Jsi připraven na Jehovův den?

„Jehovův velký den je blízko. Je blízko a velice spěchá.“ (SEFANJÁŠ 1:14)

1. Jak Písmo popisuje Jehovův den?

NA TENTO ničemný systém věcí brzy přijde ‚velký a bázeň vzbuzující Jehovův den‘. Písmo tento Jehovův den popisuje jako den bitvy, temnoty, běsnění, tísně, úzkosti, strachu a zpustošení. Ale někteří lidé tento den přežijí, neboť „každý, kdo vzývá Jehovovo jméno, bezpečně vyvázne“. (Joel 2:30–32; Amos 5:18–20) Ano, Bůh v ten den zničí své nepřátele a zachrání svůj lid.

2. Proč bychom si měli být vědomi naléhavosti, pokud jde o Jehovův den?

² Boží proroci spojovali Jehovův den s vědomím naléhavosti. Například Sefanjáš napsal: „Jehovův velký den je blízko. Je blízko a velice spěchá.“ (Sefanjáš 1:14) Dnes je situace čím dál tím naléhavější, protože Boží Hlavní vykonavatel rozsudku, král Ježíš Kristus, se chystá ‚připásat si ke stehnu meč a jet ve věci pravdy a pokory a spravedlnosti‘. (Žalm 45:3, 4) Jsi na ten den připraven?

Napjatě ho očekávali

3. Co očekávali někteří Tesaloničané a které dva důvody ukazují, že se mýlili?

³ Mnozí lidé očekávali v souvislosti s Jehovovým dnem věci, které se nesplnily. Někteří raní křesťané v Tesalonice řekli: „Jehovův den je zde.“ (2. Tesaloničanům 2:2) Ale tento den tehdy ještě na dosah nebyl, a to ze dvou důvodů. Apoštol Pavel se o jednom z nich zmínil, když řekl: „Kdykoli řeknou: ‚Mír a bezpečnost!‘, pak má na ně vzápětí přijít náhlé zničení.“ (1. Tesaloničanům 5:1–6) V tomto ‚čase konce‘ jsme to my, kdo očekává splnění těchto slov. (Daniel 12:4) Tesaloničanům chyběl ještě jeden důkaz, že Jehovův velký den již přišel. Pavel jim totiž řekl: „Nepřijde, pokud nejprve nepřijde odpadnutí.“ (2. Tesaloničanům 2:3) V době, kdy apoštol Pavel tato slova napsal (okolo roku 51 n. l.), „odpadnutí“ od pravého křesťanství se ještě plně nerozvinulo. Nyní je již ovšem můžeme vidět v plném rozkvětu — na křesťanstvu. Ačkoli se pomazaným křesťanům v Tesalonice jejich očekávání nesplnilo, ti z nich, kdo Bohu věrně sloužili až do smrti, nakonec obdrželi nebeskou odměnu. (Zjevení 2:10) I my budeme odměněni, jestliže ve svém čekání na Jehovův den budeme věrní.

4. (a) S čím je spojován Jehovův den ve 2. Tesaloničanům 2:1, 2? (b) Jaké názory na Kristův návrat a na věci, které s tím souvisejí, měli takzvaní církevní otcové?

⁴ Bible spojuje ‚velký Jehovův den‘ s ‚přítomností našeho Pána Ježíše Krista‘. (2. Tesaloničanům 2:1, 2) Takzvaní církevní otcové měli o Kristově návratu, jeho přítomnosti a jeho Tisícileté vládě různé představy. (Zjevení 20:4) Papias z Hierapole, který žil ve druhém století, očekával, že země bude během Tisícileté Kristovy vlády pohádkově úrodná. Justin Mučedník o Ježíšově přítomnosti opakovaně hovořil a očekával, že se obnovený Jeruzalém stane sídelním městem Ježíšova Království. Irenaeus z Lyonu vyučoval, že po zničení Římské říše se Ježíš viditelně objeví, sváže Satana a bude vládnout v pozemském Jeruzalémě.

