Ježíš kárá lhostejnou generaci

Ježíš si hodně váží Jana Křtitele. Ale jak se na něj dívá většina lidí? Ježíš říká něco, z čeho se to dá zjistit. Mluví o své generaci a přirovnává ji k „dětem, které sedí na tržišti a pokřikují na své kamarády: ‚Hráli jsme vám na flétnu, ale vy jste netancovali. Naříkali jsme, ale vy jste se ve smutku nebili do prsou.‘“ (Matouš 11:16, 17)

Co tím Ježíš myslí? Vysvětluje: „Přišel Jan, nejedl ani nepil, ale lidé říkají: ‚Má v sobě démona.‘ Přišel Syn člověka, jí a pije, ale lidé říkají: ‚Podívejte, nenasyta a pijan vína, přítel výběrčích daní a hříšníků.‘“ (Matouš 11:18, 19) Jan žil jednoduše a byl nazirejec, takže ani nepil víno. Tato generace o něm ale říká, že ho ovládá démon. (4. Mojžíšova 6:2, 3; Lukáš 1:15) Ježíš naproti tomu žije stejně jako ostatní. V rozumné míře jí a pije, ale říkají o něm, že se v tom neovládá. Vypadá to, že lidem se nedá zavděčit.

Ježíš svou generaci přirovnává k malým dětem na tržišti, které netancují, když jiné děti hrají na flétnu, ani nejsou smutné, když jiné děti naříkají. „Nicméně moudrost se prokazuje jako pravá svými skutky,“ říká Ježíš. (Matouš 11:16, 19) A opravdu, „skutky“ – to znamená důkazy, které Jan a Ježíš dávají – dokazují, že všechna ta obvinění jsou falešná.

Potom co Ježíš říká o své generaci, že je lhostejná, kárá města Chorazin, Betsaidu a Kafarnaum, ve kterých dělal zázraky. Říká, že kdyby takové zázraky udělal ve fénických městech Tyru a Sidonu, lidé by tam činili pokání. Je zajímavé, že kárá i Kafarnaum, které bylo nějakou dobu jeho základnou. Ale ani tam na jeho činnost většina lidí nereagovala. Ježíš tomuto městu říká: „Pro sodomskou zemi to bude v soudném dni snesitelnější než pro tebe.“ (Matouš 11:24)

Ježíš potom chválí svého Otce za to, že skrývá vzácné duchovní pravdy „před moudrými a intelektuály“, ale odhaluje je obyčejným lidem, kteří jsou jako malé děti. (Matouš 11:25) Ježíš takovým lidem nabízí něco lákavého: „Pojďte ke mně všichni, kdo tvrdě pracujete a nesete těžký náklad, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, protože jsem mírný a mám pokorné srdce, a najdete pro sebe občerstvení. Vždyť mé jho je příjemné a můj náklad je lehký.“ (Matouš 11:28–30)

Jak Ježíš lidi občerstvuje? Náboženští vůdci je zatížili tradicemi, kterými je náročné se řídit. Příkladem jsou přehnaně omezující nařízení týkající se sabatu. Ježíš ale lidi občerstvuje, protože je učí pravdu o Bohu, která není takovými tradicemi nijak znečištěná. Také ukazuje, kde můžou najít úlevu lidé, kteří jsou utlačovaní politickým systémem, a ti, které trápí jejich hříšný stav. Ježíš jim říká, jak jim můžou být hříchy odpuštěny a jak můžou mít dobrý vztah s Bohem.

Všichni, kdo chtějí nést Ježíšovo příjemné jho, se můžou zasvětit soucitnému a milosrdnému nebeskému Otci a sloužit mu. Když to udělají, nemusí nést těžký náklad, protože Boží požadavky nejsou příliš náročné. (1. Jana 5:3)