Kapitola 37

Zánik Babylóna vyvolává truchlení i radost

 1. Jak budou reagovat „králové země“ na náhlé zničení Velkého Babylóna?

ZÁNIK Babylóna je dobrou zprávou pro Jehovův lid, ale jak na něj pohlížejí národy? Jan nám říká: „A králové země, kteří s ním smilnili a žili v nestoudném přepychu, budou plakat a bít se nad ním v zármutku, až se budou dívat na dým jeho požáru, zatímco budou stát opodál ze strachu před jeho trýzní a říkat: ‚Běda, běda, velké město, Babylóne, silné město, protože v jedné hodině přišel tvůj soud!‘“ (Zjevení 18:9, 10)

 2. a) Proč naříkají „králové země“ nad koncem Velkého Babylóna, jestliže jej zničí symbolických deset rohů šarlatového divokého zvířete? b) Proč stojí zarmoucení králové opodál odsouzeného města?

² Babylón byl zničen symbolickými deseti rohy šarlatového divokého zvířete, a proto se může zdát reakce národů překvapující. (Zjevení 17:16) Ale až Babylón pomine, „králové země“ si zřejmě uvědomí, jak byl pro ně užitečný, když udržoval lidi v klidu a podřízenosti. Duchovenstvo prohlašovalo války za svaté, jednalo v úloze verbíře a kázalo mladým lidem v bitevních řadách. Pod rouškou svatosti, kterou poskytovalo náboženství, utlačovali zkažení panovníci prostý lid. (Srovnej Jeremjáše 5:30, 31; Matouše 23:27, 28.) Povšimni si však, že tito zarmoucení králové stojí nyní v určité vzdálenosti od odsouzeného města. Nepřibližují se natolik, aby mu přišli na pomoc. Jsou smutní, když je vidí zanikat, ale ne natolik smutní, aby kvůli němu něco riskovali.

Kupci pláčí a truchlí

 3. Kdo ještě naříká nad zánikem Velkého Babylóna, a jaké důvody k tomu uvádí Jan?

³ Králové země nejsou jediní, kteří litují, že Velký Babylón pominul. „Také cestující kupci země nad ním pláčí a truchlí, protože již nikdo nekupuje jejich plný sklad, plný sklad zlata a stříbra a drahokamů a perel a jemného plátna a purpuru a hedvábí a šarlatu; a všeho z voňavého dřeva a předměty všeho druhu ze slonoviny a předměty všeho druhu z nejdrahocennějšího dřeva a z mědi a železa a mramoru; také skořici a indické koření a kadidlo a vonný olej a vonnou pryskyřici a víno a olivový olej a jemnou mouku a pšenici a skot a ovce a koně a kočáry a otroky a lidské duše. Ano, znamenité ovoce, po němž toužila tvá duše, se od tebe vzdálilo [Velký Babylóne], a všechny ty lahůdkové věci a nádherné věci pro tebe zanikly a lidé je již nikdy nenajdou.“ (Zjevení 18:11–14)

 4. Proč „cestující kupci“ pláčí a truchlí nad koncem Velkého Babylóna?

⁴ Ano, Velký Babylón byl důvěrným přítelem a dobrým zákazníkem bohatých kupců. Například v klášterech mnichů i jeptišek a v kostelech křesťanstva se po celá staletí hromadilo ohromné množství zlata, stříbra, drahokamů, cenného dřeva a hmotného bohatství v jiných podobách. Náboženství také udílelo požehnání rozmařilé nákupní horečce a pijáckým orgiím, které doprovázejí oslavování vánoc, jež zneuctívají Krista, i oslavování jiných takzvaných svátků. Misionáři křesťanstva pronikali do vzdálených zemí a otevírali tam nové trhy pro ‚cestující kupce‘ tohoto světa. Katolicismus, který přišel do Japonska s kupci, se v 17. století dokonce vmísil do feudálního válčení. The Encyclopaedia Britannica podává zprávu o jedné rozhodující bitvě pod hradbami ósackého hradu: „Tokugawova vojska bojovala proti nepříteli, jehož praporce byly ozdobeny křížem a obrazy Spasitele a sv. Jakuba, svatého patrona Španělska.“ Vítězná politická frakce v té zemi pronásledovala a prakticky vyhladila katolicismus. Účast církve na dnešních světských záležitostech jí také nepřinese žádné požehnání.

