Rozpoznejme pravé posly

„Jsem Ten, . . . kdo nechává, aby se splnilo slovo jeho sluhy, a Ten, kdo úplně provádí radu svých vlastních poslů.“ (IZAJÁŠ 44:25, 26)

1. Jak Jehova určuje totožnost pravých poslů a jak odhaluje falešné?

JEHOVA je vznešený Bůh, který určuje totožnost svých pravých poslů. Dělá to tak, že působí, aby se plnila poselství, která skrze ně dává. Jehova také odhaluje falešné posly. Jak je odhaluje? Tím, že nedovolí, aby se splnily jejich znamení a předpovědi. Tímto způsobem Jehova ukazuje, že se za proroky ustanovili sami a jejich poselství pramení z jejich vlastního špatného uvažování — ano, z jejich bláznivého, tělesného smýšlení!

2. Jaký rozpor mezi posly nastal v izraelských dobách?

² Izajáš a Ezekiel tvrdili, že jsou poslové Jehovy Boha. Byla to pravda? Podívejme se. Izajáš prorokoval v Jeruzalémě asi od roku 778 př. n. l. a skončil někdy po roce 732 př. n. l. Ezekiel byl odveden do vyhnanství v Babylóně v roce 617 př. n. l. a prorokoval svým židovským bratrům, kteří tam byli ve vyhnanství s ním. Oba proroci odvážně oznamovali, že Jeruzalém bude zničen. Ovšem jiní proroci říkali, že Bůh něco takového nedopustí. Kdo byli praví poslové?

Jehova odhaluje falešné proroky

3, 4. (a) Jaká dvě protichůdná poselství dostali Izraelité v Babylóně a jak Jehova odhalil falešného posla? (b) Co se podle Jehovových slov stalo falešným prorokům?

³ Když byl Ezekiel v Babylóně, dostal vidění toho, co se dělo v jeruzalémském chrámu. U vchodu do východní brány Jehovova domu bylo dvacet pět mužů. Mezi nimi byla dvě knížata, Jaazanjáš a Pelatjáš. Jak se na ně Jehova díval? Ezekiel 11:2, 3 odpovídá: „Synu člověka, to jsou muži, kteří úkladně plánují to, co ubližuje, a radí proti tomuto městu špatnou radu; a říkají: ‚Není stavění domů na dosah?‘ “ Tito opovážliví poslové pokoje říkali: ‚Jeruzalému nehrozí žádné nebezpečí. Určitě v něm budeme brzy stavět další domy!‘ Bůh proto Ezekielovi řekl, aby proti těmto lživým prorokům prorokoval něco zcela opačného. Ve 13. verši 11. kapitoly nám Ezekiel říká, co se jednomu z nich stalo: „Jakmile jsem prorokoval, stalo se, že Pelatjáš, syn Benajášův, zemřel.“ Stalo se to pravděpodobně proto, že Pelatjáš byl nejvýznamnějším a nejvlivnějším knížetem a největším modlářem. Jeho náhlá smrt prokázala, že to byl falešný prorok!

⁴ Avšak Jehovovo vykonání rozsudku nad Pelatjášem nezastavilo další falešné proroky, aby dále lhali v Božím jménu. Tito podvodníci stále bláznivě prorokovali proti Boží vůli. Jehova řekl Ezekielovi: „Běda hloupým prorokům, kteří chodí podle svého vlastního ducha, když nic neviděli!“ Stejně jako Pelatjáš i tito falešní poslové již „nejsou“, protože Jeruzalému drze prorokovali o „vidění míru, když mír není“. (Ezekiel 13:3, 15, 16)

5, 6. Jak byl Izajáš mezi všemi falešnými posly ospravedlněn jako pravý prorok?

⁵ Pokud jde o Izajáše, všechna jeho božská poselství o Jeruzalému se splnila. V létě roku 607 př. n. l. zničili město Babylóňané a odvedli židovský ostatek do Babylóna jako zajatce. (2. Paralipomenon 36:15–21; Ezekiel 22:28; Daniel 9:2) Způsobily tyto pohromy, že falešní proroci přestali bombardovat Boží lid planým blábolením? Ne, tito lživí poslové nepřestali!

⁶ Jako by to nestačilo, byli izraelští vyhnanci vystaveni také vlivu babylónských vychloubačných věštců, hadačů a astrologů. Nicméně Jehova prokázal, že všichni tito falešní poslové jsou zklamaní blázni, když se vše, o čem prorokovali, splnilo jinak. Během času ukázal, že Ezekiel je jeho posel, stejně jako jím byl Izajáš. Jehova splnil všechna svá slova, která skrze ně mluvil: „Mařím znamení prázdných mluvků a jsem Ten, kdo nechává věštce jednat pomateně; Ten, kdo obrací moudré muže nazad, a Ten, kdo i jejich poznání obrací v pošetilost; Ten, kdo nechává, aby se splnilo slovo jeho sluhy, a Ten, kdo úplně provádí radu svých vlastních poslů.“ (Izajáš 44:25, 26)

Překvapivá proroctví o Babylónu a Jeruzalému

7, 8. Jaké inspirované poselství měl pro Babylón Izajáš a co jeho slova znamenala?

