Otázky čtenářů

◼ Jak mohl být Ježíš „bohem“, který byl stvořen Jehovou, když u Izajáše 43:10 Jehova říká: „Přede mnou nebyl vytvořen Bůh a po mně nadále nebyl žádný“?

Jak je dobře známo, vyučují svědkové Jehovovi z Bible, že Ježíš je stvořený Boží Syn a je podřízen svému Otci. (Jan 14:28; 1. Kor. 11:3) Přesto, jako někdo mocný, který slouží jako Boží mluvčí neboli Logos, může být právem označen jako „bůh“. Řada biblických překladů uvádí u Jana 1:1, že Logos byl „bůh“. Například „Das Evangelium nach Johannes“ (1979) od Jürgena Beckera, zní: „. . . und der Logos war bei dem Gott, uns ein Gott war der Logos.“ (Český překlad: „. . . a Logos byl u Boha a jeden bůh byl Logos.“) a

Jak ale naznačuje tazatel, mohlo by se zdát, že si to protiřečí s Izajášem 43:10, 11, kde stojí: „,Jste moji svědkové,‘ je Jehovův výrok, ‚ano můj sluha, kterého jsem vyvolil, abyste poznali a věřili ve mne a abyste rozuměli, že jsem týž. Přede mnou nebyl vytvořen žádný Bůh a po mně nadále nebyl žádný. Já — já jsem Jehova a kromě mne není zachránce.‘“

Upřímnému badateli Bible pomůže, když si pečlivě všimne kontextu oněch slov. Všemohoucí Bůh Jehova postavil sebe do protikladu k lidmi vyrobeným modlám národů, které obklopovaly Izrael. Jehova se ptá: „Ke komu můžete připodobnit Boha a jakou podobu můžete postavit vedle něho?“ Jistě ne obraz vyrobený kovotepcem nebo vyřezaný ze stromu. (Iz. 40:18–20; 41:7) Takoví „bohové“ nemohli ‚roztáhnout nebesa jako tyl‘, jak to učinil Jehova. (Iz. 40:21–26) Dále je Jehova schopen předpovídat budoucnost; modly národů jistě nemohou ‚říci věci, které přijdou pak, abychom věděli, že jsou bohové‘. (Iz. 41:23) Tato myšlenka se opakuje u Izajáše 43:9, kde Jehova prohlašuje: „Ať se sejdou národnostní skupiny. Kdo mezi nimi může řici tohle? Anebo mohou způsobit, abychom slyšeli dokonce první věci? Ať opatří své svědky.“ Všemohoucí právem říká: „Já jsem Jehova. To je mé jméno; a nikomu jinému nedám svou slávu, ani svou chválu rytinám.“ — Iz. 42:8

Z kontextu vyplývá, že Všemohoucí vyzývá takzvané bohy národů. Jsou to pouhé modly bez božské moci, a tak jistě nejsou bohy k uctívání moci; jsou ve skutečnosti pouhé nic. Jehova pokračuje: „Existuje Bůh mimo mne? Ne, není žádná Skála. Žádnou jsem neuznal. Tvůrci vyřezávaného obrazu jsou všichni neskuteční, a jejich miláčkové ulití z kovu nebo vyřezáni ze dřeva nebudou k žádnému prospěchu.“ (Iz. 44:8–17) Kontext Izajáše 43:10 tedy objasňuje, že se neuvažuje o Ježíšovi; „bohové“, o nichž je řeč, jsou bezmocné modly národů.

Slovo „Bůh“ nebo „bůh“ se běžně používá na nadlidské předměty zbožné úcty. V mysli mnoha lidí tedy „bůh“ znamená buď: 1. Nejvyšší bytost, Všemohoucího, nebo 2. falešného boha, například modlu. Bible však připouští i jiné použití. To vidíme z Žalmu 82:1, 2. Tam je odlišen ten Božský (Jehova Bůh) od lidských soudců, jež žalmista označuje jako „bohy“. Sám Ježíš později odkázal na tuto pasáž. Protože mluvili o Jehovovi Bohu jako o svém Otci, chtěli ho někteří Židé kamenovat. Na jejich obvinění, že se ‚dělá bohem‘, Ježíš odpověděl: „Není napsáno ve vašem Zákoně: ‚Já jsem řekl: „Vy jste bohové?“‘ Jestliže nazval ‚bohy‘ ty [lidské soudce], . . . říkáte mně, kterého Otec posvětil a vyslal do světa: ‚Rouháš se‘, protože jsem řekl, že jsem Boží Syn?“ — Jan 10:31–36.

Je nesporně pouze jeden všemohoucí Bůh, jak to napsal apoštol Pavel: „Jsou totiž sice takoví, kteří jsou nazýváni ‚bohy‘ ať v nebi nebo na zemi, stejně jako je mnoho ‚bohů‘ a mnoho pánů, pro nás je skutečně jeden Bůh, Otec, z něhož je všechno, . . . a je jeden Pán Ježíš Kristus, skrze něhož je všechno, a my jsme skrze něj.“ (1. Kor. 8:5, 6) Pán Ježíš Kristus není žádný falešný bůh, žádný démonský bůh, žádná modla. Je odleskem slávy Jehovy Boha. (Hebr. 1:3) Je proto vhodné, aby Jan 1:1 uznal Ježíše jako boha nebo „podobného Bohu“. (Johannes Schneider)

[Poznámka pod čarou]