„Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci“

 1. Co udělá na hodně lidí dojem, když přijdou na shromáždění? (Viz taky obrázek.)

PŘEDSTAV SI manžele, kteří poprvé přijdou na shromáždění svědků Jehovových. Když vidí, jak je tam srdečně vítají a jak se tam mají všichni rádi, udělá to na ně obrovský dojem. Cestou ze shromáždění manželka řekne: „Na těch svědcích něco je, jsou takoví jiní.“

 2. Proč někteří přestali sloužit Jehovovi?

² Láska, kterou mezi sebou máme, je opravdu výjimečná. Samozřejmě ale nejsme dokonalí. (1. Jana 1:8) Takže čím líp druhé ve sboru známe, tím spíš vyplují na povrch jejich chyby. (Řím. 3:23) Je smutné, že někteří se přes chyby druhých nedokázali přenést a přestali Jehovovi sloužit.

 3. Podle čeho se dají poznat praví Ježíšovi následovníci? (Jan 13:34, 35)

³ Podívej se ještě jednou na klíčový verš článku. (Přečti Jana 13:34, 35.) Podle čeho je možné poznat pravé Ježíšovy následovníky? Je to láska, ne dokonalost. Všimni si taky, že Ježíš neřekl „Podle toho poznáte, že jste moji učedníci“, ale „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci“. Co tím chtěl ukázat? Že nesobecká láska, kterou mezi sebou jeho následovníci mají, je důležitá nejenom pro nás, ale i pro lidi, kteří do křesťanského sboru nepatří. Nás ujišťuje o tom, že jsme na té správné cestě, a ostatním může pomoct, aby ji našli.

 4. Nad jakými otázkami se teď zamyslíme?

⁴ Někoho při čtení těchhle Ježíšových slov možná napadne: Proč se praví Ježíšovi následovníci dají poznat právě podle lásky? Jak Ježíš projevoval lásku svým apoštolům? A jak ho můžeme napodobovat? Když si na tyhle otázky odpovíme, pomůže nám to mít svoje spoluvěřící ještě radši a dávat jim to najevo, i když nás zasáhnou jejich chyby. (Ef. 5:2)

 5. Vysvětli, co znamenají Ježíšova slova v Janovi 15:12, 13.

⁵ Ježíš jasně řekl, že láska mezi jeho následovníky bude něčím mimořádná. (Přečti Jana 15:12, 13.) Všimni si, co jim přikázal: „Milujte jeden druhého, jako jsem já miloval vás.“ Co to znamená? Z toho, co řekl dál, je vidět, že křesťan by měl milovat druhé víc než sebe. A kdyby to bylo nutné, dokonce by za ně měl být ochotný zemřít.b

 6. Jak je z Božího Slova vidět, že je láska důležitá?

⁶ Z Božího Slova vyplývá, jak moc je láska důležitá. K oblíbeným veršům mnoha lidí patří třeba tyhle: „Bůh je láska.“ (1. Jana 4:8) „Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.“ (Mat. 22:39) „Láska přikrývá množství hříchů.“ (1. Petra 4:8) „Láska nikdy neselhává.“ (1. Kor. 13:8) Tyhle i další verše nás nenechávají na pochybách, že projevovat tuhle krásnou vlastnost je naprosto nezbytné.

 7. Proč se Satanovi nikdy nepodaří spojit lidi opravdovou láskou?

⁷ Hodně lidí si říká: „Jak můžu poznat pravé náboženství? Všechna tvrdí, že mají pravdu, ale každé učí o Bohu něco jiného.“ Satanovi se podařilo zmást lidi tím, že vytvořil spoustu falešných náboženství, která jsou padělky toho pravého. Co ale nedokáže vytvořit, je celosvětová duchovní rodina, kterou spojuje láska. To dokáže jenom Jehova. A je to logické, protože opravdová láska pochází právě od něj. Projevují ji jenom ti, kterým v tom pomáhá svým duchem. (1. Jana 4:7) Asi nikoho proto nepřekvapí, že Ježíš řekl, že jeho pravé následovníky poznají právě podle nesobecké lásky.

8., 9. Jak na hodně lidí zapůsobilo, když viděli, jak se mají svědkové Jehovovi rádi?

