Ve druhém prorockém vidění byl vidět „kozel“ ‚přicházející od západu slunce po povrchu celé země‘, a to tak rychle, že ‚se nedotýkal země‘. Přišel až k dvourohému beranovi, který podle slov andělových „představuje krále Médie a Persie“. Kozel „berana srazil a zlámal jeho dva rohy“. Danielovi bylo řečeno: „Chlupatý kozel představuje řeckého krále.“ — Dan. 8:5–8, 20, 21.

Proroctví se splňují

Na jaře roku 334 př. n. l. vstoupil Alexandr asi se 30 000 pěšáky a 5 000 jezdci u Dardanel (starověkého Hellespontu) do Asie. Rychlostí symbolického čtyřkřídlého levharta nebo kozla, který se zdánlivě nedotýkal země, se přehnal územími perské říše — zemí padesátinásobně větší než jeho vlastní království. „Bude panovat s rozsáhlým panstvím a. . . činit podle své vůle“? Dějiny dávají odpověď.

U řeky Graniku v severozápadním cípu Malé Asie (novodobé Turecko) vyhrál Alexandr svou první bitvu proti Peršanům. V oné zimě dobyl západní část Malé Asie. Následující podzim rozhodně porazil u Issu v jihovýchodním cípu Malé Asie perské vojsko, které mělo odhadem asi půl miliónu mužů, a velký perský král, Dareios III., uprchl a zanechal svou rodinu v Alexandrových rukou.

Alexandr prchající Peršany nepronásledoval, ale pochodoval na jih podél pobřeží Středozemního moře a dobýval základny, jež používalo mocné perské loďstvo. Sedm měsíců vzdorovalo ostrovní město Tyrus. Nakonec použil Alexandr sutiny starého pevninského města, které kdysi zničil Nebukadnecar, a vystavěl násep až k ostrovnímu městu. Zbytky tohoto náspu jsou až dodnes viditelné a svědčí o splnění Ezekielova proroctví, že prach z Tyru bude uvržen do moře. — Ezek. 26:4, 12.

Alexandr ušetřil Jeruzalém, který se vzdal, a postupoval na jih. Dobyl Gazu, zvětšil své ‚rozsáhlé panství‘ a ‚činil podle své vůle‘ v Egyptě, kde byl vítán jako osvoboditel. U Memfidy obětoval býka bohu Apisovi, čímž se zalíbil egyptským kněžím. Založil také město Alexandrii, která později soupeřila s Aténami jakožto středisko vzdělání a jež nese až dodnes jeho jméno.

Všech cílů Filipova plánu bylo dosaženo, a dokonce byly překonány. Alexandr však zdaleka nebyl spokojen. Jako rychle se pohybující kozel se obrátil severovýchodně, prošel Palestinou a dále až k řece Tigridu. V roce 331 př. n. l. tam napadl Peršany u Gaugamel, nedaleko sutin bývalého asyrského hlavního města Ninive. 47 000 Alexandrových mužů přemohlo a reorganizovalo perské vojsko, v němž byl 1 000 000 mužů. Dareios III. uprchl a jeho vlastní lidé jej později zavraždili.

Alexandr podnícen vítězstvím obrátil se na jih a zmocnil se perského zimního hlavního města Babylóna. Obsadil též hlavní města Susy a Persepolis, zmocnil se ohromného perského pokladu a spálil Xerxův palác. Nakonec mu padlo do rukou hlavní město Ekbatana. Při tomto rychlém dobyvatelském tažení si podmanil zbytek perské říše a došel až na východ k řece Indu v dnešním Pákistánu. Řecko se stalo bezesporu pátou ze světových velmocí biblických dějin.