„Pohleďte, můj služebník, kterého jsem si vyvolil, můj milovaný, kterého má duše schválila! Vložím na něj svého ducha a bude objasňovat národům, co je právo. Nebude se přít ani nebude nahlas křičet ani nebude jeho hlas slyšet na širokých cestách. Žádný potlučený rákos nezlomí a neuhasí doutnající lněný knot, dokud s úspěchem nevyšle právo. Národy budou vskutku doufat v jeho jméno.“

Ježíš také přináší své utěšující poselství lidem, kteří jsou v obrazném smyslu jako potlučený rákos, ohnutý a pošlapaný. Jsou jako doutnající lněný knot, jehož poslední jiskra života je již téměř uhašena. Ježíš nepošlape potlučený rákos ani neuhasí dohořívající doutnající knot. Ale něžně a s láskou obratně pozdvihuje mírné lidi. Ježíš je opravdu ten, v koho mohou doufat národy! Matouš 12:15–21; Marek 3:7–12; Izajáš 42:1– 4.