ZEMĚTŘESENÍ
Náhlý otřes nebo otřásání zemského povrchu, které jsou výsledkem působení sil uvnitř zeměkoule. Hebrejské podstatné jméno raʹʽaš se nevztahuje pouze na „třesení“ země neboli ‚zemětřesení‘ (1Kr 19:11; Am 1:1), ale také na „otřesy“ způsobené dusajícím vojskem (Iz 9:5, Rbi8, ppč), na „hrčení“ válečných dvoukolých vozů nebo na „harašení“ oštěpu (Jer 47:3; Job 41:29) a ‚dusot‘ koní (Job 39:24). Řecké slovo sei·smosʹ (zemětřesení) označuje třesení, otřásání nebo chvění. (Mt 27:54; srovnej Mt 27:51; 28:4; Zj 6:13.)
Otřásání a chvění země se během celého období biblických dějin objevovaly někdy jako výsledek působení přírodních geologických sil (Ze 14:5) a někdy jako skutky provedené přímo Bohem, který tím vykonal své soudy nebo zasahoval ve prospěch svých služebníků. Geologické studie vysvětlují seizmickou aktivitu, která v minulosti na území Izraele probíhala a která stále ještě probíhá.
Areál chrámu v Jeruzalémě leží na zlomové linii zemského povrchu. Mešita El-Aksa, jež je v areálu chrámu (nikoli Skalní dóm, který je svatyní), byla zemětřesnou činností několikrát poškozena.
Děsivé zemětřesení, které bylo zjevně spojeno se sopečnou činností, vytvořilo bázeň vzbuzující pozadí při uzavírání smlouvy Zákona na hoře Sinaj. (2Mo 19:18; Ža 68:8) Původcem tohoto projevu moci byl přímo Jehova, protože z hory hlasitě mluvil prostřednictvím anděla. (2Mo 19:19; Ga 3:19; Heb 12:18–21)
Zemětřesení, jejichž síla naháněla strach, byla občas důkazem toho, že přestoupení svého zákona soudí Jehova. (Na 1:3–6) Jehova použil zemětřesení jako prostředek k vykonání rozsudku nad vzpurným Datanem a Abiramem a nad domácností Koracha; země otevřela svá ústa, spolkla je a oni zaživa sestoupili do šeolu. (4Mo 16:27, 32, 33) Elijáš zažil třesení země před tím, než s ním Jehova mluvil, aby ho usměrnil a aby ho poslal zpět plnit další služební úkoly. (1Kr 19:11–18) Zemětřesení sloužila Jehovovu lidu jako zázračná pomoc, například když Jonatan a jeho zbrojnoš odvážně zaútočili na přední hlídku Filištínů. Důvěřovali v Jehovu, a on jejich víru podpořil tím, že způsobil zemětřesení, které celý tábor Filištínů uvrhlo do zmatku, takže se navzájem pozabíjeli a byli naprosto rozehnáni. (1Sa 14:6, 10, 12, 15, 16, 20, 23)
V den Ježíšovy smrti nastalo kolem třetí hodiny odpoledne zemětřesení, které způsobilo, že pukaly skalní masivy, že se otevřely pamětní hrobky a že z hrobů byla vyvržena mrtvá těla. Opona svatyně v chrámu, který přestavěl Herodes, se roztrhla vedví odshora dolů. Předtím však padla na celou zemi tma. Někteří lidé se domnívají, že se jednalo o sopečnou činnost, protože sopky často vychrlí dým a prach, které zatemní oblohu. Neexistuje však žádný skutečný důkaz, který by potvrdil, že toto zemětřesení bylo spojeno s nějakou sopečnou činností. (Mt 27:45, 51–54; Lk 23:44, 45) K dalšímu zemětřesení došlo v den Ježíšova vzkříšení, když anděl sestoupil z nebe a odvalil kámen od vchodu do Ježíšovy hrobky. (Mt 28:1, 2) Když byl apoštol Pavel a jeho společník Silas ve vězení ve Filipech, jako odpověď na jejich modlitby a písně chvály přišlo zemětřesení, které způsobilo, že se otevřely dveře vězení a že se vězňům uvolnila pouta. To pak vedlo k obrácení žalářníka a jeho domácnosti. (Sk 16:25–34)
