HINNOM (ÚDOLÍ)

Údolí ležící na J a JZ od Jeruzaléma; začíná v blízkosti dnešní Jaffské brány, vede na J, u jz. cípu města se stáčí ostře na V, vede podél již. strany a v blízkosti jv. cípu města se spojuje s údolím Tyropeon a s údolím Kidron. Je také známo jako „údolí Hinnomova syna“, „údolí Hinnomových synů“, jako ‚Údolí‘ například ve výrazu ‚Údolní brána‘ (Joz 15:8; 2Kr 23:10; Ne 3:13) a možná také jako „nížina mrtvol a tučného popela“, o níž se zmiňuje Jeremjáš 31:40. Není znám ani člověk, po němž snad bylo toto údolí pojmenováno, ani význam jména Hinnom. (VYOBRAZENÍ, sv. 2, s. 949)

Těsně nad místem, kde se spojuje s údolími Tyropeon a Kidron, se údolí Hinnom rozšiřuje. Zde pravděpodobně ležel Tofet. (2Kr 23:10) Na již. straně tohoto údolí nedaleko jeho vých. konce je podle tradice místo zvané Akeldama, „Pole krve“, hrnčířovo pole, které bylo koupeno za Jidášových třicet kousků stříbra. (Mt 27:3–10; Sk 1:18, 19) Dále směrem vzhůru je údolí poměrně úzké a hluboké a v jeho terasovitých srázech je mnoho hrobek.

Údolí Hinnom tvořilo část hranice mezi kmeny Juda a Benjamín; území Judy leželo na J, takže Jeruzalém se rozkládal na území Benjamína, jak uvádí Jozue 15:1, 8; 18:11, 16. Údolí je dnes známo pod jménem Vádí er-Rababi (Ge Ben Hinnom).

Odpadlický judský král Achaz přinášel v tomto údolí obětní dým a spálil tam svého syna (nebo své syny). (2Pa 28:1–3) Jeho vnuk král Manasse dokonce Achaza předčil, když podporoval ničemnost ve velkém měřítku a také přiměl „své vlastní syny projít ohněm v údolí Hinnomova syna“. (2Pa 33:1, 6, 9) Král Josijáš, vnuk Manasseho, s tímto odporným zvykem v Tofetu skoncoval, když to místo poskvrnil a znesvětil, možná tím, že v něm rozsypal kosti a odpadky, a tak je učinil nezpůsobilým pro uctívání. (2Kr 23:10)

Jeremjáš, který prorokoval za dnů králů Josijáše, Jehoachaza, Jehojakima, Jehojakina a Sedekjáše, vyjádřil Jehovův soud nad hříchy národa; k nejodpornějším z těchto hříchů patřilo to, že své děti obětovali Molekovi. Jeremjáš dostal příkaz, aby vzal některé ze starších mužů z lidu a z kněží a aby vyšli Branou střepů (Branou hromad popela), která byla v jv. cípu Jeruzaléma, a aby šli k údolí Hinnom, k místu Tofet. Tam oznámil Jehovovo prohlášení: „Pohleďte, přicházejí dny . . . , kdy se toto místo už nebude nazývat Tofet a údolí Hinnomova syna, ale údolí zabíjení.“ Jeremjáš pak před jejich očima rozbil hliněnou lahvičku a pokračoval v pronášení Jehovova soudu: „Rozbiji tento lid a toto město stejně . . . a v Tofetu budou pohřbívat, až už nebude místo k pohřbívání.“ (Jer 19:1, 2, 6, 10, 11) Jinými slovy, pobíjení, a to ne těch, kdo by byli obětováni Molekovi, ale ničemných lidí, které Bůh odsoudil, bude tak velké, že některá těla zůstanou ležet v údolí nepohřbena. Tak bude toto údolí poskvrněno ještě více než za Josijáše.

Jeremjášova prorocká slova nutně neznamenají, že by přinášení takových obětí Molekovi pokračovalo i v Jeremjášově době, ale ukazují, že Jehova národ potrestá za skutky, kterých se dopouštěl jak v době Jeremjášově, tak i dříve, a za nevinnou krev, kterou národ prolil — zejména za lidské oběti, které byly přinášeny za vlády Manasseho. V jiném prohlášení tento prorok řekl národu, že za to, co činil Manasse, bude národ potrestán. (Jer 15:4; srovnej 2Kr 23:26; Jer 32:30–35.) Jeremjášovo oznámení zaznamenané v kapitole 19, ve verši 3 také odpovídá výroku ve 2. Královské 21:12. V Jeremjášově době však lidé jistě prováděli modlářství dál, což svědčilo o tom, že těch hrozných hříchů, na nichž se podíleli za vlády Manasseho, ani v nejmenším nelitovali. Když Jeremjáš upozorňoval obyvatele Judy na jejich hříchy v podobě modlářství, jak to je uvedeno u Jeremjáše 2:23, zmínil se přitom o údolí, což se může vztahovat na údolí Hinnom.

Brány v jeruzalémské zdi, které byly u údolí Hinnom, pravděpodobně byly tyto: Nárožní brána u sz. cípu města, Údolní brána u jeho jz. cípu a Brána střepů blízko místa, kde se údolí Hinnom spojovalo s údolím Tyropeon a údolím Kidron. (2Kr 14:13; Ne 2:13; 12:31; Jer 19:2) Mezi Nárožní branou a Údolní branou jsou úbočí údolí Hinnom tak strmá, že by nebylo praktické budovat v této části jeruzalémské zdi další brány. U Nárožní brány a Údolní brány vybudoval král Uzzijáš věže, protože tyto brány v oné části údolí byly tím více vystaveny nebezpečí. (2Pa 26:9)

Právě v tomto údolí ležícím na J od Jeruzaléma vykonal Nehemjáš svou noční inspekční cestu, při které prozkoumal městskou zeď na V od Údolní brány až k Bráně hromad popela, potom stoupal kus cesty údolím Kidron a pak se vrátil a Údolní branou opět vstoupil do města. (Ne 2:13–15) V Nehemjášově době údolí Hinnom zřejmě tvořilo sev. hranici osad judských synů (kromě těch, kteří bydleli v Jeruzalémě). (Ne 11:25, 30)

V Křesťanských řeckých písmech je údolí Hinnom označováno odpovídajícím řeckým výrazem Geʹen·na. (Mt 5:22; Mr 9:47; viz heslo GEHENNA.)