ONLINE KNIHOVNA Strážné věže

„Poslechni, prosím, Jehovův hlas“

Bůh k nám mluví prostřednictvím Jeremjáše
- 12. Co musí někdy starší udělat, aby chránili sbor?
  
  ¹² Mnozí Židé pohrdali pomocí, kterou jim Jehova prostřednictvím Jeremjáše opakovaně nabízel. Podobně se dnes může stát, že ten, kdo se dopustil vážného hříchu, nečiní pokání a odmítá pomoc starších. V takovém případě musí starší jednat podle biblického pokynu a chránit sbor tím, že provinilce vyloučí. (1. Kor. 5:11–13; viz rámeček „Když ‚není zákon‘“ na straně 73.) Znamená to však, že takový člověk je už úplně ztracen, že už nikdy nebude moci získat Jehovovu přízeň? Izraelité jednali vzpurně dlouhou dobu, a přece jim Bůh řekl: „Vraťte se, odpadlí synové. Uzdravím váš odpadlý stav.“ (Jer. 3:22)a Jehova zve provinilce, aby se k němu vrátili. Vlastně jim to nařizuje.
  
  KDYŽ „NENÍ ZÁKON“
  
  Jak se dařilo Židům po zničení Jeruzaléma? Do jisté míry to Jeremjáš popisuje v Nářcích 2:9. Městské zdi byly zbořené, možná včetně bran, jež kdysi chránily město. Ale ještě horší bylo to, že v zemi ‚nebyl zákon‘. Měl tím Jeremjáš na mysli, že se přežijící stali nezvladatelným davem? Ne. Spíše poukazoval na to, že Židé ztratili duchovní bezpečí a útěchu, na které byli zvyklí v době, kdy je věrní kněží a proroci poučovali o Božím Zákonu. Falešní proroci, na které nyní lid upíral pozornost, nepředkládali pravé „vidění“, neboli vedení od Jehovy. To, co „viděli ve vidění“, bylo nicotné. (Nář. 2:14)
  
  Něco podobného může prožívat ten, kdo byl vyloučen z křesťanského sboru. Přišel o vřelé přátelství, z něhož se kdysi těšil mezi svými duchovními bratry a sestrami, a také o láskyplnou péči starších. Ani už nedostává životně důležité duchovní poučování jako dřív. Ve světě, v němž „není zákon“ od Jehovy, pravděpodobně pociťuje, že přišel o něco velmi důležitého. Schválené postavení před Jehovou však může opět získat a znovu se může radovat z bohatého požehnání. (2. Kor. 2:6–10) Jistě ale souhlasíš s tím, že je daleko lepší poslouchat Jehovu a do situace, ve které „není zákon“, se nikdy nedostat.

„Poslechni, prosím, Jehovův hlas“

Bůh k nám mluví prostřednictvím Jeremjáše
- a Tato slova Jehova adresoval severnímu království Izraele. Když Jeremjáš pronesl toto poselství, byli členové desetikmenného království už asi sto let ve vyhnanství. Jeremjáš poukázal na to, že až do jeho doby onen národ nečinil pokání. (2. Král. 17:16–18, 24, 34, 35) Nicméně jednotlivci mohli opět získat Boží přízeň, a mohli se dokonce z vyhnanství vrátit.