Druhá kapitola
Potěšující prorocká slova, která se vás týkají
1. Proč bychom se měli zajímat o Izajášovo proroctví?
KNIHU, která nese jeho jméno, napsal Izajáš před téměř 3 000 lety, ale i pro nás v dnešní době je tato kniha skutečně hodnotná. Z historických událostí, které Izajáš zaznamenal, můžeme poznat důležité zásady. A studiem proroctví, která Izajáš napsal v Jehovově jménu, můžeme posilovat svou víru. Ano, Izajáš byl prorokem živého Boha. Jehova ho inspiroval k tomu, aby zapsal dějiny předem — aby popsal události ještě před tím, než k nim došlo. Jehova tak ukázal, že dokáže budoucnost jednak předpovídat a jednak utvářet. Studiem knihy Izajáš se praví křesťané přesvědčí, že Jehova splní všechno, co slíbil.
2. Jaká situace byla v Jeruzalémě, když Izajáš zapsal svou prorockou knihu, a jak se to mělo změnit?
2 V době, kdy Izajáš dokončil psaní svého proroctví, Jeruzalém přečkal hrozbu ze strany Asyřanů. Chrám ještě stál a lid se staral o své každodenní záležitosti stejně jako stovky let před tím. To se však mělo změnit. Měla přijít doba, kdy bohatství židovských králů mělo být odneseno do Babylónu a mladí Židé se v tomto městě měli stát dvorními úředníky.a (Izajáš 39:6, 7) K tomu mělo dojít o více než 100 let později. (2. Královská 24:12–17; Daniel 1:19)
3. Jaké poselství je obsaženo ve 41. kapitole Izajáše?
3 Boží poselství předané prostřednictvím Izajáše však není jen poselstvím zkázy. Čtyřicátá kapitola knihy Izajáš začíná slovem „Utěšujte“.b Židé měli být utěšeni ujištěním, že buď oni sami, nebo jejich děti se budou moci vrátit do své vlasti. Tímto utěšujícím poselstvím pokračuje 41. kapitola a předpovídá, že Jehova vzbudí mocného krále, který vykoná Boží vůli. Obsahuje nová ujištění a povzbuzuje k důvěře v Boha. Také ukazuje, že falešní bohové, ve které lidé z národů vkládají svou důvěru, jsou bezmocní. To všechno slouží k posílení víry. Bylo to tak v Izajášově době, a je to tak i dnes.
Jehova vyzývá národy
4. Jakými slovy Jehova vyzývá národy?
4 Jehova prostřednictvím svého proroka říká: „Mlčky mi věnujte pozornost, ostrovy; a národnostní skupiny ať znovu získají sílu. Ať se přiblíží. V tom čase ať mluví. Sejděme se k soudu.“ (Izajáš 41:1) Těmito slovy Jehova vyzývá národy, které se staví proti jeho lidu. Ať před ním povstanou a začnou mluvit! Jak uvidíme později, Jehova — jakoby byl soudcem v soudní síni — vyžaduje, aby tyto národy opatřily důkazy, že jejich modly jsou praví bohové. Mohou tito bohové předpovědět skutky záchrany ve prospěch svých ctitelů nebo rozsudky nad jejich nepřáteli? A pokud ano, mohou taková proroctví splnit? Odpověď zní ne. To může udělat pouze Jehova.
