Falešné uctívání plodí násilí

14, 15. (a) K čemu vede uctívání démonů? (b) Jaké další utrpení má podle Izajášova proroctví zažít Izrael?

¹⁴ Falešné uctívání je v podstatě uctíváním démonů. (1. Korinťanům 10:20) A jak se prokázalo před potopou, působení démonů má za následek násilí. (1. Mojžíšova 6:11, 12) Není tedy žádným překvapením, že když Izrael odpadne od pravého uctívání a začne uctívat démony, naplní se země násilím a ničemností. (5. Mojžíšova 32:17; Žalm 106:35–38)

¹⁵ Působivými slovními obrazy Izajáš popisuje, jak se ničemnost a násilí v Izraeli šíří: „Ničemnost totiž vzplála právě jako oheň; pohltí trnité keře a plevel. A zahoří to v lesních houštinách a vznesou se jako stoupající dým. Země byla podpálena v rozlícení Jehovy vojsk a lid se stane jakoby potravou pro oheň. Nikdo neprojeví soucit dokonce ani se svým bratrem. A člověk bude kosit napravo a jistě bude mít hlad; a člověk bude jíst nalevo, a oni se jistě nenasytí. Každý bude jíst maso své vlastní paže, Manasse Efrajima a Efrajim Manasseho. Společně budou proti Judovi. Vzhledem k tomu všemu se jeho hněv neobrátil zpět, ale jeho ruka je ještě vztažena.“ (Izajáš 9:18–21)

16. Jak se plní slova u Izajáše 9:18–21?

¹⁶ Jako oheň, který se šíří z jednoho trnitého keře na druhý, se násilí začíná vymykat kontrole, rychle se dostává až k ‚lesním houštinám‘ a nabývá rozsahu, který připomíná požár plně vzrostlého lesa. Komentátoři Bible Keil a Delitzsch popisují, že násilí dosáhlo míry „nejnelidštějšího sebeničení, k jakému dochází během anarchické občanské války. Bez jakýchkoli něžných citů pohlcovali jeden druhého, aniž je to uspokojilo.“ Kmeny Efrajim a Manasse jsou zde vybrány nejspíš proto, že jsou hlavními představiteli severního království a jakožto potomci Josefových dvou synů jsou z deseti kmenů nejbližšími příbuznými. Nicméně i přesto své bratrovražedné násilí přerušují pouze tehdy, když válčí proti Judě ležící na jihu. (2. Paralipomenon 28:1–8)

[Obrázek na straně 139]

Ničemnost a násilí se Izraelem šíří jako lesní požár