Jehova je Bůh předpovědí i splněných proroctví

1, 2. (a) Proč si někteří lidé myslí, že tomuto světu už nic nepomůže? (b) Jak 12 proroků vykresluje Jehovovu osobnost?

MNOZÍ lidé dnes mají pocit, že ztrácejí vládu nad svým životem. Při čtení novin docházejí k závěru, že celý lidský rod směřuje po sestupné spirále kamsi ‚do pekel‘. Snaha vyléčit neduhy tohoto světa vede zdánlivě jen ke zhoršení již tak beznadějné situace. Je zajímavé, že někteří z 12 proroků, o nichž mluvíme, se potýkali s podobnými poměry. (Micheáš 3:1–3; Habakuk 1:1–4) Navzdory tomu však tehdejším lidem předávali poselství naděje, z kterého můžeme mít užitek i my dnes a které můžeme využít při utěšování druhých.

² Ústřední myšlenkou těchto prorockých knih je to, že Jehova, Svrchovaný Panovník celého vesmíru, má lidské záležitosti plně pod kontrolou a že mu velmi záleží na tom, aby se nám vedlo dobře. A co víc, každý z nás může prohlásit: „Jehovovi záleží na tom, aby se vedlo dobře mně osobně.“ Oněch 12 proroků vykresluje působivý obraz ‚Jehovy vojsk‘. Bůh se může ‚dotýkat země, takže se taví‘, a přesto svůj lid ujišťuje: „Ten, kdo se dotýká vás, dotýká se mé oční bulvy.“ (Zecharjáš 2:8; Amos 4:13; 9:5) Není snad uklidňující číst biblické pasáže, v nichž je vykresleno, jak se Bůh ve svých činech nechává vést láskou a jak projevuje milosrdenství a ochotu odpouštět? (Ozeáš 6:1–3; Joel 2:12–14) Spisy 12 proroků sice nerozebírají každou stránku Boží osobnosti — k tomu totiž člověk potřebuje všech 66 knih Bible —, ale přesto nám slouží jako podivuhodný průzor, jímž můžeme do nitra přitažlivé osobnosti Boha nahlédnout a díky němuž se můžeme dozvědět něco o tom, jak jedná s lidmi.

 3. Jak 12 proroků ukazuje, že Jehova je Bohem, který má určitý záměr?

³ Spisy 12 proroků mohou posílit naši důvěru v Jehovovu pravdomluvnost, pokud jde o předpovídání budoucnosti, a také v to, že svůj záměr dokáže vždy uskutečnit. Tyto zprávy nás ujišťují, že Jehova nakonec způsobí, aby na zemi byl pod jeho vládou vytvořen ráj. (Micheáš 4:1–4) Někteří z těchto proroků popisují to, jak Jehova připravil cestu přicházejícímu Mesiáši a jaké kroky podnikl k opatření výkupného, díky němuž bude lidstvo vysvobozeno z hříchu a smrti. (Malachiáš 3:1; 4:5) Proč je důležité, abychom všechny tyto věci znali?

4, 5. (a) Jakou základní pravdu o Bohu zdůrazňuje 12 proroků? (b) Jak na vás působí to, že Jehova je všemohoucí?

⁴ Pamatujme na to, že Bohu byla vmetena do obličeje vyzývavá otázka, zda má právo vládnout. O tom jsme už mluvili v předchozí kapitole. Vzpoura proti Jehovově autoritě a zpochybňování jeho pohnutek vedly některé anděly k neposlušnosti, což mělo katastrofální následky pro život na zemi. Je tedy zřejmé, že úcta k Jehovově svrchovanosti a poddajnost vzhledem k němu jsou nezbytnými předpoklady pro úplný soulad ve vesmíru a pro pokoj mezi lidmi. Jehova je proto plným právem rozhodnut, že svou svrchovanost ospravedlní. Podívejme se teď na to, jak díky 12 prorockým knihám můžeme chápat tuto otázku jasněji.