⁸ Z mnoha příběhů je vidět, že je to přesně tak, jak Ježíš předpověděl. Lidé poznávají jeho pravé následovníky podle toho, že se mají rádi. Například bratr, který se jmenuje Ian, vzpomíná na svůj první sjezd, který se konal na stadionu nedaleko místa, kde bydlel. O několik měsíců dřív tam byl na jednom sportovním utkání. Říká: „S tím, co jsem tam viděl teď, se to vůbec nedalo srovnat. Svědkové byli zdvořilí a hezky oblečení a i jejich děti se chovaly slušně.“ Dodává: „Ze všech navíc vyzařovala radost a pokoj a přesně to jsem chtěl zažívat i já. Nepamatuju si nic z toho, co se ten den říkalo z pódia, ale to, jak se svědkové chovali, na mě udělalo nesmazatelný dojem.“c To, co Ian zažil, je výsledkem opravdové lásky, kterou mezi sebou máme. Díky ní spolu jednáme laskavě a s úctou.

⁹ Podobné pocity měl i John, když začal chodit na naše shromáždění a setkával se tam s bratry a sestrami. Vypráví: „Velmi na mě zapůsobila jejich přátelskost… Připadali mi skoro jako svatí. Jejich opravdová láska mě přesvědčila, že jsem našel pravé náboženství.“d A takových příběhů je spousta. Potvrzují, že ti, kdo slouží Jehovovi, jsou praví křesťané.

10. Kdy zvlášť máme příležitost ukázat druhým, že je máme rádi? (Viz taky poznámka pod čarou.)

¹⁰ Jak jsme o tom mluvili na začátku článku, nikdo z našich spoluvěřících není dokonalý. Občas proto řeknou nebo udělají něco, co nás naštve.e (Jak. 3:2) V takových situacích máme jedinečnou příležitost reagovat s láskou a tak se zachovat jako praví křesťané. Co se v tomhle ohledu můžeme naučit od Ježíše? (Jan 13:15)

11. Jaké špatné vlastnosti Jakub a Jan projevili? (Viz taky obrázek.)

¹¹ Ježíš od svých následovníků neočekával dokonalost. Naopak když vyplul na povrch nějaký jejich špatný rys, pomáhal jim, aby ho překonali a dělali tak Jehovovi radost. Jednou apoštolové Jakub a Jan poslali za Ježíšem svoji matku, aby jim u něj zařídila významnou pozici v jeho království. (Mat. 20:20, 21) Projevila se tak jejich pýcha a ctižádost. (Přísl. 16:18)

12. Byli Jakub a Jan jediní, kdo tu situaci nezvládli? Vysvětli to.

¹² Jakub a Jan nebyli jediní, kdo tu situaci nezvládli. Všimni si, jak zareagovali ostatní apoštolové: „Když to slyšelo ostatních deset učedníků, na oba bratry se rozzlobili.“ (Mat. 20:24) Asi si dokážeš představit tu slovní přestřelku. Apoštolové možná Jakubovi a Janovi řekli něco jako: „Kdo si myslíte, že jste, že chcete mít v Království takové místo? Nejste jediní, kdo tady s Ježíšem dře. Tu pozici si zasloužíme stejně jako vy!“ Ať už se to odehrálo jakkoli, apoštolové na chvíli zapomněli, že by se jeden k druhému měli chovat s láskou.

13. Jak Ježíš reagoval, když apoštolové něco nezvládli? (Matouš 20:25–28)

¹³ Co na to Ježíš? Nerozzlobil se. Neřekl, že si najde lepší apoštoly, kteří budou pokornější, budou se mít rádi a vždycky se k sobě budou chovat hezky. Naopak to s nimi trpělivě probral, protože věděl, že v jádru nejsou špatní. (Přečti Matouše 20:25–28.) Dál s nimi jednal s láskou, i když to nebylo poprvé ani naposled, co řešili, kdo z nich je nejdůležitější. (Mar. 9:34; Luk. 22:24)

14. V jakém prostředí Ježíšovi apoštolové vyrostli?

¹⁴ Ježíš určitě bral v úvahu to, v jakém prostředí apoštolové vyrůstali. (Jan 2:24, 25) Tehdejší náboženští vůdci učili, že když člověk nemá žádné postavení, nic neznamená. (Mat. 23:6) Taky druhým dávali najevo, že jsou lepší než oni.f (Luk. 18:9–12) Ježíš chápal, že takové prostředí mohlo ovlivnit to, jak se apoštolové dívají na sebe i na ostatní. (Přísl. 19:11) Nečekal od nich dokonalost, a když udělali chybu, nereagoval přehnaně. Věděl, že mají dobré srdce, a tak jim trpělivě pomáhal, aby pýchu a ctižádost nahradili láskou.

