Odvracej oči od bezcenných věcí!

„Dej, aby mé oči přešly a neviděly, co je bezcenné; zachovej mě naživu na své vlastní cestě.“ (ŽALM 119:37)

 1. Proč je zrak důležitý?

NÁŠ zrak je vzácným darem. Jeho prostřednictvím můžeme neustále vnímat okolí, a to trojrozměrně a barevně. Díky zraku poznáváme své přátele, ale také jsme varováni před nebezpečím. Svýma očima vnímáme krásu, pozorujeme zázraky stvoření, vidíme doklady Boží existence a obdivujeme jeho slávu. (Žalm 8:3, 4; 19:1, 2; 104:24; Řím. 1:20) A vzhledem k tomu, že zrak zprostředkovává důležité informace naší mysli, hraje významnou roli při tom, když poznáváme Jehovu a budujeme si v něj víru. (Jozue 1:8; Žalm 1:2, 3)

 2. (a) Proč by nám nemělo být lhostejné, na co se díváme? (b) Jakou prosbu vyjádřil žalmista a v čem je pro nás poučná?

² To, na co se díváme, nám však někdy může škodit. Propojení zraku a mysli je tak úzké, že to, co vidíme, může vzbuzovat nebo posilovat touhy v našem srdci. A jelikož žijeme v Satanově světě, který je nemravný a zaměřený na sobecké uspokojení, jsme neustále bombardováni obrazovým materiálem, který by nás mohl snadno zavést na scestí — dokonce i kdybychom mu věnovali jen zběžný pohled. (1. Jana 5:19) Není tedy divu, že žalmista snažně prosil Boha: „Dej, aby mé oči přešly a neviděly, co je bezcenné; zachovej mě naživu na své vlastní cestě.“ (Žalm 119:37)

Jak nás mohou oči zavést na scestí

3–5. Které biblické zprávy ukazují, že je nebezpečné nechat se zlákat svýma očima?

³ Připomeňme si, co se stalo první ženě, Evě. Satan jí tvrdil, že když sní ovoce ze ‚stromu poznání dobrého a špatného‘, tak se jí „zcela jistě otevřou oči“. Evu to zjevně velmi zaujalo. Její chuť okusit zakázané ovoce ještě vzrostla, když „viděla, že strom je dobrý k jídlu a že je něčím toužebným pro oči, ano, strom byl žádoucí na pohled“. To, že se na ten strom toužebně dívala, ji svedlo k porušení Božího zákazu. Její manžel Adam pak Boha také neposlechl, což mělo katastrofální následky pro celé lidstvo. (1. Mojž. 2:17; 3:2–6; Řím. 5:12; Jak. 1:14, 15)

⁴ I někteří andělé v době Noema byli ovlivněni tím, co viděli. V 1. Mojžíšově 6:2 se o nich píše: „Synové pravého Boha [si] začali všímat lidských dcer, že byly pohledné; a brali si manželky, totiž všechny, které si vyvolili.“ To, že se ničemní andělé chtivě dívali na lidské dcery, v nich vzbudilo nepřirozenou touhu po pohlavním styku s nimi. Tito andělé potom plodili potomky, kteří jednali velmi násilnicky. Kvůli ‚špatnosti člověka‘ bylo tehdy celé lidstvo, s výjimkou Noema a jeho rodiny, zničeno. (1. Mojž. 6:4–7, 11, 12)

⁵ O staletí později Izraelita Achan spatřil některé předměty v dobytém Jerichu a ukradl je. Bůh předtím přikázal, aby byly všechny věci v tom městě zničeny, kromě těch, které měly být dány do Jehovova pokladu. Izraelité byli varováni: „Vyhýbejte [se] tomu, co je zasvěceno zničení, abyste nezatoužili“ po něčem z města a nevzali si to. Poté co Achan tento příkaz neposlechl, izraelský národ utrpěl porážku u města Ai a mnoho Izraelitů padlo. Achan se ke krádeži přiznal až ve chvíli, kdy byl odhalen. „Když jsem [ty věci] uviděl,“ řekl, „tak jsem [je] chtěl a vzal jsem [je].“ Achan začal po zakázaných věcech toužit. Kvůli tomu, že své touze očí podlehl, zahynul nejen on, ale i jeho rodina. (Jozue 6:18, 19; 7:1–26)

Potřebujeme sebekázeň

6, 7. Na co Satan často působí a jak totéž využívají tvůrci reklamy?

