Jehovův velký duchovní chrám

‚Máme takového velekněze, . . . veřejného služebníka svatého místa a pravého stanu, který postavil Jehova, a ne člověk.‘ (HEBREJCŮM 8:1, 2)

1. Jaké láskyplné opatření Jehova učinil pro hříšné lidstvo?

JEHOVA BŮH ze své veliké lásky k lidstvu opatřil oběť, která snímá hříchy světa. (Jan 1:29; 3:16) Aby bylo možné tuto oběť poskytnout, musel být život Božího prvorozeného Syna přenesen z nebe do lůna židovské panny, která se jmenovala Marie. Jehovův anděl Marii jasně vysvětlil, že dítě, které bude počato, „se bude nazývat svaté, Boží Syn“. (Lukáš 1:34, 35) O zázračné podstatě Ježíšova početí byla podána zpráva i Josefovi, který byl s Marií zasnouben. Josef se dozvěděl, že Ježíš „zachrání svůj lid od jejich hříchů“. (Matouš 1:20, 21)

2. Co Ježíš udělal, když mu bylo asi třicet let, a proč?

² Jak Ježíš rostl, jistě některé z těchto skutečností ohledně svého zázračného narození pochopil. Věděl, že jeho nebeský Otec pro něho na zemi přichystal dílo, které lidem zachrání život. A tak ve věku asi třiceti let, jako zcela dospělý muž, Ježíš přišel k Božímu proroku Janovi, aby se od něho dal v řece Jordán pokřtít. (Marek 1:9; Lukáš 3:23)

3. a) Co měl Ježíš na mysli, když řekl „oběť a dar jsi nechtěl“? b) Jaký vynikající příklad dal Ježíš všem, kdo se chtějí stát jeho učedníky?

³ Při svém křtu se Ježíš modlil. (Lukáš 3:21) Je zjevné, že od tohoto okamžiku jeho života se začala plnit slova Žalmu 40:6–8, jak na to později poukázal apoštol Pavel: „Oběť a dar jsi nechtěl, ale připravil jsi mi tělo.“ (Hebrejcům 10:5) Tak dal Ježíš najevo, že si je vědom toho, že Bůh již ‚nechce‘, aby mu byly v jeruzalémském chrámu nadále přinášeny zvířecí oběti. Uvědomoval si, že mu Bůh připravil dokonalé lidské tělo, aby ho předložil jako oběť. Tím měly být ukončeny veškeré zvířecí oběti. Ježíš si z celého srdce přál podřídit se Boží vůli, a proto se dále modlil: „Pohleď, přišel jsem (ve svitku knihy je o mně napsáno), abych činil, Bože, tvou vůli.“ (Hebrejcům 10:7) Jaký nádherný příklad odvahy a nesobecké oddanosti dal Ježíš v ten den každému, kdo se později stal jeho učedníkem! (Marek 8:34)

4. Jak dal Bůh najevo, že schvaluje, aby Ježíš sám sebe obětoval?

⁴ Dal Bůh nějak najevo, že schvaluje modlitbu, kterou Ježíš při svém křtu přednesl? Nechme na tuto otázku odpovědět jednoho z Ježíšových vyvolených apoštolů: „Když byl Ježíš pokřtěn, ihned vystoupil z vody; a pohleďme, otevřela se nebesa a viděl Božího ducha, jak sestupuje jako holubice a přichází na něj. Pohleďme, byl také hlas z nebes, který řekl: ‚To je můj Syn, milovaný, jehož jsem schválil.‘ “ (Matouš 3:16, 17; Lukáš 3:21, 22)

5. Co předstiňoval doslovný chrámový oltář?

⁵ Jestliže Bůh přijal Ježíšovo tělo jako oběť, která měla být v budoucnu předložena, pak musel v duchovním smyslu vystoupit do popředí větší oltář než ten, který stál v jeruzalémském chrámu. Předobrazem tohoto duchovního oltáře, který vlastně představoval Boží „vůli“ neboli uspořádání pro přijetí oběti Ježíšova lidského života, byl doslovný oltář, kde byla obětována zvířata. (Hebrejcům 10:10) Proto mohl apoštol Pavel spolukřesťanům napsat: „Máme oltář, z něhož nemají autoritu jíst ti, kteří konají posvátnou službu ve stanu [neboli chrámu].“ (Hebrejcům 13:10) Jinými slovy, praví křesťané mají užitek z kvalitativně vyšší oběti, která přikrývá hříchy a kterou většina židovských kněží zavrhla.

