Jehova odměňuje víru a odvahu
„Náš Bůh, kterému sloužíme, je schopen nás vyprostit. Vyprostí nás z hořící ohnivé pece a z tvé ruky, králi.“ — DANIEL 3:17.
1. Jaká ponaučení osvětlil předešlý článek a proč může být prospěšné znovu zkoumat ty události?
JEHOVA BŮH, univerzální svrchovaný panovník, udělil panovníkům světa důležitá ponaučení o své svrchovanosti. V předešlém článku jsme viděli, jak se to prokázalo na událostech zaznamenaných v prvních šesti kapitolách Danielovy knihy. Můžeme nyní znovu prozkoumat tyto zprávy a uvidíme, co se z nich můžeme naučit v souladu s inspirovanými slovy apoštola Pavla: „Všechno, co bylo napsáno dříve, bylo totiž napsáno pro naše poučení, abychom měli naději prostřednictvím své vytrvalosti a útěchy z Písem.“ — Římanům 15:4.
2, 3. Kdo byl mezi zajatci krále Nebukadnecara a k jakému závěru nás vedou jejich jména?
2 V roce 617 př. n. l., za krátké vlády Jojachina, syna krále Jojakima, nařídil král Nebukadnecar, aby byli do Babylóna dopraveni někteří z nejznamenitějších a nejmoudřejších židovských mladíků. Mezi nimi byli Daniel, Chananjáš, Mišael a Azariáš. — Daniel 1:3, 4, 6.
3 Soudíme-li podle jejich jmen — navzdory ničemným poměrům převládajícím tou dobou v Judě — měli tito čtyři hebrejští mladíci zřejmě bohabojné rodiče. „Daniel“ znamená „Můj soudce je Bůh“. Chananjášovo jméno znamená „Jehova projevil přízeň; Jehova byl milostivý“. Mišaelovo jméno možná znamená „Kdo je jako Bůh?“ nebo „Kdo patří Bohu?“ a Azarjášovo jméno znamená „Jehova pomohl“. Již sama jejich jména byla bezpochyby popudem k tomu, aby byli věrní jedinému pravému Bohu. Místo těchto jmen dali Kaldejci čtyřem hebrejským mladíkům jména Beltšacar, Šadrach, Mešach a Abednego. Jako otroci cizí mocnosti si samozřejmě nemohli vybrat, jak je budou nazývat ti, kteří je zajali. — Daniel 1:7.
Zkouška víry a odvahy
4. Co ukazuje, že Jehova chtěl, aby jeho lid bral vážně jeho zákony o čistých a nečistých zvířatech?
4 Bohabojní rodiče dali těmto čtyřem Hebrejcům dobrý životní rozběh nejen jmény, která jim dali, ale zřejmě je také přísně vychovali podle Mojžíšova zákona, včetně jeho dietních předpisů. Ty považoval sám Jehova Bůh za tak důležité, že po uvedení mnoha podobných zákazů prohlásil: „Prokážete se svatými, protože já jsem svatý.“ — 3. Mojžíšova 11:44, 45.
5. Jak byla vyzkoušena znamenitá výchova čtyř hebrejských mladíků?
5 Tato znamenitá výchova čtyř hebrejských mladíků byla brzy vyzkoušena. Jak? Tím, že jim král „ustanovil denní příděl z králových lahůdek a z vína, které pije“. (Daniel 1:5) Věděli, že k věcem zakázaným v Mojžíšově zákoně patří jídla z prasat a králíků, ústřice a úhoři. I masa, která Zákon povoloval, byla na babylónském dvoře pochybná, protože se nedalo zjistit, zda byla správně vykrvácena. Navíc mohla být taková masa znečištěna pohanskými obřady. — 3. Mojžíšova 3:16, 17.
6. Jak reagovali čtyři Hebrejci na zkoušku?
6 Co měli ti čtyři Hebrejci dělat? Čteme, že Daniel — a jistě i ostatní tři — se v srdci rozhodl, že se neznečistí takovými jídly. Proto „stále prosil“ o prostou zeleninu místo králových lahůdek a o vodu místo jeho vína. Vůbec neuvažovali o tom, co lépe chutná. Bylo jistě zapotřebí víry a odvahy, aby prosazovali tuto věc. Jehova měl o tyto čtyři mladíky zájem, a proto se postaral, aby byl hlavní dvorní úředník Danielovi příznivě nakloněn. Úředník se však bál Danielově prosbě vyhovět ze strachu, jak taková strava ovlivní Danielovo zdraví. Daniel tedy poprosil, aby jim dovolili tuto stravu zkusit na deset dní. Měl silnou víru, že poslušnost Zákona mu nejen zajistí dobré svědomí, ale bude prospěšná i zdravotně. Čtyři Hebrejci jistě museli pro svůj postoj čelit mnoha posměškům. — Daniel 1:8–14; Izajáš 48:17, 18.