5. Vysvětlete, proč Izajášova proroctví mají více než jen jedno splnění.
5 Když uvažujeme o Izajášově proroctví, mějme na paměti, že stejně jako mnohá biblická proroctví mají také Izajášova slova více než jen jedno splnění. V roce 607 př. n. l. Juda odejde do vyhnanství v Babylóně. Izajášovo proroctví však ukazuje, že Izraelity, kteří tam jsou drženi v zajetí, Jehova osvobodí. To se splňuje v roce 537 př. n. l. Toto vysvobození mělo paralelu na začátku 20. století. Během první světové války Jehovovi pomazaní služebníci na zemi prošli obdobím soužení. Tlak ze strany Satanova světa podnícený křesťanstvem, které je vůdčí částí Velkého Babylónu, v roce 1918 způsobil, že se organizované kázání dobré zprávy v podstatě zastavilo. (Zjevení 11:5–10) Někteří odpovědní úředníci Watch Tower Society byli na základě falešných obvinění posláni do vězení. Zdálo se, že svět v bitvě proti Božím služebníkům zvítězil. Potom je však, podobně jako v roce 537 př. n. l., Jehova nečekaně vysvobodil. Uvěznění úředníci byli v roce 1919 propuštěni a později byla zrušena obvinění, která proti nim byla vznesena. Sjezd, který se v září roku 1919 konal v Cedar Pointu ve státě Ohio, znovu oživil Jehovovy služebníky a ti se opět chopili díla kázání dobré zprávy o Království. (Zjevení 11:11, 12) Od té doby se rozsah tohoto kazatelského díla pozoruhodně zvětšil. Kromě toho se mnohá Izajášova slova znamenitým způsobem splní v přicházejícím pozemském ráji. Izajášova slova, která byla zapsána před dávnou dobou, se tedy týkají všech národů a lidí v dnešní době.
Je povolán vysvoboditel
6. Jak prorok popisuje budoucího dobyvatele?
6 Prostřednictvím Izajáše Jehova předpovídá, že jistý dobyvatel vysvobodí Boží lid z Babylónu a na nepřátelích Božího lidu vykoná rozsudek. Jehova se ptá: „Kdo vzburcoval někoho od východu slunce? Kdo ve spravedlnosti přistoupil k tomu, aby ho povolal k tomu, aby následoval Jeho nohy, aby před ním vydával národy a nechával ho, aby podmaňoval i krále? Kdo je dával jako prach jeho meči, takže je jeho luk proháněl jako pouhou slámu ze strniště? Kdo je stále pronásledoval, pokojně procházel pěšky po stezce, po které nepřišel? Kdo jednal a udělal to, že volal generace od začátku? Já, Jehova, Ten první; a u posledních jsem týž.“ (Izajáš 41:2–4)
7. Kdo je přicházejícím dobyvatelem a čeho dosahuje?
7 Kdo je ten, který má být vzburcován od východu slunce, z východních končin? Na východ od Babylónu leží Médo-Persie a Elam. Odtud se svými mocnými vojsky postupuje Kýros Perský. (Izajáš 41:25; 44:28; 45:1–4, 13; 46:11) Kýros sice není Jehovovým ctitelem, ale jedná v souladu s vůlí spravedlivého Boha Jehovy. Kýros si podmaňuje krále a ti jsou před ním rozptýleni jako prach. Na cestě za vítězstvím prochází „pokojně“ neboli bezpečně po stezkách, po kterých se obvykle necestuje, a překonává všechny překážky. V roce 539 př. n. l. se Kýros dostává do silného města Babylónu a dobývá ho. Díky tomu je Boží lid propuštěn, takže se může vrátit do Jeruzaléma a obnovit tam čisté uctívání. (Ezra 1:1–7)c
8. Co může udělat pouze Jehova?
8 Prostřednictvím Izajáše Jehova tedy předpovídá, že povstane Kýros, a zjevuje to dlouho před tím, než se tento král narodí. Něco takového může přesně předpovědět pouze pravý Bůh. Jehovovi se žádný z falešných bohů národů nevyrovná. Jehova proto odůvodněně prohlašuje: „Nikomu jinému nedám svou vlastní slávu.“ Pouze Jehova může právem říci: „Jsem první a jsem poslední a mimo mne není žádný Bůh.“ (Izajáš 42:8; 44:6, 7)
Vyděšený lid spoléhá na modly
9–11. Jak národy reagují na Kýrův postup vpřed?
