Jehovovi služebníci mají spolehlivou naději
„Zbývající z Jákoba se uprostřed mnoha národů stanou podobnými rose od Jehovy, vydatným sprškám na rostlinstvu, které nedoufá v muže.“ (MICHEÁŠ 5:7)
1. Proč je duchovní Izrael zdrojem osvěžení?
JEHOVA je veliký Tvůrce deště a rosy. Rosu ani déšť nemůže opatřovat člověk — bylo by marné v to doufat. Prorok Micheáš napsal: „Zbývající z Jákoba se uprostřed mnoha národů stanou podobnými rose od Jehovy, vydatným sprškám na rostlinstvu, které nedoufá v muže ani nečeká na syny pozemského člověka.“ (Micheáš 5:7) Kdo jsou v dnešní době ti „zbývající z Jákoba“? Jsou to duchovní Izraelité, ostatek ‚Božího Izraele‘. (Galaťanům 6:16) Pro ‚mnoho národů‘ země jsou jako osvěžující ‚rosa od Jehovy‘ a jako ‚vydatné spršky na rostlinstvu‘. Ano, pomazaní křesťané jsou dnes pro lidi požehnáním od Boha. Jehova je používá jako hlasatele Království, aby lidem předávali jeho poselství o spolehlivé naději.
2. Proč máme spolehlivou naději, přestože žijeme v tomto světě plném problémů?
2 Tento svět žádnou spolehlivou naději nemá, což nás nemusí překvapovat. Politická nestabilita, morální úpadek, zločinnost, hospodářská krize, terorismus a válečné konflikty — to všechno jsou poměry, které se ve světě ovládaném Satanem Ďáblem dají očekávat. (1. Jana 5:19) Mnozí lidé mají strach, co by mohla přinést budoucnost. My, Jehovovi ctitelé, však takový strach nesdílíme, protože máme spolehlivou naději do budoucnosti. Je jistá, protože je založena na Božím slově. V Jehovu a jeho Slovo věříme, protože to, co Jehova říká, se vždycky uskuteční.
3. (a) Proč Jehova hodlal zakročit proti Izraeli a Judě? (b) Proč se Micheášova slova vztahují na dnešní dobu?
3 Proroctví, které pod Boží inspirací zapsal Micheáš, nám dává sílu chodit v Jehovově jménu a poskytuje nám základ pro spolehlivou naději. Micheáš prorokoval v osmém století př. n. l. Tehdy byl Boží smluvní lid rozdělen na dvě království — Izrael a Judu — a ani jedno z nich nebralo Boží smlouvu na vědomí. Kvůli tomu v nich docházelo k mravnímu úpadku a náboženskému odpadlictví a bujelo zde hmotařství. Jehova tedy svůj lid varoval, že proti němu zakročí. Boží výstrahy byly samozřejmě adresovány Micheášovým současníkům. Situace dnes se však natolik podobá tomu, co se odehrávalo tehdy, že se Micheášova slova vztahují i na dnešní dobu. Uvidíme to zcela jasně, až rozebereme některé důležité myšlenky ze sedmi kapitol Micheášovy knihy.
Co se dozvídáme z přehledu knihy
4. Jaké informace poskytuje první až třetí kapitola Micheáše?
4 Nahlédněme do obsahu Micheášovy knihy. V první kapitole Jehova odhaluje vzpouru Izraele a Judy. Izrael bude kvůli svému provinění zničen a Judu postihne trest, který dosáhne až k bráně Jeruzaléma. Z druhé kapitoly se dozvídáme, že bohatí a mocní lidé utiskují slabé a bezmocné. Je v ní však obsažen také slib od Boha. Boží lid bude shromážděn a bude v něm panovat jednota. Třetí kapitola přináší Jehovova prohlášení proti vůdcům národa a proti prorokům, kteří zanedbávají své povinnosti. Vůdci překrucují právo a proroci pronášejí lži. Naproti tomu Micheáš v síle svatého ducha ohlašuje blížící se Jehovův soud.
5. Jak lze shrnout obsah čtvrté a páté kapitoly Micheáše?
5 Čtvrtá kapitola obsahuje proroctví o tom, že v konečné části dnů budou k vyvýšené hoře Jehovova domu přicházet všechny národy, aby je Jehova poučoval. Před tím bude lid z Judy odveden do Babylóna, ale Jehova ho osvobodí. Pátá kapitola zjevuje, že Mesiáš se narodí v Betlémě v Judě. Mesiáš bude pást svůj lid a osvobodí ho od tyranských národů.
