Daniel — Věrohodná prorocká kniha

BIBLICKÁ zpráva nám říká: „V prvním roce babylónského krále Belšacara spatřil Daniel na svém lůžku sen a vidění své hlavy. V tom čase sen zapsal. Pověděl úplnou zprávu o těch záležitostech.“ — Dan. 7:1.

To Daniel napsal ve druhé polovině šestého století př. n. l. spolu s jinými sny a viděními, které se nás dnes týkají. V prorocké Danielově knize máme o takových viděních „úplnou zprávu“.

VĚROHODNÝ PROROK

Sám Kristus podal svědectví, že Daniel byl prorok. Je zajímavé, že to Ježíš udělal ve svém vlastním proroctví o znamení své „přítomnosti a závěru systému věcí“. Promítl tak úplné splnění Danielova proroctví až do našich dnů, kdy jsme svědky různých prvků tohoto znamení, například mezinárodních válek, nedostatku potravin, zemětřesení a světaširých tísnivých bolestí. — Mat. 24:3–8, 15.

Ježíš prohlásil: „Povstane mnoho falešných proroků a svedou mnohé. . . toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec. Proto až spatříte ohavnost působící zpustošení, o níž mluvil prorok Daniel, která stojí na svatém místě (ať čtenář použije rozlišovací schopnost), potom ti, kteří jsou v Judeji, ať utíkají k horám. . . Vpravdě vám říkám, že tato generace rozhodně nepomine, dokud se to všechno nestane.“ — Mat. 24:11–34.

Skutečnost, že Ježíš varoval před falešnými proroky těsně předtím, než se svým učedníkům zmínil o „proroku Danielovi“, dokazuje, že považoval Daniela za pravého Božího proroka. V předcházejícím článku jsme si všimli, že některé Danielovy inspirované prorocké výroky, jako předpověď Nebukadnecarova dočasného šílenství a pádu Babylóna, se splnily za Danielova života. Ale Daniel také předpověděl věci, které se měly stát o staletí později. Jaká jsou některá z těchto dlouhodobých proroctví zapsaných v Danielově knize?

MESIÁŠŮV PŘÍCHOD A SMRT

Proroctví, které rozhodně ukazuje, že Daniel byl věrohodný prorok, je známé jako 70 prorockých týdnů. Jeho část zní: „Je sedmdesát týdnů, jež byly určeny nad tvým lidem a nad tvým svatým městem, aby byl ukončen přestupek a skoncovalo se s hříchem a aby bylo vykonáno smíření za provinění. . . A měl bys vědět a mít pochopení, že od vyjití slova, aby byl obnoven a znovu postaven Jeruzalém, do vůdce Mesiáše bude sedm týdnů, také šedesát dva týdnů [celkem 69]. . . A po těch šedesáti dvou týdnech [totiž 7 + 62, neboli po 69. týdnu] bude Mesiáš odříznut. . . A pro mnohé bude udržovat smlouvu v platnosti jeden týden [70.]; a v polovině týdne způsobí, že přestane oběť a obětní dar.“ — Dan. 9:24–27.

Mnoho židovských, katolických a protestantských biblických učenců se shoduje na tom, že „týdny“ z tohoto proroctví jsou týdny let. „Ekumenický překlad“ uvádí: „Sedmdesát týdnů let je stanoveno tvému lidu.“ Těch 490 let začalo roku 455 př. n. l., kdy byl Nehemjáš pověřen perským králem Artaxerxem, aby byl „obnoven a znovu postaven Jeruzalém“. (Neh. 2:1–18) Po šedesáti devíti týdnech let, totiž v roce 29 n. l., byl pokřtěn a pomazán Ježíš a stal se Kristem neboli Pomazaným, Mesiášem. „V polovině [70.] týdne“, roku 33 n. l., byl „odříznut“. Jeho obětní smrt vykonala smíření za hříchy lidstva, a tak způsobila, že ‚přestaly‘ zvířecí oběti podle Mojžíšova zákona.a

Dík tomuto spolehlivému proroctví „věděl“ židovský národ v prvním století, „že se blíží konec sedmdesáti týdnů let stanovených Danielem; nikdo nebyl překvapen, když slyšel Jana Křtitele oznamovat, že se přiblížilo Boží království“. — „Manuel biblique“ od Bacueze a Vigourouxe.