9 Izajáš nyní popisuje, jak budou na tohoto budoucího dobyvatele reagovat národy: „Ostrovy viděly a začaly se bát. Samotné nejzazší konce země se začaly chvět. Blížili se a přicházeli. Každý pomáhal svému druhovi a člověk říkával svému bratrovi: ‚Buď silný.‘ Řemeslník tedy posiloval kovotepce; ten, kdo uhlazuje kovářským kladivem, toho, kdo buší na kovadlině, o pájení řekl: ‚Je to dobré.‘ Nakonec to někdo upevnil hřeby, aby se to neviklalo.“ (Izajáš 41:5–7)
10 Jehova se dívá asi o 200 let dál do budoucnosti a pozoruje světovou scénu. Mocná vojska vedená Kýrem postupují rychle a porážejí každého, kdo se jim postaví na odpor. Jak se Kýros přibližuje, národy — dokonce i obyvatelé ostrovů a lidé žijící v těch nejvzdálenějších místech — se chvějí strachem. V obavách se z nich stávají spojenci proti tomu, koho Jehova povolal z východu, aby vykonal rozsudek. Jeden druhého se snaží povzbudit slovy: „Buď silný.“
11 Řemeslníci pracují společně na zhotovení model, které by lid osvobodily. Tesař vytvoří dřevěný rám a potom povzbuzuje zlatníka, aby rám pokryl vrstvou kovu, možná zlata. Sochař uhladí kov kladivem a řekne, že pájení je dobré. Zmínka o tom, že se to upevní hřeby, aby se to neviklalo nebo neuvolnilo, jako například modla Dagona, která spadla před Jehovovou truhlou, je možná určitý sarkasmus. (1. Samuelova 5:4)
Nebojte se!
12. Jaké opětné ujištění dává Jehova Izraeli?
12 Jehova svou pozornost nyní obrací ke svému lidu. Na rozdíl od národů, které důvěřují svým neživým modlám, se ti, kdo svou důvěru vkládají v pravého Boha, nemusí bát. Jehovovo opětné ujištění začíná připomínkou, že Izraelité jsou potomky Božího přítele Abrahama. V pasáži plné velkého soucitu Izajáš přednáší Jehovova slova: „Ty, Izraeli, jsi můj sluha, ty, Jákobe, kterého jsem vyvolil, semeno mého přítele Abrahama; ty, kterého jsem uchopil od nejzazších konců země, a ty, kterého jsem povolal až z jejích odlehlých končin. A tak jsem ti řekl: ‚Jsi můj sluha; vyvolil jsem tě a nezavrhl jsem tě. Neboj se, vždyť jsem s tebou. Nehleď upřeně kolem, vždyť jsem tvůj Bůh. Opevním tě. Skutečně ti pomohu. Skutečně tě budu pevně držet svou pravicí spravedlnosti.‘“ (Izajáš 41:8–10)
13. Proč Jehovova slova budou pro zajaté Židy útěchou?
13 Tato slova budou pro věrné Židy, kteří se dostanou do zajetí v cizí zemi, jistě velkou útěchou. Bude opravdu povzbudivé, až v době, kdy budou vyhnanci, služebníky babylónského krále, uslyší, že Jehova je nazývá „můj sluha“. (2. Paralipomenon 36:20) Jehova je sice kvůli jejich nevěrnosti potrestá, ale nezavrhne je. Izrael patří Jehovovi, a ne Babylónu. Nebude důvod, proč by se Boží služebníci měli bát, až se bude přibližovat vítězící král Kýros. Jehova Bůh bude se svým lidem, aby mu pomohl.
14. Jak jsou slova, která Jehova řekl Izraeli, útěchou pro Boží služebníky dnes?
14 Citovaná slova jsou pro Boží služebníky ujištěním a povzbuzením až do dnešní doby. V roce 1918 toužili poznat, jaká je vzhledem k nim Jehovova vůle. Velmi si přáli, aby byli vysvobozeni ze stavu duchovního zajetí. Dnes toužíme po úlevě od těžkostí, které nám způsobuje Satan, tento svět a naše vlastní nedokonalost. Ale uvědomujeme si, že Jehova přesně ví, kdy a jak zasáhnout ve prospěch svého lidu. Jako malé děti se pevně držíme jeho mocné ruky a máme přitom jistotu, že nám pomůže, abychom uspěli. (Žalm 63:7, 8) Ti, kdo mu slouží, jsou pro Jehovu drahocenní. Jehova nás dnes podporuje, stejně jako svůj lid podporoval v obtížném období let 1918 a 1919 a jako pomáhal věrným Izraelitům před dávnou dobou.
