Když dával Jehova monarchům lekce

„Všechna jeho díla jsou pravda a jeho cesty jsou právo a . . . je schopen pokořit ty, kteří chodí v pýše.“ — DANIEL 4:37; 4:34, KB.

1. Na jakou Jehovovu vlastnost upozorňuje Elihu?

„POHLEĎ, sám Bůh jedná povzneseně se svou mocí; kdo je učitel jako on?“ Tato slova, která říká Elihu trpícímu Jobovi, upozorňují na jednu z jedinečných vlastností stvořitele, Jehovy Boha. Pokud jde o poučování neboli vyučování, nikdo se s ním nemůže srovnávat. — Job 36:22.

2, 3. a) Jaké je jedno z ponaučení, která považoval Jehova za nutné dát lidem? b) Kterému panovníkovi v době Mojžíšově musel Jehova udělit ponaučení a jakými prostředky? c) Jak často prohlašuje Bůh ve svém Slově své předsevzetí dát lidem toto ponaučení?

² K tomu, co Bůh považuje za nutné učit lidi a národy, patří jejich správný vztah k němu. To osvětlují slova žalmisty Davida v Žalmu 9:19, 20; 9:20, 21, KB: „Povstaň přece, Jehovo! Ať se smrtelný člověk neprokáže jako nadřazený v síle. Ať jsou národy souzeny před tvým obličejem. Vlož přece do nich strach, Jehovo, aby národy poznaly, že jsou jen smrtelní lidé.“

³ Mezi panovníky země, jimž Jehova Bůh pokládal za nutné dát ponaučení, patřil farao z Mojžíšovy doby. Bůh to učinil prostřednictvím ran, které poslal na Egypťany. Navíc řekl Jehova onomu domýšlivému faraónovi: „Zachoval jsem tě vskutku proto, abych ti ukázal svou moc a aby se mé jméno oznamovalo po celé zemi.“ (2. Mojžíšova 9:16) Mimoto říká Jehova ve svém Slově od 2. Mojžíšovy 6:7 do Joela 3:17 víc než sedmdesátkrát, že vykoná podobné mocné skutky, takže monarchové, lidé a národy poznají, že je Jehova, nejvyšší nad celou zemí.

4. Jací tři panovníci byli poučeni Jehovou v Danielově době a jakými prostředky?

⁴ Řada názorných příkladů, jak Jehova poučoval monarchy, je zaznamenána v Danielově knize. Tito panovníci byli Nebukadnecar, Belšacar a Dareios. Kdy je poučoval? S největší pravděpodobností v letech 617 až 535 př. n. l. A jak? Prostřednictvím snů a jejich výkladu a prostřednictvím projevů své moci. Jehova naučil tyto lidské vládce, že je svrchovaným panovníkem vesmíru a oni že jsou nepatrní človíčci. Takové ponaučení budou muset dostat i dnešní vládcové světa.

5. Jakým svědectvím lze vyvrátit pochyby o věrohodnosti Danielovy knihy?

⁵ Nezpochybňují však mnozí novodobí kritici věrohodnost Danielovy knihy? Těmto kritikům dobře odpověděl jeden biblický učenec: „O zázracích se předpokládá a o proroctvích se prohlašuje, že byly zapsány současníkem, Danielem. Buď tedy máme pravé zázraky a pravé proroctví, nebo bychom neměli nic než nepravdu.“ (Daniel the Prophet [Prorok Daniel] od E. B. Puseyho, s. 75.) Vždyť pisatel knihy opětovně říká, kdo je, například slovy „Já, Daniel“! (Daniel 8:15; 9:2; 10:2) Byl to všechno podvrh? Skutečností je, že do začátku 18. století o autorství knihy Danielovy nepochybovali ani Židé, ani křesťané. Závažnější než názor jakéhokoli novodobého biblického učence je ovšem biblické svědectví ohledně knihy Danielovy. Tak například jsou o Danielovi tři zmínky v knize Ezekielově. (Ezekiel 14:14, 20; 28:3) Nejsměrodatnější jsou slova Ježíše, Božího Syna, zaznamenaná u Matouše 24:15, 16: „Až spatříte ohavnost působící zpustošení, o níž mluvil prorok Daniel, která stojí na svatém místě (ať čtenář použije rozlišovací schopnost), potom ti, kteří jsou v Judeji, ať utíkají k horám.“a

Nebukadnecar se poučuje, kdo je pravý Bůh

6. Co snad živilo pýchu babylónského krále a co o sobě říkal ve svých písemnostech?

⁶ Jak ukazuje prorok Izajáš, babylónští králové byli velmi pyšní muži. (Izajáš 14:4–23) Nebukadnecar byl také velmi nábožný muž. Ve svých písemnostech hovořil o „svých stavebních projektech a své pozornosti vůči bohům Babylónie“. Bezpochyby mu stouplo do hlavy, že se mu podařilo dobýt Jeruzalém a celé Judsko, když Senacherib při stejném pokusu tak katastrofálně selhal.