6. a) Co vystoupilo do popředí v době Ježíšova křtu? b) Co znamená titul Mesiáš neboli Kristus?

⁶ Ježíš byl pomazán svatým duchem a to znamenalo, že Bůh dal nyní vzniknout celému duchovnímu chrámovému uspořádání s Ježíšem jako Veleknězem. (Skutky 10:38; Hebrejcům 5:5) Učedník Lukáš byl inspirován, aby přesně uvedl rok této významné události. Napsal, že se to stalo „v patnáctém roce vlády césara Tiberia“. (Lukáš 3:1–3) To odpovídá roku 29 n. l. — přesně 69 týdnů let neboli 483 let od doby, kdy král Artaxerxes vydal příkaz o znovuvybudování hradeb Jeruzaléma. (Nehemjáš 2:1, 5–8) Podle proroctví se v onom označeném roce měl objevit ‚Vůdce Mesiáš‘. (Daniel 9:25) Mnoho Židů si to očividně uvědomovalo. Lukáš uvádí, že „lidé byli v očekávání“, že přijde Mesiáš neboli Kristus; to jsou tituly pocházející z hebrejského a řeckého slova, která obě znamenají „pomazaný“. (Lukáš 3:15)

7. a) Kdy Bůh pomazal „Svatou svatých“ a co to znamenalo? b) Co jiného se stalo při Ježíšově křtu?

⁷ V době Ježíšova křtu byl ve velkém duchovním chrámovém uspořádání pomazán neboli oddělen Boží nebeský příbytek — ‚Svatá svatých‘. (Daniel 9:24) Začal působit ‚pravý stan [neboli chrám], který postavil Jehova, a ne člověk‘. (Hebrejcům 8:2) Tehdy se také prostřednictvím křtu vodou a svatým duchem znovu narodil člověk Ježíš Kristus jako duchovní Boží Syn. (Srovnej Jana 3:3.) To znamenalo, že v patřičném čase Bůh svého Syna opět povolá k nebeském životu, kde bude sloužit po pravici svého Otce jako Král a Velekněz „navždy . . . podle způsobu Melchizedeka“. (Hebrejcům 6:20; Žalm 110:1, 4)

Nebeská Nejsvětější

8. Které nové rysy tehdy získal Boží nebeský trůn?

⁸ V den Ježíšova křtu získal Boží nebeský trůn nové rysy. Když Bůh ukázal, že vyvolil dokonalou lidskou oběť, aby byly přikryty hříchy světa, zdůraznil svou svatost v protikladu k lidské hříšnosti. Bylo také zvýrazněno Boží milosrdenství, protože Bůh nyní ukázal, že je ochoten být upokojen neboli usmířen. Tak se Boží trůn v nebesích začal podobat nejvnitřnější místnosti chrámu, kam velekněz vcházel jednou ročně se zvířecí krví, aby v obrazném smyslu vykonal smíření za hřích.

9. a) Co znázorňovala opona, která oddělovala Svatou od Nejsvětější? b) Jak Ježíš vstoupil za oponu Božího duchovního chrámu?

⁹ Opona, která oddělovala Svatou od Nejsvětější, znázorňovala Ježíšovo hmotné tělo. (Hebrejcům 10:19, 20) Toto tělo bylo překážkou, která Ježíšovi bránila vstoupit do přítomnosti svého Otce, zatímco byl člověkem na zemi. (1. Korinťanům 15:50) V době Ježíšovy smrti se „opona svatyně . . . roztrhla vedví odshora dolů“. (Matouš 27:51) Tím bylo působivě ukázáno, že překážka, která Ježíšovi bránila vstoupit do nebe, byla odstraněna. O tři dny později provedl Jehova Bůh výjimečný zázrak. Vzkřísil Ježíše z mrtvých — ne jako smrtelného člověka z masa a krve, ale jako slavného duchovního tvora, který „zůstává navždy živý“. (Hebrejcům 7:24) O čtyřicet dnů později Ježíš vystoupil do nebe a vešel do skutečné „Svaté svatých“, aby se tam „za nás objevil před osobou Boha“. (Hebrejcům 9:24)

10. a) Co se stalo poté, co Ježíš předložil hodnotu své oběti svému nebeskému Otci? b) Co znamenalo pomazání svatým duchem pro Kristovy učedníky?

