Radování pro ty, kdo chodí ve světle
„Pojďte a choďme v Jehovově světle.“ (IZAJÁŠ 2:5)
1, 2. (a) Jak důležité je světlo? (b) Proč je varování, že tma přikryje zemi, tak závažné?
JEHOVA je Zdrojem světla. Bible jej nazývá ‚Dárcem slunce pro světlo ve dne, ustanovení měsíce a hvězd pro světlo v noci‘. (Jeremjáš 31:35; Žalm 8:3) Jehova je tím, kdo stvořil naše slunce, které je v podstatě ohromnou nukleární pecí uvolňující do prostoru obrovské množství energie, z níž část je ve formě světla a tepla. Zlomek této energie se dostává až k nám, a to v podobě slunečního světla, které na zemi udržuje život. Bez slunečního světla bychom neexistovali. Země by byla mrtvou planetou.
2 Máme-li tuto skutečnost na paměti, můžeme pochopit závažnost situace, kterou popsal prorok Izajáš. Ten řekl: „Pohleď, tma ... přikryje zemi a hustá temnota národnostní skupiny.“ (Izajáš 60:2) To se pochopitelně nevztahuje na tmu v doslovném smyslu. Izajáš neměl na mysli to, že slunce, měsíc a hvězdy přestanou jednoho dne svítit. (Žalm 89:36, 37; 136:7–9) Mluvil naopak o duchovní tmě. Ta však také vede ke smrti. Z dlouhodobého hlediska nemůžeme žít bez duchovního světla, stejně jako nemůžeme žít bez světla doslovného. (Lukáš 1:79)
3. Co by vzhledem k Izajášovým slovům měli dělat křesťané?
3 Vzhledem k tomu si náš vážný zájem zasluhuje skutečnost, že větší splňování Izajášových slov — která se již jednou splnila na starověké Judě — probíhá právě dnes. Ano, v naší době je svět zahalen duchovní tmou. V takové nebezpečné situaci je duchovní světlo nanejvýš důležité. Proto by se křesťané měli řídit Ježíšovou vybídkou: „Ať září vaše světlo před lidmi.“ (Matouš 5:16) Věrní křesťané mohou v této tmě poskytovat mírným lidem světlo a tak jim dát příležitost, aby získali život. (Jan 8:12)
Temné časy v Izraeli
4. Kdy se poprvé splnila Izajášova prorocká slova, ale jaká situace existovala již v jeho době?
4 Izajášova slova o tmě přikrývající zemi se poprvé splnila v době, kdy Juda byla zpustošená a kdy její lid byl ve vyhnanství v Babylóně. Avšak již předtím — dokonce již v Izajášově době — byla velká část národa zahalena duchovní tmou, což Izajáše podnítilo, aby své krajany naléhavě vybízel: „Vy z Jákobova domu, pojďte a choďme v Jehovově světle.“ (Izajáš 2:5; 5:20)
5, 6. Jaké činitele přispěly ke tmě v Izajášově době?
5 Izajáš prorokoval v Judě „za dnů judských králů Uzzijáše, Jotama, Achaza a Ezekjáše“. (Izajáš 1:1) Byla to bouřlivá doba politických nepokojů, náboženského pokrytectví, korupce v justici a útlaku chudých lidí. Dokonce i za vlády věrných králů, například Jotama, stály na mnoha pahorcích oltáře falešných bohů. Za vlády nevěrných králů byla situace ještě horší. Například ničemný král Achaz šel tak daleko, že své potomky předložil jako rituální oběť bohu Molekovi. To byly opravdu temné časy. (2. Královská 15:32–34; 16:2–4)
6 Také mezinárodní situace byla ponurá. Na judských hranicích představoval nebezpečí Moab, Edom a Filistea. Zapřisáhlým nepřítelem bylo rovněž severní království Izraele, a to i přesto, že bylo s Judou pokrevně spřízněno. Mír v Judě ohrožovala také Sýrie, která ležela dále na sever. A ještě nebezpečnější byla krutá Asýrie, která stále vyhledávala příležitosti k rozšiřování svého vlivu. V době, kdy Izajáš sloužil jako prorok, Asýrie zcela vyhladila izraelský národ a téměř zničila Judu. Jednou Asýrie dobyla všechna judská opevněná města kromě Jeruzaléma. (Izajáš 1:7, 8; 36:1)