15, 16. (a) Co se stane s nepřáteli Izraele a v jakých ohledech připomíná Izrael červa? (b) Vzhledem k jakému blížícímu se útoku jsou Jehovova slova povzbudivá zejména dnes?
15 Zamysleme se nyní nad tím, co prostřednictvím Izajáše Jehova říká dále: „‚Pohleď, všichni, kdo se proti tobě rozpalují, budou zahanbeni a budou pokořeni. Muži, kteří se s tebou pohádali, se stanou jakoby ničím a zahynou. Budeš po nich pátrat, ale nenajdeš je, ty muže, kteří s tebou zápasí. Stanou se jakoby něčím neexistujícím a jakoby ničím, ti muži, kteří s tebou válčí. Vždyť tvou pravici svírám já, Jehova, tvůj Bůh, Ten, který ti říká: „Neboj se. Já sám ti pomohu.“ Neboj se, červe Jákobe, muži izraelští. Já sám ti pomohu,‘ je výrok Jehovy, ano tvého Výkupce, Izraelova Svatého.“ (Izajáš 41:11–14)
16 Nepřátelé Izraele nezískají převahu. Ti, kdo se proti Izraeli rozpalují, budou zahanbeni. Ti, kdo proti němu bojují, zahynou. Zajatí Izraelité se sice zdají být slabí a bezbranní jako červ svíjející se v prachu, ale Jehova jim pomůže. Tato slova jsou během ‚posledních dnů‘ mocným povzbuzením pro pravé křesťany, kteří čelí zarytému nepřátelství tolika lidí ve světě. (2. Timoteovi 3:1) A tento Jehovův slib je opravdu posilující vzhledem k tomu, že se blíží útok Satana, o němž se v proroctví mluví jako o ‚Gogovi ze země Magog‘. Až Gog ve své zuřivosti zaútočí, bude se zdát, že Jehovův lid je bezbranný jako červ — jako lid, který „bydlí beze zdi“ a který nemá „ani závoru a dveře“. Ale ti, kdo doufají v Jehovu, se nebudou muset třást strachem. Samotný Všemohoucí za ně bude bojovat a vysvobodí je. (Ezekiel 38:2, 11, 14–16, 21–23; 2. Korinťanům 1:3)
Útěcha pro Izrael
17, 18. Jak Izajáš popisuje, že Izrael dostane sílu, a jakým splněním si můžeme být jisti?
17 Jehova svůj lid dál utěšuje: „Pohleď, udělal jsem z tebe mláticí saně, nový nástroj k mlácení s oboustranně ostrými zuby. Zašlapeš hory a rozdrtíš je; a z pahorků naděláš plevy. Převěješ je, a vítr je odnese a větrná bouře je rozežene různými směry. A budeš mít radost v Jehovovi. Budeš se chlubit ve Svatém Izraele.“ (Izajáš 41:15, 16)
18 Izrael dostane sílu, aby mohl přejít do útoku a — v duchovním smyslu — si podmanit své nepřátele připomínající hory. Až se Izrael vrátí z vyhnanství, bude triumfovat nad nepřáteli, kteří mu budou bránit v opětovném vybudování chrámu a jeruzalémských hradeb. (Ezra 6:12; Nehemjáš 6:16) Jehovova slova se však ve velkém splní na ‚Božím Izraeli‘. (Galaťanům 6:16) Pomazaným křesťanům Ježíš slibuje: „Tomu, kdo vítězí a zachovává mé skutky až do konce, dám autoritu nad národy, a jistě bude pást lidi železnou holí, takže budou rozbiti na kusy jako hliněné nádoby, stejně jako jsem přijal já od svého Otce.“ (Zjevení 2:26, 27) Je jisté, že ta doba nastane, až se Kristovi bratři vzkříšení k nebeské slávě budou podílet na ničení nepřátel Jehovy Boha. (2. Tesaloničanům 1:7, 8; Zjevení 20:4, 6)
19, 20. Co Izajáš píše o tom, že se Izrael opět stane krásným místem, a jak se tato slova splní?