⁷ Juda a Jeruzalém měly být zpustošeny a po sedmdesát let měly být neobydleny. Nicméně Jehova skrze Izajáše a Ezekiela prohlásil, že město bude znovu postaveno a země znovu obydlena přesně v době, kterou předpověděl! To byla úžasná předpověď. Proč? Protože o Babylónu bylo známo, že své zajatce nikdy nepropouští. (Izajáš 14:4, 15–17) Kdo by tedy tyto zajatce mohl osvobodit? Kdo by mohl přemoci mocný Babylón s jeho vysokými zdmi a systémem říční obrany? Mohl to udělat Všemohoucí Jehova! A on také řekl, že to udělá: „Jsem . . . Ten, kdo říká vodní hlubině [to znamená vodě, která chránila město]: ‚Vypař se; a vysuším všechny tvé řeky‘; Ten, kdo říká o Cyrovi: ‚Je mým pastýřem a úplně provede všechno, co mě těší‘; dokonce v tom, že říkám o Jeruzalému: ‚Bude znovu vystavěn‘, a o chrámu: ‚Bude ti položen základ‘.“ (Izajáš 44:25, 27, 28)

⁸ Jen si to představ! Řeka Eufrat byla pro lidi obrovskou překážkou, ale pro Jehovu byla jen jakousi kapkou vody na rozpálené ploše. Okamžitě se měla vypařit! Babylón měl padnout! Přestože to bylo asi sto padesát let před narozením Cyra Perského, Jehova přiměl Izajáše, aby o tomto králi předpověděl, že dobude Babylón a osvobodí židovské zajatce tím, že schválí, aby se vrátili a znovu postavili Jeruzalém a jeho chrám.

9. Koho Jehova jmenoval jako vykonavatele trestu nad Babylónem?

⁹ Toto proroctví nacházíme u Izajáše 45:1–3: „Tak řekl Jehova svému pomazanému, Cyrovi, jehož pravici jsem uchopil, abych před ním podmanil národy, . . . abych před ním otevřel dvoukřídlé dveře, takže ani brány nebudou zavřeny: ‚Sám půjdu před tebou a vyrovnám vzdutí země. Měděné dveře rozbiji na kusy a přesekám železné závory. A chci ti dát poklady ve tmě a schované poklady ve skrýších, abys poznal, že já jsem Jehova, Ten, kdo tě volá tvým jménem.‘ “

10. Jak byl Cyrus ‚pomazán‘ a jak k němu mohl Jehova mluvit více než sto let před jeho narozením?

¹⁰ Všimni si, že Jehova mluví k Cyrovi, jako kdyby se již narodil. To je v souladu s Pavlovým prohlášením, že Bůh „věci, které nejsou, povolává, jako by byly“. (Římanům 4:17) Bůh označuje Cyra také jako ‚svého pomazaného‘. Proč? Jehovův velekněz na Cyrovu hlavu přece svatý olej pomazání nikdy nevylil. To je pravda, ale toto je prorocké pomazání. Ukazuje na uvedení do zvláštního úřadu. Proto o tomto Cyrově jmenování mohl Bůh už předem mluvit jako o pomazání. (Srovnej 1. Královskou 19:15–17; 2. Královskou 8:13.)

Bůh splňuje slova svých poslů

11. Proč se obyvatelé Babylóna cítili bezpeční?

¹¹ Když Cyrus postupoval proti Babylónu, měli jeho obyvatelé pocit jistoty a bezpečí. Jejich město bylo obklopeno hlubokým a širokým ochranným příkopem, který tvořila řeka Eufrat. Tam, kde řeka protékala městem, byla na východním břehu souvislá přístavní hráz. Aby ji oddělil od města, postavil Nebukadnecar „velkou zeď, která podobně jako hora nemohla být odstraněna . . . Postavil ji vysokou jako horu.“a Tato zeď měla brány, v nichž byly obrovské měděné dveře. Aby někdo mohl těmito branami vstoupit, musel se k nim od břehu řeky vyšplhat po svahu. Není tedy divu, že vězňové v Babylóně ztráceli naději, že snad někdy budou osvobozeni!

12, 13. Jak se splnila Jehovova slova pronesená poslem Izajášem, když Babylón padl do rukou Cyrovi?

