Co možná nevíte . . .

Skutečně hráli lidé v Ježíšově době při pohřbech na flétny?

▪ Bible říká, že se na flétny hrávalo při slavnostních příležitostech. (1. Královská 1:40; Izajáš 5:12; 30:29) Také uvádí, že se na ně hrálo při jednom pohřbu. V tomto případě byly flétny jediným nástrojem, o kterém se Bible zmiňuje. Podle Matoušova evangelia jistý židovský vládce požádal Ježíše, aby uzdravil jeho dceru, která byla na pokraji smrti. Když však Ježíš přišel do jeho domu, „zahlédl hráče na flétny a zástup v hlučném zmatku“, protože dítě už zemřelo. (Matouš 9:18, 23)

Je Matoušova zpráva důvěryhodná? Překladatel Bible William Barclay napsal: „Ve starověku bylo ve většině zemí, včetně Říma, Řecka, Fénicie, Asýrie a Palestiny, truchlivé hraní na flétnu neoddělitelně spojeno se smrtí a neštěstím.“ Podle Talmudu bylo v prvních stoletích našeho letopočtu zvykem, že si i ten nejchudší Žid, který ovdověl, najmul dva hráče na flétnu a bědující ženu, aby s ním truchlili nad jeho zesnulou manželkou. Flavius Josephus, historik žijící v prvním století, zaznamenal, že když v roce 67 n. l. do Jeruzaléma dorazily zprávy o dobytí galilejského města Jotapata a pobití jeho obyvatel Římany, „přemnozí si najímali flétnisty, aby jim předzpěvovali žalozpěvy“. (Válka židovská, přeložili J. Havelka a J. Šonka)

Čím se provinili zločinci, kteří byli popraveni spolu s Ježíšem?

▪ Bible tyto zločince nazývá „lupiči“. (Matouš 27:38; Marek 15:27) Některé biblické slovníky poukazují na to, že v Písmu se pro různé typy zločinců používají odlišná slova. Řecké slovo kleptes označuje zloděje, který jednal tajně, aby unikl odhalení. Toto slovo je použito na Jidáše Iškariotského, který potají kradl ze společných peněz Ježíšových učedníků. (Jan 12:6) Slovo lestes se naproti tomu obvykle vztahuje na toho, kdo loupil za použití násilí, a může označovat i povstalce. Zločinci, kteří byli popraveni s Ježíšem, patřili k tomuto druhému typu. Biblická zpráva uvádí, že jeden z nich řekl: „Plně přijímáme, co si zasloužíme za to, co jsme dělali.“ (Lukáš 23:41) To naznačuje, že se provinili něčím horším než krádeží.

Stejně jako tito dva lupiči, byl slovem lestes označen i Barabáš. (Jan 18:40) To, že Barabáš nebyl pouhým zlodějem, je patrné z Lukáše 23:19, kde se píše, že „byl uvržen do vězení za nějaké povstání, které se stalo ve městě, a za vraždu“.

I když se tedy zločinci popravení s Ježíšem nejspíš dopustili nějaké loupeže, je také možné, že se podíleli na povstání, nebo dokonce vraždě. Ať už to bylo jakkoli, římský místodržitel Pontský Pilát rozhodl, že mají být popraveni přibitím na kůl.