7. Jak byli hebrejští mladíci odměněni za svůj statečný postoj?
7 Bylo třeba víry a odvahy, aby čtyři Hebrejci učinili spornou otázku ze svého jídla. Jak ale byli za to odměněni, když po deseti dnech vypadali lépe a zdravěji než kdo z ostatních! Jehova jim dával poznání, pochopení a moudrost, takže když se na konci svého tříletého školení objevili před králem, shledal je „desetkrát lepšími než všechny kněze pěstující magii a čaroděje, kteří byli v celé jeho královské říši“. — Daniel 1:20.
8. Jaké je v tom ponaučení pro dnešní Jehovovy služebníky?
8 V tom tkví ponaučení pro všechny dnešní služebníky Jehovy Boha. Tito hebrejští mladíci si mohli říkat, že dietní omezení mojžíšského Zákona nejsou tak důležitá, přinejmenším ve srovnání s Deseti přikázáními nebo se zákony o obětech a každoročních svátcích. Ale tito věrně oddaní Hebrejci dbali na to, aby žili podle všech rysů Božího zákona. To připomíná zásadu, kterou pronesl Ježíš a jež je zaznamenána u Lukáše 16:10: „Kdo je věrný v nejmenším, je věrný i v mnohém, a kdo je nespravedlivý v nejmenším, je nespravedlivý i v mnohém.“ — Srovnej Matouše 23:23.
9. Jak dnes někteří svědkové projevili podobnou odvahu?
9 Svědkové Jehovovi mnohdy projevují podobnou víru a odvahu, když mají požádat zaměstnavatele, aby je uvolnili na oblastní sjezd. A znovu a znovu se v jejich případě činí výjimka. Svědkové, kteří chtěli vstoupit do řad průkopníků nebo se stát pomocnými průkopníky, prosazovali své přání pracovat na částečný úvazek a opětovně jim byla dopřána tato přednost.
10. Jaké ponaučení to skýtá svědkům, kteří jsou rodiči?
10 Jak znamenité ponaučení si mohou vzít dnešní bohabojní rodiče z toho, jak byli zřejmě vychováni čtyři hebrejští mladíci! Když mají křesťanští rodiče skutečně na srdci duchovní zájmy svých dětí, postaví v souladu s Matoušem 6:33 duchovní zájmy na první místo ve vlastním životě. Pak mohou očekávat, že jejich děti dokáží odolávat pokušením a tlakům ze strany vrstevníků a učitelů, kteří chtějí, aby oslavovaly narozeniny nebo svátky nebo jinak porušovaly biblické zásady. Tak tito bohabojní rodiče prokazují, že Přísloví 22:6 je pravdivé.
Nebojácné vykládání Nebukadnecarových snů
11. Jak se dnes můžeme řídit příkladem Daniela a jeho tří přátel?
11 Druhá kapitola Daniela nám dává další příklad víry a odvahy. Propadl snad Daniel a jeho tři druhové panice, když Daniel slyšel králův výnos, že zahubí všechny babylónské mudrce, protože mu nedovedli sdělit jeho sen a jeho výklad? Rozhodně ne. Daniel naopak se svrchovanou vírou, že mu Jehova dá informace, které král potřebuje, předstoupil před tohoto monarchu a požádal o čas, aby mohl zjistit odpověď. Prosbě bylo vyhověno. Potom učinili Daniel a jeho tři přátelé tuto věc předmětem vážné modlitby. Jehova jejich víru odměnil tím, že jim dal potřebné informace. Nato pronesl Daniel k Jehovovi procítěnou děkovnou modlitbu. (Daniel 2:23) A výklad snu ze čtvrté kapitoly vyžadoval, aby Daniel sdělil králi Nebukadnecarovi, že stráví sedm let jako zvíře mezi divokými živočichy. To předpokládalo stejnou víru a odvahu, jakou dnes musí projevovat Boží lid, když zvěstuje důrazné poselství o Boží pomstě nad satanovým světem.
