Jak na tebe působí Kristova proměna

Čtyři muži právě vystoupili na vysokou horu. V té výšině došlo k něčemu pozoruhodnému. Před očima tří užaslých učedníků Ježíše Krista se s ním stala jakási proměna. Poslechněme si, jak vypráví o této vzrušující události Marek, pisatel evangelia:

„JEŽÍŠ. . . vzal s sebou Petra a Jakuba a Jana a vyvedl je samotné na vysokou horu. A byl před nimi proměněn a jeho svrchní oděvy se zaleskly mnohem běleji, než by je vybělil kterýkoli čistič oděvů na zemi. Objevil se jim také Elijáš s Mojžíšem a rozmlouvali s Ježíšem. A Petr na to odpověděl a řekl Ježíšovi: ‚Rabbi, je znamenité, že tu jsme, vztyčme tedy tři stany, jeden pro tebe a jeden pro Mojžíše a jeden pro Elijáše.‘ Vskutku nevěděl, co by měl odpovědět, neboť dostali značný strach. A vytvořil se oblak, zastínil je a z oblaku vyšel hlas: ‚To je můj Syn, milovaný; naslouchejte mu.‘ Náhle se však rozhlédli a neviděli již u sebe nikoho kromě samotného Ježíše.“ — Marek 9:2–8.

Představ si to! Ježíšova tvář zářila jako slunce. (Matouš 17:2) Jeho oděvy se leskly, byly ‚mnohem bělejší, než by je vybělil kterýkoli čistič oděvů na zemi‘. Z nebe se ozval Boží vlastní mocný hlas, který pronesl prohlášení o Božím Synu. To bylo něco úžasného!

Řecké slovo, které se zde překládá výrazem „proměněn“, znamená „změnit do jiné podoby“. Vyskytuje se také v Římanům 12:2, kde dostávají křesťané radu, aby se ‚přeměnili předěláním své mysli‘. — An Expository Dictionary of New Testament Words, od W. E. Vinea, svazek IV, strana 148.

Ano, když nějaký čas po oslavě letnic roku 32 n. l. došlo k Ježíšově proměně, byla to vzrušující událost. Co předcházelo tomuto zázraku? Slouží nějakému zvláštnímu účelu? Proč se přitom objevil Mojžíš a Elijáš? A jak tato Kristova proměna působí na tebe?

Předcházející události

Než Ježíš a jeho učedníci vystoupili na horu, byli v okolí Filipovy Cesareje. Toto město se rozkládalo asi 25 kilometrů jihozápadně od hory Hermon, a proto je možné, že k proměně došlo na některém z jejích vysokých výběžků.

Když se ubírali k této ‚vysoké hoře‘, ptal se Ježíš svých učedníků: „Co říkají lidé, kdo že jsem?“ Odpověděli: „Jan Křtitel, jiní Elijáš, ještě jiní: Jeden z Proroků.“ Nato se Kristus zeptal: „Ale co říkáte vy, kdo jsem?“ Petr odpověděl: „Ty jsi Kristus.“ Nato jim Ježíš „přísně. . . přikázal, aby o něm nikomu nepovídali. Začal je také vyučovat, že Syn člověka musí podstoupit mnoho utrpení, být zavržen staršími muži, předními kněžími a znalci Zákona, být zabit a o tři dny později vstát.“ — Marek 8:27–31.

Potom jim Ježíš slíbil: „Někteří z těch, kteří zde stojí, vůbec neokusí smrt, dokud nejprve neuvidí Boží království, jak již přišlo v moci.“ (Marek 9:1; Matouš 16:28) Tento slib se splnil „o šest dnů později“, když se Ježíš modlil a před Petrem, Jakubem a Janem byl proměněn. Lukáš říká, že se to stalo o „osm dnů“ později, zřejmě proto, že počítal i den, kdy byl slib dán, a den, kdy se splnil. — Matouš 17:1, 2; Marek 9:2; Lukáš 9:28.

Nebyl to sen ani pouhá představa

Ježíšova proměna nebyla žádným snem. Tři apoštolové by neměli stejný sen, a Ježíš to nazval ‚viděním‘. To neznamená, že by to byla pouhá představa, protože řecké slovo použité u Matouše 17:9 se na jiných místech překládá jako ‚pohled‘. (Skutky 7:31) Pozorovatelé tedy byli naprosto bdělí a na vlastní oči a uši skutečně viděli a slyšeli, co se děje. — Lukáš 9:32.

Petr byl při plném vědomí, ale nevěděl, co má říci. Proto navrhl, že by tam mohli postavit tři stany — po jednom pro Ježíše, Mojžíše a Elijáše. (Lukáš 9:33) Oblak, který se vytvořil, když Petr mluvil, zřejmě naznačoval Boží přítomnost na této hoře stejně jako u Izraelova stanu setkání v pustině. (2. Mojžíšova 40:34–38; Lukáš 9:34) A apoštolové by jistě nespali, když ‚Bůh, Otec‘ prohlásil: „To je můj Syn, ten, který byl vyvolen. Naslouchejte mu.“ — 2. Petra 1:17, 18; Lukáš 9:35.