5. Co jistí učenci řekli o Kristově „druhém příchodu“ a jeho Tisícileté vládě?

⁵ Historik Philip Schaff řekl, že „nejpozoruhodnější nauka“ v době před koncilem v Nikaji v roce 325 n. l. byla „nauka, že Kristus bude před všeobecným vzkříšením a soudem po tisíc let viditelně vládnout ve slávě na zemi se vzkříšenými svatými“. Jeden slovník uvádí: „Tertullianus, Irenaeus a Hippolytos blízký příchod [Ježíše Krista] ještě hledají; ale s nástupem alexandrijských otců se dostáváme do jiného způsobu myšlení. . . . Když Augustin ztotožnil Milénium s časovým obdobím putující církve, druhý příchod je odložen do vzdálené budoucnosti.“ (A Dictionary of the Bible vydaný Jamesem Hastingsem)

Jehovův den a Ježíšova přítomnost

6. Proč bychom si neměli myslet, že Jehovův den je ještě daleko před námi?

⁶ Mylné představy vedly ke zklamáním, ale my bychom si neměli myslet, že Jehovův den je ještě daleko před námi. Kristova neviditelná přítomnost, s níž je podle Bible Jehovův den spojen, již začala. Strážná věž a příbuzné publikace svědků Jehovových často poskytovaly biblické důkazy, že Kristova přítomnost začala v roce 1914.a Co tedy Ježíš řekl o své přítomnosti?

7. (a) Co patří k rysům znamení Ježíšovy přítomnosti a závěru systému věcí? (b) Jak můžeme být zachráněni?

⁷ Ježíšova přítomnost se stala námětem jednoho rozhovoru krátce před Kristovou smrtí. Apoštolové Petr, Jakub, Jan a Ondřej slyšeli, jak Ježíš předpověděl zničení jeruzalémského chrámu, a zeptali se ho: „Kdy to bude a co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?“ (Matouš 24:1–3; Marek 13:3, 4) Ježíš v odpovědi předpověděl války, hladomory, zemětřesení a další rysy „znamení“ své přítomnosti a závěru systému věcí. Také řekl: „Kdo vytrvá až do konce, ten bude zachráněn.“ (Matouš 24:13) Jestliže věrně vytrváme až do konce svého nynějšího života nebo do konce tohoto ničemného systému, budeme zachráněni.

8. Jaká práce byla dokončena před koncem židovského systému a co je v tomto ohledu vykonáváno dnes?

⁸ Před koncem se splní jeden mimořádný rys Kristovy přítomnosti. Ježíš o něm řekl: „A tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ (Matouš 24:14) Předtím než Římané v roce 70 n. l. zničili Jeruzalém, čímž skončil židovský systém věcí, mohl Pavel říci, že dobrá zpráva „byla kázána v celém stvoření, jež je pod nebem“. (Kolosanům 1:23) Ale dnes svědkové Jehovovi vykonávají daleko rozsáhlejší kazatelské dílo „po celé obydlené zemi“. V posledních několika letech otevřel Bůh možnost, aby bylo vydáno velké svědectví ve Východní Evropě. Jehovova organizace má po celém světě tiskárenské provozy a další zařízení, a je tedy připravena na zvýšenou aktivitu dokonce i v ‚nedotčených územích‘. (Římanům 15:22, 23) Pobízí tě tvoje srdce k tomu, abys dělal, co můžeš, při vydávání svědectví předtím, než přijde konec? Jestliže ano, Bůh tě může posílit, aby ses užitečným způsobem podílel na díle, které je před námi. (Filipanům 4:13; 2. Timoteovi 4:17)

9. Na co Ježíš upozornil v Matoušovi 24:36?

⁹ Předpověděné dílo kázání o Království i další rysy znamení Ježíšovy přítomnosti se plní právě teď. Konec tohoto ničemného systému věcí je tedy blízko. Je sice pravda, že Ježíš řekl: „O tom dni a hodině neví nikdo, ani nebeští andělé ani Syn, ale pouze Otec.“ (Matouš 24:4–14, 36) Ale Ježíšovo proroctví nám může pomoci, abychom na ‚ten den a hodinu‘ byli připraveni.