 5. a) Jak dále popisuje hlas z nebe truchlení ‚cestujících kupců‘? b) Proč také kupci ‚stojí opodál‘?

⁵ Hlas z nebe dále říká: „Cestující kupci s těmito věcmi, kteří z něho zbohatli, budou stát opodál ze strachu před jeho trýzní a budou plakat a truchlit a řeknou: ‚Běda, běda — velké město, oblečené do jemného plátna a purpuru a šarlatu a bohatě ozdobené zlatými ozdobami a drahokamy a perlami, protože v jedné hodině bylo zpustošeno tak velké bohatství!‘“ (Zjevení 18:15–17a) Při zničení Velkého Babylóna truchlí „kupci“ nad ztrátou tohoto obchodního partnera. Opravdu je to pro ně „běda, běda“. Povšimni si však, že důvody jejich truchlení jsou naprosto sobecké a že — stejně jako králové — ‚stojí opodál‘. Nepřibližují se tak blízko, aby mohli Velkému Babylónu nějak pomoci.

 6. Jak popisuje hlas z nebe truchlení kapitánů lodí a námořníků a proč pláčí?

⁶ Zpráva pokračuje: „A každý kapitán lodi a každý, kdo se někam plaví, a námořníci a všichni, kteří si vydělávají živobytí na moři, stáli opodál, a při pohledu na dým jeho požáru křičeli a říkali: ‚Které město je podobné tomu velkému městu?‘ A sypali si prach na hlavu a křičeli, plakali a truchlili a říkali: ‚Běda, běda — velké město, v němž všichni, kteří měli lodě na moři, zbohatli z jeho nákladnosti, protože bylo zpustošeno v jedné hodině!‘“ (Zjevení 18:17b–19) Starověký Babylón byl obchodním městem a měl velkou flotilu. Podobně se i Velký Babylón věnuje velkému obchodnímu podnikání, při němž využívá ‚mnohých vod‘ svého lidu. To poskytuje mnoha jeho náboženským poddaným zaměstnání. Pro ně bude zničení Velkého Babylóna hroznou hospodářskou ranou. Již nikde nebudou mít takový zdroj živobytí, jakým byl Velký Babylón.

Radost nad jeho zničením

7, 8. Jak vyvrcholí poselství hlasu z nebe, jež se týká Velkého Babylóna, a kdo bude reagovat na tato slova?

⁷ Když Médové a Peršané rozvrátili starověký Babylón, řekl Jeremjáš prorocky: „A nebesa a země a všechno, co je v nich, jistě budou radostně volat nad Babylónem.“ (Jeremjáš 51:48) Až bude Velký Babylón zničen, vyvrcholí poselství, které pronáší o Velkém Babylónu hlas z nebe: „Raduj se nad ním, nebe, a také vy, svatí a apoštolové a proroci, protože Bůh na něm za vás vykonal soudcovský trest!“ (Zjevení 18:20) Jehova a andělé se budou radovat, až uvidí zničení Božího dávného nepřítele, stejně jako se budou radovat apoštolové a první křesťanští proroci, kteří jsou nyní již vzkříšeni a zaujali své postavení v uspořádání 24 starších. — Srovnej Žalm 97:8–12.

⁸ Ano, všichni „svatí“ — ať již ti, kteří jsou vzkříšeni do nebe, nebo ti, kteří ještě přežívají na zemi — budou volat radostí, stejně jako velký zástup jiných ovcí, který je s nimi spojen. Časem budou vzkříšeni do nového světa všichni věrní muži starých dob, a také oni se připojí k projevům radosti. Boží lid se nepokoušel pomstít se na svých pronásledovatelích, kteří zastávali falešné náboženství. Pamatovali na Jehovova slova: „Pomsta je má; chci odplatit, říká Jehova.“ (Římanům 12:19; 5. Mojžíšova 32:35, 41–43) A nyní Jehova odplatil. Bude pomstěna všechna krev, kterou prolil Velký Babylón.