¹⁰ Přijal Bůh hodnotu Ježíšovy prolité krve jako smíření za hříchy světa? Ano. Důkaz o tom byl poskytnut přesně padesát dní po Ježíšově vzkříšení, v den svátku Letnic. Tehdy byl na sto dvacet Ježíšových učedníků, kteří se shromáždili v Jeruzalémě, vylit Boží svatý duch. (Skutky 2:1, 4, 33) Nyní byli, podobně jako jejich Velekněz, Ježíš Kristus, pomazáni, aby pod Božím velkým duchovním chrámovým uspořádáním sloužili jako ‚svaté kněžstvo‘ a „obětovali duchovní oběti“. (1. Petra 2:5) Tito pomazaní navíc vytvořili nový národ, Boží „svatý národ“, duchovní Izrael. Od té doby se veškerá kladná proroctví o Izraeli, například proroctví o ‚nové smlouvě‘ zaznamenané u Jeremjáše 31:31, měla splnit na pomazaném křesťanském sboru, na skutečném ‚Božím Izraeli‘. (1. Petra 2:9; Galaťanům 6:16)

Další rysy Božího duchovního chrámu

11., 12. a) Co v Ježíšově případě znázorňovalo kněžské nádvoří a co znázorňovalo v případě jeho pomazaných následovníků? b) Co znázorňuje nádrž na vodu a jak je používána?

¹¹ Nejsvětější sice znázorňovala ‚samotné nebe‘, kde Bůh sedí na trůnu, ale všechny další rysy Božího duchovního chrámu souvisejí s pozemskými věcmi. (Hebrejcům 9:24) V jeruzalémském chrámu bylo vnitřní kněžské nádvoří, na němž stál oltář pro oběti a velká nádrž na vodu, kterou kněží používali k tomu, aby se před konáním posvátné služby očistili. Co předstiňují tyto věci v Božím duchovním chrámovém uspořádání?

¹² V případě Ježíše Krista znázorňovalo vnitřní kněžské nádvoří jeho bezhříšný stav jako dokonalého lidského Božího Syna. Projevováním víry v Ježíšovu oběť je pomazaným následovníkům Krista připsána spravedlnost. Proto s nimi může Bůh právem jednat jako by byli bezhříšní. (Římanům 5:1; 8:1, 33) Toto nádvoří tedy také znázorňuje spravedlivý lidský stav, který byl udělen jednotlivým členům svatého kněžstva a ze kterého se tito členové před Bohem těší. Pomazaní křesťané jsou však zároveň stále ještě nedokonalí a podléhají hříšnosti. Nádrž na vodu, která stála na nádvoří, znázorňuje Boží slovo, které Velekněz používá k tomu, aby postupně očišťoval svaté kněžstvo. Díky tomu, že se podrobili tomuto očistnému procesu, získali znamenitý vzhled, který dělá Bohu čest a přitahuje k čistému uctívání další lidi. (Efezanům 5:25, 26; srovnej Malachiáše 3:1–3.)

Svatá

13., 14. a) Co v Ježíšově případě znázorňuje chrámová Svatá a co znázorňuje v případě jeho pomazaných následovníků? b) Co znázorňuje zlatý svícen?

¹³ První oddělení chrámu znázorňuje stav, který je kvalitativně vyšší než stav, který je znázorněn nádvořím. V případě dokonalého člověka Ježíše Krista znázorňuje jeho znovuzrození jako duchovního Božího Syna, jemuž bylo určeno, aby se vrátil k nebeskému životu. Poté, co byli Kristovi pomazaní následovníci prohlášeni za spravedlivé na základě víry v Kristovu prolitou krev, prožili také toto zvláštní působení Božího ducha. (Římanům 8:14–17) Prostřednictvím „vody [to znamená jejich křtu] a ducha“ se ‚narodili znovu‘ jakožto duchovní Boží synové. Mají tedy naději, že budou vzkříšeni k nebeskému životu jako duchovní Boží synové, pokud zůstanou věrní až do smrti. (Jan 3:5, 7; Zjevení 2:10)