6, 7. Které myšlenky obsahuje šestá a sedmá kapitola Micheášova proroctví?
6 V šesté kapitole Micheáš zaznamenal obvinění, která ve formě právní pře vznáší Jehova proti svému lidu. Co jim Jehova udělal, že se vzbouřili? Vůbec nic. Jeho požadavky jsou ve skutečnosti velmi rozumné. Bůh si přeje, aby uplatňovali právo, jednali laskavě a byli skromní, když s ním chodí. Izrael ani Juda to však nedělají, ale naopak nastoupily cestu vzpoury a budou muset nést následky.
7 V poslední kapitole svého proroctví odsuzuje Micheáš ničemnost svých současníků. Neztrácí však kvůli jejich jednání odvahu — je totiž rozhodnut, že bude vůči Jehovovi „projevovat postoj očekávání“. (Micheáš 7:7) V závěru své knihy vyjadřuje Micheáš důvěru, že Jehova projeví svému lidu milosrdenství. Dějiny potvrzují, že tato naděje se uskutečnila. Když Jehova v roce 537 př. n. l. dokončil ukázňování svého lidu, milosrdně přivedl zbývající z tohoto lidu zpátky do jejich země.
8. Jak byste shrnuli obsah Micheášovy knihy?
8 Z Micheášova proroctví se dozvídáme opravdu cenné informace od Jehovy. Tato inspirovaná kniha ukazuje výstražné příklady, z nichž je patrné, jak Bůh jedná s těmi, kdo tvrdí, že mu slouží, ale ve skutečnosti jsou nevěrní. Kniha předpovídá události, které se odehrávají v dnešní době. Bůh nám v ní radí, jak bychom měli v tomto obtížném čase jednat, abychom upevnili svou naději.
Promlouvá Svrchovaný Pán Jehova
9. Co podle Micheáše 1:2 hodlal Jehova udělat?
9 Nyní prozkoumejme Micheášovu knihu podrobněji. U Micheáše 1:2 čteme: „Slyšte, všechny národy; dávej pozor, země, a to, co tě naplňuje, a ať Svrchovaný Pán Jehova slouží proti vám jako svědek, Jehova ze svého svatého chrámu.“ Kdybyste žili v Micheášově době, tato slova by nepochybně upoutala vaši pozornost. Ale vždyť tato slova vaši pozornost poutají! Jehova totiž mluví ze svého svatého chrámu a oslovuje nejen Izrael a Judu, ale všechny lidi na celém světě. V Micheášově době lidé už příliš dlouho přehlíželi Svrchovaného Pána Jehovu. Tato situace se však měla brzy změnit. Jehova se rozhodl, že zakročí.
10. Proč jsou slova u Micheáše 1:2 důležitá pro nás?
10 To platí i pro dnešní dobu. Zjevení 14:18–20 ukazuje, že Jehova znovu promlouvá ze svého svatého chrámu. Už zanedlouho učiní rozhodné kroky a lidstvem opět budou třást významné události. Tentokrát bude do velkého vinného lisu Božího hněvu uvržena ničemná ‚réva země‘, což povede k úplnému zničení Satanova systému věcí.
11. Co znamenají slova u Micheáše 1:3, 4?
11 Poslechněte si, co Jehova udělá. Micheáš 1:3, 4 říká: „Pohleď, Jehova . . . vychází ze svého místa a jistě sestoupí a bude šlapat po výšinách země. A hory pod ním roztají, i nížiny se rozpuknou jako vosk působením ohně, jako vody vylévané po svahu.“ Opustí Jehova svůj nebeský příbytek a doslovně pošlape hory a nížiny Zaslíbené země? Ne. To není potřeba. Pouze k zemi obrátí pozornost, aby byla uskutečněna jeho vůle. Popsanými událostmi navíc nebude trpět krajina jako taková, ale její obyvatelé. Až bude Jehova jednat, pro nevěrné lidi to bude mít katastrofální následky — stejně tragické jako kdyby hory roztály jako vosk a nížiny se rozpukly zemětřesením.
12, 13. Co máme podle slov ve 2. Petra 3:10–12 dělat, aby naše naděje byla jistá?