¹² Ovšem ti židovští zajatci, kteří měli víru v Jehovu, smýšleli jinak! Měli skvělou naději. Bůh jim skrze proroky slíbil, že je osvobodí. Jak Bůh svůj slib splnil? Cyrus dal svým vojskům příkaz, aby řeku Eufrat odklonila několik kilometrů na sever od města. Z hlavní obrany Babylóna tak zůstalo téměř vyschlé řečiště. V onu kritickou noc popíjející hodovníci neopatrně nechali otevřené dvoukřídlé dveře po celém toku řeky Eufrat. Jehova měděné dveře samozřejmě nerozbil na kusy doslova, ani nepřesekal železné závory uzavírající ony brány. Jehova zázračným způsobem řídil události tak, aby brány zůstaly otevřené a nezajištěné, a výsledek byl stejný, jako kdyby byly rozbity. Babylónské zdi byly zbytečné! Cyrovi vojáci je nemuseli zlézat, aby se do města dostali. Jehova šel před Cyrem a uhlazoval před ním „vzdutí země“, ano, odstraňoval všechny překážky. Tak se prokázalo, že Izajáš je pravým Božím poslem.

¹³ Když Cyrus město zcela ovládl, připadly mu všechny tamní poklady včetně těch, jež byly schovány v tajných, skrytých místnostech. Proč to všechno Jehova Bůh pro Cyra udělal? Proto aby poznal, že ‚Ten, kdo ho povolal jeho jménem,‘ je Bůh pravého proroctví a Svrchovaný Pán celého vesmíru. Cyrus poznal, že Bůh všechno zařídil tak, aby získal moc k osvobození Jeho lidu, Izraele.

14, 15. Jak víme, že Cyrus vděčil za své vítězství nad Babylónem Jehovovi?

¹⁴ Naslouchej Jehovovým slovům určeným Cyrovi: „Kvůli svému sluhovi Jákobovi a kvůli Izraeli, svému vyvolenému, jsem tě pak dokonce povolal tvým jménem; pak jsem ti dal čestné jméno, ačkoli jsi mě neznal. Já jsem Jehova, a není nikdo jiný. S výjimkou mne není žádný Bůh. Pevně tě opásám, ačkoliv jsi mě neznal, aby lidé poznali od východu slunce a od jeho západu, že mimo mne není žádný. Já jsem Jehova a není nikdo jiný. Utvářím světlo a tvořím tmu, působím mír a tvořím neštěstí, já, Jehova, činím všechny ty věci.“ (Izajáš 45:4–7)

¹⁵ Cyrus vděčil za dobytí Babylóna Jehovovi, neboť On to byl, kdo ho posiloval, aby uskutečnil to, co chtěl Bůh udělat tomuto ničemnému městu a co chtěl vykonat pro svůj zajatý lid. Když Jehova tímto způsobem jednal, povolal svá nebesa, aby shora zapůsobila svými vlivy nebo silami. Povolal svou zemi, aby se otevřela a přinesla spravedlivé události a záchranu pro jeho lid žijící ve vyhnanství. Jeho obrazná nebesa a země tento příkaz uposlechly. (Izajáš 45:8) Více než sto let po Izajášově smrti se ukázalo, že je pravý Jehovův posel!

Posel dobré zprávy pro Sion

16. Jaké dobré zprávy mohly být ohlašovány ve zničeném městě Jeruzalémě, když padl Babylón?

¹⁶ Ale jsou ještě další věci. Izajáš 52:7 sděluje dobrou zprávu pro Jeruzalém. Říká: „Jak půvabné jsou na horách nohy toho, jenž přináší dobrou zprávu, jenž zvěstuje pokoj, jenž přináší dobrou zprávu o něčem lepším, jenž zvěstuje záchranu, jenž říká Sionu: ‚Tvůj Bůh se stal králem!‘ “ Představ si, jak vzrušující bylo vidět, jak z hor sestupuje k Jeruzalému nějaký posel! Musí mít nějakou zprávu. Jakou? Je to vzrušující zpráva pro Sion. Zpráva o pokoji, ano, zpráva o Boží dobré vůli. Jeruzalém a jeho chrám mají být znovu postaveny! A ten posel s vítězoslavnou radostí v hlase oznamuje: „Tvůj Bůh se stal králem!“

17, 18. Jaký vliv na Jehovovo jméno mělo to, že Cyrus porazil Babylón?