15. Co se můžeme naučit z toho, k čemu došlo mezi Jakubem, Janem a ostatními apoštoly?

¹⁵ Co si z celé té situace můžeme vzít? To, že Jakub a Jan žádali o významnou pozici v Království, bylo špatně. Ale špatně bylo i to, jak se zachovali ostatní apoštolové. Svojí reakcí rozhodně nepřispěli k tomu, aby byli jednotní. Ježíš ale se všemi 12 apoštoly jednal s láskou. Co se z toho učíme? Nejde jenom o to, co udělají druzí, ale taky o to, jak na jejich chybu zareagujeme. Když nás nějaký bratr nebo sestra rozčílí, můžeme se sami sebe zeptat: Proč mě to vlastně tak štve? Neukázal se tím náhodou nějaký můj negativní rys, na kterém musím pracovat? Nemůže to být tak, že ten člověk zrovna prožívá něco těžkého? A dokonce i když se mi zdá, že mám důvod být naštvaný, můžu projevit nesobeckou lásku a prostě to přejít? Čím víc se snažíme k druhým chovat s láskou, tím víc dokazujeme, že jsme praví Ježíšovi následovníci.

16. Co dalšího se můžeme naučit od Ježíše?

¹⁶ Co dalšího se od Ježíše v téhle situaci můžeme naučit? Snažit se bratrům a sestrám porozumět. (Přísl. 20:5) Ježíš měl tu výhodu, že dokázal číst v srdci. To my nedokážeme. Ale když druhé líp poznáme, pomůže nám to mít s nimi trpělivost, když dělají chyby. (Ef. 4:1, 2; 1. Petra 3:8) Tady je jeden příběh.

17. Jak jednomu cestujícímu dozorci pomohlo, když jednoho bratra blíž poznal?

¹⁷ Jeden cestující dozorce, který slouží ve východní Africe, vzpomíná na bratra, který mu připadal jako drsný, hrubý člověk. Jak si s tím poradil? Vypráví: „Místo abych se mu vyhýbal, rozhodl jsem se lépe ho poznat.“ Díky tomu se dozvěděl, v jakém prostředí bratr vyrůstal a jak ho to ovlivnilo. Pokračuje: „Jakmile jsem pochopil, jak tvrdě musel bratr bojovat, aby důsledky tohoto vlivu překonal, a jakého pokroku už dosáhl, začal jsem ho obdivovat. Stali se z nás dobří přátelé.“ Je to tak. Když se snažíme našim bratrům a sestrám porozumět, je pro nás snazší jim projevovat lásku.

18. Jaké otázky si můžeme položit, když se nás někdo dotkne? (Přísloví 26:20)

¹⁸ Jenže někdy můžeme mít pocit, že bychom za tím člověkem, který se nás nějak dotkl, měli zajít. Bude ale dobré, když si nejdřív položíme otázky jako: Znám všechna fakta? (Přísl. 18:13) Napadlo mě, že to ten člověk nemusel udělat schválně? (Kaz. 7:20) Udělal jsem už někdy stejnou chybu? (Kaz. 7:21, 22) Když za ním zajdu, nevyrobím tím větší problém, než je ten, který se snažím vyřešit? (Přečti Přísloví 26:20.) Když se nad takovými otázkami zamyslíme, možná dojdeme k závěru, že to z lásky k tomu člověku prostě necháme být.

19. K čemu jsi rozhodnutý?

¹⁹ Svědkové Jehovovi svým chováním dokazují, že jsou praví Ježíšovi následovníci. Každý z nás k tomu může přispět tak, že své bratry a sestry i přes jejich chyby nesobecky miluje. Navíc tím můžeme druhým pomoct, aby poznali pravé náboženství a začali uctívat Jehovu, Boha lásky, spolu s námi. Buďme proto rozhodnutí dál projevovat lásku, která je charakteristickým rysem pravých křesťanů.