Touha po bezpečí

BEZPEČÍ. Vedoucí osobnosti světa o něm jednají. Náboženští představitelé se o ně modlí. Ale obyčejnému průměrnému občanovi se bezpečí jeví jako prchavý sen. Podívej se, co se například stalo v Johannesburgu, největším jihoafrickém městě, Ronovi, když právě šel do práce.

„Obklopilo mě pět mužů, z nichž jeden mi držel nůž na hrdle a druhý na zádech. V několika sekundách mi prohledali kapsy. Cítil jsem se jako škubané kuře. Kolemjdoucí si mě nevšímali.“ Ron se nebránil a vyvázl nezraněn.

Mnozí lidé cítí napětí, i když chodí po ulicích kteréhokoli velkého města. Do mysli se jim vkrádá otázka: „Jak zabránit, abych nebyl přepaden?“ Snaží se rychle skončit své nákupy, aby se mohli vrátit do bezpečí svého domova. Ale jak bezpečný je domov? „Pravděpodobnost, že někdo poruší posvátnost tvého domova, zmocní se části nebo celého tvého majetku a zmizí beze stopy, každým rokem dramaticky vzrůstá,“ říká kniha Naprosté bezpečí doma (angl.).

Majitelé bytů proto vyvěšují výstrahy, že je v místě zlý pes nebo že je ten prostor pod dohledem ozbrojené hlídky. Na mnoha místech se sousedé spojují, aby společnými silami bojovali proti zločinnosti. „Jen v samotné Británii je přes 60 000 projektů, v nichž je zapojeno 750 000 domácností,“ říká časopis Security Focus. „Zločinnost vzrůstá, a nesnášenlivost sousedů proto již patří minulosti,“ řekl jeden pojišťovací úředník v Africe.

Účastníci programů místních hlídek se snaží starat se navzájem o své blaho a každou podezřelou činnost hlásí polici.a Ale člen skupiny, jehož dům byl vyloupen, dostal v informačním bulletinu vysvětlení: „Tento program naneštěstí není zárukou, že již u vás nedojde k vloupání. Nic takového nemůže zaručit žádný existující bezpečnostní program. . . Musíte se stále starat o to, abyste měli zamčené dveře, instalované poplachové zařízení a abyste učinili rozumná bezpečnostní opatření.“

Programy místních hlídek sice mají určité výsledky, ale je sporné, zda vedou ke snížení celkové zločinnosti. „Tvrzení o ‚úspěšném‘ snížení zločinnosti v určité malé oblasti je oprávněné jedině tehdy, nedojde-li k ‚přemístění‘ této zločinnosti do sousedních oblastí,“ vysvětlují Shapland a Vagg v publikaci Veřejnost zajišťuje ochranu (angl.). Stalo se totiž, že v některých městech sice měly v určitých čtvrtích místní hlídky vynikající úspěch, ale v jiných čtvrtích, kde bylo obtížné zorganizovat takový program, došlo k neuvěřitelnému vzrůstu zločinnosti.

„V některých oblastech nejsou místní hlídky tak účinné,“ připouští tajemnice celonárodního programu, na němž se podílí 20 000 členů. Mluvila o velkých osídlených územích „mimo město, kde na sebe sousedé navzájem nevidí a kde je hlídkování neúčinné“. Jedni manželé se například přestěhovali z amerického města na dvacetihektarový pozemek blízko malé vesnice. Během několika let došlo dvakrát k vloupání do jejich domu. Manželka vyjádřila pocity mnoha venkovanů: „Snažím se být normální, ale bojím se. . . Nikdy se necítím v bezpečí.“ V zemích postižených politickými konflikty musí čelit obyvatelé venkovských oblastí dalším projevům násilí a často je na ně vyvíjen nátlak, aby podporovali některou stranu.

Nemůžeme se divit, že mnozí touží po ‚starých zlatých časech‘. „Začátkem našeho století,“ říká kniha Vzestup zločinnosti, „panoval. . . všeobecný názor, že se [zločiny] zmírní co do závažnosti.“ Co se však stalo? Autoři Sir Leon Radzinowicz a Joan Kingová vysvětlují: „V prvních dvaceti letech našeho století, i během první světové války, zůstávala zločinnost poměrně vyrovnaná, úměrná nanejvýš změnám v počtu obyvatel. Během poválečné krize se začal projevovat soustavný vzrůst. Během let hospodářských převratů, nezaměstnanosti a další světové války se intenzita [zločinnosti] neúprosně zvyšovala. . . Když se podíváme na problém zločinnosti v celosvětovém měřítku, je všude nápadný pronikavý a soustavný vzestup.“

Pro mnohé lidi je sice ‚vzrůst bezzákonnosti‘ neočekávaný, ale ve skutečnosti byl předpověděn. Velká neštěstí, která postihla lidstvo od začátku první světové války v roce 1914, byla v Bibli předem naznačena. Ježíš předpověděl, že se ničemný lidský systém přiblíží ke konci: „Povstane totiž národ proti národu a království proti království a bude nedostatek potravin a zemětřesení na jednom místě za druhým. A protože vzroste bezzákonnost, ochladne láska mnohých.“ — Matouš 24:3, 7, 12; viz též Lukáše 21:10, 11.

„Až se to však začne dít,“ dodal Ježíš, „vzpřimte se a pozdvihněte hlavu, protože se přibližuje vaše vysvobození.“ Máš tedy důvody k optimismu. Lidská touha po tom, aby na celé zemi panovalo bezpečí, se má splnit. — Lukáš 21:28–32.

[Poznámka pod čarou]