¹⁷ Když Jehova Babylóňanům dovolil, aby svrhli jeho předobrazný trůn, na kterém seděli králové z Davidovy rodové linie, zdálo se, jako by On již Králem nebyl. Jako by místo něho byl králem Marduk, hlavní bůh Babylóna. Když však Bůh Sionu Babylón porazil, předvedl svou neomezenou svrchovanost — ukázal, že je největší Král. A aby byla tato skutečnost potvrzena, Jeruzalém, „město velikého Krále“, i chrám měly být znovu vybudovány. (Matouš 5:35) Posel, který takovou dobrou zprávu přinášel, měl nohy možná velmi zaprášené, zablácené a pohmožděné, avšak z pohledu těch, kdo milovali Sion a jeho Boha, vypadaly velmi půvabně!

¹⁸ Pád Babylóna v prorockém smyslu znamenal, že bylo nastoleno Boží království a že nositel dobré zprávy je zároveň hlasatelem toho, že Babylón padl. Kromě toho tento starověký kurýr, předpověděný Izajášem, předobrazoval posla přinášejícího velkolepější dobrou zprávu — velkolepější proto, že měla vznešený obsah, pojednávala o Království a měla důsledek pro všechny lidi, kteří projevují víru.

19. Jaké poselství o izraelské zemi poskytl Jehova prostřednictvím Ezekiela?

¹⁹ Také Ezekiel dostal barvitá proroctví o obnově. Prorokoval: „Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: ‚ . . . Chci také způsobit, že budou obývána města a zpustošená místa budou znovu vystavěna. A lidé jistě řeknou: „Ta země tam, která byla zpustošena, se stala podobnou zahradě Eden.“ ‘ “ (Ezekiel 36:33, 35)

20. Jaké radostné vybídnutí dal Izajáš prorocky Jeruzalému?

²⁰ Když byl Boží lid v babylónském zajetí, truchlil nad Sionem. (Žalm 137:1) Nyní se mohl radovat. Izajáš vyzýval: „Rozveselte se, jednohlasně radostně volejte, zpustošená místa Jeruzaléma, vždyť Jehova utěšil svůj lid; vyplatil Jeruzalém. Jehova obnažil svou svatou paži před očima všech národů; a všechny konce země uvidí záchranu našeho Boha.“ (Izajáš 52:9, 10)

21. Jak se po porážce Babylóna splnila slova Izajáše 52:9, 10?

²¹ Ano, Jehovův vyvolený lid měl mocný důvod k radosti. Chystal se znovu obydlit místa, která byla kdysi zničena, ale nyní se z nich měla stát místa podobná zahradě Eden. Jehova v jejich prospěch „obnažil svou svatou paži“, tedy obrazně řečeno si vyhrnul rukávy, aby mohl své ctitele přivést zpátky do jejich milované domoviny. Záchranu svých ctitelů z Babylóna však neprovedl tajně, nenápadně. Ne, v tomto božském osvobození naopak všechny národy viděly Boží ‚obnaženou paži‘, která projevovala moc v lidských záležitostech, aby byl jeden národ mimořádně oslaven. Lidé z těchto národů mohli vidět jasný důkaz, že Izajáš a Ezekiel jsou Jehovovi praví poslové. Nikdo nemohl pochybovat o tom, že Bůh Sionu je jediný živý a pravý Bůh na celé zemi. U Izajáše 35:2 čteme: „Budou tam ti, kteří uvidí Jehovovu slávu, nádheru našeho Boha.“ Ti, kdo tento důkaz Jehovova božství přijali, začali Jehovu uctívat.

22. (a) Za co dnes můžeme být vděční? (b) Proč bychom měli být vděční zvláště za to, že Jehova odhaluje falešné posly?

²² Měli bychom být velmi vděční, že Jehova určuje totožnost svých pravých poslů! Skutečně je to „Ten, kdo nechává, aby se splnilo slovo jeho sluhy, a Ten, kdo úplně provádí radu svých vlastních poslů“. (Izajáš 44:26) Proroctví o obnově, která dal Izajášovi a Ezekielovi, zdůrazňují jeho lásku, nezaslouženou laskavost a milosrdenství, které svým služebníkům projevuje. Ano, Jehova si zaslouží, abychom ho za to velmi chválili! My dnes bychom měli být zvláště vděční za to, že odhalil falešné posly, a to proto, že jich je dnes ve světě opravdu mnoho. Jejich skvělá poselství ignorují Jehovovy záměry, které byly oznámeny. Příští článek nám pomůže, abychom určili, kdo tito falešní poslové jsou.

[Poznámka pod čarou]

Umíš to vysvětlit?

◻ Jak Jehova určuje totožnost svých pravých poslů?

◻ Koho Jehova skrze Izajáše jmenoval jako vykonavatele trestu nad Babylónem?

◻ Jak se splnila Izajášova proroctví, která popisovala porážku Babylóna?

◻ Jak porážka Babylóna prospěla Jehovovu jménu?

[Obrázek na straně 9]

Národům v Ezekielových dnech připadal Babylón nedobytný