Poučení z Písma: Malachiáš 1:1–4:6
Pravý Pán přichází k soudu
„SLOUŽIT Bohu nemá žádnou hodnotu.“ (Mal. 3:14) Tak skepticky se vyjadřoval Boží lid, když prorokoval Malachiáš v 5. století př. n. l. Proč? Protože v Judě byly žalostné poměry, a to zejména u kněží. Jejich prvořadým cílem byl sobecký zisk. Malachiáš přímým a mocným způsobem odhalil tyto pokrytecké náboženské vůdce a varoval, že pravý Pán přichází k soudu. — Mal. 1:6–8; 2:6–9; 3:1.
Malachiášovo proroctví se plní i v dnešní době. Proto uděláme dobře, budeme-li brát v úvahu poučení, které obsahuje.
Opovrhování Božím jménem
Jehova očekává, že jeho lid mu předloží to nejlepší, co má. Bůh nejprve vyjadřuje svou lásku ke svému lidu. Přesto kněží opovrhují jeho jménem a přijímají od lidu slepá, nemocná a chromá zvířata jako oběť. Jehova nemá potěšení ze sobecké služby kněží ani z podřadných obětí z jejich ruky. Ať ale kněží dělají cokoli, Jehovovo „jméno bude vzbuzovat bázeň mezi národy“. — 1:1–14.
Ti, kteří jsou učitelé, mají vážnou odpovědnost. (Jak. 3:1) Kněží způsobili, že „mnozí klopýtli v zákoně“. Jak to? Zanedbali poučování lidu z Božího zákona a projevovali stranickost. Jehova je na ně právem rozhněván, protože „rty kněze by totiž měly uchovávat poznání a z jeho úst by lidé měli hledat zákon“. — 2:1–9.
Jehova nebude brát na lehkou váhu ty, kteří znevažují manželské uspořádání. Judští muži si v rozporu s Božím zákonem brali za manželky cizozemky. (5. Mojž. 7:3, 4) Jednali zrádně s manželkami svého mládí a rozváděli se s nimi. Malachiáš varuje, že Jehova „nenávidí rozvádění“. — 2:10–17.
Soud a přečišťování
Jehova nebude navždy snášet nesprávné jednání. „Pravý Pán“ přijde ke svému chrámu v doprovodu „posla smlouvy“. Přečistí a očistí syny Leviho. Jehova se stane rychlým svědkem proti kouzelníkům, cizoložníkům, proti těm, kteří falešně přísahají, proti těm, kteří šidí, a proti utlačovatelům. — 3:1–5.
Ti, kteří odpírají Jehovovi své oběti, sami sebe ochuzují. Jehova se nemění. Kdyby se vzpurný lid vrátil k němu, vrátil by se i on k nim. Okrádali Boha, protože mu odpírali desátky a příspěvky. Kdyby však přinesli desetiny, Jehova slibuje požehnání, „až již nebude víc potřeba“. Přinese jim to neselhávající užitek. — 3:6–12.
Jehovovy oči jsou na jeho lidu. Bůh nesouhlasí s těmi, kteří proti němu mluvili silná slova. Naopak věnuje bedlivou pozornost těm, kteří se ho bojí. Bude napsána „pamětní kniha“ pro ty, „kteří myslí na jeho jméno“. Jeho lid uvidí rozdíl mezi spravedlivým a ničemným. — 3:13–18.
Přichází Jehovův den
Jehovův den znamená pro ničemné úplné zničení. Jehovův den přichází a ničemní budou stráveni jako strniště v hořící peci. Budou pohlceni, takže po nich nezůstane „kořen ani větev“. Ale ti, kteří mají bázeň před Jehovovým jménem, se budou těšit z uzdravení vyplývajícího ze „slunce spravedlnosti“. Před příchodem tohoto bázeň vzbuzujícího dne Jehova pošle proroka Elijáše, aby konal dílo obnovy. — 4:1–6.
Poučení pro dnešek: Jehova pro své uctívání vyžaduje, aby mu jeho lid předložil to, co má nejlepšího. (Srovnej Matouše 22:37, 38.) Učitelé Božího slova mají odpovědnost, aby poučovali správně a aby vedli druhé k pravému uctívání. Je dobré, když si uvědomujeme, že oči Boha práva jsou na těch, kteří neprojevují správnou úctu k manželství, a na těch, kteří se dopouštějí nesprávného jednání. Kéž se pokorně podrobujeme přečišťovacímu a očišťovacímu procesu pravého Pána, když dychtivě očekáváme „příchod velikého a bázeň vzbuzujícího Jehovova dne“!
[Rámeček na straně 36 a 37]
ZKOUMANÉ BIBLICKÉ TEXTY
○ 1:10 — Sobečtí kněží lačnící po penězích sloužili pro vlastní zisk. Žádali plat i za nejjednodušší chrámové služby, například za zavírání dveří nebo zapalování ohňů na oltáři. Není divu, že Jehova ‚neměl zalíbení v obětním daru z jejich ruky‘.
○ 1:13 Nevěrní kněží došli k názoru, že oběti jako únavný obřad jsou břemeno. Ohrnovali nos čili opovrhovali Jehovovými svatými věcmi. Nikdy bychom neměli dovolit, abychom obětovali „mladé býky svých rtů“ jen formálně. — Oz. 14:2; Hebr. 13:15.
○ 2:13 — Mnozí židovští manželé se rozváděli s manželkami svého mládí možná proto, aby se oženili s mladšími pohanskými ženami. Jehovův oltář se začal pokrývat slzami — zřejmě zavržených manželek, jež přišly do svatyně, aby před Bohem vylily svůj zármutek. — Mal. 2:11, 14, 16.
○ 3:1 — „Pravý Pán“ je Jehova Bůh a „posel smlouvy“ je Ježíš Kristus. K prvnímu splnění tohoto proroctví došlo, když Ježíš vyčistil chrám. (Mar. 11:15–17) Bylo to tři a půl roku potom, co byl pomazán za krále. Podobně tři a půl roku potom, co byl Ježíš dosazen na trůn jako král na podzim roku 1914, doprovázel Jehovu k duchovnímu chrámu a zjistil, že Boží lid potřebuje přečištění a očištění.
○ 3:2, 3 — Starověký přečišťovací proces vyžadoval čas. Proto přečišťovač často „usedl“ a čekal, až se roztavený kov leskl jako zrcadlo, v němž mohl vidět svůj obraz. Podobně dnes Jehova nadále přečišťuje svůj lid odstraňováním nečistých nauk a zvyklostí. To jim pomáhá přesněji zrcadlit jeho obraz. — Ef. 5:1.
○ 4:2 — To je popis budoucích požehnání, z nichž se budou těšit ti, kteří mají bázeň před Božím jménem. Mají vyhlídku, že se budou vyhřívat na výsluní Boží přízně, až budou uzdravovány tělesné, duševní i citové nemoci, jež postihly lidskou rodinu. — Zjev. 21:3, 4.
○ 4:5 — Prorok Elijáš žil asi 500 let před pronesením tohoto proroctví. Ježíš Kristus označil v 1. st. n. l. Jana Křtitele jako předpověděného protiobrazného Elijáše. (Mat. 11:12–14; Mar. 9:11–13) „Elijáš“ však musel přijít před „Jehovovým dnem“, což poukazuje na další splnění v této době Kristovy „přítomnosti“. — 2. Tes. 2:1, 2.