-
Ať je sbor budován ve vířeStrážná věž – 2007 | 15. dubna
-
-
10. Jak se podle Ježíšových slov zaznamenaných v Matoušovi 18:15–17 měly řešit závažné problémy?
10 To, že sbor bude určitým způsobem organizován, ukázal už Ježíš. Vzpomeňme si na jeho slova zaznamenaná v Matoušovi 18:15–17, jimiž ukázal, že někdy může mezi dvěma Božími ctiteli dojít k těžkostem, protože jeden proti druhému nějak zhřešil. Poškozená strana se podle Ježíšových slov měla chopit iniciativy a měla ‚odhalit chybu‘ toho druhého soukromě — mezi čtyřma očima. Pokud takový krok nevedl k řešení, mohli být zavoláni na pomoc jeden nebo dva další křesťané, kteří o problému a souvisejících okolnostech věděli. Ale co když se daná záležitost neurovnala ani tehdy? Ježíš řekl: „Jestliže jim nebude naslouchat, mluv ke sboru. Jestliže nebude naslouchat ani sboru, ať je pro tebe právě jako člověk z národů a jako výběrčí daní.“ Když to Ježíš říkal, vyvoleným „Božím sborem“ byli stále Židé, takže jeho slova se původně vztahovala na ně.a Jakmile však byl založen křesťanský sbor, vztahoval se Ježíšův pokyn na něj. A to je další doklad toho, že Boží ctitelé měli být zorganizováni do sboru, jehož účelem bylo povzbuzovat každého křesťana a poskytovat mu vedení.
11. Jak se měli starší podílet na řešení problémů?
11 Je vhodné, že starší muži neboli dozorci zastupovali místní sbor při řešení a urovnávání problémů nebo při projednávání nějakého hříchu. To je v souladu s požadavky kladenými na starší, jak jsou uvedeny v dopise Titovi 1:9. Sboroví starší byli nedokonalí lidé, což platilo i o samotném Titovi, jehož Pavel pověřil, aby ve sborech ‚napravil věci, které byly nedostatečné‘. (Titovi 1:4, 5) Bratři, o kterých se dnes uvažuje jako o případných starších, musejí už nějakou dobu projevovat víru a oddanost biblickým zásadám. Ostatní členové sboru se pak mohou spolehnout na vedení a pokyny, které Jehova prostřednictvím takového uspořádání poskytuje.
-
-
Ať je sbor budován ve vířeStrážná věž – 2007 | 15. dubna
-
-
a Znalec Bible Albert Barnes vysvětluje, že Ježíš svým pokynem „mluv ke sboru“ možná myslel „ty, kdo mají autoritu takové případy řešit, tedy představitele církve neboli muže, kteří členy sboru zastupovali. V židovské synagoze obvykle byla lavice starších, před kterou se případy tohoto druhu projednávaly.“
-