LIS

Zařízení, které slouží k tomu, aby byla tlakem vymačkána z ovoce tekutina. Sklizeň oliv probíhala po vinobraní, a proto se často používaly tytéž lisy jak k lisování vinné šťávy, tak i k lisování olivového oleje; ovšem k lisování oliv se používaly také lisy ve tvaru válce.

Lisy se obvykle skládaly ze dvou mělkých prohlubní, které byly vytesány v přírodním vápenci a měly tvar nádrže; jedna z nich byla umístěna výše než druhá a byly spojeny kanálkem. (4Mo 18:27, 30; 2Kr 6:27) V horní nádrži (gath, Ne 13:15) byly hrozny nebo olivy šlapány či drceny a do spodní nádrže (jeʹqev, Sd 7:25; Př 3:10; Joe 2:24; Ag 2:16) vytékala vlastní vahou šťáva. U Joela 3:13 se vyskytují oba výrazy. „Pojďte, sestupte, vždyť vinný lis [gath] se naplnil. Lisovací nádrže [ha·jeqa·vimʹ, mn. č. od slova jeʹqev] opravdu přetékají.“ Výraz jeʹqev se patrně používal i na lisy, které měly jen jednu nádrž, v níž se šlapaly hrozny a shromažďovala šťáva. (Job 24:11; Iz 5:2; 16:10; Jer 48:33) Dno těchto lisů mělo větší sklon než dno obvyklých lisů se dvěma nádržemi, a šťáva se proto mohla shromažďovat v dolním konci. Jestliže byl lis dlouhý a úzký jako koryto, označoval se slovem pu·rahʹ. (Iz 63:3; Ag 2:16) V Křesťanských řeckých písmech se také mluví jak o vinném lisu (le·nosʹ, Mt 21:33), tak i o ‚nádrži pro vinný lis‘ (hy·po·leʹni·on, Mr 12:1).

Byl nalezen jeden takový lis, jehož horní nádrž měřila 2,4 × 2,4 metrů a byla 38 cm hluboká. Menší nádrž, do které vtékala šťáva a která byla umístěna asi o 0,6 m níže, měřila 1,2 × 1,2 metrů a byla 0,9 m hluboká. V takovém vinném lisu mlátil Gideon svou pšenici. (Sd 6:11)

Ovoce se v těchto lisech obvykle drtilo bosýma nohama nebo těžkými kameny. V lisu pracovala najednou skupina dvou až sedmi šlapačů. Stojí proto za povšimnutí, že podle Izajášových slov rozšlape Jehova, Velký Šlapač, všechno víno sám. (Iz 63:3) Nad hlavou šlapačů byl umístěn příčný trám, z něhož visela lana, kterých se muži mohli držet. Vystřikující ‚krev hroznů‘ zanechávala skvrny na svrchních oděvech šlapačů. (1Mo 49:11; Iz 63:2) Šlapání hroznů sice byla těžká práce, ale ta doba byla obvykle radostná; veselé pokřikování a zpěv pomáhaly k tomu, aby se šlapalo rytmicky. (Sd 9:27; Jer 25:30; 48:33) Výraz „na gittit“ (v Septuagintě a v latinské Vulgátě přeložený jako „vinné lisy“), který se vyskytuje v nadpisech tří žalmů (8, 81, 84), by mohl naznačovat, že to byly písně spojované s vinobraním.

Obrazné použití. V celé řadě biblických textů je výraz vinný lis použit v obrazném smyslu. (Iz 63:2, 3; Ná 1:15) Až nastane Jehovův den, kdy budou zástupy shromážděny v nížině rozhodnutí, bude vydán příkaz: „Napřáhněte srp, neboť žeň dozrála. Pojďte, sestupte, vždyť vinný lis se naplnil. Lisovací nádrže opravdu přetékají; jejich špatnost se totiž rozhojnila.“ (Joe 3:13, 14) Podobně Jan ve vidění spatřil „révu země“, jak byla uvržena „do velkého vinného lisu Božího hněvu“ a tam byla šlapána, dokud ‚z vinného lisu nevyšla krev až po uzdy koní‘. Ten, kdo šlape tento vinný lis „hněvivé zloby Boha Všemohoucího“, se nazývá „Věrný a Pravý“ a „Boží Slovo“. (Zj 14:19, 20; 19:11–16)