Velký mlýnský kámen je vržen

9, 10. a) Co nyní dělá silný anděl a co říká? b) Jaký čin, podobný tomu, který vykonal silný anděl ve Zjevení 18:21, se stal v Jeremjášově době a čeho byl zárukou? c) Co zaručuje jednání silného anděla, kterého viděl Jan?

⁹ Další událost, kterou vidí Jan, potvrzuje, že Jehovův soud nad Velkým Babylónem je konečný: „A silný anděl zdvihl kámen podobný velkému mlýnskému kameni a vrhl jej do moře a řekl: ‚Tak bude Babylón, velké město, svržen rychlým vrhem a již nikdy nebude nalezen.‘“ (Zjevení 18:21) V Jeremjášově době byl vykonán podobný skutek, který měl velký prorocký význam. Jeremjáš byl inspirován, aby zapsal do knihy „všechno neštěstí, které přijde na Babylón“. Dal tuto knihu Serajášovi a řekl mu, aby cestoval do Babylóna. Tam Serajáš podle Jeremjášových pokynů četl prohlášení proti městu: „Jehovo, sám jsi mluvil proti tomuto místu, abys je odřízl, takže v něm nebude žádný obyvatel, ani člověk, ba ani domácí zvíře, ale aby se z něho staly pouhé opuštěné úhory na neurčitý čas.“ Serajáš pak přivázal ke knize kámen, hodil ji do řeky Eufratu a řekl: „Tak klesne Babylón a nikdy nepovstane, kvůli neštěstí, které na něj přivádím.“ — Jeremjáš 51:59–64.

¹⁰ Uvržení knihy s připevněným kamenem do řeky bylo zárukou, že Babylón upadne do zapomenutí a nikdy se nevzpamatuje. Jan viděl, jak silný anděl vykonává něco podobného, a to je rovněž mocnou zárukou, že bude Jehovovo předsevzetí s Velkým Babylónem splněno. Starověký Babylón je dnes úplně v sutinách, což je pádným svědectvím toho, co postihne v blízké budoucnosti falešné náboženství.

11, 12. a) Jak nyní silný anděl oslovuje Velký Babylón? b) Co prorokoval Jeremjáš ohledně odpadlého Jeruzaléma a co to znázorňovalo pro naši dobu?

¹¹ Nyní se silný anděl obrací k Velkému Babylónu a říká: „A již nikdy v tobě nebude slyšet zvuk pěvců, kteří se doprovázejí na harfu, a hudebníků a flétnistů a trubačů a již nikdy v tobě nebude nalezen žádný řemeslník jakéhokoli oboru a již nikdy v tobě nebude slyšet zvuk mlýnského kamene, již nikdy v tobě nebude svítit světlo lampy a nikdy již v tobě nebude slyšet hlas ženicha a nevěsty; protože tvoji cestující kupci byli muži vysokého postavení na zemi, neboť tvými spiritistickými zvyklostmi byly zavedeny na scestí všechny národy.“ — Zjevení 18:22, 23.

¹² Podobnými slovy prorokoval Jeremjáš o odpadlickém Jeruzalému: „A chci z nich zničit zvuk jásotu a zvuk radování, hlas ženicha a hlas nevěsty, zvuk ručního mlýnku a světlo lampy. A celá tato země se stane zpustošeným místem, předmětem úžasu.“ (Jeremjáš 25:10, 11) Křesťanstvo se jako hlavní část Velkého Babylóna stane pustinou bez života, jak to bylo živě znázorněno zpustošeným stavem Jeruzaléma po roce 607 př. n. l. Křesťanstvo, které se kdysi lehkomyslně veselilo a kypělo každodením hlukem, bude poraženo a opuštěno.

