Zázračné uzdravení lidstva je na dosah
„NIKDY jsme nic takového neviděli.“ To řekli očití svědci zázračného, okamžitého uzdravení ochrnutého muže, které vykonal Ježíš. (Marek 2:12) Ježíš také léčil slepé, němé a chromé, a jeho učedníci dělali totéž. Z jaké moci to dělal? Jakou úlohu v tom měla víra? Jaké světlo tyto události z prvního století vrhají na dnešní zázračné uzdravování? (Matouš 15:30, 31)
„Tvá víra tě uzdravila“
Dnešní léčitelé si oblíbili slova, která řekl Ježíš ženě, jež dvanáct let trpěla krvotokem a přišla k němu, aby ji uzdravil: „Tvá víra tě uzdravila.“ (Lukáš 8:43–48) Ukázal tak Ježíš, že její uzdravení záviselo na její víře? Šlo tehdy o ‚uzdravení vírou‘, které se provozuje v dnešní době?
Když si přečteme biblickou zprávu pozorně, vidíme, že Ježíš ani jeho učedníci většinou nevyžadovali, aby se nemocný člověk před uzdravením nejprve vyznal ze své víry. Zmíněná žena přišla, neřekla Ježíšovi ani slovo, pokradmu se zezadu dotkla jeho oděvu a „její krvotok se okamžitě zastavil“. Jindy Ježíš uzdravil muže, jenž byl mezi lidmi, kteří ho přišli zatknout. Uzdravil dokonce muže, který ani nevěděl, kdo Ježíš je. (Lukáš 22:50, 51; Jan 5:5–9, 13; 9:24–34)
Jakou úlohu v tom tedy měla víra? Když byli Ježíš a jeho učedníci v kraji Tyru a Sidonu, přišla jedna Féničanka a volala: „Smiluj se nade mnou, Pane, Synu Davidův. Má dcera je silně posedlá démony.“ Představte si její zoufalství, když prosila: „Pane, pomoz mi!“ Ježíš naplněn lítostí jí odpověděl: „Ženo, tvá víra je velká; ať se ti stane, jak si přeješ.“ A její dcera byla „od té hodiny“ uzdravena. (Matouš 15:21–28) Je jasné, že šlo o víru. Ale o čí? Povšimněte si, že Ježíš pochválil víru matky, a ne víru nemocného dítěte. A byla to víra v co? Tím, že tato žena Ježíše oslovila slovy „Pane, Synu Davidův“, dala veřejně najevo, že Ježíš je slíbený Mesiáš. Nebylo to jen jednoduché vyjádření víry v Boha nebo víry v uzdravující moc léčitele. Když Ježíš říkal „tvá víra tě uzdravila“, myslel tím, že kdyby postižení nevěřili, že je Mesiáš, nepřišli by k němu, a tudíž by nebyli uzdraveni.
Z těchto biblických příkladů můžeme vidět, že uzdravování prováděné Ježíšem bylo značně odlišné od uzdravování, které vídáme nebo o němž se mluví dnes. Zástup lidí nepropadal citovým výlevům — lidé neskandovali, neprozpěvovali, nebědovali, neupadali do mdlob a tak dále — a Ježíš při tom nijak teatrálně nešílel. Navíc se nikdy nestalo, že by Ježíš někoho nedokázal vyléčit údajně proto, že takový člověk postrádal víru nebo že jeho finanční dar nebyl dostatečně štědrý.
Uzdravení Boží mocí
Jak Ježíš a jeho učedníci léčili? „Jehovova moc byla s ním, aby uzdravoval,“ odpovídá Bible. (Lukáš 5:17) Po jednom uzdravení, říká Lukáš 9:43, „všichni začali žasnout nad majestátní Boží mocí“. Na sebe jako na léčitele Ježíš zcela správně pozornost neobracel. Při jedné příležitosti řekl muži, kterého zbavil obtěžujících démonů: „Jdi domů ke svým příbuzným a podej jim zprávu o všem, co pro tebe Jehova udělal, a o tom, jak se nad tebou smiloval.“ (Marek 5:19)
Ježíš a jeho apoštolové uzdravovali Boží mocí, a tak je jasné, proč k uzdravení léčeného nebyla vždy nezbytná jeho víra. Nutně však byla potřebná silná víra léčícího. Když tedy Ježíšovi následovníci nedokázali vyhnat obzvláště silného démona, Ježíš řekl, že to bylo ‚kvůli jejich malé víře‘. (Matouš 17:20)
Účel zázračného uzdravování
Dokonce i když Ježíš během své pozemské služby uzdravil mnoho lidí, přesto jeho hlavním cílem nebylo ‚léčitelské turné‘. Zázračné uzdravování — za něž od lidí nikdy nevybíral ani nevyžadoval žádné dary — bylo vedlejší, protože jeho hlavním cílem bylo ‚kázání dobré zprávy o království‘. (Matouš 9:35) Zpráva říká, že při jedné příležitosti lidi „přijal . . . laskavě a začal k nim promlouvat o Božím království a uzdravoval ty, kdo potřebovali léčení“. (Lukáš 9:11) Ve zprávách evangelií se o Ježíšovi často mluví jako o „Učiteli“, ale nikdy jako o „Léčiteli“.