Ježíš předpověděl, že jedním ze znamení jeho přítomnosti budou početná a silná zemětřesení. (Mt 24:3, 7, 8; Lk 21:11) Od roku 1914 n. l. počet zemětřesení vzrostl, což způsobuje mnoho starostí. Data získaná z Národního střediska geofyzikálních dat v Boulderu v Coloradu (USA) doplněná údaji z mnoha standardních encyklopedií byla v roce 1984 sestavena do tabulky, která obsahovala pouze zemětřesení, jejichž intenzita dosáhla nebo překročila hodnotu 7,5 stupně Richterovy stupnice, dále zemětřesení, která způsobila škodu na majetku, jež dosáhla hodnoty pět milionů amerických dolarů nebo více, a zemětřesení, při nichž zemřelo 100 a více lidí. Bylo spočítáno, že během 2 000 let před rokem 1914 došlo k 856 takovým zemětřesením. Stejná tabulka ukazuje, že během pouhých 69 let po roce 1914 bylo takových zemětřesení 605. Tyto statistiky jsou prostředkem, který ukazuje rozsah utrpení způsobeného zemětřeseními během tohoto období dějin.
Obrazné a symbolické použití. Zemětřesení se v Písmu často používají k popisu otřásání a zničení národů a království. Starověký Babylón důvěřoval ve falešné bohy, jako byl Nebo a Marduk, o kterých si lidé představovali, že přebývají v nebesích. Babylóňané se ve velké míře spoléhali také na sílu svého mocného vojska, avšak Bůh ve svém prohlášení proti Babylónu řekl: „Proto způsobím, že se nebe znepokojí a země se vyhoupne ze svého místa při rozlícení Jehovy vojsk.“ (Iz 13:13) Pro Babylón to musel být velký otřes, když říše padla, když jí přestalo patřit území, které vlastnila jako třetí světová velmoc, a když se stala pouhou provincií Perské říše. (Da 5:30, 31)
David zase o Jehovovi mluví tak, jako by za něj Bůh prostřednictvím zemětřesení bojoval. (2Sa 22:8; Ža 18:7) Jehova říká, že rozkymácí nebesa a zemi, moře a suchou zemskou půdu, a že v zájmu svého lidu rozkymácí všechny národy, což povede k tomu, že žádoucí věci všech národů vejdou a že on sám naplní svůj dům slávou. (Ag 2:6, 7)
Apoštol Pavel používá bázeň vzbuzující podívanou na Sinaji jako znázornění a srovnává ji se shromážděním křesťanského sboru prvorozených před Bohem a jeho Synem jako Prostředníkem na nebeské hoře Sion, což je shromáždění, které vzbuzuje ještě větší posvátnou úctu. Pavel dále pokračuje tím, že jako znázornění používá zemětřesení, které na Sinaji nastalo, a povzbuzuje tak křesťany, aby s odvahou a vírou pokračovali ve službě a pamatovali na to, že Království a ti, kdo se ho pevně drží, zůstanou, kdežto všechny ostatní věci v symbolickém nebi a na symbolické zemi budou otřeseny a rozbity na kusy. (Heb 12:18–29)
Největší ze všech zemětřesení, které má ještě přijít, je zemětřesení symbolické, jež je popsáno v souvislosti se sedmou ze závěrečných sedmi symbolických ran ve Zjevení. Je vylíčeno jako zničení ne jednoho nebo dvou měst, jak to bylo v případech některých nejničivějších zemětřesení, ale jako zničení ‚měst národů‘. Janova zpráva o této zkáze říká: „Nastalo velké zemětřesení, jaké dosud nenastalo, co jsou lidé na zemi, tak rozsáhlé zemětřesení, tak veliké. A velké město [Velký Babylón] se rozštěpilo na tři části a města národů padla.“ (Zj 16:18, 19)