„Nemohu mlčet“

 1. Proč Jeremjáš ani jiní Jehovovi proroci nemohli mlčet?

„SLYŠ Jehovovo slovo.“ Tato vybídka zněla v ulicích a na prostranstvích Jeruzaléma od roku 647 př. n. l. A Boží prorok ji hlásal i po 40 letech, když už město bylo zničeno. (Jer. 2:4; 42:15) Všemohoucí Bůh posílal proroky, aby Židé mohli slyšet jeho rady a činit pokání. Jak už bylo v této knize uvedeno, Jeremjáš mezi těmito Božími mluvčími obzvlášť vynikal. Když ho Bůh pověřoval prorockou činností, řekl mu: „Vstaneš a budeš k nim mluvit všechno, co já ti přikážu. Nebuď kvůli nim stižen žádným zděšením.“ (Jer. 1:17) Tato práce byla náročná. Jeremjáš zažíval fyzickou a citovou bolest, ale navzdory takovým zkouškám si uvědomoval, že svůj úkol musí splnit. Řekl: „Mé srdce se ve mně bouří. Nemohu mlčet.“ (Jer. 4:19)

2, 3. (a) V čem Ježíšovi učedníci napodobovali Jeremjáše? (b) Proč bys měl Jeremjášův příklad napodobovat ty?

² To, jak Jeremjáš vykonával svou prorockou činnost, bylo vzorem pro budoucí Jehovovy služebníky. (Jak. 5:10) Krátce po Letnicích roku 33 n. l. židovští představitelé zatkli apoštoly Petra a Jana a nařídili jim, aby přestali kázat. Apoštolové odpověděli: „Nemůžeme přestat mluvit o tom, co jsme viděli a slyšeli.“ (Sk. 4:19, 20) Vládci jim pohrozili, že příště s nimi budou zacházet hůř, a pak je propustili. Asi víš, co bylo dál. Ti věrní muži by s kázáním nikdy nepřestali a ani to neudělali.

³ Povšiml sis, že z Petrových a Janových slov ve Skutcích 4:20 je patrná stejná horlivost, jakou projevoval Jeremjáš? Když sloužíš Jehovovi Bohu v těchto závažných posledních dnech, jistě si také odhodlaně říkáš: Nemohu mlčet! Podívejme se, jak si můžeme uchovávat sílu, jakou měl Jeremjáš, abychom v kázání dobré zprávy pokračovali i přesto, že se poměry kolem nás zhoršují.

 4. Jaký postoj byl běžný ve starověkém Jeruzalémě?

⁴ Jsi přesvědčený, že Boží slib o nádherné budoucnosti pod Kristovou vládou je ta nejlepší zpráva, jakou dnes lidé mohou slyšet? Mnozí se dnes přesto vyjadřují tak jako Židé, kteří Jeremjášovi říkali: „Pokud jde o slovo, které jsi k nám mluvil v Jehovově jménu, nenasloucháme ti.“ (Jer. 29:19; 44:16) S takovým postojem se Jeremjáš setkával často. A Jehovovi služebníci se dnes běžně setkávají s podobnou reakcí, když jim lidé říkají: „Nemám zájem.“ Všeobecná lhostejnost by mohla vést k tomu, že horlivost zvěstovatelů Království zeslábne. Pokud to lze říci o vašem obvodu, o některých členech sboru, nebo dokonce i o tobě, co můžeš udělat?

 5. (a) Jak Jeremjáš smýšlel navzdory rozšířené lhostejnosti Judejců? (b) Proč jsou lidé, kteří nechtějí slyšet dobrou zprávu, ve vážném nebezpečí?

⁵ Uvažuj o tom, jak navzdory rozšířené lhostejnosti Judejců smýšlel Jeremjáš. Na začátku jeho prorocké dráhy mu Jehova poskytl předběžný pohled na přicházející Boží soud. (Přečti Jeremjáše 4:23–26.) Prorok pak mohl vidět, že život tisíců lidí bude záviset na tom, zda uslyší slova, která k nim bude mluvit, a zda podle nich budou jednat. Dnes jsou lidé v podobné situaci, a to i lidé ve tvém obvodu. O ‚tom dni‘ Božího soudu proti nynějšímu ničemnému světu Ježíš řekl: „Přijde . . . na všechny, kdo bydlí na tváři celé země. Zůstaňte tedy bdělí a v každé době úpěnlivě proste, aby se vám podařilo uniknout všem těmto věcem, jimž je určeno, aby nastaly, a stát před Synem člověka.“ (Luk. 21:34–36) Z Ježíšových slov můžeš vidět, že ti, kdo odmítají dobrou zprávu, jsou ve vážném nebezpečí.