12 Prorocká slova z Micheáše 1:3, 4 vám možná připomenou jiné inspirované proroctví, jímž bylo předpověděno, že zemi postihnou katastrofální události. Apoštol Petr v 2. Petra 3:10 napsal tato slova: „Jehovův den přijde jako zloděj, v němž nebesa se sykotem pominou, ale silně rozpálené prvky se rozplynou a země a díla na ní budou odkryty.“ Petrova slova se podobně jako Micheášovo proroctví nevztahují na doslovná nebesa a doslovnou zemi. Poukazují na velké soužení, které přijde na tento bezbožný systém věcí.
13 Navzdory této blížící se katastrofě se křesťané mohou do budoucnosti dívat se stejnou důvěrou jako Micheáš. Jak to? Protože se řídí radou uvedenou v následujících verších Petrova dopisu. Apoštol zvolal: „Jakými lidmi byste měli být vy ve svatých činech chování a v skutcích zbožné oddanosti, když očekáváte a pevně chováte v mysli přítomnost Jehovova dne!“ (2. Petra 3:11, 12) Spolehlivou naději do budoucnosti budeme mít tehdy, jestliže si budeme rozvíjet poslušné srdce a jestliže se budeme snažit být svatí ve svém chování a svůj život naplňovat skutky zbožné oddanosti. A musíme mít stále na paměti, že Jehovův den určitě přijde.
14. Proč si Izrael a Juda zasluhovaly trest?
14 Jehova vysvětluje, proč si jeho starověký lid zasluhuje trest. U Micheáše 1:5 je řečeno: „To všechno je kvůli Jákobovu vzbouření, ano kvůli hříchům izraelského domu. Co je Jákobovo vzbouření? Není to Samaří? A co jsou Judovy výšiny? Není to Jeruzalém?“ Izrael a Juda vděčí Jehovovi za to, že vůbec existují. Přesto se proti němu bouří. Vzpoura se projevuje dokonce v jejich hlavních městech — v Samaří a Jeruzalémě.
Bují ničemné zvyklosti
15, 16. Jakých ničemných skutků se dopouštěli Micheášovi současníci?
15 Příklad toho, jak byli Micheášovi současníci ničemní, je barvitě popsán u Micheáše 2:1, 2: „Běda těm, kdo úkladně plánují to, co škodí, a těm, kdo na svých lůžkách konají to, co je špatné! Za ranního světla to pak dělají, protože je to v moci jejich ruky. A zatoužili po polích, a zmocnili se jich; také po domech, a vzali si je; a ošidili zdatného muže a jeho domácnost, muže a jeho dědičné vlastnictví.“
16 Chamtiví lidé v noci nespí, protože úkladně plánují, jak se zmocní polí a domů svých sousedů. A ráno spěchají své úkladné plány uskutečnit. Takových ničemných skutků by se nedopouštěli, kdyby měli na paměti Jehovovu smlouvu. Mojžíšský Zákon totiž obsahuje ustanovení na ochranu chudých lidí. Zajišťuje, aby žádná rodina trvale nepřišla o své dědictví. To však tyto chamtivé lidi vůbec nezajímá. Neberou na vědomí slova ze 3. Mojžíšovy 19:18, kde je řečeno: „Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.“
17. Co se může stát, když lidé, kteří tvrdí, že slouží Bohu, dávají na první místo v životě hmotné věci?
17 Z toho je vidět, co se může stát, když lidé, kteří tvrdí, že slouží Bohu, ztratí ze zřetele duchovní cíle a hledají nejprve hmotné věci. Pavel křesťany ve své době varoval: „Ti, kdo se rozhodli, že zbohatnou, upadají do pokušení a léčky a do mnoha bláznivých a škodlivých tužeb, které vrhají lidi do zničení a zkázy.“ (1. Timoteovi 6:9) Jestliže je pro člověka hlavním cílem v životě získávání peněz, ve skutečnosti uctívá falešného boha — mamon neboli bohatství. Tento falešný bůh však nenabízí žádnou spolehlivou naději do budoucnosti. (Matouš 6:24; poznámka pod čarou)
18. Co v Micheášově době čekalo ty, kdo propadli hmotařství?
18 Mnozí lidé v Micheášově době se budou muset z trpké zkušenosti poučit, že spoléhat na hmotné věci je pouhá marnost. Podle Micheáše 2:4 Jehova říká: „V ten den se ohledně vás pozvedne hlas v příslovečném rčení a jistě se bude naříkat nářkem, ano nářkem. Bude se muset říci: ‚Rozhodně jsme oloupeni! Mění samotný podíl mého lidu. Jak jej ode mne odstraňuje! Nevěrnému rozděluje na podíly naše vlastní pole.‘“ Ano, ti zloději domů a polí přijdou o své vlastní rodinné dědictví. Budou vypovězeni do cizí země a jejich majetek se stane kořistí „nevěrného“ neboli lidí z národů. Krásná budoucnost, kterou si malovali, bude zmařena.