‚Zastavovat sílu ohně‘
12, 13. O jaké zkoušce tří Danielových přátel vypráví 3. kapitola Daniela?
12 Danielova 3. kapitola popisuje jeden z nejskvělejších příkladů biblické zprávy, když vypráví, jak Jehova odměnil podivuhodnou víru a odvahu tří hebrejských služebníků. Představ si ten výjev. Na pláni Dura jsou shromážděni všichni babylónští hodnostáři. Před nimi stojí zlatý obraz vysoký asi 27 metrů a široký 2,7 metru. Aby působil na city, má král po ruce orchestr. Za zvuku hudby mají shromáždění ‚padnout a uctívat zlatý obraz, který postavil král Nebukadnecar. A kdo nepadne a nebude uctívat, bude v témže okamžiku hozen do hořící ohnivé pece.‘ — Daniel 3:5, 6.
13 Není pochyb: neuposlechnout toto nařízení vyžadovalo velkou víru a odvahu. Ale okolnost, že tito tři Hebrejci byli ‚věrní v nejmenším‘, je připravilo na to, aby byli ‚věrní v mnohém‘. To, že by jejich postoj mohl ohrozit jiné Židy, bylo vedlejší. Nepokloní se a nebudou uctívat obraz. Někteří jejich závistiví společníci viděli jejich nápadné odmítnutí a bez meškání o tom podali zprávu králi.
14. Jak reagoval Nebukadnecar na jejich odmítnutí klanět se a jak odpověděli na jeho ultimátum?
14 Nebukadnecar „ve vzteku a zuřivosti“ nařídil, aby mu ty tři Hebrejce přivedli. Jeho otázka: „Je to opravdu tak?“ svědčí o tom, že pro něho bylo nepochopitelné, že by odmítli poklonit se a uctívat zlatý obraz. Byl ochoten jim dát ještě jednu příležitost, ale budou-li dál odmítat, budou hozeni do hořící ohnivé pece. „A kdo,“ řekl domýšlivý babylónský monarcha, „je ten Bůh, který vás může vyprostit z mých rukou?“ S opravdovou odvahou a vírou v Jehovu odpověděli Hebrejci uctivě králi: „V tomto ohledu není nutné, abychom ti odpověděli byť i jen slovem. Jestliže to má být, náš Bůh, kterému sloužíme, je schopen nás vyprostit . . . z hořící ohnivé pece a z tvé ruky, králi. Jestliže však ne, ať je ti známo, králi, že tvým bohům nesloužíme, a zlatý obraz, který jsi postavil, uctívat nebudeme.“ — Daniel 3:13–18.
15. Jak jednal Nebukadnecar?
15 Jestliže byl Nebukadnecar předtím velmi rozhněvaný, teď zuřil, protože čteme, že se vůči třem Hebrejcům „změnil . . . samotný výraz jeho obličeje“. (Daniel 3:19) O jeho vzteku svědčil příkaz, aby rozpálili pec sedmkrát víc než obvykle. Pak vzali nějací silní muži z jeho vojska tři Hebrejce a hodili je do hořící pece. Plameny byly tak velké, že zabily muže, kteří konali ten úkol.
16. Jak byla odměněna víra tří Hebrejců?
16 Jaké překvapení však čekalo krále, když uviděl, jak se uprostřed ohně bez úhony procházejí ne tři, ale čtyři muži! Když král vyzval tři Hebrejce, aby vyšli, zjistil, že není sežehnut ani vlas na jejich hlavě a ani jejich oděvy nejsou cítit kouřem. Jak velice odměnil Jehova jejich víru a odvahu! Jejich příklad měl nepochybně na mysli apoštol Pavel, když mezi velký oblak svědků zahrnul ty, kteří „zastavovali sílu ohně“. (Hebrejcům 11:34) Jak znamenitý příklad dávají všem Jehovovým služebníkům od té doby!
17. Jaké znamenité podobné příklady máme dnes?
17 Dnes nehrozí Jehovovým služebníkům doslovná ohnivá pec. Velmi mnohé však potkává tvrdá zkouška ryzosti, když se očekává že budou projevovat zbožňující úctu národním symbolům. Věrná oddanost jiných je zkoušena, když jsou vystaveni tlaku koupit si legitimaci politické strany nebo sloužit ve vojsku. Jehova všechny takové osoby podporuje a dává jim schopnost úspěšně čelit výzvě, jež se týká jejich ryzosti, a prokázat tak, že ďábel je lhář a Jehova je pravý Bůh.