7. Jaká zkušenost, o níž vypráví 1. kapitola Daniela, měla naučit Nebukadnecara, aby měl v úctě Boha Hebrejců?

⁷ Potom, co před něho předstoupili Daniel a jeho tři hebrejští druhové, měl Nebukadnecar jistě důvod vážit si jejich Boha, protože „pokud jde o každou věc moudrosti a porozumění, v níž se jich král dotazoval, shledal je dokonce desetkrát lepšími než všechny kněze pěstující magii a čaroděje, kteří byli v celé jeho královské říši“. Ano, moudří muži, jejichž Bohem byl Jehova, velmi převyšovali všechny, kdo uctívali jiné bohy. To nemohl Nebukadnecar přehlédnout. — Daniel 1:20.

8. Jak odhalil Jehova, že babylónští mudrci nemají žádné zvláštní poznání?

⁸ Jehova chtěl poučit Nebukadnecara ještě o jiných věcech. Další ponaučení je zaznamenáno ve 2. kapitole Daniela. Bůh dal králi děsivý sen a pak způsobil, že jej král zapomněl. Tento sen babylónského monarchu velmi zneklidnil, takže povolal všechny své mudrce, aby mu sdělili sen a jeho výklad. Sen samozřejmě nemohli sdělit, tím méně vyložit, čímž mlčky přiznali, že nemají žádné zvláštní poznání. To krále tak rozzuřilo, že nařídil všechny popravit. Když se o králově výnosu dověděl Daniel a jeho druhové, požádal Daniel o určitý čas, který mu byl dopřán. Potom se v té věci se svými třemi druhy vážně modlil a Jehova mu zjevil sen i jeho výklad. — Daniel 2:16–20.

9. a) Kdo jedině byl schopen vyložit Nebukadnecarův sen a jaké poskytl poučení? b) K jakému závěru díky tomu dospěl král?

⁹ Když Daniela přivedli před krále, Nebukadnecar se ho zeptal: „Jsi dostatečně způsobilý, abys mi dal poznat sen, který jsem viděl, a jeho výklad?“ Daniel nejprve připomněl pyšnému monarchovi, že jeho mudrci mu nebyli schopni říci tajemství jeho snu a jeho výkladu, a pak řekl: „V nebesích však existuje Bůh, který je Zjevovatelem tajných věcí, a ten dal králi Nebukadnecarovi na vědomí, co se má stát v konečné části dnů.“ Nato pověděl Daniel králi o obrovském obrazu, o němž se mu zdálo, a co znamenal. Na krále to tak silně zapůsobilo, že prohlásil: „Váš Bůh je opravdu Bůh bohů a Pán králů a Zjevovatel tajných věcí, protože jsi byl schopen zjevit tuto tajnou věc.“ Tak poučil Jehova krále Nebukadnecara, že je jediný pravý Bůh. — Daniel 2:26, 28, 47.

10, 11. a) Co udělal král Nebukadnecar ve své velké pýše a jaký příkaz potom vydal? b) Jakou spornou otázku vyvolali tři Hebrejci tím, že nedbali na králův rozkaz, a co z toho vzešlo?

¹⁰ Třebaže znalosti a moudrost Boha Hebrejců na krále Nebukadnecara bezpochyby zapůsobily, musel se ještě dovědět mnohem víc. Ve své pýše nechal na pláni Dura postavit velký zlatý obraz. Obraz byl 60 loket vysoký a 6 loket široký. To nám připomíná číslo 666, které je znakem satanova „divokého zvířete“, o němž se mluví ve Zjevení 13:18. (Loket je skoro 1,5 stopy, takže obraz byl vysoký asi 27 metrů a široký asi 2,7 metrů.) Král nařídil všem úředníkům své říše, aby „přišli k zasvěcení obrazu“, a nařídil, že když zahraje orchestr, všichni mají padnout a uctívat obraz. Někteří závistiví kaldejští úředníci si všimli, že tři přítomní Hebrejci se na obřadu nepodíleli, a podali o tom zprávu králi. — Daniel 3:1, 2.

