2. Jakou radu dal Ježíš u Matouše 18:15–17 ohledně jednání v případě, že došlo k závažnému hříchu?

² Bible nám umožňuje, abychom nahlédli hlouběji do Božího způsobu myšlení, a to například i v otázce co máme dělat, jestliže se někdo proti nám prohřeší. Svým apoštolům, kteří měli být později křesťanskými dozorci, Ježíš řekl: „Jestliže zhřeší tvůj bratr, jdi a poukaž otevřeně na jeho chybu mezi čtyřma očima. Jestliže tě vyslechne, získal jsi svého bratra.“ Nesprávné jednání, o něž zde šlo, nebylo jen nějaké nezávažné osobní přehlédnutí, ale byl to vážný hřích, jako je podvod nebo pomluva. Ježíš řekl, že pokud se tímto krokem věc nevyřeší a jsou-li nějací svědkové, měl by je ten, proti němuž byl spáchán hřích, vzít s sebou, aby dokázali, že došlo k nesprávnému jednání. Je to poslední možný krok? Není. „Jestliže je [hříšník] nevyslechne, mluv ke sboru. Jestliže nevyslechne ani sbor, ať je pro tebe jako člověk z národů a jako výběrčí daní.“ — Matouš 18:15–17.

3. Co mínil Ježíš slovy, že nekající provinilec měl být „jako člověk z národů a jako výběrčí daní“?

³ Apoštolové byli Židé, a proto věděli, co to znamená jednat s hříšníkem ‚jako s člověkem z národů a jako s výběrčím daní‘. Židé se vyhýbali společnosti lidí z národů a pohrdali těmi Židy, kteří pracovali jako výběrčí daní pro Řím.a (Jan 4:9; Skutky 10:28) Ježíš tedy radil svým učedníkům, že když sbor nějakého hříšníka zavrhne, mají se s ním přestat stýkat. Ale jak tomu odpovídá skutečnost, že Ježíš někdy pobýval s výběrčími daní?