7. Jakou stezku si Izrael a Juda zvolili a jak na to Jehova reagoval?
7 Boží smluvní lid trpěl těmito pohromami, protože Izrael a Juda byli Bohu nevěrní. Podobně jako ti, o nichž se zmiňuje kniha Přísloví, ‚opouštěli stezky přímosti, aby chodili po cestách tmy‘. (Přísloví 2:13) Jehova se na svůj lid hněval, ale přesto jej zcela neopustil. Naopak, vzbudil Izajáše a další proroky, aby poskytl duchovní světlo každému v tomto národě, kdo se stále snažil věrně sloužit Jehovovi. Světlo poskytované prostřednictvím těchto proroků bylo opravdu drahocenné. Bylo životodárné.
Dnešní časy tmy
8, 9. Jaké činitele dnes přispívají ke tmě tohoto světa?
8 Situace, která panovala v Izajášově době, se velmi podobá dnešním poměrům ve světě. Lidští vůdci se dnes k Jehovovi a jeho Králi, Ježíši Kristu, který byl dosazen na trůn, obracejí zády. (Žalm 2:2, 3) Náboženští vůdci křesťanstva podvádějí svá stáda. Tito vůdci tvrdí, že slouží Bohu, ale většina z nich ve skutečnosti podporuje bohy tohoto světa — nacionalismus, militarismus, bohatství a význačné osobnosti; nemluvě o tom, že vyučují pohanské nauky.
9 Na jednom místě za druhým dochází k válkám a občanským konfliktům, které se vyznačují etnickými čistkami a dalšími hrůzami a do kterých jsou zapletena náboženství křesťanstva. Místo toho, aby se církve zastávaly morálky založené na Bibli, mnohé z nich navíc přehlížejí, nebo dokonce aktivně podporují nemravné zvyklosti, jako je smilstvo a homosexualita. V důsledku tohoto zavrhování biblických měřítek se stáda křesťanstva podobají mužům, o nichž starověký žalmista řekl: „Nepoznali a nerozumějí; stále chodí ve tmě.“ (Žalm 82:5) Křesťanstvo je podobně jako starověká Juda v opravdu hluboké tmě. (Zjevení 8:12)
10. Jak v dnešní tmě září světlo a jaký užitek přináší mírným lidem?
10 Uprostřed této tmy Jehova působí, aby pro mírné lidi zářilo světlo. Proto používá své pomazané služebníky na zemi — ‚věrného a rozvážného otroka‘ —, kteří ‚září jako ti, kdo poskytují světlo ve světě‘. (Matouš 24:45; Filipanům 2:15) Tato třída otroka podporovaná miliony společníků z řad ‚jiných ovcí‘ zrcadlí duchovní světlo založené na Božím slově, Bibli. (Jan 10:16) Takové světlo dává mírným lidem naději, pomáhá jim, aby si vytvořili vztah k Bohu, a podporuje je v jejich úsilí vyhýbat se duchovním léčkám. Takové světlo je v tomto potemnělém světě opravdu drahocenné a životodárné.
„Tvému jménu chvalořečím“
11. Jaké informace dával Jehova k dispozici v Izajášově době?
11 Jaké vedení Jehova poskytoval v té temné době, kdy žil Izajáš, a v ještě temnější době, kdy Babylóňané odvedli Jehovův národ do zajetí? Kromě toho, že poskytoval morální vedení, předem jasně ukázal, jak uskuteční svůj záměr vzhledem ke svému lidu. Uvažujme například o podivuhodných proroctvích, jež jsou obsažena ve 25. až 27. kapitole Izajáše. Slova zaznamenaná v těchto kapitolách ukazují, jak Jehova jednal tehdy a jak jedná dnes.