¹¹ To byla pro Nebukadnecara velmi vážná věc, vždyť se jednou chlubil, že je „ten, kdo vložil do úst lidu úctu k velkým bohům“. Byl tedy velmi uražen jak Nebukadnecarův císařský majestát, tak jeho náboženský zápal. Ve vzteku a zuřivosti poskytl domýšlivý monarcha třem Hebrejcům ještě jednu příležitost, ale s následujícím ultimátem: „Když uctívat nebudete, v témž okamžiku budete hozeni do hořící ohnivé pece. A kdo je ten bůh, který vás může vyprostit z mých rukou?“ Nebukadnecar musel poznat, že jejich Bůh je skutečně schopen osvobodit své sluhy z ruky nepatrného monarchy a že neexistuje žádný jiný bůh, který může osvobozovat stejně jako Bůh Hebrejců. — Daniel 3:15.

Sen o stromu

12, 13. a) Jak vyložil Daniel Nebukadnecarovi jeho sen o stromu? b) Jak ukázal Nebukadnecar, že ho výklad snu nepřivedl k vystřízlivění?

¹² Jak by byla taková ponaučení zapůsobila na tebe? Zdá se, že tato tři ponaučení nestačila, aby král Nebukadnecar pochopil, jaké je jeho postavení. Proto mu musel dát Jehova ještě jedno ponaučení. Šlo opět o sen a opět jej nedokázal vyložit nikdo z babylónských mudrců. Nakonec byl povolán Daniel a dokázal krále seznámit s významem snu, že totiž bude žít sedm let jako „polní zvířata“ a pak se mu vrátí duševní zdraví. — Daniel 4:1–37; 3:31–4:34, KB.

¹³ Z toho, co následovalo, je zcela zřejmé, že sen nepřivedl Nebukadnecara k vystřízlivění. A tak asi po roce, když se král procházel po svém královském paláci, pyšně se chlubil: „Není tohle Velký Babylón, který jsem sám postavil pro královský dům se silou své moci a k důstojnosti svého majestátu?“ To byla velká domýšlivost. Proto se v téže chvíli ozval hlas z nebe a pověděl pyšnému panovníkovi, že mu bude vzato jeho království a že bude sedm časů bydlet s polními zvířaty, „dokud nepoznáš, že Nejvyšší je panovníkem v království lidstva“. — Daniel 4:30–32; 4:27–29, KB.

14. Jak se splnil sen o stromu a jak to zapůsobilo na Nebukadnecara?

¹⁴ Když Nebukadnecar prožil těch sedm časů neboli roků jako zvíře, Jehova mu vrátil porozumění a on musel uznat, že ‚nikdo nemůže zadržet ruku Nejvyššího nebo mu říci: Co děláš?‘ Babylónský panovník navíc ukázal, že se poučil z této lekce, když řekl: „Teď já, Nebukadnecar, chválím a vyvyšuji a oslavuji nebeského Krále, protože všechna jeho díla jsou pravda a jeho cesty jsou právo a protože je schopen pokořit ty, kteří chodí v pýše“ — jako chodil předtím on sám. Nejsou všechna taková svědectví o tom, jak Jehova opětovně řešil spornou otázku svrchovanosti, sama o sobě silnými nepřímými důkazy, že tyto zprávy nejsou výplodem něčí obrazotvornosti, ale dílem pisatele, kterého Bůh inspiroval, aby zaznamenal skutečné dějiny? — Daniel 4:35, 37; 4:32, 34, KB.

Belšacar vidí písmo na stěně

15. Jak projevil Belšacar pohrdání vůči pravému Bohu, Jehovovi?

¹⁵ Jiný monarcha, jehož měl Jehova příležitost poučit, byl Belšacar. Byl synem a spoluvládcem krále Nabonida, který byl nástupcem Nebukadnecarovým. Při velké hostině se Belšacar opovážil nařídit, aby přinesli zlaté nádoby, které jeho děd pobral v Jehovově chrámu v Jeruzalémě, aby z nich pil on, jeho šlechtici, jeho manželky a jeho souložnice. A tak „pili víno a chválili bohy ze zlata a stříbra, mědi, železa, dřeva a kamene“. — Daniel 5:3, 4.

16, 17. a) Jakými prostředky vnukl Jehova Belšacarovi bázeň? b) Jak vyložil Daniel písmo na stěně a jak se prokázala jeho pravdivost?