Proč byl vidět Mojžíš

Když došlo k této proměně, Mojžíš ‚si nebyl vědom naprosto ničeho‘, protože zemřel o staletí dříve. (Kazatel 9:5, 10) Nebyl vzkříšen, jako nebyl vzkříšen David, a proto nebyl osobně přítomen. (Skutky 2:29–31) Proč však byl v tomto vidění spatřen Mojžíš s Kristem?

Bůh kdysi řekl Mojžíšovi: „Vzbudím pro ně proroka ze středu jejich bratrů, podobného tobě, a vskutku mu vložím do úst svá slova, a jistě k nim bude mluvit všechno, co mu přikážu.“ (5. Mojžíšova 18:18) Petr výslovně uplatnil toto proroctví na Ježíše Krista. (Skutky 3:20–23) Kromě Ježíše byl Mojžíš největším prorokem, kterého Bůh poslal izraelskému národu.

Mezi Mojžíšem a Ježíšem Kristem, větším Mojžíšem, je určitá podobnost. Například život obou byl v dětství ohrožen ze strany tyranských panovníků, ale Bůh se postaral, aby se těmto malým dětem nic nestalo. (2. Mojžíšova 1:20–2:10; Matouš 2:7–23) Oba tito mužové působili jako Jehovovi zvláštní služebníci a svou životní dráhu zahájili čtyřicetidenním půstem. (2. Mojžíšova 24:18; 34:28; 5. Mojžíšova 9:18, 25; Matouš 4:1, 2) A jak Mojžíš, tak i Ježíš prováděli z Boží moci zázraky. — 2. Mojžíšova 14:21–31; 16:11–36; Žalm 78:12–54; Marek 4:41; Lukáš 7:18–23; Jan 14:11.

Bůh použil Mojžíše, aby osvobodil Izrael z egyptského otroctví, a podobně působí duchovní osvobození Ježíš. (2. Mojžíšova 12:37–14:31; Jan 8:31, 32) Mojžíšovou výsadou bylo zprostředkovat smlouvu Zákona mezi Bohem a Izraelity, zatímco Ježíš byl prostředníkem nové smlouvy. (2. Mojžíšova 19:3–9; 34:3–7; Jeremjáš 31:31–34; Lukáš 22:20; Hebrejcům 8:3–6; 9:15) Jehova také použil Mojžíše, aby si před Izraelity, Egypťany i před jinými vytvořil jméno, a stejně vyvýšil Jehovovo svaté jméno i Ježíš Kristus. (2. Mojžíšova 9:13–17; 1. Samuelova 6:6; Jan 12:28–30; 17:5, 6, 25, 26) Bůh způsobil, aby se s proměněným Ježíšem objevil Mojžíš. Tím ukázal, že bude Kristus sloužit v podobné úloze v daleko větším měřítku.

Proč se objevil Elijáš

Ačkoli mrtvý prorok Elijáš nebyl vzkříšen, bylo vhodné, že se objevil při vidění proměny. Elijáš vykonal velké dílo při obnovování čistého uctívání a při posvěcování Jehovova jména mezi Izraelity. Ježíš Kristus učinil totéž, když byl na zemi, a ještě více toho učiní k obnovení pravého uctívání a ospravedlnění svého nebeského Otce prostřednictvím mesiášského království.

Prorok Malachiáš ukázal, že Elijášovo dílo předstiňovalo budoucí činnost. Prostřednictvím Malachiáše Bůh řekl: „Pohleďte, posílám vám proroka Elijáše před příchodem toho velikého a bázeň vzbuzujícího Jehovova dne. A obrátí srdce otců zpět k synům a srdce synů zpět k otcům, abych nepřišel a vskutku neudeřil zemi tím, že bych ji oddal zničení.“ — Malachiáš 4:5, 6.

Toto proroctví se v malém měřítku splnilo dílem, které vykonal Jan Křtitel. Ježíš na to poukázal po své proměně, když se ho jeho učedníci ptali, proč znalci Zákona řekli, že nejdříve musí přijít Elijáš — dříve než se objeví Mesiáš. Ježíš řekl: „Elijáš skutečně přichází a všechno obnoví. Ale říkám vám, že Elijáš již přišel a nepoznali ho, ale dělali s ním, co chtěli. Tak je také určeno, aby Syn člověka trpěl z jejich rukou.“ Zpráva dodává: „Tehdy si učedníci uvědomili, že k nim mluvil o Janu Křtiteli.“ — Matouš 17:10–13.

Jan vykonal dílo podobné dílu Elijášovu, když křtil Židy, kteří činili pokání ze svých hříchů proti smlouvě Zákona. Daleko důležitější však je, že Jan byl předchůdce Mesiáše a že Ježíše Krista představil. (Matouš 11:11–15; Lukáš 1:11–17; Jan 1:29) Proč však bylo Janovo dílo pouze miniaturním splněním Malachiášova proroctví?