Proč tedy Ježíš zázračně uzdravoval? Hlavně proto, aby doložil, že je slíbený Mesiáš. Když byl Jan Křtitel nespravedlivě uvězněn, chtěl ujištění, že dokončil to, proč ho Bůh vyslal. Poslal k Ježíšovi své vlastní učedníky se vzkazem: „Jsi ten Přicházející, nebo máme očekávat jiného?“ Všimněte si, co Ježíš Janovým učedníkům odpověděl: „Odejděte a podejte Janovi zprávu o tom, co slyšíte a vidíte: Slepí opět vidí a chromí se procházejí, malomocní jsou očišťováni a hluší slyší a mrtví jsou probouzeni a chudým se oznamuje dobrá zpráva.“ (Matouš 11:2–5)
Ano, skutečnost, že Ježíš zázračně nejen uzdravoval, ale konal také jiné zázračné skutky zaznamenané v evangeliích, pevně doložila, že je „ten Přicházející“, slíbený Mesiáš. Nebylo třeba, aby někdo ‚očekával jiného‘.
Zázračné uzdravování dnes?
Měli bychom tedy dnes očekávat, že Bůh svou moc dokáže prostřednictvím uzdravování? Ne. Ježíš pomocí zázraků, jež z Boží moci vykonal, nad všechnu pochybnost doložil, že je Mesiáš, který měl podle Božího slibu přijít. Ježíšovy mocné skutky jsou zaznamenány v Bibli, takže si o nich může každý přečíst. Vůbec není třeba, aby to Bůh takovými mocnými skutky dokazoval každé lidské generaci.
Je zajímavé, že uzdravování a jiné zázračné skutky byly přesvědčivé jen do určité míry. Dokonce i někteří očití svědci Ježíšových zázraků nevěřili, že za ním stojí jeho nebeský Otec. „Třebaže provedl před nimi tolik znamení, neuvěřili v něj.“ (Jan 12:37) Z tohoto důvodu apoštol Pavel, když psal o různých zázračných darech — o prorokování, mluvení jazyky, uzdravování a tak dále —, které dal Bůh různým členům křesťanského sboru, pod inspirací řekl: „Jsou-li dary prorokování, budou odstraněny; jsou-li jazyky, přestanou; je-li poznání, bude odstraněno. Máme totiž částečné poznání a částečně prorokujeme; ale až přijde to, co je úplné, bude odstraněno to, co je částečné.“ (1. Korinťanům 12:28–31; 13:8–10)
Samozřejmě že víra v Boha velmi přispívá k našemu blahu. Ale jestliže někdo svou víru zakládá na podvodných slibech o uzdravení, jedině se zklame. Ježíš dal navíc pro čas konce toto varování: „Povstanou totiž falešní Kristové a falešní proroci a budou dávat velká znamení a divy, aby zavedli na scestí, pokud možno, i vyvolené.“ (Matouš 24:24) Kromě šarlatánství a podvodů má docházet i k projevům démonských sil. Proto by nás neměly překvapovat zprávy o nevysvětlitelných událostech, které jistě nejsou základem pravé víry v Boha.
Dnes nikdo neuzdravuje jako Ježíš. Jsme proto v nějaké nevýhodě? Vůbec ne. Vždyť lidé, které Ježíš uzdravil, možná později znovu onemocněli. Všichni zestárli a zemřeli. Užitek z jejich uzdravení byl poměrně krátký. Avšak zázračné Ježíšovo uzdravování má trvalý význam, protože předstínilo budoucí požehnání.
Výše zmínění Alexandre a Benedita prozkoumali Boží slovo Bibli, a už nevěří v novodobé uzdravování vírou a spiritistické léčení. Zároveň jsou přesvědčeni, že zázračné uzdravování není jen věcí minulosti. Proč ne? Podobně jako miliony lidí se totiž těší na požehnání v podobě uzdravení v Božím Království. (Matouš 6:10)
Nemoci a smrt — už nikdy
Jak jsme viděli, hlavním cílem Ježíšovy služby nebylo léčit nemocné a vykonávat další zázraky. Za svou hlavní práci považoval kázání dobré zprávy o Božím Království. (Matouš 9:35; Lukáš 4:43; 8:1) To Království je prostředek, jímž Bůh zázračně uzdraví lidstvo a napraví všechnu škodu, kterou lidské rodině způsobily hřích a nedokonalost. Jak a kdy to všechno udělá?
Ježíš Kristus dal svému apoštolovi Janovi prorocké vidění událostí, které se měly stát o staletí později: „Nyní nastala záchrana a moc a království našeho Boha a autorita jeho Krista.“ (Zjevení 12:10) Všechny důkazy ukazují, že v roce 1914 byl úhlavní Boží nepřítel, Satan, svržen do blízkosti země a že Království už nyní vládne! Ježíš byl dosazen za Krále mesiášského Království a je připraven udělat na zemi velké změny.
Ježíšova nebeská vláda bude v blízké budoucnosti vládnout nové společnosti spravedlivých lidí, totiž ‚nové zemi‘. (2. Petra 3:13) Jaké potom budou podmínky? Nahlédněme pomocí Zjevení 21:1, 4 do budoucnosti: „A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť dřívější nebe a dřívější země pominuly . . . A [Bůh] setře jim každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.“
Umíte si představit, jaký bude život, až bude lidstvo skutečně zázračně uzdraveno? „Žádný usedlík neřekne: ‚Jsem nemocný.‘ Lidu, který bydlí v té zemi, bude prominuto jeho provinění.“ Ano, Bůh učiní to, co léčitelé nikdy nedokážou. „Opravdu navždy pohltí smrt.“ Určitě, „Svrchovaný Pán Jehova jistě setře slzy ze všech obličejů“. (Izajáš 25:8; 33:24)
[Obrázek na straně 7]
Pod vládou Božího Království bude lidstvo zázračně uzdraveno