¹⁶ Přišel Boží čas skoncovat s nadvládou Babylóna. Proto Jehova způsobil, že se na stěně objevilo podivné písmo. Tento zázrak krále tak polekal, že dal ihned zavolat všechny své mudrce, aby je vyložili. Nedokázal to žádný. Potom mu jeho matka připomněla, že by písmo dovedl vyložit Daniel, který vykládal sny Nebukadnecarovi. (Daniel 5:10–12) Když byl Daniel povolán a dotázán, zda to dokáže, připomněl monarchovi, jak Bůh pokořil jeho pyšného děda, takže poznal, že Nejvyšší je panovníkem v království lidstva. — Daniel 5:20, 21.

¹⁷ Daniel dále řekl Belšacarovi: „Boha, v jehož ruce je tvůj dech a jemuž patří všechny tvé cesty, jsi neoslavil.“ (Daniel 5:23) Písmo tedy upozornilo babylónského panovníka, že dny jeho kralování skončily, že byl zvážen a shledán nedostatečným a že jeho království bude dáno Médům a Peršanům. A ještě té noci, kdy dal Jehova domýšlivému monarchovi toto velmi potřebné ponaučení, byl Kaldejský král Belšacar zabit. — Daniel 5:30.

18. Jakými prostředky dá dnešním panovníkům světa Jehova podobné ponaučení o své svrchovanosti a moci zachraňovat?

¹⁸ Stejně jako uštědřil Jehova pyšným monarchům Nebukadnecarovi a Belšacarovi ponaučení o své svrchovanosti a záchranné moci, dá Bůh v Armageddonu všem panovníkům země poznat, že je svrchovaný vládce, všemohoucí svrchovaný panovník celého vesmíru. Dotkne se to i tvého života. Jak? V tom čase totiž Jehova také osvobodí své věrné služebníky, stejně jako osvobodil tři Hebrejce z ohnivé pece. — Daniel 3:26–30.

Dareios se poučuje o Jehovově záchranné moci

19, 20. Jaká událost v Danielově životě poučila Dareia o Jehovově moci zachraňovat?

¹⁹ Šestá kapitola Daniela vypráví o jiném případu, kdy dal Jehova ponaučení monarchovi Dareiovi — ponaučení o Boží záchranné moci. Vzniklo spiknutí, jež vedlo k tomu, že král nechal uvrhnout Daniela do lví jámy, přestože to bylo značně proti vůli tohoto monarchy. On nebyl tím, kdo by se pyšně stavěl proti pravému Bohu. Je zajímavé, že Dareios sice ujišťoval Daniela, že ho jeho Bůh zachrání, ale zřejmě tomu moc nevěřil. Proč by jinak strávil bezesnou noc a trápil se až do rozbřesku, kdy pospíšil ke lví jámě? Pak zvolal: „Danieli, sluho živého Boha, byl tvůj Bůh, jemuž sloužíš se stálostí, schopen vyprostit tě od lvů?“ — Daniel 6:18–20.

²⁰ Ano, Bůh byl schopen Daniela ochránit. Král Dareios měl takovou radost, že vydal tento výnos: „V každém panství mého království se mají lidé třást před Danielovým Bohem a bát se ho. Je totiž živý Bůh a ten, kdo přetrvává na neurčité časy, a jeho království nebude zničeno . . . Vyprošťuje a osvobozuje a koná znamení a divy v nebesích a na zemi, neboť vyprostil Daniela z tlapy lvů.“ — Daniel 6:26, 27.

21. a) Jaké výrazné příklady dává prvních šest kapitol knihy Danielovy? b) Jak by měla zpráva o těchto věcech zapůsobit na nás?

²¹ Prvních šest kapitol knihy Danielovy nám opravdu dává názorné příklady toho, jak Jehova v horlivosti — ano v žárlivosti — pro své jméno poučil mocné monarchy tohoto světa, že je vpravdě všemohoucí, svrchovaný panovník, schopný pokořit pyšné vládce a přitom osvobodit své věrně oddané služebníky. Tyto zprávy by nám měly vnuknout zdravou bázeň před Bohem a úctu k Jehovově všemohoucnosti a svrchovanosti. Tato inspirovaná zpráva zároveň nanejvýš posiluje víru, protože dává zářné příklady služebníků Jehovy Boha, kteří projevili velkou víru a odvahu. To jasně ukáže následující článek.

[Poznámka pod čarou]

Jak bys odpověděl?

◼ Jaké ponaučení musel dát Jehova světovým panovníkům?

◼ Co se dá říci o věrohodnosti knihy Danielovy?

◼ Jaké ponaučení ještě více pokořilo krále Nebukadnecara?

◼ Jak by na nás mělo zapůsobit, že Jehova dával monarchům ponaučení?