Naslouchej, mluví Jehovův strážný!

„Učinil jsem tě strážným pro izraelský dům . . . a budeš je ode mne varovat.“ — EZEKIEL 3:17.

1. Proč máme naslouchat, když mluví Jehovův „strážný“?

JEHOVŮV „strážný“ právě pronáší Boží poselství. Nasloucháš? Na tom, zda na to poselství zareaguješ oceněním a činem, závisí samotný tvůj život. Brzy ‚národy poznají Jehovu‘, až posvětí své jméno tím, že zničí tento ničemný systém a zachová svůj lid. Doufáš, že budeš mezi ním? (Ezekiel 36:23; 39:7; 2. Petra 3:8–13) Můžeš tam být, ale jedině tehdy, jestliže budeš naslouchat, když mluví Jehovův „strážný“.

2. K čemu vedlo to, že judské království nenaslouchalo Božím prorokům?

² Když lid nenaslouchal Božím prorokům, způsobilo to pohromu judského království v roce 607 př. n. l. Nepřátelské národy jásaly nad tím zpustošením z rukou Babylóňanů. Ale jak bylo Jehovovo jméno oslaveno, když se Bůh v roce 537 př. n. l. postaral, aby se věrní Židé vrátili do vlasti!

3. Co obsahuje Ezekielova kniha?

³ To zpustošení a obnovu předpověděl Jehovův strážný, Ezekiel, Biblická kniha, která nese jeho jméno a kterou dokončil v Babylóně kolem roku 591 př. n. l., obsahuje 1. Ezekielovo pověření, 2. prorocká jednání, 3. poselství proti Izraeli, 4. předpovědi soudu nad Jeruzalémem, 5. proroctví proti jiným národům, 6. sliby o obnově, 7. proroctví proti Gogovi z Magogu a 8. vidění Boží svatyně. Zveme tě, abys tuto knihu průběžně četl, jak ji budeme studovat. Tak uvidíš, jak se nás dnes týká, a budeš naslouchat, když mluví Jehovův „strážný“.a

Pověření Božího strážného

4. a) Co viděl Ezekiel ve vidění? b) Kdo byli „živí tvorové“ a jaké měli vlastnosti?

⁴ Pátého tamuze roku 613 př. n. l. (v pátém roce vyhnanství judského krále Jojachina v Babylóně) pobýval třicetiletý kněz Ezekiel mezi židovskými zajatci u „řeky Kebaru“, významného kanálu Eufratu. Ve vidění spatřil Jehovův nebeský vůz provázený „čtyřmi živými tvory“. (Čti Ezekiela 1:4–10.) Každý ‚živý tvor‘ neboli okřídlený cherubín měl čtyři obličeje. (10:1–20; 11:22) Ty naznačují, že cherubíni mají od Boha lásku (člověk), smysl pro právo (lev), moc (býk) a moudrost (orel). Každý cherubín stál vedle obrovského „kola uprostřed kola“ a Boží duch neboli činná síla jimi mohl pohybovat libovolným směrem. — Ezekiel 1:1–21.

5. Co představuje nebeský vůz a jak by to mělo zapůsobit na Jehovův lid?

⁵ Jezdec na voze byl slavným znázorněním Jehovy. (Čti Ezekiela 1:22–28.) Jak výstižně znázorňuje tento vůz Boží andělskou duchovní organizaci! (Žalm 18:10; 18:11, KB; 103:20, 21; Daniel 7:9, 10) Jehova na něm jede v tom smyslu, že nad těmito tvory panuje a používá je podle svého předsevzetí. Tento bázeň vzbuzující pohled na slávu a moc Jehovy, nejvyššího organizátora nebeských vojsk, by nás měl naplnit pokornou vděčností za přednost sloužit mu jako součást jeho pozemské organizace.

6. a) Jaké pověření dostal Ezekiel a jak se díval na službu Bohu? b) Mezi jakými lidmi měl Ezekiel prorokovat a k čemu je prospěšné vědět, jak s ním Bůh jednal?