⁶ Lidstvo se dodnes setkává s pokušeními, která jsou podobná jako v případě Evy, neposlušných andělů a Achana. Ze všech Satanových ‚pletich‘, kterými lidstvo svádí, je působení na ‚touhu očí‘ nejúčinnější. (Ef. 6:11; 1. Jana 2:16) To, že jsou lidé odjakživa silně ovlivňováni tím, co vidí, si dobře uvědomují také novodobí tvůrci reklamy. „Zrak má větší moc nás svádět než ostatní smysly,“ prohlašuje jeden přední evropský odborník na marketing. „Zrak nad ostatními smysly často převáží a má schopnost přesvědčit nás navzdory veškeré logice.“

⁷ Není divu, že na nás tvůrci reklamy útočí obrazy a záběry chytře vytvořenými tak, aby dosahovaly co největšího účinku a podněcovaly touhu po určitém zboží či službách. Jeden americký výzkumný pracovník, který studoval vliv reklamy na jedince, uvedl, že cílem reklamy je „nejen předat divákovi určitou informaci, ale — a to je ještě důležitější — vyvolat v něm kýžené pocity a přimět ho k jednání“. Proto reklama často obsahuje sexuálně dráždivé prvky. V obchodním světě se říká: „Sex prodává.“ Je tedy velmi důležité, abychom měli pod kontrolou to, na co se díváme a co vpustíme do své mysli a následně do svého srdce.

 8. Jak Bible zdůrazňuje, že musíme své oči střežit?

⁸ Praví křesťané nejsou vůči touze očí a touze těla imunní. Boží Slovo nás proto povzbuzuje, abychom v souvislosti s tím, na co se díváme a po čem toužíme, pěstovali sebekázeň. (1. Kor. 9:25, 27; přečti 1. Jana 2:15–17) K lidem, kteří si uvědomovali, že mezi zrakem a touhami je úzká spojitost, patřil přímý muž Job. Prohlásil: „Uzavřel jsem smlouvu se svýma očima. Jak bych tedy mohl projevit pozornost panně?“ (Job 31:1) Job se nejen nechtěl žádné ženy nevhodně dotýkat, ale dokonce se rozhodl, že na něco takového nebude ani myslet. To, že mysl musí být čistá, pokud jde o nemravné myšlenky, zdůraznil Ježíš těmito slovy: „Každý, kdo se stále dívá na nějakou ženu tak, že k ní má vášeň, již s ní ve svém srdci zcizoložil.“ (Mat. 5:28)

Bezcenné věci, kterým se musíme vyhýbat

 9. (a) Proč musíme být zvlášť ostražití, když používáme internet? (b) K čemu může vést byť jen letmý pohled na pornografii?

⁹ V dnešní době roste počet lidí, kteří ‚se stále dívají‘ na pornografii, především na internetu. Takové stránky nemusíme vyhledávat — vyhledají si nás samy. Jak? Může se stát, že se na obrazovce náhle objeví inzerce se svůdným obrázkem. Nebo otevřeme neškodně vypadající e-mail a on se najednou změní v okno s pornografickou fotografií, které je vytvořeno tak, aby nešlo snadno zavřít. Stačí, abychom takový obrázek před odstraněním jen letmo zahlédli, a už se nám vtiskne do mysli. I krátký pohled na pornografii může mít nepříjemné následky. Člověk se může cítit provinile a musí bojovat, aby nemravné obrazy vymazal ze své mysli. V ještě horší situaci je ten, kdo se na takové věci „stále dívá“, protože zjevně dosud neumrtvil své touhy. (Přečti Efezanům 5:3, 4, 12; Kol. 3:5, 6)

10. Proč může pornografie lákat děti a jaké negativní účinky na ně může mít?

¹⁰ Pornografie může lákat i děti, protože jsou přirozeně zvědavé. Když se k ní však dostanou, může to dlouhodobě ovlivnit jejich pohled na sexualitu. Podle jedné zprávy může k následkům patřit „pokřivené vnímání toho, co je v sexuálním chování normální, problémy s udržením zdravého, láskyplného vztahu, nereálný pohled na ženy a případně závislost na pornografii, která může narušit školní prospěch a vztahy s přáteli i v rodině“. Ještě ničivější dopad to může mít na budoucí manželský vztah.