 6. Proč bys měl kázat dobrou zprávu dál, a to i těm, kteří jsou k ní lhostejní?

⁶ Avšak lidé, kteří přestanou být lhostejní a reagují na Jehovovo slovo, které jim přinášíme, získají nesmírně cennou odměnu. Bůh lidem dává možnost uniknout zničení a přežít do nového světa. V určitém smyslu to platilo i o Jeremjášově službě. Obyvatelé Judy měli možnost uniknout. (Přečti Jeremjáše 26:2, 3.) Jeremjáš jim v tom pomáhal tím, že je desítky let vybízel, aby ‚naslouchali a vrátili se‘, tedy aby věnovali pozornost slovu pravého Boha. Nevíme, kolik bylo těch, kdo díky Jeremjášově službě činili pokání a změnili svůj život. Někteří však reagovali a v dnešní době je takových lidí mnoho. Když se dál věnujeme kazatelskému dílu, často slýcháme o tom, že se lidé, kteří byli dříve lhostejní, začínají o dobrou zprávu zajímat. (Viz rámeček „Lhostejnost se může změnit v zájem“ na straně 184.) Není to snad další důvod, abychom i nadále vykonávali službu, která může lidem zachránit život?

 7. Jak se Jeremjášovi nepřátelé snažili jeho prorockou činnost zmařit?

⁷ Významnou stránkou Jeremjášovy služby bylo to, že se často setkával s odpůrci, kteří se ho snažili zlikvidovat a zmařit jeho činnost. Falešní proroci se mu veřejně stavěli na odpor. (Jer. 14:13–16) Když Jeremjáš procházel ulicemi Jeruzaléma, lidé mu nadávali a zesměšňovali ho. (Jer. 15:10) Někteří jeho nepřátelé vymýšleli další způsoby, jak ho zdiskreditovat. (Jer. 18:18) Jiní vedli intenzivní pomlouvačnou kampaň, aby upřímné lidi odvrátili od Božích pravd, které Jeremjáš kázal. (Nář. 3:61, 62) Jak na to Jeremjáš reagoval? Vzdal to? Naopak, v kázání pokračoval. Jak to dokázal?

 8. Jak Jeremjáš reagoval na vzrůstající odpor svých nepřátel?

⁸ Jeremjášovou hlavní zbraní proti veškerému odporu byla důvěra v Jehovu. Na začátku jeho služby mu Bůh řekl, že ho bude podporovat a chránit. (Přečti Jeremjáše 1:18, 19.) Jeremjáš se na tento slib spoléhal a Jehova ho nezklamal. Odpůrci používali nátlak a vymýšleli stále drastičtější metody, jak Jeremjáše umlčet, ale účinek byl zcela opačný. Jeremjáš měl tím větší odvahu, smělost a vytrvalost. Povšimni si, jak mu tyto vlastnosti byly užitečné.

9, 10. Jaké situace v Jeremjášově životě by tě měly povzbudit k odvaze?

⁹ Jednou se stalo, že vzpurní kněží a proroci přivedli Jeremjáše před judská knížata s cílem dát ho usmrtit. Nechal se Jeremjáš jejich výhružkami zastrašit a ochromit? Ne. Svou odpovědí vyvrátil falešná obvinění těchto odpadlíků tak účinně, že byl jeho život ušetřen. (Přečti Jeremjáše 26:11–16; Luk. 21:12–15)

¹⁰ Vzpomeň si na jinou situaci. Když si chrámový úředník Pašchur vyslechl Jeremjášovo mocné poselství, dal proroka do klády. Určitě si myslel, že tím Jeremjáš dostal za vyučenou a že už bude zticha. Následující den ho tedy propustil. Avšak Jeremjáš, i když byl jistě mučením celý rozbolavělý, promluvil přímo k Pašchurovi a oznámil mu Jehovův rozsudek. Ani týrání Jeremjáše neumlčelo! (Jer. 20:1–6) Jak to? Sám Jeremjáš nám to vysvětluje: „Jehova byl se mnou jako někdo strašně mocný. Proto klopýtnou právě ti, kdo mě pronásledují, a nezískají převahu.“ (Jer. 20:11) I když proti Jeremjášovi stáli krutí pronásledovatelé, nenechal se zastrašit. Jeho důvěra v Jehovu měla pevný základ. A takovou důvěru můžeš mít i ty.

11, 12. (a) Jak Jeremjáš použil zdravý rozum, když se mu Chananjáš stavěl na odpor? (b) Jaký užitek může přinést to, že ‚se ovládneš za zlých okolností‘?

