DIAMANT

Vzácný třpytivý kámen, nejtvrdší dosud objevený přírodní nerost. Patří mezi nejcennější drahokamy. Diamanty jsou většinou bezbarvé, ale některé mají nádech do žluta, do zelena, do červena, do hněda, do modra i do černa. Většina nebroušených diamantů jsou osmistěnné průsvitné a průhledné krystaly, tvořené téměř čistým uhlíkem. Má se za to, že diamanty vznikaly velmi dávno, když byl zemský uhlík vystaven velkému tlaku a žáru. První diamanty byly nalezeny v korytech řek, ale v současné době se obvykle těží ze skalních útvarů hluboko pod zemí.

Hebrejské slovo ša·mirʹ (přeložené v NS dvakrát jako „diamant“ a jednou jako „korund“) je zřejmě příbuzné s akkadským slovem ašmur, které znamená „smirek“. Někteří učenci se domnívají, že slovo ša·mirʹ se vztahuje na velmi tvrdý nerost, který se neurčitě označoval obecným pojmem „adamant“ (z řec. a·daʹmas, což znamená „nedobytný“). Mohl to být diamant nebo řada jiných velmi tvrdých látek, například korund a smirek.

Jehova se zmínil o použití diamantu ke škrábání nebo rytí do tvrdých materiálů, když řekl: „Hřích Judy je zapsán železným rydlem. Diamantovým hrotem je vyryt na desku jejich srdce a na rohy jejich oltářů.“ (Jer 17:1, 2) Izraelský dům byl také tvrdohlavý a měl tvrdé srdce. Proto Jehova řekl Ezekielovi: „Pohleď, učinil jsem tvůj obličej přesně tak tvrdý jako jejich obličeje a tvé čelo přesně tak tvrdé jako jejich čela. Jako diamant, tvrdší než pazourek, jsem učinil tvé čelo.“ (Ez 3:7–9) Podobně Jehova kvůli zatvrzelosti Židů prohlásil prostřednictvím Zecharjáše: „Srdce si zatvrdili jako korund [heb. ša·mirʹ], aby se vyhnuli poslušnosti zákona a slov, která poslal Jehova vojsk svým duchem prostřednictvím dřívějších proroků.“ (Ze 7:12; viz heslo DRAHOKAMY A VZÁCNÉ KAMENY.)