HNÍZDO
Místo, které si pták nebo jiný živočich připravuje pro vyvedení svých mláďat; také úkryt, útočiště nebo bezpečný, pohodlný a útulný příbytek. (Př 27:8; Iz 10:14; 16:2)
Ptačí hnízda jsou velmi rozmanitá; liší se umístěním, velikostí a stavbou, ale každý typ hnízda nejlépe slouží svému specifickému předem určenému účelu. Mohou být umístěna na nejrůznějších místech, například v zemi nebo v písku (o hadech se také říká, že mají na zemi nebo mezi balvany svá ‚hnízda‘; Iz 34:15), v trsech trávy, v křovinách, ve skalách, na stromech, v kmenech dutých stromů, v útesech na břehu moře, na horách, ve štěrbinách staveb, které postavil člověk, a hnízda bývají dokonce i zavěšena nad vodou mezi rákosím. Stavebním materiálem bývají například větvičky, listy, chaluhy, vlna, bavlna, seno, sláma, mech, srst, pírka, pýří, žíně nebo kousky látky. Povšechně vzato, hnízda slouží jako úkryt před dravci, jako skrýše před bouří a jako ochrana před horkem i chladem.
Jehova si přál, aby si Job uvědomil Stvořitelovu moudrost, a proto Joba upozornil na orla, který si „staví . . . hnízdo ve výšce, přebývá na skalním útesu a nocuje na ostrohu skalního útesu a na nedostupném místě“. (Job 39:27, 28) A když chtěl Mojžíš znázornit láskyplnou péči, kterou Bůh prokazuje Izraeli, poukázal na orla, který „natřásá své hnízdo“; to je zřejmě narážka na to, jak orel pobízí své mládě, aby se pustilo do vzduchu, a někdy je vystrčí ven z hnízda, aby je naučil létat. Podobně Jehova vyvedl z Egypta Izrael jako národ. Tento národ byl mladý, a když putoval pustinou a potom osídloval Zaslíbenou zemi, Jehova mu poskytoval něžnou péči, jako když se orel stará o své mládě a bdí nad ním, když ho učí létat. (5Mo 32:11; viz heslo OREL.)
Vysoko ve skalách si staví hnízdo také holub skalní. Ve skalách, které se tyčí v blízkosti Mrtvého moře, je mnoho rozsedlin a jeskyň, kde může hnízdit. Právě taková osamělá hnízda měl možná na mysli Jeremjáš, když vynášel rozsudek nad Moabem, který obýval tuto oblast: „Opusťte města a přebývejte na skalním útesu, obyvatelé Moabu, a staňte se podobnými holubici, která si dělá hnízdo v krajích ústí prohlubně.“ (Jer 48:28; srovnej Balámův výrok ve 4Mo 24:21.)
Husté jehličí silných libanonských cedrů bylo vynikajícím prostředím, kde mohli hnízdit různí ptáci; po celý rok jim poskytovalo hojnost chráněných míst a úkrytů. Žalmista to uvedl jako příklad Božích podivuhodných opatření, jimiž Bůh pečuje o své tvory. (Ža 104:16, 17)
Podle Zákona Izraelité nesměli vybrat z hnízda vejce nebo mláďata a zároveň zabít jejich matku. Tím se mělo zabránit tomu, aby nebyla najednou krutě vyhlazena celá rodina. Matka měla být ušetřena, aby mohla mít další mláďata. (5Mo 22:6, 7)
„Ptáci mají hřadoviště.“ V některých překladech je řecké slovo ka·ta·skeʹno·sis přeloženo jako „hnízdo“; ve skutečnosti však má význam ‚místo odpočinku nebo hřadoviště‘, kam se ptáci usazují na noc; není to hnízdo, kde by seděli na vejcích a pečovali o mláďata. Když jeden ze znalců Zákona Ježíšovi řekl: „Učiteli, budu tě následovat, kamkoli chceš jít“, Ježíš mu odpověděl: „Lišky mají doupata a nebeští ptáci mají hřadoviště, ale Syn člověka nemá kam složit hlavu.“ (Mt 8:19, 20; Lk 9:57, 58) Ježíš zde poukázal na to, že pokud by se ten muž chtěl stát jeho následovníkem, musel by se vzdát myšlenky, že bude mít pohodlí a vymoženosti, které lidé běžně mívají, a musel by se plně spolehnout na Jehovu. Tato zásada je patrná i ze vzorové modlitby, kterou učil své následovníky: „Dej nám dnes náš chléb na tento den“ a z jeho výroku: „Můžete si tedy být jisti, že nikdo z vás, kdo se nerozloučí se vším svým majetkem, nemůže být mým učedníkem.“ (Mt 6:11; Lk 14:33)
Obrazné použití. V poselstvích o soudu nad Edomem se Bůh symbolicky zmiňuje o tom, že orel hnízdí vysoko; znázorňuje to doslovně vysokou polohu v horách, kterou zaujímal Edom, a také to, že se Edom vyznačoval domýšlivostí a opovážlivostí. (Jer 49:15–18; Ob 1–4; srovnej Boží prohlášení proti Babylónu zaznamenané u Hab 1:6; 2:6–11.)
Ve svém proroctví proti Jeruzalému se Jeremjáš zmínil o vysokých libanonských stromech a o ceně cedrového dřeva, které ke stavbě svých domů používali především králové a bohatí lidé. Palác judského krále a vládní budovy v Jeruzalémě byly postaveny především z cedrového dřeva. Proto o obyvatelích Jeruzaléma Jeremjáš řekl, že ‚bydlí v Libanonu, uhnízdění v cedrech‘. Z tohoto vznešeného postavení však měli být sníženi. (Jer 22:6, 23)
„Oddělení.“ Hebrejské slovo qin·nimʹ („hnízda“) je v 1. Mojžíšově 6:14 překládáno jako „příhrady“ (KB, ČB, ČB-Hč), „komůrky“ (EP) a „oddělení“ (NS). Byla to patrně poměrně malá oddělení v arše, kterou postavil Noe, a podobně jako ptačí hnízda i ona poskytovala přístřeší a úkryt v kritické době, v níž by jinak lidé i zvířata byli bezmocní.