Jiný příklad víry a odvahy
18. Jak dal Belšacar najevo pohrdání Jehovou, Bohem Židů, podle zprávy v 5. kapitole Daniela, verších 3 a 4?
18 Další příklad víry a odvahy je zaznamenán v 5. kapitole Danielovy knihy. Babylónský král Belšacar svatokrádežně hodoval s tisícem svých šlechticů, souložnic a druhotných manželek. Náhle se na stěně objevilo podivné písmo. To krále tak vyvedlo z míry, že mu povolily kyčelní klouby a kolena mu tloukla o sebe. Opět byl povolán Daniel, služebník pravého Boha, aby podal výklad, protože všichni babylónští mudrci byli zmatení.
19. Co bylo vynikající, když Daniel vykládal písmo na stěně?
19 To, že stál docela sám v tom okázalém a nepřátelském prostředí, Daniela nezastrašilo ani nezpůsobilo, že by své poselství zeslabil nebo ztratil ze zřetele spornou otázku. Vyrovnaně a klidně, jasnou, důstojnou řečí vydal svědectví o svém Bohu. Daniel se nespokojil jen s výkladem nápisu, ale připomněl králi, že Jehova Bůh pokořil jeho děda tím, že ho přiměl žít jako divoké zvíře, dokud neuznal, že Nejvyšší Bůh je panovníkem v království lidstva. „Třebaže jsi to všechno věděl,“ řekl Daniel Belšacarovi, ‚nepokořil ses, ale znesvětil jsi nádoby Jehovova chrámu a chválil bohy ze zlata, stříbra, mědi, železa, dřeva a kamene, kteří nevidí ani neslyší ani nic nevědí. Ale Boha, kterému patří všechny tvé cesty, jsi neoslavil. Proto od něho vyšel tento výnos. Byl jsi zvážen na vahách a shledán nedostatečným a tvé království bylo rozděleno a dáno Médům a Peršanům.‘ Ano, Daniel opět poskytl znamenitý příklad víry a odvahy dnešním Božím služebníkům. — Daniel 5:22–28.
20. Jaký další příklad velké víry dal Daniel za vlády Dareiovy?
20 V 6. kapitole Daniela máme ještě jeden znamenitý příklad víry a odvahy. Nyní panoval král Dareios a udělal Daniela jedním ze tří hlavních vladařů království. Jiní, kteří Danielovi záviděli, přesvědčili monarchu, aby vydal zákon, že třicet dní nesmí nikdo vznášet prosebnou žádost k nikomu kromě krále. Uvědomovali si, že jedině tak získají záminku proti Danielovi. Ten se neohlížel na zákon, ale dál se ve své nástřešní místnosti modlil u otevřeného okna tváří k Jeruzalému. Byl shledán vinným z porušení králova výnosu a ve shodě se zákonně předepsaným trestem byl odsouzen k hození do lví jámy. Bůh Daniela opět odměnil za jeho víru a odvahu. Jak? Podle Hebrejcům 11:33 Jehova ‚zacpal tlamy lvům‘.
21. K čemu bychom se měli pevně rozhodnout vzhledem ke znamenitým příkladům víry a odvahy zaznamenaným v prvních šesti kapitolách Danielovy knihy?
21 Jakou posilou víry jsou události, o nichž vypráví 1. až 6. kapitola Daniela! Jak velice odměnil Jehova Bůh ty, kteří projevili víru a odvahu! Stávalo se to jednak tím, že byli povýšeni, jednak tím, že zakusili zázračné osvobození. Ze zkušeností těchto věrných svědků můžeme opravdu čerpat útěchu a naději, když čelíme zkouškám. Vždyť právě proto byly tyto věci zaznamenány! Rozhodněme se tedy, že budeme znamenitými napodobiteli takové víry a odvahy. — Římanům 15:4; Hebrejcům 6:12.
Otázky k opakování
◼ Co naznačují jména čtyř hebrejských mladíků o jejich výchově?
◼ Jakým poučením pro nás je to, jak se Hebrejci vyrovnali se zkouškou ohledně jídla?
◼ Jak je dnes ryzost Jehovových služebníků zkoušena jako u tří Hebrejců?
◼ Jak projevil Daniel víru a odvahu, když vydával svědectví Belšacarovi?
[Obrázek na straně 17]
Daniel a jeho druhové se naučili říkat ne