Otázky čtenářů

Když řekl Daniel, že nepřijme od krále Belšacara dary, proč potom na sebe vzal oděv a náhrdelník?

Těsně předtím, než Médové a Peršané vyvrátili Babylón, král Belšacar hodoval se svým dvorem. Během hostiny vzal nádoby, které pocházely z Jehovova chrámu, a použil je k pití vína. Přitom chválil babylónské bohy. Ale hodování bylo rázem přerušeno, když nadlidská ruka napsala na stěnu cosi podivného. — Dan. 5:1–5.

Babylónští mudrci a astrologové nedokázali písmo vyložit, přestože Belšacar slíbil zlatý náhrdelník a vládní přednosti tomu, kdo dokáže podivné písmo přečíst a vysvětlit. — Dan. 5:7–9.

Když nakonec přivedli Hebrejce Daniela, král zopakoval svou nabídku, že obleče Daniela do šarlatu, dá mu zlatý náhrdelník a udělá ho třetím panovníkem v království. Prorok čestně odpověděl: „Ať jsou tvé dárky pro tebe samotného, a své dary dej přece jiným. Přečtu však králi to písmo a dám mu vědět ten výklad.“ — Dan. 5:17.

Daniela tedy není třeba podplácet nebo platit za to, aby poskytl výklad. Král si své dary může nechat nebo je dát někomu jinému. Daniel poskytne výklad ne za odměnu, ale protože je k tomu zmocněn Jehovou, pravým Bohem, jehož soud nad Babylónem právě přichází.

U Daniela 5:29 čteme, že když Daniel přečetl a vyložil slova, jak slíbil, král nařídil, aby mu přece byla dána odměna. Daniel si tedy oděv ani náhrdelník neoblékl sám. Byly mu oblečeny na příkaz absolutního panovníka, krále Belšacara. To však není v rozporu s textem Daniela 5:17, kde prorok vysvětlil, že nemá sobecké pohnutky.

Ježíš později řekl: „Kdo přijímá proroka, protože je to prorok, obdrží odměnu proroka.“ (Mat. 10:41) Toto pravidlo se na Belšacara mohlo stěží vztahovat, protože nejednal s Danielem laskavě ani uctivě, jako by ctil tohoto věrného muže jako proroka pravého Boha. Král Belšacar byl ochoten dát tytéž dary komukoli, kdo by rozřešil záhadu písma, dokonce i pohanskému astrologovi. Král dostal odměnu, jaká mu patřila, v souladu s prorockým písmem na stěně: „Právě té noci byl kaldejský král Belšacar zabit a království přijal Dareios Médský.“ — Dan. 5:30, 31.