12. Jaké vřelé vyjádření pronesl Izajáš?
12 Izajáš nejprve prohlašuje: „Jehovo, jsi můj Bůh, tebe vyvyšuji, tvému jménu chvalořečím.“ To je opravdu vřelé vyjádření chvály. Co však proroka podnítilo, aby pronesl tuto modlitbu? Hlavní důvod je patrný z druhé poloviny tohoto verše, kde čteme: „Neboť jsi [Jehovo] učinil podivuhodné věci, rady od raných časů, ve věrnosti, v důvěryhodnosti.“ (Izajáš 25:1)
13. (a) Jaké poznání posilovalo Izajášovo ocenění pro Jehovu? (b) Co se můžeme z Izajášova příkladu naučit?
13 Až do Izajášovy doby Jehova udělal pro Izrael mnoho podivuhodných věcí a ty byly písemně zaznamenány. Je zjevné, že Izajáš tyto spisy dobře znal. Věděl například, že Jehova vyvedl svůj lid z otroctví v Egyptě a že jej u Rudého moře zachránil před zlobou faraónovy armády. Věděl, že Jehova vedl svůj lid pustinou a že jej dovedl do Zaslíbené země. (Žalm 136:1, 10–26) Tyto historické zprávy ukazovaly, že Jehova Bůh je věrný a důvěryhodný. Jeho „rady“ — všechny věci, jež zamýšlí udělat — se uskutečňují. Toto přesné poznání, které Izajáš dostal od Boha, jej posilovalo, aby stále chodil ve světle. Je tedy pro nás znamenitým příkladem. Jestliže svědomitě studujeme Boží psané slovo a uplatňujeme je ve svém životě, potom zůstaneme ve světle i my. (Žalm 119:105; 2. Korinťanům 4:6)
Město je zničeno
14. Co je prorokováno o jednom městě a o jaké město pravděpodobně šlo?
14 Jeden příklad Boží rady nacházíme u Izajáše 25:2, kde čteme: „Udělal jsi ... z města kupu kamení, z opevněného městečka drolící se zříceninu, z obytné věže cizích lidí, aby nebyla městem, které nebude znovu postaveno až na neurčitý čas.“ O jaké město tu jde? Izajáš prorocky mluvil pravděpodobně o Babylónu. A opravdu přišla doba, kdy se Babylón stal pouhou kupou kamení.
15. Jaké „velké město“ existuje dnes a co se s ním stane?
15 Existuje dnes nějaký protějšek toho města, o němž se Izajáš zmiňuje? Ano. Kniha Zjevení mluví o ‚velkém městě, jež má království nad králi země‘. (Zjevení 17:18) Tímto velkým městem je „Velký Babylón“, celosvětová říše falešného náboženství. (Zjevení 17:5) Hlavní částí Velkého Babylónu je křesťanstvo, jehož duchovenstvo dnes stojí v čele odporu proti dílu kázání o Království, proti dílu, jež koná Jehovův lid. (Matouš 24:14) Velký Babylón však bude podobně jako starověký Babylón brzy zničen a již nikdy nepovstane.
16, 17. Jak Boží nepřátelé oslavovali Jehovu ve starověku a v novodobých dějinách?
16 Co Izajáš prorokuje o tomto ‚opevněném městečku‘ dál? Prorok Jehovovi říká: „Budou [tě] oslavovat ti, kdo jsou silným lidem; městečko tyranských národů, budou se tě bát.“ (Izajáš 25:3) Jak bude toto nepřátelské město — „městečko tyranských národů“ — oslavovat Jehovu? Připomeňme si, co se stalo babylónskému nejmocnějšímu králi Nebukadnecarovi. Po zážitku, který jej přivedl k vystřízlivění a který ukázal jeho slabost, byl nucen uznat Jehovovu velikost a neomezenou moc. (Daniel 4:34, 35) Když Jehova projevuje svou moc, dokonce i jeho nepřátelé jsou nuceni uznat — třebaže neochotně — jeho mocné skutky.
