Jakou budoucnost má křesťanství?

BUDE svět obrácen na křesťanství, nebo křesťanství časem zanikne? Zůstalo křesťanství čisté, nebo bylo znečištěno? Svítí stále jako maják v potemnělém světě? Tyto otázky jsou dodnes velmi aktuální.

Ježíš pomocí jednoduchého podobenství vysvětlil, že ihned po tom, co on zaseje semena křesťanství, se nepřítel, Satan, pokusí jeho dílo zmařit. (Matouš 13:24, 25) To, že křesťanství během několika století po skončení Ježíšovy služby změnilo svou tvář, tedy nebylo pouze výsledkem společenského vývoje. Šlo o Satanovu nepřátelskou akci. Dnes církve křesťanstva navazují na chyby, které se staly v minulosti, a sklízejí následky. (2. Korinťanům 11:14, 15; Jakub 4:4)

Zákeřný útok na křesťanství

Ježíš předpověděl, že jeho učení bude zkaženo. Řekl: „Nebeské království se stalo podobným člověku, který zasel na své pole znamenité semeno. Zatímco lidé spali, přišel jeho nepřítel a nasel mezi pšenici plevel a odešel.“ Když služebníci informovali svého pána o tomto zlomyslném činu a žádali ho, aby jim dovolil plevel vybrat, kupodivu jim řekl: „Ne; abyste náhodou při vybírání plevele nevykořenili s ním pšenici. Ať obojí roste spolu až do žně; a v období žně povím žencům: Nejdříve vyberte plevel a svažte jej do otýpek ke spálení, potom jděte a shromažďte pšenici do mé zásobárny.“ (Matouš 13:24–30)

Podle Ježíšova vysvětlení muž, který zasel na pole pšenici, představuje jeho samotného a zasetá semena představují pravé křesťany. Nepřítelem, který mezi pšenici nasel plevel, je „Ďábel“. Plevel představuje nezákonné lidi, kteří odpadli od křesťanství, ale vydávají se za Boží služebníky. (Matouš 13:36–42) Další podrobnosti o tom, co se stane, uvedl apoštol Pavel. Řekl: „Vím, že po mém odchodu vstoupí mezi vás utlačující vlci a nebudou něžně zacházet se stádem, a z vás samotných povstanou muži a budou mluvit převrácené věci, aby za sebou odvedli učedníky.“ (Skutky 20:29, 30)

Křesťanství zkaženo

To, co znázornil Ježíš a co předpověděl Pavel, se opravdu stalo. Sbor, který Ježíš založil, ovládli ctižádostiví muži a zneužili svého vlivu k vlastnímu prospěchu. Ve snaze získat moc neváhali uzavírat svazky s panovníky a zakládat státní církve, které časem získaly nesmírný vliv a nahromadily ohromné jmění. To však bylo v rozporu se slovy, která Ježíš řekl svým následovníkům: „Nejste částí světa.“ (Jan 15:19) Ve zmíněných církvích se učily „převrácené věci“, například to, že věřící mají uctívat stát a položit za něj ve válce život. Takzvaní křesťané se tedy účastnili křížových výprav a pobíjeli lidi, které považovali za nevěřící. Ve válkách zabíjeli i své vlastní „bratry“, příslušníky stejného náboženství. Rozhodně nejednali jako křesťané, kteří mají být v mocenských sporech nestranní a milovat své bližní. (Matouš 22:37–39; Jan 15:19; 2. Korinťanům 10:3–5; 1. Jana 4:8, 11)

Církve, které se po staletí označují jako křesťanské, opravdu nejsou ničím jiným než napodobeninou křesťanství. To vysvětluje některé trendy popsané v předcházejícím článku — totiž že církve se dále štěpí na sekty, vměšují se do politiky a znevažují Boží zákony. Tyto špatné výsledky nejsou ovocem pravého křesťanství, ale falešného — toho, které zasel Ďábel. Jakou má toto falešné náboženství budoucnost? Jak Ježíš vysvětlil ve svém podobenství, falešné křesťanství zanikne nikoli proto, že ztratí přízeň věřících, ale protože bude odsouzeno a zničeno.

Praví křesťané září v potemnělém světě

Dříve než bude „plevel“ symbolizující falešné křesťanství vybrán a zničen, musí se stát ještě něco jiného. Vyplývá to z Ježíšova podobenství. „Plevel“ v uplynulých staletích tak bujel, že „pšenici“ symbolizující pravé křesťanství téměř nebylo vidět. Ale Ježíš vysvětlil, že během „žně“, která podle jeho slov představuje „závěr systému věcí“, bude pšenice od plevele oddělena. Také řekl: „V tom čase budou spravedliví zářit jasně jako slunce.“ (Matouš 13:39–43) Doklady svědčí o tom, že v čase konce už žijeme, a to od první světové války, která probíhala před 90 lety. (Matouš 24:3, 7–12) Splňuje se i tato část Ježíšova prorockého podobenství?

Praví křesťané byli od „plevele“ křesťanstva odděleni. Svědkové Jehovovi ‚září jasně jako slunce‘ v tom smyslu, že pomáhají druhým poznat pravého Boha Jehovu. Nesnižují Boží měřítka. Vždyť lidé, kteří se stávají svědky Jehovovými, musí obvykle značně změnit svůj způsob života, aby vyhovovali křesťanským zásadám uvedeným v Bibli.

Svědkové Jehovovi na svých shromážděních nenabízejí zábavu. Co však nabízejí, je bezplatné biblické vzdělávání. Studium Bible jim pomáhá osvojovat si takové vlastnosti, jako je vřelá láska a přátelský zájem o druhé. Svědkové Jehovovi věří, že Bůh přemění naši planetu v ráj a že na ní nechá žít mírné lidi, jak to původně zamýšlel. Nejprve však svět musí být zbaven škodlivého vlivu falešného náboženství. To je v Bibli označeno výrazem Velký Babylón. Z biblických proroctví poznáváme, že Jehova tuto radikální změnu způsobí už velmi brzy. (Matouš 5:5; Zjevení 18:9, 10, 21)

Až budou všichni lidé, kteří uznávají Boha, osvobozeni od podvodných praktik falešného náboženství, bude celé lidstvo sjednocovat pravá křesťanská víra. Pravé křesťanství, které založil Ježíš, má tedy nádhernou budoucnost. Na zemi bude vytvořen ráj podobný edenské zahradě a budou zde panovat pokojné podmínky. A nebudou už existovat žádná rozvratná náboženství, která by znovu mohla narušit tuto harmonii.

[Obrázek na straně 7]

„Přišel jeho nepřítel a nasel mezi pšenici plevel.“ (Matouš 13:25)

[Obrázky na straně 8 a 9]

V sálech Království svědků Jehovových se nabízí bezplatné biblické vzdělávání. Jste tam srdečně zváni

[Obrázek na straně 9]

„Potom jděte a shromažďte pšenici do mé zásobárny.“ (Matouš 13:30)