Elijáš byl v tomto vidění spatřen, jak mluví s Ježíšem. Stalo se to po smrti Jana Křtitele, což naznačuje, že mělo být jakési Elijášovo dílo vykonáno v budoucnosti. Toto proroctví dále ukázalo, že toto dílo proběhne před příchodem „velikého a bázeň vzbuzujícího Jehovova dne“. K této rychle se blížící události patří ‚válka velikého dne Boha, Všemohoucího‘ v Har-Magedonu neboli Armagedonu. (Zjevení 16:14–16) To znamenalo, že před budoucím zřízením Božího nebeského království se má konat dílo odpovídající činnosti Elijáše a jeho nástupce, Eliši. A již déle než sto let novodobí svědkové Jehovovi vykonávají dílo, při němž jde o obnovení čistého uctívání a o vyvyšování Božího jména. — Žalm 145:9–13; Matouš 24:14.

Proč k tomu došlo

Tato proměna jistě Ježíše posílila, aby mohl snášet utrpení a smrt, která ho čekala. Když slyšel, jak o něm jeho nebeský Otec mluví jako o svém schváleném Synovi, muselo to posílit Ježíšovu víru. Ale jak tato proměna zapůsobila na jiné?

Ježíšova proměna také posílila víru těch, kteří ji pozorovali. Vštípila jim do mysli, že Ježíš Kristus je Boží Syn. Ano, Jehovův hlavní mluvčí, Slovo, byl tehdy v jejich středu, a proto slyšeli, jak Boží hlas prohlašuje: „To je můj Syn, milovaný, jehož jsem schválil.“ Ačkoli Jehova vydal podobné svědectví, když byl Ježíš křtěn, při proměně Bůh dodal, že by měli učedníci jeho Synovi naslouchat. — Matouš 3:13–17; 17:5; Jan 1:1–3, 14.

Proměna posílila víru i v jiném směru. Při tomto vidění mluvili Ježíš, „Mojžíš“ a „Elijáš“ o Kristově „odchodu, o němž bylo určeno, aby se splnil v Jeruzalémě“. (Lukáš 9:31) Slovo „odchod“ je přeloženo z tvaru řeckého slova exodos. Tento exodus neboli odchod zjevně zahrnoval jak Ježíšovu smrt, tak i skutečnost, že ho Bůh vzkřísí k duchovnímu životu. (1. Petra 3:18) Tato proměna tedy posílila víru v Kristovo vzkříšení. Především však upevňovala víru přesvědčujícím důkazem, že Ježíš bude králem v Božím mesiášském království. Vidění také ukázalo, že toto Království bude nádherné.

Proměna rovněž posílila víru v biblické proroctví. Asi o dvaatřicet let později (přibližně v roce 64 n. l.) Petr stále ještě vzpomínal na tento zážitek a napsal: „Ne, neseznámili jsme vás s mocí a přítomností našeho Pána Ježíše Krista tím, že jsme následovali dovedně vynalezené falešné historky, ale tím, že jsme se stali očitými svědky jeho velkoleposti. Přijal totiž od Boha, Otce, čest a slávu, když mu byla předána od velkolepé slávy takováto slova: ‚To je můj syn, můj milovaný, kterého jsem sám schválil.‘ Ano, slyšeli jsme tato slova z nebe, když jsme s ním byli na svaté hoře. Proto máme prorocké slovo ještě jistější; a činíte dobře, jestliže mu věnujete pozornost jako lampě, která svítí na temném místě, dokud se nerozední a nevyjde denní hvězda, ve vašem srdci.“ — 2. Petra 1:16–19.

Jaký má význam pro tebe

Ano, Petr považoval Ježíšovu proměnu za mocné potvrzení Božího prorockého slova. Snad i apoštol Jan nepřímo poukázal na toto vidění, když řekl: „Tak se Slovo stalo tělem a přebývalo mezi námi a dívali jsme se na jeho slávu, slávu, jaká patří jedinému zplozenému synovi od otce; a byl plný nezasloužené laskavosti a pravdy.“ (Jan 1:14) Podobně může tato proměna posílit i tvou víru v Jehovovo prorocké slovo.

Proměna a události s ní spojené mohou posílit tvou víru, že Ježíš Kristus je Boží Syn a slíbený Mesiáš. Může posílit tvé přesvědčení, že Ježíš byl vzkříšen k duchovnímu životu v nebi. Toto úžasné vidění by také mělo prohloubit tvou víru v Boží vládu, protože proměna byla předběžným pohledem na Kristovu slávu a na moc, kterou bude mít v Království.

Naši víru velice posiluje poznání, že Kristova proměna poukazovala na naši dobu, kdy bude Ježíšova přítomnost skutečností. (Matouš 24:3–14) Od roku 1914 Ježíš vládne jako Boží ustanovený Král v nebesích. Svou autoritu a moc od Boha projeví zanedlouho proti všem nepřátelům Boží vlády, a tak bude otevřena cesta novému světu. (2. Petra 3:13) Budeš se moci těšit z nekonečných požehnání této vlády, jestliže budeš projevovat víru v podivuhodné věci znázorněné proměnou Ježíše Krista.