¹¹ Je dobré pamatovat na to, že Jeremjáš nebyl žádný fanatik. Když čelil odpůrcům, používal zdravý rozum. Věděl, kdy odejít. Povšimni si například, co zažil s Chananjášem. Potom co tento falešný prorok veřejně odporoval Jehovovu prorockému slovu, Jeremjáš jeho názor opravil a vysvětlil, jak se pozná pravý prorok. Jeremjáš předtím nosil dřevěné jho, aby znázornil nastávající jho otroctví pod nadvládou Babylóna. Chananjáš se rozzuřil a jho zlomil. Co ho asi napadne udělat dál? A jak zareaguje Jeremjáš? Čteme: „Prorok Jeremjáš přistoupil k tomu, aby odešel.“ Jeremjáš prostě odešel ze scény. Později se na Jehovův pokyn k Chananjášovi vrátil a řekl mu, co Bůh způsobí — Židé půjdou do babylónského otroctví a Chananjáš zemře. (Jer. 28:1–17)

¹² Z této inspirované zprávy jasně vyplývá, že je dobré, když jsme v kazatelské službě odvážní a zároveň používáme zdravý úsudek. Pokud s námi někdo o Bibli nechce mluvit a rozčílí se, nebo nám dokonce vyhrožuje násilím, můžeme se zdvořile omluvit a odejít k jinému domu. Když kážeme dobrou zprávu o Království, není nutné, abychom se přitom s někým dostali do prudkého sporu. Tím, že ‚se ovládneme za zlých okolností‘, ponecháme si otevřenou cestu, abychom majiteli domu pomohli v nějaké příznivější době. (Přečti 2. Timoteovi 2:23–25; Přísl. 17:14)

13. Proč Jehova řekl Jeremjášovi „neboj se“ a proč bychom o tom měli uvažovat?

¹³ Otřesné podmínky, které panovaly v Jeruzalémě v roce 607 př. n. l., doléhaly i na pravé Boží služebníky. Jistě tedy chápeš, proč Bůh řekl Jeremjášovi: „Neboj se.“ (Jer. 1:8; Nář. 3:57) A Jehova ho přiměl k tomu, aby stejnými slovy povzbuzoval jiné z jeho lidu. (Přečti Jeremjáše 46:27.) Co z toho můžeme vyvodit? V tomto nebezpečném čase konce bychom někdy mohli pociťovat strach. Budeme v takových chvílích naslouchat Jehovovi, když slova „neboj se“ vlastně říká i nám? V této knize jsme se už zabývali tím, jak Bůh během té opravdu děsivé doby Jeremjáše podporoval. Krátce si nyní připomeňme, co se tehdy stalo, a načerpejme z toho poučení pro sebe.

14, 15. (a) V jaké nebezpečné situaci se Jeremjáš ocitl? (b) Jak Jehova splnil svůj slib, že Jeremjáše ochrání?

¹⁴ Když babylónské obléhání Jeruzaléma nabývalo na intenzitě, lidi sužoval hlad. Brzy už mnozí neměli co jíst. (Jer. 37:21) Jeremjáš byl k tomu všemu uvězněn v místě, které se mohlo stát jeho hrobem. Judská knížata naléhala na slabošského krále Sedekjáše, aby se jim podvolil a nechal Jeremjáše usmrtit. Potom ho hodili do hluboké cisterny. Nebyla v ní žádná voda, jen spousta bláta. Jeremjáš se do něj začal propadat a nevěděl, jak by se mohl zachránit. Kdybys byl na jeho místě ty, neměl bys snad strach? (Jer. 38:4–6)

¹⁵ Jeremjáš byl smrtelný člověk jako my, ale důvěřoval v Jehovův slib, že ho Jehova nikdy neopustí. (Přečti Jeremjáše 15:20, 21.) Byl za tuto důvěru odměněn? Víme, že ano. Bůh podnítil Ebed-meleka, aby se proti knížatům postavil a Jeremjáše zachránil. S královým souhlasem vytáhl proroka z cisterny a tak ho uchránil před smrtí v hlubokém bahně. (Jer. 38:7–13)