19, 20. Co zažili Židé, kteří důvěřovali v Jehovu?
19 Avšak naděje těch, kdo důvěřují v Jehovu, nebude zklamána. Jehova totiž věrně dodržuje smlouvy, které uzavřel s Abrahamem a Davidem. Je také milosrdný k těm, kdo ho podobně jako Micheáš milují a jsou zarmouceni tím, že jejich krajané se odcizili Bohu. V zájmu těch, kdo jsou přímí, tedy v Božím ustanoveném čase přijde obnova.
20 To se stane v roce 537 př. n. l., když se po pádu Babylóna ostatek Židů vrátí do své vlasti. Tehdy se poprvé splní slova z Micheáše 2:12, kde Jehova říká: „Rozhodně shromáždím Jákoba, vás všechny; zcela jistě sesbírám zbývající z Izraele. Sjednotím je jako stádo bravu v ohradě, jako stádo uprostřed jeho pastviny; budou hlučet lidmi.“ Jehova je opravdu láskyplný! Potom, co svůj lid ukáznil, dovolí ostatku, aby se vrátil a sloužil mu v zemi, kterou dal jejich předkům.
Pozoruhodná shoda s naší dobou
21. V čem se dnešní situace podobá situaci v Micheášově době?
21 Upoutalo vás při rozboru prvních dvou kapitol Micheáše, jak nápadně se tehdejší poměry podobají tomu, co se děje v dnešní době? Stejně jako v Micheášově době, i nyní mnozí lidé tvrdí, že slouží Bohu. Jsou však, podobně jako Juda a Izrael, rozděleni, a dokonce mezi sebou vedou války. Mnozí boháči v křesťanstvu utiskují chudé. Stále více náboženských vůdců omlouvá zvyklosti, které Bible výslovně odsuzuje. Není tedy divu, že s křesťanstvem i s ostatními částmi ‚Velkého Babylóna‘, celosvětové říše falešného náboženství, bude brzy skoncováno. (Zjevení 18:1–5) Ale tak jako v době Micheáše bude mít Jehova na zemi stále své věrné služebníky.
22. Které dvě skupiny vkládají naději v Boží Království?
22 V roce 1919 se s konečnou platností věrní pomazaní křesťané oddělili od křesťanstva a zaměřili se na to, aby všem národům oznamovali dobrou zprávu o Království. (Matouš 24:14) Nejprve vyhledávali zbývající z duchovního Izraele. Později začaly být shromažďovány „jiné ovce“, a tyto dvě skupiny se staly „jedním stádem jednoho pastýře“. (Jan 10:16) Ačkoli nyní slouží Bohu ve 234 zemích, všichni tito věrní Jehovovi ctitelé jsou opravdu ‚sjednoceni‘. Dnes to v symbolickém ovčinci ‚hlučí lidmi‘ — muži, ženami i dětmi. Tito lidé nevkládají naději v současný systém věcí, ale v Boží Království, které zanedlouho vytvoří na zemi ráj.
23. Proč jste přesvědčeni o tom, že je vaše naděje spolehlivá?
23 V posledním verši druhé kapitoly Micheáše čteme o Jehovových věrných ctitelích: „Jejich král projde před nimi, s Jehovou v jejich čele.“ Vidíte sami sebe, jak jdete za svým Králem Ježíšem Kristem v tomto triumfálním průvodu, v jehož čele je sám Jehova? Pokud ano, můžete být přesvědčeni o tom, že vítězství je jisté a že máte spolehlivou naději. To bude ještě patrnější, až rozebereme další důležité myšlenky z Micheášova proroctví.
Jak byste odpověděli?
• Proč se Jehova v Micheášově době rozhodl zakročit proti Judě a Izraeli?
• Co se může stát, když lidé, kteří tvrdí, že slouží Bohu, dávají na první místo v životě hmotné věci?
• Proč jste po rozboru první a druhé kapitoly Micheáše přesvědčeni o tom, že je vaše naděje spolehlivá?
[Obrázek na straně 9]
Micheášovo proroctví nás může duchovně posílit
[Obrázky na straně 10]
Podobně jako ostatek Židů v roce 537 př. n. l. podporují duchovní Izraelité a jejich společníci pravé uctívání