⁶ Přestože byl Ezekielovi připomenut jeho lidský původ a ponížený stav tím, že byl nazván „synem člověka“, byl ustanoven jako Jehovův prorok. (Čti Ezekiela 2:1–5.) Ezekiel měl jít „ke vzpurným národům“, izraelskému a judskému království. Nejprve snědl na božský příkaz svitek obsahující žalozpěvy. Chutnal však jako med, protože Ezekiel byl vděčný za to, že je Božím prorokem. Podobně sladké je pro pomazané křesťany a jejich spoluslužebníky, že jsou svědky Jehovy. Ezekiel měl prorokovat mezi lidmi s tvrdým srdcem a tvrdou hlavou, ale Bůh učiní jeho tvář stejně odhodlanou jako jejich tváře, jeho čelo tvrdé jako diamant. Měl směle prorokovat, ať budou naslouchat, nebo ne. Je povzbuzující vědět, že stejně jako Bůh za obtížných okolností podpořil Ezekiela, pomůže i nám odvážně vydávat svědectví na jakémkoli území. — Ezekiel 2:6–3:11.

7. Jakou odpovědnost s sebou neslo Ezekielovo pověření?

⁷ Snědení svitku vyvolalo v Ezekielovi ‚vztek ducha‘ odpovídající jeho poselství. V Tel-Abibu zůstal ‚sedm dní ohromen‘ a trávil toto poselství. (Ezekiel 3:12–15) I my potřebujeme rozjímat a pilně studovat, abychom pochopili hluboké duchovní věci. Když dostal Ezekiel poselství, které měl zvěstovat, byl pověřen jako Boží strážný. (Čti Ezekiela 3:16–21.) Čerstvě ustanovený strážný měl varovat Izraelity porušující zákon, že stojí před vykonáním božského rozsudku.

8. Kdo dnes slouží jako Jehovův „strážný“ a kdo je s nimi spojen?

⁸ Kdyby Ezekiel jako strážný selhal, Jehova by ho volal k odpovědnosti za smrt obětí. Přestože ho ti, kteří nechtějí, aby udílel pokárání, svážou obraznými šňůrami, bude směle oznamovat Boží poselství. (Ezekiel 3:22–27) Za našich dnů odmítá křesťanstvo naslouchat a snaží se vnutit pomazaným křesťanům různá omezení. Ale ti slouží od roku 1919 jako Jehovův „strážný“ a odvážně oznamují Boží poselství pro „čas konce“ tohoto systému. (Daniel 12:4) Na tomto díle se s nimi podílí rostoucí „velký zástup“ Ježíšových „jiných ovcí“. (Zjevení 7:9, 10; Jan 10:16) Protože třída „strážného“ stále pronáší Boží poselství, každý z pomazaných a z „velkého zástupu“ by je jistě chtěl oznamovat jako pravidelný zvěstovatel.

Prorocká jednání

9. a) Jak nám dal Ezekiel příklad? b) Co dělal Ezekiel, aby znázornil babylónské obležení Jeruzaléma? Co znamenalo 390 dnů a 40 dnů?

⁹ Dále předváděl Ezekiel pokorně a směle prorocké pantomimy a dal příklad, který by nás měl pohnout, abychom pokorně a odvážně plnili svá pověření od Boha. Měl zobrazit obléhání Babylóňany tak, že bude ležet tváří k rytině Jeruzaléma na cihle. Ezekiel měl ležet 390 dní na levém boku, aby nesl provinění desetikmenného izraelského království, a potom nést čtyřicet dní na pravém boku hřích dvoukmenné Judy. Den představoval rok. Třistadevadesát let se tedy počítalo od založení Izraele v roce 997 př. n. l. do zničení Jeruzaléma v roce 607 př. n. l. Čtyřicet let Judy trvalo od ustanovení Jeremjáše jako Božího proroka v roce 647 př. n. l. do zpustošení Judy v roce 607 př. n. l. — Ezekiel 4:1–8; Jeremjáš 1:1–3.