17 Byl Velký Babylón někdy nucen uznat Jehovovy mocné skutky? Ano. Během první světové války kázali Jehovovi pomazaní služebníci v soužení. V roce 1918 se dostali do duchovního zajetí, když byli vedoucí úředníci Watch Tower Society uvězněni. Organizované kazatelské dílo se v podstatě zastavilo. V roce 1919 však Jehova pomazané osvobodil a znovu je posilnil svým duchem, načež začali plnit své pověření kázat dobrou zprávu po celé obydlené zemi. (Marek 13:10) To všechno bylo prorokováno v knize Zjevení, včetně toho, jak zmíněné události zapůsobí na jejich protivníky. Ti „byli zděšeni a vzdali slávu nebeskému Bohu“. (Zjevení 11:3, 7, 11–13) Nedá se říci, že by všichni změnili své náboženství, ale — jak Izajáš předpověděl — byli nuceni uznat mocný skutek, který Jehova v tomto případě vykonal.
‚Pevnost pro poníženého‘
18, 19. (a) Proč se nepřátelům nedaří zlomit ryzost Jehovova lidu? (b) Jak bude „i melodie tyranských lidí“ potlačena?
18 Izajáš nyní obrací pozornost na to, jak laskavě Jehova jedná s těmi, kdo chodí ve světle. Izajáš Jehovovi říká: „Stal [ses] pevností poníženému, pevností chudému v tísni, kterou má, útočištěm před dešťovou bouří, stínem před žárem, když supění tyranských lidí je jako dešťová bouře proti zdi. Jako žár v bezvodé krajině si podmaňuješ hluk cizích lidí, jako žár stínem oblaku. I melodie tyranských lidí je potlačována.“ (Izajáš 25:4, 5)
19 Od roku 1919 tyrani zkoušejí všechny možné prostředky, aby zlomili ryzost těch, kdo se podílejí na pravém uctívání, ale jejich snahy selhávají. Proč? Protože Jehova je pevností a útočištěm svého lidu. Poskytuje chladný stín v palčivém žáru pronásledování a je jako silná zeď při dešťové bouři odporu. My, kdo chodíme v Božím světle, s důvěrou jdeme vstříc době, kdy ‚melodie tyranských lidí bude potlačena‘. Ano, dychtivě očekáváme den, kdy Jehovovi nepřátelé budou odstraněni.
20, 21. Jakou hostinu Jehova opatřuje a co k ní bude patřit v novém světě?
20 Jehova však nejen ochraňuje své služebníky, ale také se o ně stará jako milující Otec. Potom, co v roce 1919 svůj lid osvobodil z Velkého Babylónu, uspořádal pro něj vítěznou hostinu — poskytl mu hojnost duchovního pokrmu. To bylo předpověděno u Izajáše 25:6, kde čteme: „Jehova vojsk jistě udělá na této hoře pro všechny národy hostinu s jídly dobře omaštěnými olejem, hostinu s vínem kvašeným na sedlině, s jídly dobře omaštěnými olejem a naplněnými morkem, s přecezeným vínem kvašeným na sedlině.“ Je pro nás velkým požehnáním, že se této hostiny účastníme. (Matouš 4:4) ‚Jehovův stůl‘ se opravdu prohýbá pod množstvím dobrých věcí k jídlu. (1. Korinťanům 10:21) Prostřednictvím ‚věrného a rozvážného otroka‘ dostáváme všechno, co bychom kdy mohli v duchovním smyslu potřebovat.