⁵ Proroci předávali lidem sdělení od samotného Jehovy, a proto kladli důraz na jeho nadřazené postavení. Například Amos vyvyšuje jméno Všemohoucího a jeho svrchovanost tím, že ve své knize 21krát používá pro Jehovu označení „Svrchovaný Pán“. Z toho je patrné, že pravý Bůh je nekonečně velký a že pro něj nic není nedosažitelné. (Amos 9:2–5; viz rámeček „Jehova je Všemohoucí“.) Jedině Jehova je oprávněným Svrchovaným Panovníkem vesmíru a je neporovnatelně nadřazen bezduchým modlám. (Micheáš 1:7; Habakuk 2:18–20; Sefanjáš 2:11) Díky svému postavení Tvůrce všech věcí má Jehova nezadatelné právo uplatňovat svou svrchovanou moc nade vším. (Amos 4:13; 5:8, 9; 9:6) Jak se to týká nás?

 6. Jak se uskutečnění Božího záměru týká každého člověka?

⁶ Pokud jste někdy na vlastní kůži pocítili diskriminaci, bezpráví nebo předsudky, může vás utěšit vědomí, že milující Svrchovaný Panovník se zajímá o všechny lidi. Jehova sice měl zvláštní vztah k jednomu starověkému národu, ale přesto oznámil, že je rozhodnut pečovat o lidi ze všech národů a jazykových skupin. Je ‚pravým Pánem celé země‘. (Micheáš 4:13) Bůh slíbil, že jeho jméno „bude veliké mezi národy“. (Malachiáš 1:11) Náš nestranný nebeský Otec se dává poznat bez rozdílu všem, a proto lidé „ze všech řečí národů“ ochotně reagují na jeho pozvání, aby se stali jeho ctiteli. (Zecharjáš 8:23)

 7. Proč je důležité znát význam Jehovova jména?

⁷ Poznání toho, jaký Bůh je a co udělá, úzce souvisí s jeho jménem. (Žalm 9:10) V době, kdy žil Micheáš, bylo Jehovovo jméno znesvěcováno, protože mnozí lidé, kteří toto jméno nosili, byli velmi neposlušní. Jehova svého proroka inspiroval k tomu, aby vyzdvihl ‚nadřazenost jména Jehovy‘ a poukázal na to, že ‚osoba s praktickou moudrostí se bude Božího jména bát‘. (Micheáš 5:4; 6:9) Proč? Veškerá naděje na věčný život v budoucnosti — pokud taková naděje nemá být planá — totiž souvisí s hlubokým významem tohoto jména: „Působí, že se stane.“ Přečtěme si Joela 2:26 a zamysleme se nad tím, jaká pocta to je, že můžeme toto jméno nosit a mluvit s druhými o jediném Bohu, který se může stát kýmkoli, kým je třeba, aby to prospělo celému jeho stvoření. Již v minulosti Bůh dokázal, že v uskutečnění jeho záměru mu nic nemůže zabránit. Důkazem toho je splnění mnoha proroctví, která proneslo 12 proroků.

 8. K jakému jednání a postojům vás motivuje Jehovovo jméno?

⁸ Pro miliony lidí bylo přínosem, když se dozvěděli, že Jehova může způsobit, aby se stalo nebo splnilo cokoli, co si přeje. Tuto myšlenku vyjádřil Joel památnými slovy, která citovali pisatelé Křesťanských řeckých písem. Řekl: „Každý, kdo vzývá Jehovovo jméno, bezpečně vyvázne.“ (Joel 2:32; Skutky 2:21; Římanům 10:13) A neztotožňujeme se snad s Micheášovým ujištěním, že „my, my budeme chodit ve jménu Jehovy, našeho Boha, na neurčitý čas, dokonce navždy“? (Micheáš 4:5) Ano, během pronásledování nebo v období tísně se můžeme s důvěrou „utíkat k Jehovovu jménu“. (Sefanjáš 3:9, 12; Nahum 1:7)

