Názor Bible na mír a bezpečnost
Mnozí lidé uznávají zjevnou tendenci k většímu sjednocování světa a k míru a bezpečnosti, jež by sjednocení světa mohlo přivodit. Doufají, že takový pohyb událostí povede ke vzniku lepšího světa. Ale Bible naznačuje, že jde o víc, než je na první pohled patrné.
NÁMĚT míru a bezpečnosti zajímá křesťany zvláště pro to, co napsal apoštol Pavel pod inspirací jednomu křesťanskému sboru v prvním století. Jeho slova jsou zaznamenána v Bibli v 1. Tesaloničanům 5:3: „Kdykoli řeknou: ‚Mír a bezpečnost!‘, pak má na ně vzápětí přijít náhlé zničení jako tísnivá bolest na těhotnou ženu; a rozhodně neuniknou.“ Tento text vyvolává důležité otázky.
Mír a bezpečnost — k čemu budou předehrou?
Přečteš-li si kontext Pavlových výše citovaných slov, zjistíš, že ti, kdo říkají „mír a bezpečnost“, nejsou bdělí křesťané, ale naopak osoby, které zaspaly to, co se skutečně děje. Jsou v nebezpečné situaci, ale neuvědomují si to, protože si myslí, že se situace zlepšuje. Ale o křesťanech Pavel řekl: „Pokud jde o časy a období, bratři, není třeba vám nic psát.“ (1. Tesaloničanům 5:1) Ano, měli bychom si být vědomi Božího časového plánu událostí. Proč? Protože Pavel řekl, že čas náhlého zničení, nazývaný „Jehovův den“, „přichází jako zloděj v noci“. — 1. Tesaloničanům 5:2.
Co to podle předpovědi znamená mluvit o míru a bezpečnosti? Zjevně to není pouhé mluvení. Lidé řečnili o míru téměř tak dlouho, jak dlouho vedli války. Pavlova slova musí poukazovat na čas, kdy se bude zdát, že národy význačným způsobem dosahují míru a bezpečnosti. Je to však jen povrchní zdání. Zdánlivý mír a bezpečnost, které vedou k náhlému zničení, očividně nejsou skutečným mírem ani opravdovou bezpečností.
Ježíš také mluvil o tomto náhlém zničení. Nazval je „velké soužení, jaké nenastalo od počátku světa až dosud, ano jaké již nikdy nenastane“. Několik set let před Ježíšem o něm mluvil rovněž prorok Daniel a popsal je jako „čas tísně, jaký nenastal od doby, kdy vznikl nějaký národ, až do toho času“. — Matouš 24:21; Daniel 12:1.
Ať tomu říkáme velké soužení, nebo čas tísně, v každém případě to podle proroctví smete všechny stopy Satanova pozemského systému. A tak místo aby prorokované mluvení o míru a bezpečnosti svědčilo o božském schválení, vede k pravému opaku. — Srovnej Sefanjáše 3:8.
Jsou zjeveny časové prvky
Jsou nedávné zjevné kroky směrem k větší jednotě světa a z nich vyplývající naděje na mír a bezpečnost splněním Pavlovy prorocké výstrahy? Jak tento časopis opakovaně ukazoval, byli jsme od roku 1914 svědky splňování četných biblických proroctví, která se vztahovala na Ježíšovu nebeskou přítomnost v moci Království. (Matouš, kapitoly 24, 25; 2. Timoteovi 3:1–5; Zjevení 6:1–8) Ježíš naznačil, že Jehovův den, kdy na ničemné přijde náhlé zničení, nastane v době, kdy budou ještě naživu příslušníci generace lidí, kteří byli svědky začátku tohoto času. — Lukáš 21:29–33.
Apoštol Pavel také uvedl časový prvek. Řekl: „Až budou říkat ‚je pokoj, nic nehrozí‘, tu je náhle přepadne zhouba.“ Toto znění Pavlových slov v Ekumenickém překladu jasně ukazuje, že k velkému soužení dojde, „až budou říkat“. Stejně jako zloděj v noci — nepředvídaně — udeří zhouba tehdy, až bude nejméně očekávána, až bude pozornost většiny lidí upřena na vytoužený mír a bezpečnost. Proto sice v tomto okamžiku nemůžeme s konečnou platností říci, že současný stav míru a bezpečnosti splňuje Pavlova slova — ani do jaké míry se bude muset mluvení o míru a bezpečnosti ještě rozvinout —, ale skutečnost, že se o nich nyní hovoří v nebývalé míře, vede křesťany k tomu, aby stále zůstávali bdělí.
‚Strkání‘ mezi světovými velmocemi
Když mluvil prorok Daniel o čase tísně, také uvedl časový prvek. Ukázal, že čas tísně nastane na konci dlouhodobého konfliktu mezi dvěma velmocenskými bloky. Jednomu říká „král severu“ a druhému „král jihu“. (Daniel 11:5–43) Od konce 2. světové války byly tyto velmocenské bloky představovány kapitalistickým „králem jihu“ a socialistickým „králem severu“.
Daniel předpověděl, že úporné soupeření mezi těmito dvěma bloky, jak to bylo možné pozorovat v uplynulých čtyřiceti pěti letech, bude jako ‚strkání‘, jako když dva zápasníci bojují o výhodnější pozici. Nedávno jako by strkání polevilo. Tak například loni v květnu prohlásil sovětský ministr zahraničí, že studená válka skončila. V červnu hovořil časopis Time o schůzce na nejvyšší úrovni mezi Spojenými státy a Sovětským svazem a poznamenal: „Některé dohody o kontrole zbraní a jaderných zkouškách by se byly před několika lety zdály ohromujícím úspěchem. Nyní jsou všechny dohromady spíše zklamáním.“
Čas ukáže, zda jsou tyto napohled přátelské vztahy mezi oběma supervelmocemi dočasné, nebo trvalé. Jedno je však nesporné: období, o němž mluvil Ježíš, je značně pokročilé. A to, co se děje ve světě, naznačuje, že jsme blízko událostí předpověděných apoštolem Pavlem a prorokem Danielem. Přestože na nedávný politický vývoj měly do jisté míry vliv církve křesťanstva, tento vývoj nepovede k trvalému míru. Jak nasvědčují důkazy, pro národy tohoto světa povede k pravému opaku.
[Obrázky na straně 6]
Čas ukáže, jak dlouho budou trvat napohled přátelské vztahy mezi dvěma supervelmocemi
[Podpisek]
USSR Mission to the UN