21 Hostina přichystaná Bohem však zahrnuje ještě víc. Duchovní hostina, z níž se dnes těšíme, nám totiž připomíná hojnost skutečného jídla, které bude k dispozici v Božím slíbeném novém světě. Potom bude k ‚hostině s jídly dobře omaštěnými olejem‘ patřit i hojnost doslovného pokrmu. Nikdo nebude muset mít hlad — ani v doslovném, ani v duchovním smyslu. To bude velká úleva pro ty naše drahé spoluvěřící, kteří dnes trpí kvůli předpověděnému ‚nedostatku potravy‘, jenž je součástí ‚znamení‘ Ježíšovy přítomnosti. (Matouš 24:3, 7) Opravdovou útěchou jsou pro ně slova žalmisty, který řekl: „Na zemi bude spousta obilí; na vrcholku hor bude nadbytek.“ (Žalm 72:16)
22, 23. (a) Jaká ‚tkanina‘ neboli „zahalení“ bude odstraněna a jak? (b) Jak bude odstraněna ‚pohana Jehovova lidu‘?
22 Naslouchejme nyní ještě podivuhodnějšímu slibu. Izajáš přirovnává hřích a smrt ke ‚tkanině‘ neboli „zahalení“ a říká: „Na této hoře [Jehova] jistě pohltí povrch zahalení, jež zahaluje všechny národy, a tkaninu, jež je utkána nade všemi národy.“ (Izajáš 25:7) Jen si to představme. Hřích a smrt, jež lidstvo tíží jako dusivá pokrývka, již nebudou. Velmi toužíme po dni, kdy užitek z Ježíšovy výkupní oběti bude plně uplatněn na poslušné a věrné lidstvo. (Zjevení 21:3, 4)
23 Na tuto slavnou dobu poukazuje inspirovaný prorok, který nás ujišťuje: „[Bůh] opravdu navždy pohltí smrt, a Svrchovaný Pán Jehova jistě setře slzy ze všech obličejů. A z celé země odejme pohanu svého lidu, neboť tak mluvil sám Jehova.“ (Izajáš 25:8) Nikdo nezemře v důsledku nemoci nebo stáří a nikdo nebude plakat kvůli ztrátě někoho milovaného. To bude úžasná změna. Kromě toho, nikde na zemi nebude slyšet pohanu a lživou propagandu, kterou Bůh a jeho služebníci tak dlouho snášeli. Proč ne? Protože Jehova odstraní její zdroj — otce lži, Satana Ďábla — a spolu s ním i veškeré Satanovo semeno. (Jan 8:44)
24. Jak ti, kdo chodí ve světle, reagují na Jehovovy mocné skutky v jejich prospěch?
24 Když ti, kdo chodí ve světle, přemýšlejí o těchto projevech Jehovovy moci, jsou podněcováni, aby zvolali: „Pohleďte, to je náš Bůh. Doufali jsme v něho, a zachrání nás. To je Jehova. Doufali jsme v něho. Mějme radost a radujme se ze záchrany od něho.“ (Izajáš 25:9) Spravedlivé lidstvo se brzy bude plným právem radovat. Tma se zcela rozplyne a věrní Jehovovi služebníci budou zaliti Jehovovým světlem, a to po celou věčnost. Mohla by snad být nějaká naděje slavnější? Jistěže nemohla.
Umíte to vysvětlit?
• Proč je dnes důležité chodit ve světle?
• Proč Izajáš chvalořečil Jehovovu jménu?
• Proč nepřátelé nikdy nezlomí ryzost Božího lidu?
• Jaké bohaté požehnání čeká ty, kdo chodí ve světle?
[Obrázek na straně 12 a 13]
Obyvatelé Judy obětovali své děti Molekovi
[Obrázky na straně 15]
Poznání Jehovových mocných skutků podnítilo Izajáše, aby chvalořečil Jehovovu jménu
[Obrázek na straně 16]
Spravedliví budou navždy zaliti Jehovovým světlem