 9. Do jaké míry má Jehova kontrolu nad lidskými vládci?

⁹ Při čtení těchto prorockých knih se ještě pevněji přesvědčíte o tom, že Jehova má pod kontrolou dokonce lidské vládce a další vlivné lidi. Je schopen podnítit je k takovému jednání, které odpovídá jeho vůli. (Přísloví 21:1) Zamysleme se nad příkladem perského krále Dareia Velikého. Nepřátelé pravého uctívání chtěli získat jeho podporu ve snaze zabránit obnově Jehovova chrámu v Jeruzalémě. Stal se ale přesný opak toho, co plánovali. Asi v roce 520 př. n. l. Dareios obnovil platnost Kýrova výnosu a stavební aktivity Židů podpořil. Když se objevily další překážky, sdělil Bůh židovskému místodržiteli Zerubbabelovi tato slova: „‚Ne vojenskou silou ani mocí, ale mým duchem,‘ řekl Jehova vojsk. Kdo jsi, velká horo? Před Zerubbabelem se staneš rovinou.“ (Zecharjáš 4:6, 7) Žádné překážky nemohou Jehovovi zabránit v tom, aby zničil tento systém věcí a zřídil na zemi ráj, v němž budou Jehovovi ctitelé šťastně žít. (Izajáš 65:21–23)

10. Co ještě má Jehova plně pod kontrolou a proč je to pozoruhodné?

¹⁰ Nezapomeňme také, že Jehova má pod kontrolou i přírodní živly, které může podle svého uvážení použít k tomu, aby zničil své nepřátele. (Nahum 1:3–6) Zecharjáš obraznou řečí zdůraznil, že Jehova je schopen svůj lid ochránit: „Nad nimi bude vidět samotného Jehovu a jeho šíp vylétne právě jako blesk. A sám Svrchovaný Pán Jehova zatroubí na roh a jistě půjde s větrnými bouřemi z jihu.“ (Zecharjáš 9:14) Bude tedy snad pro Jehovu obtížné dokázat svou nadřazenost nad bezbožnými národy v naší době? Ani v nejmenším! (Amos 1:3–5; 2:1–3)

11, 12. (a) Proč bylo Ninive považováno za nedobytné? (b) Jak to podle Božího prorockého slova s Ninive dopadlo?

¹¹ Představte si, že žijete v devátém století př. n. l. v oblasti, které se dnes říká Střední východ. O kterém velkém městě byste pravděpodobně už leccos slyšeli? Samozřejmě o Ninive. Bylo to významné asyrské město na východním břehu řeky Tigris, vzdálené asi 900 kilometrů severovýchodně od Jeruzaléma. Asi byste něco věděli o jeho ohromné rozloze — vždyť jeho obvod měřil asi 100 kilometrů! Lidé, kteří Ninive navštívili, řekli, že si v blahobytu a nádheře v ničem nezadalo s Babylónem. Byly tam královské paláce, chrámy, široké ulice, veřejné zahrady a velkolepá knihovna. Vojenští stratégové navíc mluvili o jeho masivních, neproniknutelných vnějších a vnitřních hradbách.

¹² „Nedobytné!“ Právě to museli mnozí lidé dozajista říct, když Ninive popisovali. Někteří proroci z malinkého judského národa však opakovaně prohlašovali, že Jehova toto ‚město krveprolévání‘ odsoudil a že je zničí. Díky příznivé reakci místních obyvatel na Jonášovo kázání bylo toto město od vykonání Božího rozsudku na čas ušetřeno. Ninivané se však vrátili do svých vyjetých kolejí a znovu jednali ničemně. Nahum předpověděl: „Ninive, . . . odřízne tě meč. . . . Není úleva pro tvou katastrofu.“ (Nahum 3:1, 7, 15, 19; Jonáš 3:5–10) Přibližně ve stejné době Bůh inspiroval Sefanjáše, aby předpověděl, že z Ninive se stane opuštěný úhor. (Sefanjáš 2:13) Bude neporazitelná světová velmoc té doby skutečně v souladu s Jehovovou předpovědí rozvrácena? Odpověď na tuto otázku přišla asi v roce 632 př. n. l., kdy Babylóňané, Skytové a Médové Ninive dobyli. Náhlé záplavy podemlely a strhly část hradeb a útočníci snadno pronikli obranou. (Nahum 2:6–8) Kdysi tak mocné město se rychle změnilo v hromadu sutin. A Ninive je v rozvalinách až dodnes.a „Rozjásané město“ nedokázalo zabránit splnění Božího slova. (Sefanjáš 2:15)