16. Z jakého nebezpečí Jehova osvobodil své věrné služebníky?

¹⁶ I když už byl Jeremjáš z cisterny venku a stál na pevné půdě, nebyl ještě mimo nebezpečí. Ebed-melek za něj prosil krále a řekl mu: „Pro hlad zemře tam, kde je. Vždyť ve městě už není chléb.“ (Jer. 38:9) V Jeruzalémě byl takový nedostatek potravin, že se lidé uchýlili ke kanibalismu. Jehova však opět zasáhl, aby svého proroka zachránil. A Jeremjáš vyřídil Ebed-melekovi, že Jehova zaručuje ochranu i jemu. (Jer. 39:16–18) Jeremjáš nezapomněl na Boží ujištění: „Jsem s tebou, abych tě osvobodil.“ (Jer. 1:8) Díky ochraně od Všemohoucího Boha tito dva věrní muži nezemřeli rukou nepřátel ani hladem. V tomto odsouzeném městě unikli smrti. Poučení je jasné: Jehova slíbil ochranu, a svůj slib splnil. (Jer. 40:1–4)

17. Proč by ses měl spoléhat na slib, že Jehova své služebníky ochrání?

¹⁷ Splňování Ježíšova proroctví o závěru systému věcí se nezadržitelně blíží ke svému vyvrcholení. V blízké budoucnosti nastanou „znamení na slunci a měsíci a hvězdách a na zemi mučivá úzkost národů, které nebudou vědět kudy kam, . . . zatímco lidé budou omdlévat strachem a očekáváním věcí přicházejících na obydlenou zemi“. (Luk. 21:25, 26) Musíme počkat, než uvidíme, jakou podobu budou tato znamení mít a jakou hrůzu v mnoha lidech vyvolají. Ať se však stane cokoli, nikdy nepochybuj, že Jehova je schopen ochránit svůj lid a že po tom touží. Ale konec těch, kdo nebudou mít jeho schválení, bude zcela jiný. (Přečti Jeremjáše 8:20; 14:9.) Dokonce i když se zdá, že Boží služebníci jsou v beznadějné situaci, jakoby na dně studené, vlhké a tmavé cisterny, Bůh je může vysvobodit. Na Boží lid se budou vztahovat slova, která Bůh řekl Ebed-melekovi: „‚Zcela jistě ti . . . opatřím únik a nepadneš mečem; a jistě budeš mít svou duši jako kořist, protože jsi ve mne důvěřoval,‘ je Jehovův výrok.“ (Jer. 39:18)

18. (a) Která slova změnila Jeremjášův život? (b) Co pro tebe osobně znamená Boží příkaz zapsaný u Jeremjáše 1:7?

¹⁸ „Měl bys jít ke všem, k nimž tě pošlu; a měl bys mluvit všechno, co ti přikážu.“ (Jer. 1:7) Když Jeremjáš slyšel tento Boží příkaz, jeho život se navždy změnil. Od té chvíle bylo jeho hlavním zájmem oznamovat „Jehovovo slovo“. Slovní spojení „Jehovovo slovo“ se v knize Jeremjáš objevuje opakovaně. V její poslední kapitole Jeremjáš vypráví o tom, jak byl dobyt Jeruzalém a jak byl jeho poslední král, Sedekjáš, odveden do vyhnanství. Jeremjáš nepřestal Judejce vyučovat a vybízet, aby se řídili Jehovovým slovem, a dělal to až do doby, než bylo z událostí jasně patrné, že svůj úkol splnil.

19, 20. (a) Proč je pro tebe Jeremjášova služba vzorem? (b) Jak s kazatelskou službou souvisí radost a uspokojení? (c) Jak tě ovlivnila úvaha o knihách Jeremjáš a Nářky?

¹⁹ Mezi Jeremjášovým pověřením a novodobou veřejnou službou svědků Jehovových je mnoho paralel. Podobně jako Jeremjáš, i ty sloužíš pravému Bohu v době soudu. I když něco ze svého času a energie musíš vynakládat na jiné věci, kázání dobré zprávy je zdaleka tou nejdůležitější činností, jaké se v tomto systému věcí můžeš věnovat. Tímto způsobem oslavuješ Boží velké jméno a uznáváš, že Bůh má jakožto Svrchovaný Panovník absolutní právo a autoritu. (Přečti Nářky 5:19.) Tím, že druhým lidem pomáháš poznat pravého Boha a jeho požadavky pro život, také dáváš najevo, že opravdu miluješ své bližní. (Jer. 25:3–6)

²⁰ O úkolu, který dostal od Jehovy, Jeremjáš řekl: „Tvé slovo se mi stává jásotem a radováním mého srdce; vždyť se nade mnou vzývá tvé jméno, Jehovo, Bože vojsk.“ (Jer. 15:16) Takovou radost a uspokojení může získat každý, koho srdce podněcuje k tomu, aby se zastával pravého Boha. Máš tedy pádný důvod, abys dále ohlašoval Jehovovo poselství, jako to dělal Jeremjáš.