10. Jak předvedl Ezekiel účinky obležení? Jaké poučení můžeme načerpat z toho, že ho Bůh podporoval?

¹⁰ Ezekiel dále předvedl účinky obléhání. Aby popsal hladomor, živil se jen asi dvaceti dekagramy jídla a asi půl litrem vody denně. Jeho chléb (nezákonná směs pšenice, ječmene, bobů, čočky, prosa a špaldy pečená na hnoji) byl nečistý. (3. Mojžíšova 19:19) Toto předvedení ukázalo, že obyvatelé Jeruzaléma budou velmi strádat nedostatkem. Je však povzbuzující vědět, že stejně jako Jehova podporoval Ezekiela za obtížných okolností, pomůže i nám, abychom zůstali věrní a plnili své kazatelské pověření tváří v tvář těžkostem. — Ezekiel 4:9–17.

11. a) O jakých činech se mluví u Ezekiela 5:1–4 a co znamenaly? b) Jak by na nás mělo zapůsobit, že Bůh splnil, co Ezekiel předvedl?

¹¹ Dále si Ezekiel mečem oholil vlasy a vousy. (Čti Ezekiela 5:1–4.) Lidé, kteří zemřou hladem a morem, budou jako třetina prorokových vlasů, kterou spálil uprostřed Jeruzaléma. Mrtví ve válce budou jako třetina, do níž sekal mečem. Přežijící budou rozptýleni mezi národy jako třetina jeho vlasů rozházená do větru. Někteří vyhnanci však budou jako několik vlasů vzatých z té rozptýlené části a zabalených do Ezekielova oděvu: to mělo ukázat, že se po sedmdesátiletém zpustošení chopí pravého uctívání v Judě. (Ezekiel 5:5–17) To, že Jehova splnil toto i jiná prorocká předvedení, by nás mělo pohnout, abychom mu důvěřovali jako tomu, kdo splňuje proroctví. — Izajáš 42:9; 55:11.

Zničení na dosah

12. a) Co udělají nájezdníci podle Ezekiela 6:1–7? b) Co je podle Ezekielova proroctví protiobrazný Jeruzalém a co se mu stane?

¹² V roce 613 př. n. l. oslovil Ezekiel zemi, aby ukázal, co se stane modlářským obyvatelům Judy. (Čti Ezekiela 6:1–7.) Nájezdníci rozboří výšiny, kadidlové stojany a oltáře používané při falešném uctívání. Při samotném pomyšlení na zpustošení vyvolané hladem, morem a válkou vykřikne člověk: „Běda!“ a zdůrazní to tlesknutím a dupnutím. Po výšinách se budou válet mrtvá těla duchovních smilníků. Až utrpí podobné zničení křesťanstvo, protiobrazný Jeruzalém, pozná, že jeho neštěstí je od Jehovy. — Ezekiel 6:8–14.

13. Co byl „prut“ v Jehovově ruce a co mělo vzejít z jeho použití?

¹³ ‚Na čtyři nejzazší konce země přicházel konec‘, totiž na nevěrný judský náboženský systém. Modlářovu hlavu ověnčí „věnec“ neštěstí, až proti Jehovovu lidu a chrámu zasáhne „prut“ v Boží ruce — Nebukadnecar a babylónské tlupy. Ti, kdo patří k judskému „zástupu“ kupců a prodavačů, budou buď zabiti, nebo odvedeni do vyhnanství, a ruce všech, kteří zůstanou naživu, klesnou slabostí. Při rozvratu svého falešného náboženského systému si jakoby oholí hlavy na znamení truchlení. — Ezekiel 7:1–18.

14. Mohlo by Jeruzalému a křesťanstvu pomoci úplatkářství?

¹⁴ Jehovu a jeho popravčí síly nelze podplatit. (Čti Ezekiela 7:19.) Úplatky nemohou zachránit „skryté místo“, Nejsvětější, aby je kaldejští „lupiči“ neznesvětili, nezmocnili se posvátného náčiní a nezanechali chrám v troskách. Jehova ‚způsobil, aby přestala pýcha silných‘, když byl zajat král Sedechjáš a byli pobiti předáci levitského kněžstva. (2. Královská 25:4–7, 18–21) Ne, hříšníci v obleženém Jeruzalémě nemohli uniknout strastem pomocí úplatku, když je Bůh ‚soudil‘ jako porušovatele smlouvy. Až budou vbrzku zničeny věci, které křesťanstvo považuje za posvátné, křesťanstvo se také nebude moci úplatkem vyhnout vykonání božského soudu. Potom bude pozdě naslouchat Jehovovu „strážnému“. — Ezekiel 7:20–27.