¹⁴ Věřící, kteří byli mimo Svatou, neviděli kněze sloužící uvnitř Svaté pozemského chrámu. A stejně tak ani většina Božích ctitelů s nadějí na věčný život v pozemském ráji možná ani plně nerozumí duchovnímu stavu pomazaných křesťanů a neprožívá jej s nimi. Zlatý svícen v chrámu znázorňuje osvícený stav pomazaných křesťanů. Působení Božího svatého ducha vrhá světlo na Bibli, podobně jako svítil olej hořící v lampách svícnu. Porozumění, které křesťané díky tomu získávají, si neponechávají sami pro sebe. Poslouchají Ježíše, který řekl: „Jste světlo světa . . . Ať září vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše znamenitá díla a vzdali slávu vašemu Otci, který je v nebesích.“ (Matouš 5:14, 16)

15. Co znázorňuje chléb na stole pro chléb vystavení?

¹⁵ Mají-li pomazaní křesťané v tomto osvíceném stavu zůstat, musí se pravidelně sytit z obrazného chleba na stole pro chléb vystavení. Hlavním zdrojem jejich duchovního pokrmu je Boží slovo, které se snaží denně číst a rozjímat o něm. Ježíš také slíbil, že jim prostřednictvím svého ‚věrného a rozvážného otroka‘ bude poskytovat „pokrm v pravý čas“. (Matouš 24:45) Tímto „otrokem“ je celý sbor pomazaných křesťanů na zemi v kterémkoli konkrétním čase. Kristus používá tento pomazaný sbor k publikování informací o splňování biblických proroctví a k poskytování aktuálních rad, jak dnes uplatňovat biblické zásady v každodenním životě. Pomazaní křesťané se proto s oceněním sytí ze všech takových duchovních opatření. Ale jejich duchovní život nezávisí jen na tom, že do mysli a do srdce přijímají poznání o Bohu. Ježíš řekl: „Můj pokrm je, abych činil vůli toho, který mě poslal, a abych dokončil jeho dílo.“ (Jan 4:34) A tak i pomazaní křesťané prožívají uspokojení z toho, že denně plní zjevenou Boží vůli.

16. Co je znázorněno službou u oltáře pro kadidlo?

¹⁶ Ráno a večer kněz pálil kadidlo na oltáři pro kadidlo ve Svaté. Nekněžští věřící přitom stáli na vnějších nádvořích chrámu a modlili se k Bohu. (Lukáš 1:8–10) Bible vysvětluje, že „kadidlo znamená modlitby svatých“. (Zjevení 5:8) Žalmista David napsal: „Kéž je má modlitba před tebou připravena jako kadidlo.“ (Žalm 141:2) Pomazaní křesťané si nesmírně váží té výsady, že mohou prostřednictvím Ježíše Krista přistupovat k Jehovovi v modlitbě. Vroucí modlitby, které jim vycházejí ze srdce, jsou jako sladce vonící kadidlo. Pomazaní křesťané však Boha chválí i jinými způsoby — používají své rty k tomu, aby vyučovali druhé. Boha zvláště těší, že jsou vytrvalí tváří v tvář těžkostem a že zůstávají ve zkouškách ryzí. (1. Petra 2:20, 21)

17. Jak se splnil prorocký obraz, který poskytl velekněz, když v Den smíření poprvé vstoupil do Nejsvětější?

¹⁷ V Den smíření měl izraelský velekněz vstoupit do Nejsvětější a na zlaté kadidelnici, v níž byly žhavé uhlíky, měl pálit kadidlo. To se muselo udělat dříve, než do Nejsvětější přinesl krev obětí za hřích. Tento prorocký obraz se splnil tím, že Ježíš jako člověk — dříve než obětoval svůj život jako jedinou trvalou oběť za naše hříchy — zůstal naprosto ryzí. Tak ukázal, že dokonalý člověk může zůstat před Bohem ryzí bez ohledu na to, jak silný nátlak na něho Satan vyvíjí. (Přísloví 27:11) Když byl Ježíš vystaven zkoušce, využil modlitbu a modlil se „se silnými výkřiky a slzami . . . a pro svou zbožnou bázeň byl příznivě vyslyšen“. (Hebrejcům 5:7) Tímto způsobem oslavil Jehovu jako spravedlivého a právoplatného Svrchovaného Panovníka vesmíru. Bůh Ježíše odměnil tím, že ho vzkřísil z mrtvých k nesmrtelnému nebeskému životu. V tomto vyvýšeném postavení Ježíš věnuje pozornost dalšímu důvodu svého příchodu na zem — totiž tomu, aby kajícní hříšní lidé byli smířeni s Bohem. (Hebrejcům 4:14–16)