13. Jaké doklady o splněných proroctvích můžeme najít ve 12 prorocích?

¹³ Úděl Ninive je pouze jedním příkladem splněného proroctví. Podívejte se na současnou mapu Středního východu. Najdete snad na ní Ammon, Asýrii, Babylónii, Edom nebo Moab? Asi sotva. I když ve své době byly tyto národy významné, 12 proroků předpovědělo jejich zánik. (Amos 2:1–3; Obadjáš 1, 8; Nahum 3:18; Sefanjáš 2:8–11; Zecharjáš 2:7–9) Tyto národy jeden za druhým vymizely ze světové scény. Jehova řekl, že zaniknou, a skutečně k tomu došlo. A splnilo se také to, co zmiňovaní proroci předpověděli o ostatku Židů, kteří se vraceli ze zajetí v Babylóně — stalo se to přesně tak.

14. Proč můžeme svůj život s důvěrou utvářet podle Božích slibů?

¹⁴ Když uvažujete o Jehovově schopnosti prorokovat, jak to ovlivňuje vaši důvěru v něj? Můžete si být jistí, že Jehova své sliby dodrží — je to Bůh, „který nemůže lhát“. (Titovi 1:2) Bůh nám navíc ve svém Slově sděluje všechno, co potřebujeme vědět. V životě se tedy můžeme soustředit na konání Jehovovy vůle a můžeme mít plnou důvěru, že Boží prorocká slova se rozhodně splní. Proroctví zapsaná v oněch 12 knihách nejsou jen příkladem předpovědí, které se splnily v minulosti. Splňování mnohých proroctví probíhá právě teď nebo k němu dojde v blízké budoucnosti. Díky zprávám zapsaným ve 12 knihách se tedy může prohloubit naše důvěra v to, že proroctví vztahující se na dnešní dobu nebo na budoucí události se skutečně splní. Měli bychom je proto brát vážně.

15. Jak nám mohou pomoct Micheášovy zážitky, když zápasíme s osobními problémy?

¹⁵ To, že Bůh je důvěryhodný, se týká nejen vykonání soudu nad národy nebo celkové situace na světové scéně. Jehova předpovídá a splňuje určité události tak, že to může zapůsobit na nás osobně. Jak to? Někdy se možná potýkáme s osobními problémy a nevíme, jak je řešit. Tehdy cítíme, že potřebujeme někoho, kdo by naši situaci nejen chápal, ale kdo by byl schopen nám také pomoct a o koho bychom se mohli s důvěrou opřít. V osmém století př. n. l. se Micheáš musel cítit hodně osamělý, protože mluvil k pyšnému judskému národu. Možná se mu zdálo, že je posledním věrným člověkem na zemi, protože nemohl důvěřovat ani své rodině. Všude, kam se podíval, byli krvelační, zrádní a zkorumpovaní lidé. Navzdory tomu všemu ale Micheáš čerpal útěchu z Božích slibů, že Jehova se o své věrné ctitele postará bez ohledu na to, co dělají druzí. To může utěšit i nás, a to zvlášť tehdy, když jsme jakožto Jehovovi ctitelé v menšině nebo úplně sami — obklopeni lidmi, kteří Boha neuctívají. (Micheáš 7:2–9)