13. Jaká náhlá změna postihne Velký Babylón a jak to zapůsobí na jeho ‚cestující kupce‘?

¹³ Ano, podle slov, která zde říká anděl Janovi, změní se celý Velký Babylón z mocné mezinárodní říše ve vyprahlou pustinu podobnou poušti. Jeho „cestující kupci“, včetně největších milionářů, užívali jeho náboženství pro osobní výhody nebo jako záminku, a duchovenstvo považovalo za výhodné být společně s nimi ve středu zájmu veřejnosti. Ale tito kupci již nebudou mít nadále za společníka Velký Babylón. Ten již nebude šálit národy země svými mystickými náboženskými praktikami.

Úděsná vina krve

14. Proč je podle slov silného anděla Jehovův soud tak přísný a co podobného řekl Ježíš, když byl na zemi?

¹⁴ V závěru říká silný anděl, proč Jehova soudí Velký Babylón tak přísně: „Ano,“ říká anděl, „byla v něm nalezena krev proroků a svatých a všech, kteří byli pobiti na zemi.“ (Zjevení 18:24) Když byl Ježíš na zemi, řekl náboženským vůdcům v Jeruzalémě, že nesou vinu za ‚všechnu spravedlivou krev vylitou na zemi, od krve spravedlivého Abela‘ dále. Tehdejší pokřivená generace byla proto v roce 70 n. l. zničena. (Matouš 23:35–38) Dnes je to další generace stoupenců náboženství, která nese vinu krve za pronásledování Božích služebníků.

15. V jakých dvou směrech nesla katolická církev v nacistickém Německu vinu krve?

¹⁵ Guenter Lewy píše ve své knize Katolická církev a nacistické Německo (angl.): „Když byli 13. dubna [1933] potlačeni svědkové Jehovovi v Bavorsku, církev dokonce přijala od ministerstva osvěty a náboženství úkol, že ohlásí každého člena této sekty, který se ještě věnuje tomuto zakázanému náboženství.“ Katolická církev se tak podílí na odpovědnosti za to, že byly tisíce svědků Jehovových poslány do koncentračních táborů; její ruce jsou poskvrněny krví stovek svědků, kteří byli popraveni. Když mladí svědkové, jako například Wilhelm Kusserow, ukázali, že jsou připraveni s odvahou umírat pod výstřely popravčí čety, rozhodl Hitler, že popravčí četa je příliš dobrá pro ty, kteří z důvodu svědomí odporují vojenské službě; Wilhelmův bratr Wolfgang byl proto ve svých dvaceti letech popraven gilotinou. Katolická církev v téže době povzbuzovala mladé německé katolíky, aby jako vojáci umírali za vlast. Vina krve, kterou nese církev, je zcela očividná.

16, 17. a) Jaká vina krve musí být přisouzena Velkému Babylónu a jak se Vatikán provinil krví, pokud jde o Židy, kteří zemřeli při nacistických pogromech? b) V jakém smyslu nese falešné náboženství vinu za pobití miliónů lidí ve stovkách válek v naší době?

¹⁶ Proroctví však říká, že Velký Babylón musí nést vinu za krev „všech, kteří byli pobiti na zemi“. To opravdu v dnešní době platí. Protože katolické intriky například pomohly Hitlerovi k moci v Německu, nese Vatikán podíl na hrozné vině krve, k níž došlo, když při nacistických pogromech zahynulo šest miliónů Židů. A v naší době bylo přes sto miliónů lidí pobito ve stovkách válek. Nese v té souvislosti nějakou vinu falešné náboženství? Ano, a to dvojím způsobem.

