RAMENO

Část lidského nebo zvířecího těla, která pod krkem vystupuje na obě strany z trupu; v širším smyslu zaoblená nebo svažující se část kopce.

Ve starověku bylo — stejně jako dnes — zvykem nosit na ramenou břemena. (1Mo 21:14; 2Mo 12:34) Truhla smlouvy neměla být převážena na voze, ale Levité ji měli nést na ramenou. (1Pa 15:15; Joz 3:14, 15; 2Sa 6:3, 6–9, 13) Těžký náklad na ramenou mohl poukazovat na útlak nebo otroctví. (Ža 81:5, 6; Iz 10:27; 14:25; Mt 23:4) O kmenu Isachar bylo předpověděno, že „skloní své rameno, aby nosil břemena“. (1Mo 49:14, 15) V dějinách Izraele tento kmen ochotně na sebe bral odpovědnost a vykonával těžkou práci. Mnoho odvážných bojovníků z tohoto kmene podporovalo soudce Baraka, a později z Isachara vyšel soudce Tola; také za dnů Davida vyšlo z tohoto kmene mnoho moudrých a statečných mužů. (Sd 5:13, 15; 10:1, 2; 1Pa 7:1–5; 12:23, 32)

O moci nebo odpovědnosti se říkalo, že spočívají na rameni. V Izajášově proroctví bylo předpověděno, že Ježíš Kristus bude mít na rameni knížecí panství. (Iz 9:6) Izajáš řekl nevěrnému Šebnovi, že postavení správce nad královým domem místo něho zaujme Eljakim a tomu Bůh dá na rameno „klíč Davidova domu“. Klíč v takových případech znázorňoval odpovědnost a moc, a proto se toto proroctví může vztahovat na královskou autoritu Ježíše Krista, kterou dostává na základě davidovské smlouvy. (Iz 22:15, 20–22; Lk 1:31–33; srovnej také Zj 3:7.) Také je zajímavé si povšimnout, že na náramenících veleknězova oděvu byl zavěšen náprsník soudu, což nepochybně znázorňovalo určité mocenské postavení, které mělo být položeno na ramena — neboli na nich mělo spočinout — velkého Velekněze, Ježíše Krista. (2Mo 28:6, 7, 12, 22–28; viz heslo VELEKNĚZ.)

Když Jákob požehnal Josefovým synům, Efrajimovi a Manassemu, řekl pak Josefovi: „Já ti dávám o jedno rameno [země] víc než tvým bratrům.“ Tím ukázal, že Josef má prvorozenecká práva. (1Mo 48:22; srovnej 5Mo 21:17; 1Pa 5:1, 2.) Mojžíš, když žehnal izraelským synům, řekl o Benjamínovi: „Ať milovaný Jehovův přebývá u něho v bezpečí . . . a bude přebývat mezi jeho rameny.“ (5Mo 33:12) Tím je zřejmě míněno, že sídlo vlády králů z Davidovy rodové linie bude na území kmene Benjamín. Stejné hebrejské slovo, které je zde použito ve významu „rameno“, je v Jozuovi 15:8 (KB, He, NS) překládáno jako „strana“ nebo „svah“; tímto slovem je míněn svah kopce, na němž tehdy stál Jeruzalém. (Jiné příklady viz 2Mo 27:14, 15; 4Mo 34:11; Joz 15:10; 1Kr 6:8; Ez 25:9.)

Výraz „nastavovali zatvrzelé rameno“ znázorňuje odpor proti Božím radám a Božímu zákonu (Ne 9:29; Ze 7:11), zatímco výraz „sloužili rameno vedle ramena“ poukazuje na jednotnou činnost. (Sef 3:9)

Kněz, který vykonával službu v době, kdy skončila platnost Nazirejcova slibu, dostával jako součást svého podílu rameno berana z Nazirejcovy oběti. (4Mo 6:19, 20; viz také 5Mo 18:3.)