ZVÍŘECKÉ SVĚTOVÉ MOCNOSTI

Jiné dlouhodobé proroctví, nesmírně důležité pro lidi žijící dnes, předpovědělo sled světových mocností symbolizovaných strašnými zvířaty, jež budou muset ustoupit Božímu království.

Daniel vyprávěl: „Díval jsem se ve svých viděních za noci. . . A z moře vycházela čtyři mohutná zvířata a každé se lišilo od ostatních. První se podobalo lvu. . . A vida — jiné zvíře, druhé, jež se podobalo medvědovi. . . A vida — další zvíře, podobné levhartovi. . . Potom jsem se díval dál v nočních viděních a vida — čtvrté zvíře, nahánějící strach a děsivé a neobyčejně silné. . . Pokud jde o tato mohutná zvířata, protože jsou čtyři, jsou čtyři králové, kteří povstanou ze země. Ale království obdrží svatí Nejvýše postaveného a vezmou království do vlastnictví na neurčitý čas.“ — Dan. 7:2–18.

To, že tato zvířata představují světové mocnosti, vyplývá z jiného vidění, které měl Daniel. Na vysvětlenou tohoto vidění napsal: „Beran, kterého jsi viděl, jak vlastní dva rohy, představuje krále Médie a Persie. A chlupatý kozel představuje řeckého krále.“ — Dan. 8:20, 21.

Podobně i čtyři zvířata ze 7. kapitoly Danielovy knihy symbolizují čtyři světové mocnosti od Danielovy doby až do času zřízení Božího království. Daniel přežil pád babylónské světové mocnosti (lva) a dočkal se počátku jejího následovníka Médo–persie (medvěda). Danielovo dlouhodobé proroctví předpovědělo, že Médo–persie padne pod Řeckem (levhartem) a to bude zase vystřídáno „čtvrtým zvířetem“, Římskou říší a tím, co z ní vyrostlo, Anglo–americkou světovou velmocí.b

Daniel přesné předpověděl, jak za sebou půjdou světové mocnosti, které všechny ve své chtivosti po světovládě prolévaly krev jako divoká zvířata. Podobně i spravedlivé království, jež předpověděl, zakrátko vystřídá dnešní politické mocnosti. Daniel viděl ve vidění „Prastarého na dny“, Jehovu Boha, jak dává „synu člověka“, Mesiáši Ježíšovi, „panství a důstojnost a království, aby dokonce jemu sloužily všechny národy, národnostní skupiny a jazyky“. Bude to trvalým řešením problémů lidstva? Ano, vždyť Ježíšovo panství je tu popsáno jako „panství trvající na neurčito, které nepomine, a jeho království je království, které nebude zničeno“. — Dan. 7:13, 14; srovnej Matouše 16:27, 28; 25:31.

Krátkodobá a dlouhodobá proroctví, o nichž jsme krátce uvažovali v těchto dvou článcích, jsou pouhým zlomkem snů, vidění a proroctví obsažených v Danielovi. Tyto příklady jsou svědectvím, že Daniel je věrohodná prorocká kniha — historie psaná předem. Splňování těchto proroctví pokračuje až do 20. století a dává nám podivuhodnou naději.

[Poznámky pod čarou]

[Rámeček na straně 7]

Teorie „pozdního data“

BIBLE připisuje Danielovu knihu proroku téhož jména, což by vznik knihy umístilo do šestého století př. n. l. (Dan. 7:1) Ale proroctví, která obsahuje, jsou tak ohromující, že mnozí pochybovali, že by mohla být napsána dříve, než se staly předpověděné události. Někteří nekřesťané, a dokonce i mnozí komentátoři Bible, kteří si říkají křesťané, zpochybňují věrohodnost Danielovy knihy. Dávají přednost takzvané teorii pozdního data neboli makabejského data, kterou původně prosazoval protikřesťanský filozof ze třetího století jménem Porfyrios. Jaké argumenty podporují tuto teorii a jakou mají cenu?