16. Proč si můžeme být jistí, že Bůh si všímá korupce a útlaku a že spravedlivé lidi vysvobodí?

¹⁶ Podobně jako tomu bývá dnes, i ve starověké Judě a Izraeli se bohatí a mocní lidé stali chamtivými a nepoctivými. Kvůli přemrštěným daním a zabírání pozemků se rozbujelo nelegální otroctví. S chudými lidmi se zacházelo lhostejně, a dokonce krutě. (Amos 2:6; 5:11, 12; Micheáš 2:1, 2; 3:9–12; Habakuk 1:4) Avšak prostřednictvím svých poslů dal Jehova jasně na srozuměnou, že korupci a útlak tolerovat nebude a že zaryté zlovolníky potrestá. (Habakuk 2:3, 6–16) Jehova předpovídá, že „urovná záležitosti vzhledem k . . . mocným národům“ a že jeho schválení služebníci „skutečně budou sedět každý pod svou révou a pod svým fíkovníkem a nikdo nezpůsobí, aby se chvěli“. (Micheáš 4:3, 4) Představte si tu úlevu! Bůh předpověděl a poté splnil mnoho dalších věcí. Nemůžeme si tedy snad být jistí i splněním tohoto slibu?

17, 18. (a) Proč Bůh dává svému lidu naději? (b) Jak bychom se měli dívat na to, když nás Jehova ukázňuje?

¹⁷ Jehova však své sliby plní ne proto, aby předvedl, jak umí předpovídat — jakoby chtěl na lidi udělat dojem. K jednání ho vede spíš láska založená na zásadách, protože „Bůh je láska“. (1. Jana 4:8) Vzpomeňme si na Ozeáše, který žil v osmém století př. n. l. Jeho manželka Gomer mu byla nevěrná, a stejně byli Izraelité nevěrní Jehovovi. Jejich modlářství se podobalo cizoložení; směšovali uctívání Baala s čistým uctíváním Jehovy. V obrazném smyslu ‚smilnili‘ také s Asýrií a Egyptem. Co na to Jehova? Ozeáš se měl snažit přivést svou nevěrnou manželku zpátky. Jehovu láska zase podněcovala k tomu, aby se snažil pomoci svému lidu. „Provazy pozemského člověka jsem je táhl, šňůrami lásky, . . . a jemně jsem každému přinášel jídlo.“ (Ozeáš 2:5; 11:4) Kdyby Izraelité na tyto Jehovovy snahy reagovali upřímným pokáním, dočkali by se od Boha odpuštění a znovu by k němu mohli mít důvěrný vztah. (Ozeáš 1:3, 4; 2:16, 23; 6:1–3; 14:4) Když vidíte, s jakou náklonností Jehova jednal, nepřitahuje vás to snad k němu? Položte si otázku: ‚Jestliže Jehova projevoval lidem takovou něžnou náklonnost v minulosti, nemohu si tedy jeho láskou a jeho něžnou, oddanou, neměnnou a neselhávající náklonností být jistý i já?‘ (Ozeáš 11:8)

¹⁸ Z oněch 12 prorockých knih můžeme také vidět, že Boží láska se někdy pojí s usměrňováním. Jehova své chybující ctitele ujistil, že je ‚nevyhladí úplně‘. (Amos 9:8) Když bylo nutné je potrestat, Bůh se tomu nevyhýbal, ale přesto pro ně muselo být velkou útěchou, když věděli, že takový trest je jen dočasný. V Malachiášovi 1:6 je Jehova přirovnán k milujícímu otci. Je nabíledni, že když láskyplný otec chce své děti v nějakém ohledu napravit, musí je občas ukáznit. (Nahum 1:3; Hebrejcům 12:6) Náš nebeský Otec je však díky své lásce i přesto pomalý k hněvu, a slova v Malachiášovi 3:10, 16 jen potvrzují, že své služebníky štědře odmění.

