-
Biblická kniha číslo 32 — Jonáš„Celé Písmo je inspirováno Bohem a prospěšné“
-
-
5. Jak Jonáš reaguje na své pověření a k čemu to vede?
5 Jonáš je přidělen do Ninive, ale utíká (1:1–16). „A Jehovovo slovo přišlo k Jonášovi, synu Amitajovu, a říkalo: ‚Vstaň, jdi do velkého města Ninive a prohlašuj proti němu, že jejich špatnost vystoupila přede mne.‘“ (1:1, 2) Má Jonáš radost z tohoto pověření? Ani trochu. Utíká opačným směrem a vstoupí na loď do Taršiše, který je snad totožný se Španělskem. Jonášovu loď zastihne velká bouře. Námořníci volají ve strachu „každý ke svému bohu“ o přispění, zatímco Jonáš spí v podpalubí lodi. (1:5) Když Jonáše vzbudí, metají los a pokoušejí se tak zjistit, kdo je odpovědný za jejich nepříjemnou situaci. Los padne na Jonáše, který jim teprve nyní oznamuje, že je Hebrejec, ctitel Jehovy, a že utíká od Bohem daného úkolu. Vybízí je, aby ho vrhli do moře. Po dalších pokusech provést loď bouří hodí námořníci Jonáše nakonec přes palubu. Moře přestane bouřit.
-
-
Biblická kniha číslo 32 — Jonáš„Celé Písmo je inspirováno Bohem a prospěšné“
-
-
9. Jaký Jonášův postoj a způsob jednání by nám měl být výstrahou?
9 Jonášův způsob jednání a jeho výsledek by pro nás měl být výstrahou. Utekl od úkolu, který mu dal Bůh; měl se chopit tohoto úkolu a důvěřovat v Boha, že ho podpoří. (Jon. 1:3; Luk. 9:62; Přísl. 14:26; Iz. 6:8) Když už se vydal špatným směrem, projevil negativní postoj, protože se nedal námořníkům dobrovolně poznat jako ctitel „Jehovy, nebeského Boha“. Pozbyl své smělosti. (Jon. 1:7–9; Ef. 6:19, 20) Jonáše vedlo jeho sobectví k tomu, že považoval Jehovovo milosrdenství k Ninive za osobní urážku; snažil se ospravedlnit se a řekl Jehovovi, že věděl hned od začátku, že to tak dopadne — tak proč ho Jehova poslal jako proroka? Byl pokárán za tento neuctivý, reptavý postoj. Měli bychom se tedy z jeho zkušenosti poučit k svému prospěchu a nevytýkat Jehovovi jeho projevy milosrdenství nebo způsob, jímž něco koná. — Jonáš 4:1–4, 7–9; Fil. 2:13, 14; 1. Kor. 10:10.
-