⁹ Habakuk pozorně naslouchá dalším Božím slovům, jež jsou zapsána v knize Habakuk 1:6–11. Je to Jehovovo poselství. Tomu, aby se splnilo, nemůže zabránit žádný falešný bůh ani neživá modla: „Budím totiž Chaldejce, národ hořký a prchlivý, který jde do rozlehlých míst země, aby vzal do vlastnictví sídla, která mu nepatří. Je strašlivý a bázeň vzbuzující. Vychází od něho jeho vlastní právo a jeho vlastní důstojnost. A jeho koně se prokázali jako rychlejší než levharti a prokázali se jako dravější než večerní vlci. A jeho oři hrabou zemskou půdu a jeho vlastní oři přicházejí zdaleka. Letí jako orel pospíchající něco sežrat. Přichází jako celek pro pouhé násilí. Shromažďování jejich obličejů je jako východní vítr a zajatce sbírá právě jako písek. A on, on se pošklebuje samotným králům a vysocí úředníci jsou mu k smíchu. On, on se směje dokonce každému opevněnému místu a kupí prach a dobývá je. V ten čas bude jistě postupovat jako vítr a projde a skutečně se proviní. Tato jeho síla je od jeho boha.“

12. Jaký postoj mají Babylóňané a čím se tento strašný nepřítel ‚skutečně proviní‘?

¹² Chaldejské vojsko se pošklebuje králům a vysmívá se vysokým úředníkům, neboť nikdo z nich není schopen zastavit jeho rozhodný postup. ‚Směje se každému opevněnému místu‘, protože každá pevnost padá, když kolem ní Babylóňané ‚nakupí prach‘ tím, že vybudují hliněný val, z něhož pak útočí. V Jehovův ustanovený čas bude tento mocný nepřítel „jistě postupovat jako vítr“. Při útoku na Judu a Jeruzalém ‚se skutečně proviní‘ tím, že ublíží Božímu lidu. Po bleskovém vítězství se chaldejský velitel bude vychloubat: ‚Tato síla je od našeho boha.‘ Jak málo toho ale chaldejský velitel ví.