Vycházeje z předpokladu, že jakékoli prorokování je nemožné, tvrdil Porfyrios, že kniha nesoucí Danielovo jméno byla ve skutečnosti napsána neznámým Židem za makabejského období ve druhém století př. n. l., tedy poté, co se odehrály mnohé události předpověděné u Daniela. Spekuloval, že podvodník, který psal pod Danielovým jménem, chtěl podpořit morálku Židů v čase makabejské vzpoury proti Seleukovcům ve druhém století př. n. l. Může se však uctivé a nenásilné chování Daniela a jeho tří hebrejských druhů v Babylóně považovat za nějakou pobídku k ozbrojenému povstání? Naprosto ne. (Dan. 1:8; 2:49; 3:16–18, 30) Zjevení „vůdce Mesiáše“ přesné včas v roce 29 n. l., v závěru 69 „týdnů“ let z Daniela 9:25, také ukazuje pošetilost Porfyriových tvrzení o druhém století př. n. l.

Podle židovského historika Josepha byl kánon Hebrejských písem, který obsahuje Daniela, uzavřen v době Ezrově v pátém století př. n. l. Jak lze tedy říci, že Daniel byl napsán až „k pozdnímu datu“ ve druhém století př. n. l.?

Navíc ukázaly svitky od Mrtvého moře, že Danielova kniha byla v židovských kruzích ve druhém století př. n. l. běžně přijímána jako součást Písma. Bylo by to pravděpodobné, kdyby šlo o dílo současníka?

Jiný argument používaný Porfyriem a mnoha vyššími kritiky je, že Danielova kniha obsahuje historické nepřesnosti. Jejich teorie zní, jak již bylo řečeno, že „Daniel“ byl napsán ve druhém století př. n. l. V té době však Židé s rozlišovací schopností odmítali První knihu makabejskou jako nevhodnou pro začlenění do kánonu Písma, třebaže ji považovali za historicky přesnou. Vzdělaní Židé, kteří měli přístup ke spisům takových světských historiků, jako byl Hérodotos, by byli Danielovu knihu jistě zavrhli, kdyby obsahovala historické omyly. Archeologické objevy navíc potvrdily existenci Belšacara a jiné podrobnosti v Danielovi, které Porfyrios a mnozí vyšší kritici pokládali za nepřesné.

O Porfyriově obvinění, že Danielova proroctví byla napsána po předpověděných událostech, píše Philip R. Davies z katedry biblických studií Sheffieldské univerzity v Anglii: „Je to smutný soud. Jako by Danielova kniha byla převážně úmyslný podvod spáchaný na (údajně) lehkověrné veřejnosti, prý aby posloužila prospěšnému účelu nepravdivými prostředky. . .Takovou lehkověrnost mohu těžko připsat původním čtenářům této knihy. Jestliže se v tomto případě vyskytuje lehkověrnost, pravděpodobně je spíše u racionalistických kritiků.“ — „Journal for the Study of the Old Testament“, 17. číslo, 1980.

Nepřekvapuje, když novoplatónský filozof popírá, že pisatel Bible byl inspirován Bohem, aby prorokoval budoucí události. Je však smutné, že komentátoři Bible, kteří o sobě tvrdí, že jsou křesťané, se snaží podkopávat důvěru lidí v důležitou prorockou knihu v Písmech. Prozrazuje to nedostatek víry v Toho, jenž řekl: „Od počátku oznamuji, co se v budoucnu stane, od pradávna, co se ještě nestalo.“ — Iz. 46:10, „EP“.

[Nákres na straně 5]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

70 týdnů (490 let)

69 týdnů (483 let) 1 týden (7 let)

455 př. n. l. 29 n. l. 33 n. l. 36 n. l.

„Od vyjití slova, „do vůdce „bude Mesiáš „. . .bude

aby byl obnoven Mesiáše. . .“ odříznut. . .“ udržovat

a znovu postaven smlouvu

Jeruzalém,. . .“ v platnosti

jeden týden“

Daniel 9:24–27