Vzdychat nad odpornými věcmi

15. Co viděl Ezekiel v Jeruzalémě a jak by to mělo zapůsobit na nás?

¹⁵ Když měl Ezekiel vidění Boha ve slávě 5. elulu 612 př. n. l., ‚znázornění ruky ho vzalo za chomáč vlasů‘ a v duchu inspirace ho přeneslo do Jeruzaléma. Přesunul se tam také nebeský vůz. To, co pak Ezekiel viděl, by nám mělo zošklivit pomyšlení na to, že bychom naslouchali odpadlíkům. (Přísloví 11:9) Izraelští odpadlíci uctívali v chrámu modlářský symbol (snad posvátný kůl), který dráždil Boha k žárlivosti. (2. Mojžíšova 20:2–6) Když vešel Ezekiel na vnitřní nádvoří, spatřil odporné věci. (Čti Ezekiela 8:10, 11.) Jak hanebné bylo, že sedmdesát izraelských starších obětovalo kadidlo falešným bohům představovaným opovrženíhodnými řezbami na stěnách! — Ezekiel 8:1–12.

16. Co naznačuje Ezekielovo vidění o následcích odpadnutí?

¹⁶ Ezekielovo vidění ukazuje, jak duchovně zhoubné je odpadnutí. Vždyť izraelské ženy se daly přesvědčit, aby plakaly nad Tamuzem, babylónským božstvem a milencem bohyně plodnosti Ištar! A jak ohavné bylo vidět dvacet pět Izraelitů na vnitřním nádvoří chrámu, jak uctívají slunce! (5. Mojžíšova 4:15–19) Strkali Bohu pod nos oplzlý letorost, snad představující mužský úd. Nebylo divu, že Jehova nenaslouchal jejich modlitbám, stejně jako u něho bude křesťanstvo marně hledat pomoc během „velkého soužení“. — Ezekiel 8:13–18; Matouš 24:21.

Označeni pro přežití

17. Jakých sedm mužů se objevilo ve vidění a co dělali?

¹⁷ Dále vidíme sedm mužů — jednoho tajemníka oblečeného v plátně a šest jiných s ničivými zbraněmi. (Čti Ezekiela 9:1–7.) „Šest mužů“ představovalo Jehovovy nebeské popravčí síly, ačkoli mohl použít pozemské činitele. Ti, které ‚muž v plátně‘ označí na čele, obdrží Boží soucit, protože nesouhlasili s odpornými věcmi, které se děly v chrámu. Poprava vykonávaná „šesti muži“ tam začala od sedmdesáti modlářských starších, žen plačících pro Tamuze a dvaceti pěti ctitelů slunce. Tito i jiní lidé nevěrní Bohu byli zabiti Babylóňany v roce 607 př. n. l.

18. a) Kdo je novodobý ‚muž v plátně‘? b) Co je „označení“, kdo je nyní má a k čemu povede to, že je má?

¹⁸ Protiobrazný ‚muž v plátně‘ je třída pomazaných křesťanů. Chodí dům od domu a symbolicky označují ty, kteří se stávají součástí „velkého zástupu“ Kristových „jiných ovcí“. „Označení“ je důkaz, že takové ovce jsou oddané, pokřtěné osoby s osobností podobnou Kristu. ‚Vzdychají a sténají nad odpornými věcmi‘, které se dějí v křesťanstvu, a vyšli z Velkého Babylóna, světové říše falešného náboženství. (Zjevení 18:4, 5) Jejich „označení“ ukáže Božím popravčím silám, že mají být ušetřeni během „velkého soužení“. To „označení“ si mohou zachovat tím, že se s pomazanými podílejí na označování dalších lidí. Jestliže jsi tedy ‚označen‘, horlivě se podílej na ‚označovacím‘ díle. — Ezekiel 9:8–11.