Větší sláva Božího duchovního chrámu

18. Jak Jehova způsobil, že jeho duchovní chrám získal neobyčejnou slávu?

¹⁸ Jehova předpověděl: „Větší bude sláva tohoto pozdějšího domu než sláva dřívějšího.“ (Ageus 2:9) Tím, že Jehova vzkřísil Ježíše jako nesmrtelného Krále a Velekněze, způsobil, že jeho duchovní chrám získal neobyčejnou slávu. Ježíš je nyní v takovém postavení, že může přinést ‚věčnou záchranu všem těm, kteří ho poslouchají‘. (Hebrejcům 5:9) Prvními, kdo takovou poslušnost projevili, bylo sto dvacet učedníků, kteří dostali svatého ducha o Letnicích roku 33 n. l. V knize Zjevení je předpověděno, že těchto duchovních synů Izraele má nakonec být 144 000. (Zjevení 7:4) Mnozí z nich museli po své smrti ležet bez vědomí ve společném hrobu lidstva a čekat na dobu Ježíšovy přítomnosti v královské moci. Prorocká chronologie, která je uvedena u Daniele 4:10–17, 20–27, poukazuje na rok 1914 jako na dobu, kdy měl Ježíš začít vládnout uprostřed svých nepřátel. (Žalm 110:2) Pomazaní křesťané s napětím očekávali tento rok již několik desetiletí předem. První světová válka a hrůzy, které během ní lidstvo postihovaly, byly důkazem toho, že Ježíš byl v roce 1914 vskutku dosazen na trůn jako Král. (Matouš 24:3, 7, 8) Krátce nato přišel čas, kdy měl ‚soud začít od Božího domu‘, a proto Ježíš splnil slib, jenž dal svým pomazaným učedníkům, kteří usnuli ve smrti: „Přijdu opět a chci vás přijmout k sobě domů.“ (1. Petra 4:17; Jan 14:3)

19. Jak získá ostatek 144 000 přístup do nebeské Nejsvětější?

¹⁹ Ne všichni ze 144 000 členů svatého kněžstva už získali konečné zapečetění a přijetí do svého nebeského domova. Ostatek z nich je stále ještě na zemi v duchovním stavu, který byl znázorněn Svatou. Členové ostatku jsou od Boží svaté přítomnosti odděleni „oponou“ neboli překážkou v podobě jejich hmotného těla. Když tito lidé ve věrnosti zemřou, jsou okamžitě vzkříšeni jako nesmrtelní duchovní tvorové, aby se připojili k těm ze 144 000, kteří jsou již v nebi. (1. Korinťanům 15:51–53)

20. Jaké životně důležité dílo dnes konají zbývající členové svatého kněžstva a jaké výsledky to přináší?

²⁰ Boží duchovní chrám získal větší slávu také díky tomu, že s velkým Veleknězem slouží v nebi takové množství kněží. Zbývající členové svatého kněžstva vykonávají mezitím na zemi hodnotné dílo. Prostřednictvím jejich kázání, při němž pronášejí Boží rozsudky, Bůh ‚kymácí všemi národy‘, jak to bylo předpověděno u Agea 2:7. Zároveň přicházejí na pozemská nádvoří Jehovova chrámu miliony Božích ctitelů, kteří byli popsáni jako „žádoucí věci všech národů“. Jaké místo mají tito lidé v Božím uspořádání pro uctívání a jakou slávu můžeme v budoucnosti čekat pro jeho velký duchovní chrám? Těmito otázkami se zabývá následující článek.

Otázky k opakování

◻ Jaký znamenitý příklad dal Ježíš v roce 29 n. l.?

◻ Jaké uspořádání vzniklo v roce 29 n. l.?

◻ Co je znázorněno Svatou a Nejsvětější?

◻ Jak byl velký duchovní chrám oslaven?

[Obrázek na straně 17]

Když byl roku 29 n. l. Ježíš pomazán svatým duchem, začal působit Boží velký duchovní chrám