19 Obrazným jazykem Jehova nyní svůj slib potvrzuje a tak svůj lid podpírá. Izajáš píše: „Ztrápení a chudí hledají vodu, ale není. Jazyk, ten jim vyschl žízní. Já, Jehova, jim odpovím. Já, Bůh Izraele, je neopustím. Na holých pahorcích otevřu řeky a uprostřed údolních plání zřídla. Z pustiny udělám rákosnatou vodní tůň a z bezvodé země zdroje vody. Do pustiny postavím cedr, akácii a myrtu a olivovník. Na pouštní pláň současně umístím jalovec, jasan a cypřiš; aby lidé současně viděli a věděli a dbali a měli pochopení, že to udělala právě Jehovova ruka a že to stvořil sám Svatý Izraele.“ (Izajáš 41:17–20)
20 Izraelité odvedení do vyhnanství sice bydlí v hlavním městě bohaté světové velmoci, ale toto město je pro ně jako bezvodá poušť. Cítí se jako David, když se skrýval před králem Saulem. V roce 537 př. n. l. jim Jehova otevírá cestu, aby se mohli vrátit do Judy, znovu postavit jeho chrám v Jeruzalémě a tak obnovit čisté uctívání. Jehova jim v tom žehná. V jednom pozdějším proroctví Izajáš předpovídá: „Jehova jistě utěší Sion. Určitě utěší všechna jeho zpustošená místa a jeho pustinu učiní podobnou Edenu a jeho pouštní pláň podobnou Jehovově zahradě.“ (Izajáš 51:3) K tomu skutečně dochází potom, co se Židé vrátí do své vlasti.
21. K jaké obnově došlo v nové době a co se stane v budoucnosti?
21 Něco podobného se stalo v nové době, když Větší Kýros, Kristus Ježíš, osvobodil své pomazané následovníky z duchovního zajetí, takže mohli začít pracovat na obnově čistého uctívání. Tito věrní služebníci dostali požehnání v podobě duchovního ráje, obrazné zahrady Eden. (Izajáš 11:6–9; 35:1–7) Zanedlouho, až Bůh zničí své nepřátele, bude celá země přetvořena v doslovný ráj, právě jak to Ježíš slíbil zločinci na kůlu. (Lukáš 23:43)
Výzva k nepřátelům Izraele
22. Jakými slovy Jehova opět vyzývá národy?
22 Jehova se nyní vrací ke svému sporu s národy a jejich modlami: „‚Předneste svůj sporný případ,‘ říká Jehova. ‚Předložte své argumenty,‘ říká Jákobův Král. ‚Předložte a povězte nám věci, které se stanou. První věci — jaké byly — povězte přece, ať na to zaměříme své srdce a poznáme jejich budoucnost. Nebo způsobte, abychom slyšeli dokonce věci, které přicházejí. Povězte věci, které mají přijít pak, ať víme, že jste bohové. Ano, měli byste činit dobře nebo činit špatně, ať se upřeně rozhlédneme a současně to uvidíme. Pohleďte, jste něco neexistujícího a váš počin je ničím. Kdokoli si volí vás, je něčím odporným.‘“ (Izajáš 41:21–24) Jsou snad bohové národů schopni přesně prorokovat a tak dokázat, že mají nadpřirozené poznání? Pokud toho schopni jsou, jistě by to měli dokázat nějakými výsledky, ať už dobrými nebo špatnými. Ve skutečnosti však modly nedokážou dosáhnout ničeho a jsou jako něco neexistujícího.
23. Proč Jehova prostřednictvím proroků tak vytrvale odsuzoval modly?
23 V dnešní době by se někdo mohl ptát, proč Jehova věnoval tolik času tomu, aby prostřednictvím Izajáše a dalších proroků odsuzoval pošetilost modlářství. To, že člověkem vytvořené modly jsou k ničemu, je dnes asi zřejmé mnoha lidem. Ale když je zaveden a obecně přijat falešný systém víry, je těžké vykořenit jej z mysli těch, kdo v něj věří. Řada dnešních představ je stejně nesmyslná jako víra, že neživé sochy jsou skuteční bohové. Lidé však k takovým názorům inklinují, a to i navzdory přesvědčivým protiargumentům. Jedině to, že opakovaně slyší pravdu, některé lidi podnítí, aby uznali, jak je moudré důvěřovat v Jehovu.