¹⁷ Jednak proto, že mnoho válek je vedeno kvůli náboženským rozporům. Například násilnosti v Indii mezi muslimy a hinduisty, k nimž došlo v letech 1946–48, měly náboženský motiv. Statisíce lidí ztratilo život. Konflikt mezi Írákem a Íránem v osmdesátých letech 20. století měl co dělat s věroučnými rozdíly, a statisíce lidí při něm přišlo o život. Násilí mezi katolíky a protestanty v Severním Irsku si vyžádalo tisíce životů. Novinář C. L. Sulzberger, který podal v roce 1976 přehled o tomto námětu, si povšiml: „Je smutnou pravdou, že asi polovina nebo více válek, jež nyní probíhají po celém světě, jsou buď nepokrytě náboženské konflikty, nebo souvisejí s náboženskými rozpory.“ A tak tomu bylo v průběhu celých bouřlivých dějin Velkého Babylóna.

18. V jakém druhém ohledu se provinila krví náboženství světa?

¹⁸ A v jakém druhém ohledu nese falešné náboženství vinu? Z Jehovova stanoviska nesou náboženství světa vinu krve, protože neučila přesvědčivě své přívržence pravdě o Jehovových požadavcích na jeho služebníky. Neučila přesvědčivě lidi, že praví Boží ctitelé musí napodobovat Ježíše Krista a projevovat k druhým lásku bez ohledu na jejich národnostní původ. (Micheáš 4:3, 5; Jan 13:34, 35; Skutky 10:34, 35; 1. Jana 3:10–12) Náboženství, z nichž se skládá Velký Babylón, těmto věcem neučila, a proto byli jeho stoupenci vtaženi do víru mezinárodního válčení. To bylo jasně patrné ve dvou světových válkách v první polovině 20. století, z nichž obě začaly v křesťanstvu a vedly k tomu, že se členové stejných náboženství pobíjeli navzájem. Kdyby se všichni, kteří o sobě tvrdili, že jsou křesťané, drželi biblických zásad, k těmto válkám by nikdy nedošlo.

19. Jakou úděsnou vinu krve nese Velký Babylón?

¹⁹ Jehova klade veškerou vinu za všechno toto krveprolévání k nohám Velkého Babylóna. Kdyby náboženští vůdcové a především vůdcové křesťanstva učili své přívržence biblické pravdě, nikdy by nedošlo k takovému hroznému krveprolévání. Je tedy pravda, že Velký Babylón — velká nevěstka a světová říše falešného náboženství — se musí přímo nebo nepřímo zodpovídat Jehovovi nejen za „krev proroků a svatých“, které pronásledoval a zabil, ale i za krev „všech, kteří byli pobiti na zemi“. Velký Babylón nese opravdu úděsnou vinu krve. Jak to bude dobré, až dojde k jeho konečnému zničení!

[Rámeček na straně 270]

Cena za kompromis

Guenter Lewy píše ve své knize Katolická církev a nacistické Německo (angl.): „Kdyby německý katolicismus od začátku zastával taktiku rozhodného odporu proti nacistickému režimu, mohly se světové dějiny ubírat jiným směrem. I kdyby se nakonec při tomto boji nepodařilo porazit Hitlera a zabránit všem jeho zločinům, bylo by to nezměrně pozvedlo morální prestiž věcí. Bezesporu by si to bylo vyžádalo mnoho lidských životů, ale tyto oběti by sloužily jedné z největších věci. Kdyby Hitler věděl, že se nemůže spolehnout na domácí frontu, nebyl by se možná odvážil pustit se do války a byly by zachráněny doslova milióny životů. . . Tisíce německých odpůrců nacismu bylo v Hitlerových koncentračních táborech umučeno, polská inteligence byla pobita, statisíce Rusů zemřelo, protože s nimi zacházeli jako se slovanskými Untermenschen (podřadnými lidmi), a 6 000 000 lidských bytostí bylo povražděno, protože byli ‚neárijci‘. Katoličtí církevní hodnostáři v Německu přitom podporovali režim, který se těchto zločinů dopouštěl. Římský papež, duchovní hlava a nejvyšší morální učitel římskokatolické církve, mlčel.“ — s. 320, 341.

[Obrázek na straně 268]

„Běda, běda,“ říkají panovníci

[Obrázek na straně 268]

„Běda, běda,“ říkají kupci