Přijde ohnivé zničení

19. Co rozhazuje po křesťanstvu novodobý ‚muž v plátně‘?

¹⁹ Muž oděný v plátně zašel mezi kola nebeského vozu pro ohnivé uhly. Rozhodil je po Jeruzalémě a předem tak upozornil, že jeho zničení bude výrazem Boží ohnivé zloby. (Ezekiel 10:1–8; Nářky 2:2–4; 4:11) V Ezekielově době byl Jehovův hněv vylit prostřednictvím Babylóňanů. (2. Paralipomenon 36:15–21; Jeremjáš 25:9–11) Ale co dnes? Protiobrazný ‚muž v plátně‘ rozhazuje Boží ohnivé poselství po celém křesťanstvu, aby upozornil, že na ně brzy bude vylit božský hněv, stejně jako na zbývající část Velkého Babylóna. Ti, kteří odmítají naslouchat Jehovovu „strážnému“, nemají naději přežít. — Izajáš 61:1, 2; Zjevení 18:8–10, 20.

20. a) Jak by na nás měl působit soulad mezi koly nebeského vozu a cherubíny? b) Co dělala některá knížata a k čemu nesprávně přirovnávala Jeruzalém?

²⁰ Pozornost se opět zaměřuje na nebeský vůz, Boží nebeskou organizaci. Když si všímáme souladu mezi koly vozu a cherubíny, mělo by nás to vést k tomu, abychom plně spolupracovali s Boží pozemskou organizací. Z věrné oddanosti bychom ji také měli chránit před zrádnými lidmi. (Ezekiel 10:9–22) Za Ezekielových dnů takoví zrádní lidé byli, vždyť viděl dvacet pět vládnoucích knížat, jak s pomocí Egypta plánují vzpouru proti Božím popravčím silám. Přirovnávali Jeruzalém ke kotli a sebe k masu, které je bezpečně uvnitř. Byli však na velkém omylu. Některé ze spiklenců pobije „meč“ babylónských „cizích lidí“, kdežto jiní budou zajati, protože Bůh volal Židy k odpovědnosti za porušování své smlouvy. (Ezekiel 11:1–13; 2. Mojžíšova 19:1–8; 24:1–7; Jeremjáš 52:24–27) Protože křesťanstvo tvrdí, že je ve smlouvě s Bohem, ale vkládá důvěru ve světské svazky, zahyne pod náporem Jehovových popravčích sil.

21. Co se stalo po sedmdesátiletém zpustošení Judy? Jaký podobný vývoj událostí zažil pomazaný ostatek?

²¹ Přestože byli Izraelité ‚rozptýleni po zemích‘, jako tomu bylo v roce 617 př. n. l., Bůh byl „svatyní“ neboli útočištěm pro kajícné vyhnance. (Ezekiel 11:14–16) Co jiného se však dalo očekávat? (Čti Ezekiela 11:17–21.) Po sedmdesátiletém zpustošení Judy byl ostatek navrácen na očištěnou „izraelskou půdu“. Podobně byl roku 1919 po babylónském zajetí osvobozen pomazaný ostatek a pod vedením Božího ducha byla očištěna kdysi opuštěná „půda“ duchovního izraele. Proto se dnes lidé ‚označení‘ k záchraně těší z božské přízně spolu s obnoveným ostatkem duchovního izraele. A budeš-li stále naslouchat Božímu „strážnému“, můžeš být mezi přežijícími, až Bůh vytasí svůj meč.

[Poznámka pod čarou]

Vzpomínáš si?

◼ Proč máme naslouchat, když mluví Jehovův strážný?

◼ Co zastupoval Boží nebeský vůz?

◼ Kdo dnes slouží jako Jehovův „strážný“?

◼ Jaké odpadlické skutky viděl Ezekiel v Jeruzalémě a jak by na nás mělo zapůsobit to vidění?

◼ Kdo je novodobý ‚muž v plátně‘ a jaké „označení“ dává na čelo?