SEBA

1. Jeden ze šesti synů Kuše. (1Mo 10:7, 8; 1Pa 1:9, 10)

2. Národ ve vých. Africe. V Izajášovi 43:3 je Seba spojena s Egyptem a Etiopií (Kušem) jako výkupné, které je dáno za Jákoba. V podobném seznamu Izajáš 45:14 na místě ‚Seby‘ uvádí ‚Sabejce‘, a tak ukazuje, že se členům tohoto národa říkalo Sabejci. Tyto verše naznačují, že Seba měla společnou hranici s Etiopií nebo že byla její součástí. To podporuje také Josephus, který říká, že „Saba“ se vztahuje na město Meroé na Nilu a na rozlehlou oblast (ostrov Meroé) mezi Nilem, Modrým Nilem a řekou Atbara. (Židovské starožitnosti, II, 249 [x, 2]) O Sabejcích se mluví jako o ‚urostlých mužích‘ (Iz 45:14), což potvrdil Hérodotos (Dějiny, III, 20), který Etiopy označuje jako „největší a nejkrásnější ze všech lidí“. (Viz heslo KUŠ č. 1 a 2.)

Meroé bylo dlouho důležitým obchodním místem. Seba a Šeba jsou uvedeny mezi vzdálenými místy, o nichž se zmiňuje Žalm 72, když popisuje nadvládu a vliv toho, kdo bude Jehovou ustanoven za Krále; mluví se o nich jako o místech, jejichž králové předloží dar. (Ža 72:10; Joe 3:8)