11. Na příkladu ukaž, jak nebezpečné je dívat se na pornografii.

¹¹ „Ze všech závislostí, se kterými jsem bojoval, než jsem se stal svědkem, bylo nejtěžší skoncovat s pornografií,“ napsal jeden křesťan. „Dodnes se mi ty obrazy čas od času objevují před očima — stačí, abych náhodou ucítil určitou vůni, slyšel určitou melodii, něco zahlédl nebo se mi jen zatoulaly myšlenky. Je to každodenní boj, který nikdy nekončí.“ Jiný bratr si v dětství, když rodiče nebyli doma, prohlížel pornografické časopisy svého nevěřícího otce. Napsal: „Ty fotografie měly na moji mladou mysl strašlivý účinek. Ještě dnes, po 25 letech, jsou některé z těch obrazů stále živé, jako by byly vypáleny do mého mozku. Ať bojuji sebevíc, jsou tam pořád. I když se jimi nijak nezabývám, mám kvůli nim výčitky svědomí.“ Je opravdu moudré takovým tíživým pocitům předcházet a na bezcenné věci se nedívat. Jak se to člověku může podařit? Musí vyvíjet velké úsilí a ‚přivádět každou myšlenku do zajetí, aby ji učinil poslušnou Krista‘. (2. Kor. 10:5)

12, 13. Na které bezcenné věci by se křesťané neměli dívat a proč?

¹² Jinou ‚neužitečnou‘ neboli bezcennou věcí, které je potřeba se vyhýbat, je zábava, jež propaguje hmotařství či okultní jevy nebo zdůrazňuje násilí, prolévání krve a smrt. (Přečti Žalm 101:3.) Křesťanští rodiče nesou před Jehovou odpovědnost za to, na co svým dětem dovolí se doma dívat. Spiritismem by se jistě žádný křesťan vědomě nezabýval. Rodiče však musí mít na zřeteli, že okultní nebo tajemné praktiky jsou vyzdvihovány v některých filmech, televizních seriálech, počítačových hrách, a dokonce v komiksech a dětských knížkách. (Přísl. 22:5)

¹³ Ať jsme jakéhokoli věku, neměli bychom nacházet potěšení v počítačových hrách nebo filmech, které obsahují násilí a naturalisticky zobrazují zabíjení. (Přečti Žalm 11:5.) Musíme být rozhodnuti, že nebudeme svou mysl zaměřovat na žádnou činnost, kterou Jehova odsuzuje. Mějme na paměti, že naše mysl je cílem Satanových útoků. (2. Kor. 11:3) Kromě toho i přijatelná zábava, pokud se jí věnujeme příliš, nás může okrádat o čas pro rodinné uctívání, každodenní čtení Bible a přípravu na shromáždění. (Fil. 1:9, 10)

Řiď se Ježíšovým příkladem

14, 15. (a) Jakou taktiku Satan zvolil při svém třetím pokusu odvrátit Ježíše od Boha a proč? (b) Díky čemu Ježíš obstál?

¹⁴ V tomto ničemném světě se žel nemůžeme pohledu na bezcenné věci vyhnout úplně. Nevyhnul se mu ani Ježíš. Když se Ďábel potřetí pokoušel odvrátit ho od konání Boží vůle, „vzal [ho] s sebou na neobvykle vysokou horu a ukázal mu všechna království světa a jejich slávu“. (Mat. 4:8) Proč to udělal? Bezpochyby chtěl využít mocného vlivu, který na člověka mají oči. Pohled na velkolepost všech království světa mohl v Ježíšovi vzbudit touhu po významném světském postavení. Jak Ježíš zareagoval?