24, 25. Jak Jehova znovu mluví o Kýrovi a které další proroctví nám to připomíná?
24 Jehova opět mluví o Kýrovi: „Vzburcoval jsem někoho ze severu, a on přijde. Od východu slunce bude vzývat mé jméno. A přijde na zastupující vládce, jako by byli hlínou, a právě jako hrnčíř, který šlape vlhký materiál.“ (Izajáš 41:25)d Na rozdíl od bohů národů Jehova je schopen dovést věci do konce. Až přivede od východu, od „východu slunce“, Kýra, projeví svou schopnost předpovídat a následně utvářet budoucnost, aby svou předpověď splnil.
25 Tato slova nám připomínají, jak apoštol Jan prorocky popsal krále, kteří budou vzbuzeni k činnosti v naší době. Ve Zjevení 16:12 se dozvídáme, že „králům od východu slunce“ bude připravena cesta. Těmito králi jsou Jehova Bůh a Ježíš Kristus. Stejně jako kdysi Kýros vysvobodil Boží lid, tito mnohem mocnější králové zničí Jehovovy nepřátele a převedou Boží lid přes velké soužení do nového světa spravedlnosti. (Žalm 2:8, 9; 2. Petra 3:13; Zjevení 7:14–17)
Jehova je Nejvyšší
26. Na co se nyní Jehova ptá a je jeho otázka zodpovězena?
26 Jehova znovu ohlašuje pravdu, že jedině on je pravý Bůh. Ptá se: „Kdo něco říkal od začátku, abychom poznali, nebo od minulých časů, abychom řekli: ‚Má pravdu‘? Skutečně nikdo neříká. Skutečně nikdo nedává člověku slyšet. Skutečně nikdo neslyší žádné vaše řeči.“ (Izajáš 41:26) Žádná modla neoznámila příchod dobyvatele, který by osvobodil ty, kdo v ni důvěřují. Každý takový bůh je neživý, nemluví. Vůbec totiž není bohem.
27, 28. Která důležitá pravda je zdůrazněna v závěrečných verších 41. kapitoly Izajáše a kdo jediný to ohlašuje?
27 Když Izajáš předá tato Jehovova povzbudivá prorocká slova, objasňuje důležitou pravdu: „Je někdo první, který říká Sionu: ‚Pohleď, tady jsou!‘, a Jeruzalému dám toho, kdo přinese dobrou zprávu. A viděl jsem, a nebyl tu nikdo; a z těchto také žádný nedával radu. A stále jsem se jich ptal, aby dali odpověď. Pohleďte, všichni jsou něco neexistujícího. Jejich díla nejsou nic. Jejich lité sochy jsou vítr a neskutečnost.“ (Izajáš 41:27–29)
28 Jehova je ten první. Je nejvyšší. Je pravý Bůh, který oznamuje, že jeho služebníci budou vysvobozeni, a tak jim přináší dobrou zprávu. A pouze jeho svědkové ohlašují národům to, jak je velký. S opovržením Jehova odhaluje ty, kdo důvěřují v uctívání model, a jejich modly zavrhuje jako „vítr a neskutečnost“. To je opravdu pádný důvod pro to, abychom se drželi pravého Boha. Jedině Jehova je hoden naší naprosté důvěry.
[Poznámky pod čarou]
c Větším Kýrem, který v roce 1919 osvobodil z duchovního zajetí ‚Boží Izrael‘, není nikdo jiný než Ježíš Kristus, který od roku 1914 sedí na trůnu jako Král Božího nebeského Království. (Galaťanům 6:16)
d Kýrova vlast sice ležela na východ od Babylónu, ale když Kýros podnikl rozhodující útok na město, přišel od severu, z Malé Asie.
[Obrázek na straně 19]
Kýros je sice pohan, ale Bůh ho vybírá, aby vykonal jeho dílo
[Obrázek na straně 21]
Národy důvěřují v neživé modly
[Obrázky na straně 27]
Izrael jako „mláticí saně“ ‚rozdrtí hory‘