19. V jakém ohledu bychom se měli sami prozkoumat?

¹⁹ Malachiáš začíná svou knihu ujištěním: „‚Zamiloval jsem si vás,‘ řekl Jehova.“ (Malachiáš 1:2) Když uvažujete o tomto ujištění, které dal Jehova Izraeli, zeptejte se sami sebe: ‚Nedělám snad něco, čím bych se mohl o Boží lásku sám okrádat? Které stránky Boží lásky bych chtěl poznat a zažívat plněji?‘ Když hloubku Boží lásky plně vnímáme a chápeme, dodává nám to stále větší jistotu, že Jehova nám bude svou náklonnost projevovat věčně.

20. Jak se nám díky Božímu odpuštění otevírá cesta k záchraně?

²⁰ Při čtení těchto prorockých knih si všimnete, že Jehova někdy předpověděl, že způsobí neštěstí. Proč? Často proto, aby svůj lid přiměl k pokání. Ze stejného důvodu připustil, aby v roce 740 př. n. l. cizinci zničili Samaří a v roce 607 př. n. l. Jeruzalém. To, co Bůh předpověděl, se splnilo, ale později kajícným lidem umožnil, aby se vrátili zpět do své domoviny. Ano, tyto knihy podtrhují skutečnost, že Bůh milostivě odpouští těm, kdo se odvracejí od hříšných skutků, a že zachraňuje ty, kdo k němu přicházejí. (Habakuk 3:13; Sefanjáš 2:2, 3) Micheáš s oceněním zvolal: „Kdo je Bůh jako ty, který promíjí provinění a přechází přestupek ostatku svého dědictví? Jistě se nebude navždy držet svého hněvu, neboť má potěšení v milující laskavosti.“ (Micheáš 7:18; Joel 2:13; Zecharjáš 1:4) A splněná proroctví to jen dokládají.

21. (a) Co 12 proroků napsalo o Mesiášovi? (b) Která proroctví o Mesiášovi vás zaujala?

²¹ Pokud jde o trvalý právní podklad pro věčné odpuštění, Jehova předpověděl příchod Mesiáše, který měl obětovat svůj lidský život jako „odpovídající výkupné“ za hříšné lidstvo. (1. Timoteovi 2:6) Amos mluvil o obnově, kterou Mesiáš, syn Davidův, způsobí. (Amos 9:11, 12; Skutky 15:15–19) Micheáš dokonce předpověděl, kde se Ježíš — ten, kdo se měl objevit a zprostředkovat život všem, kdo budou projevovat víru v jeho oběť — má narodit. (Micheáš 5:2) A Zecharjáš mluvil o Ježíšovi jako o ‚Výhonku‘, který „usedne a bude panovat na svém trůnu“. (Zecharjáš 3:8; 6:12, 13; Lukáš 1:32, 33) Když prozkoumáte další taková proroctví, vaše víra se nepochybně posílí. (Viz rámeček „Důležitá proroctví o Mesiášovi“.)

22. Jak se vaše důvěra v Jehovu posílila tím, co o něm píše 12 proroků?

²² Až budete číst zprávy 12 proroků, poroste vaše důvěra v to, že Bůh nakonec zvítězí. Jehova je náš Zastánce a na zemi nastolí skutečné právo. Boží slovo je neměnné. Bůh si pamatuje, jaké smlouvy se svými ctiteli uzavřel, o své služebníky pečuje a osvobozuje je ode všech utlačovatelů. (Micheáš 7:8–10; Sefanjáš 2:6, 7) Jehova se nezměnil. (Malachiáš 3:6) Je skutečně uklidňující vědět, že pokud jde o naplnění jeho záměru, Bůh neřeší žádné dilema ani se při tom nemusí potýkat s žádnými překážkami. Když říká, že jeho den soudu přijde, tak prostě přijde. Proto při čekání na tento Jehovův den zůstávejme bdělí! „Jehova se stane králem nad celou zemí. V ten den se Jehova prokáže být jediný a jeho jméno jediné.“ (Zecharjáš 14:9) Jehova to předpovídá a také to splní.