¹⁵ Ježíš se touto lákavou nabídkou vůbec nezabýval. Nepřipustil, aby v jeho srdci vzklíčily nesprávné touhy. Ani si nemusel Ďáblovu nabídku nejprve promyslet, než ji odmítl. Reagoval okamžitě. „Odejdi, Satane!“ přikázal mu. (Mat. 4:10) Ježíš se stále zaměřoval na svůj vztah k Jehovovi a odpověděl v souladu s tím, jaký byl smysl jeho života — konat Boží vůli. (Hebr. 10:7) Výsledkem bylo, že Ježíš Satanův úkladný plán úspěšně zmařil.

16. Jak se můžeme poučit ze situace, kdy byl Ježíš pokoušen Satanem?

¹⁶ Z této situace a z toho, jak se v ní Ježíš zachoval, můžeme získat několik poučení. Za prvé, vůči Satanově taktice není nikdo imunní. (Mat. 24:24) Za druhé, to, na co zaměřujeme své oči, může posilovat touhy našeho srdce — ty dobré i ty špatné. Za třetí, Satan bude ve své snaze zavést nás na scestí využívat ‚touhu očí‘ v co největší míře. (1. Petra 5:8) A za čtvrté, i my můžeme Satanovi úspěšně vzdorovat, zvlášť pokud budeme při pokušení jednat bezodkladně. (Jak. 4:7; 1. Petra 2:21)

Zachovej si ‚prosté oko‘

17. Proč není moudré čekat, až se s něčím bezcenným setkáme, a teprve pak se rozhodovat, co uděláme?

¹⁷ Když jsme se zasvětili Jehovovi, abychom činili jeho vůli, vzali jsme na sebe závazek, že se budeme odvracet od toho, co je bezcenné. Při tomto slavnostním slibu jsme podobně jako žalmista Jehovovi řekli, že chceme ‚svou nohu zadržet před každou špatnou stezkou, abychom dodržovali jeho slovo‘. (Žalm 119:101) Není moudré čekat, až se s něčím bezcenným setkáme, a teprve pak se rozhodovat, co uděláme. Jasně víme, které věci Písmo odsuzuje. A Satanovy intriky nám také nejsou neznámé. Vždyť kdy byl Ježíš pokoušen, aby změnil kameny v chleby? Poté co se 40 dní a nocí postil a „pocítil . . . hlad“. (Mat. 4:1–4) Satan je schopen rozpoznat, kdy jsi slabý a náchylnější pokušení podlehnout. Proto je nutné uvažovat o těchto věcech už teď. Neodkládej to! Pokud budeš mít den co den na paměti, že ses Jehovovi slavnostně zasvětil, uchováš si pevné odhodlání odvracet se od toho, co je bezcenné. (Přísl. 1:5; 19:20)

18, 19. (a) Jaký rozdíl je mezi ‚prostým‘ a ‚ničemným okem‘? (b) Proč je důležité, abychom uvažovali o hodnotných věcech, a co k tomu radí Filipanům 4:8?

¹⁸ Každý den vidíme řadu věcí, které nás mohou zavést na scestí, a bude to čím dál horší. Proto je dnes potřebnější než kdy dříve řídit se Ježíšovou vybídkou, abychom si zachovali ‚prosté oko‘. (Mat. 6:22, 23) ‚Prosté oko‘ je plně zaměřeno na jediný cíl — na konání Boží vůle. Naproti tomu ‚ničemné oko‘ je vychytralé, chamtivé a je přitahováno věcmi, které jsou bezcenné.

¹⁹ Pamatujme, že naše oči silně ovlivňují naši mysl a naše mysl zase ovlivňuje naše srdce. Je proto nesmírně důležité, abychom uvažovali o tom, co je hodnotné. (Přečti Filipanům 4:8.) Nadále se tedy modleme podobně jako žalmista: „Dej, aby mé oči přešly a neviděly, co je bezcenné.“ Jestliže se budeme snažit v souladu s touto modlitbou jednat, můžeme se spolehnout na to, že nás Jehova ‚zachová naživu na své vlastní cestě‘. (Žalm 119:37; Hebr. 10:36)

Co bychom si měli zapamatovat . . .

• o spojitosti mezi očima, myslí a srdcem?

• o tom, jak nebezpečná je pornografie?

• o tom, proč je potřebné zachovat si ‚prosté oko‘?

[Obrázky na straně 23]

Na které bezcenné věci by se křesťan neměl dívat?