a odstraní všechny nynější vlády. Přijde právě tak, jako za Noemových dnů přišla předpověděná potopa. (Matouš 24:36–39; 1. Jana 2:17) Vzhledem k bezprostřednímu zničení všech nynějších vlád a všech náboženství, jež je podporují, je životně důležité, abychom jako jednotlivci prozkoumali svůj postoj. Budeme ochotni vynaložit úsilí a poučit se o Jehovovi Bohu a jeho Synu Ježíši Kristu a potom dělat to, co od nás vyžadují? (Jan 17:3) Budeme milovat jeden druhého, budeme odmítat ublížit svému bližnímu, a ukážeme tak, že jsme překuli své meče v radlice?

Pokud souhlasíte s tím, že války jsou nesmyslné, a přáli byste si žít na zemi, na níž bude úplný mír, spojte se se svědky Jehovovými. Rádi vám pomohou, abyste se dozvěděli více o tom, jak pod vládou Božího Království brzy jednou provždy skončí všechny války.

[Rámeček na straně 7]

Himmlerův plán se svědky Jehovovými

HEINRICH HIMMLER byl hlavou nacistických SS neboli elitních gard a během druhé světové války byl druhým nejmocnějším mužem v Německu, hned po Adolfu Hitlerovi. I když Himmler nenáviděl svědky Jehovovy za to, že se odmítali podílet na nacistických plánech dobýt svět, postupně k nim začal mít úctu. V jednom ze svých dopisů veliteli gestapa Ernstu Kaltenbrunnerovi Himmler napsal:

„Některé informace a postřehy nedávného data mne vedly k sestavení plánů, na které bych Vás rád upozornil. Jeden z nich se týká svědků Jehovových. . . Jak máme vládnout Rusku a jak je pacifikovat, až. . . dobudeme rozsáhlé oblasti jeho území?. . . Musí být podporována všechna náboženství a pacifistické sekty. . ., především věrouky svědků Jehovových. Je dobře známo, že posledně jmenovaní mají rysy, jež jsou pro nás neuvěřitelně praktické. Nehledě na skutečnost, že odmítají vojenskou službu a cokoli, co má něco společného s válkou. . ., jsou neuvěřitelně spolehliví, neopíjejí se, nekouří, jsou výjimečně čestní, houževnatí v práci. Co řeknou, to platí. To jsou ideální rysy. . ., záviděníhodné vlastnosti.“

Ne, Himmler by nikdy nepřesvědčil svědky, aby pracovali pro nacisty. Nepřál si, aby mírumilovné vlastnosti svědků působily na něj a na jeho lidi, ale chtěl tyto ideální vlastnosti přenést na obyvatele Ruska. To by z nich udělalo mírumilovné lidi a způsobilo by to, že by překuli své meče v radlice.

[Obrázek na straně 8]

Boží Království odstraní všechny válečné stroje a uvede lidi do pokojného nového světa