Byli připraveni

10. Jak víme, že je možné zůstat duchovně bdělí?

¹⁰ Abychom přežili velký Jehovův den, musíme být duchovně bdělí a musíme se pevně zastávat pravého uctívání. (1. Korinťanům 16:13) Víme, že taková vytrvalost je možná, protože jedna zbožná rodina to dokázala, a přežila potopu, která v roce 2370 př. n. l. zničila ničemné lidi. Ježíš srovnal jejich dobu se svou přítomností a řekl: „Právě jako byly Noemovy dny, taková bude přítomnost Syna člověka. Jako totiž byli v těch dnech před potopou, kdy jedli a pili, muži se ženili a ženy se vdávaly, až do dne, kdy Noe vstoupil do archy, a nepovšimli si, dokud nepřišla potopa a všechny je nesmetla, taková bude přítomnost Syna člověka.“ (Matouš 24:37–39)

11. V jakém postoji Noe vytrval navzdory násilí, které existovalo v jeho době?

¹¹ Noe a jeho rodina žili ve světě naplněném násilím stejně jako my. Neposlušní andělští „synové pravého Boha“ se zhmotnili a brali si manželky, jež jim rodily nechvalně známé Nefilim — tyrany, kteří bezpochyby přispívali k tomu, že násilí přibývalo. (1. Mojžíšova 6:1, 2, 4; 1. Petra 3:19, 20) Ale „Noe chodil s pravým Bohem“ a projevoval v něj víru. „Prokázal se mezi svými současníky“ — ničemnou generací své doby — „jako bezúhonný.“ (1. Mojžíšova 6:9–11) Pokud se modlíme k Bohu a spoléháme se na něj, můžeme v tomto násilném a ničemném světě, zatímco očekáváme Jehovův den, dokázat totéž.

12. (a) Co Noe dělal kromě toho, že stavěl archu? (b) Jak lidé reagovali na Noemovo kázání a jaké to pro ně mělo následky?

¹² Noe je dobře znám jako stavitel archy, která zachránila život přes potopu. Byl také ‚kazatel spravedlnosti‘, ale jeho současníci „si nepovšimli“ poselství, které mu Bůh dal. Jedli a pili, ženili se, vychovávali děti a dále se věnovali normálním záležitostem, dokud je potopa všechny nesmetla. (2. Petra 2:5; 1. Mojžíšova 6:14) Nechtěli nic slyšet o spravedlivé řeči a bezúhonném chování, stejně jako si dnešní ničemná generace zacpává uši před tím, co svědkové Jehovovi říkají o „pokání před Bohem“, víře v Krista, spravedlnosti a „budoucím soudu“. (Skutky 20:20, 21; 24:24, 25) Nemáme žádný záznam o tom, kolik lidí žilo na zemi, když Noe oznamoval Boží poselství. Ale jedna věc je jistá — populace na zemi se v roce 2370 př. n. l. drasticky snížila! Záplava smetla ničemné a ušetřila pouze ty, kdo byli na tento Boží skutek připraveni — Noema a sedm dalších lidí z jeho rodiny. (1. Mojžíšova 7:19–23; 2. Petra 3:5, 6)

13. Jakému božskému právnímu výnosu Noe plně důvěřoval a jak v souladu s tímto výnosem jednal?

¹³ Bůh Noemovi neposkytl informace o přesném dnu ani hodině, kdy potopa vypukne, mnoho let dopředu. Ale když bylo Noemovi 480 let, Jehova prohlásil: „Můj duch jistě nebude jednat vůči člověku na neurčito, neboť on je také tělo. Proto jeho dny jistě dosáhnou sto dvaceti let.“ (1. Mojžíšova 6:3) Noe tomuto božskému právnímu výnosu plně důvěřoval. Když mu bylo 500 let, „stal [se] otcem Sema, Chama a Jafeta“. Podle zvyků té doby se zdá, že se jeho synové oženili až ve věku padesáti nebo šedesáti let. Když bylo Noemovi řečeno, aby postavil archu, která měla být během potopy ochranou, jeho synové a jejich manželky mu v tomto úsilí zjevně pomáhali. Stavba archy se pravděpodobně časově shodovala s Noemovou službou ‚kazatele spravedlnosti‘; těmto činnostem se věnoval po dobu asi 40 nebo 50 let před potopou. (1. Mojžíšova 5:32; 6:13–22) Po všechny ty roky on i jeho rodina jednali s vírou. I my bychom měli projevovat víru, když kážeme dobrou zprávu a očekáváme Jehovův den. (Hebrejcům 11:7)

14. Co Jehova Noemovi nakonec řekl a proč?

¹⁴ Když se dokončení archy blížilo, Noe zřejmě tušil, že potopa je velmi blízko, ale nevěděl, kdy přesně nastane. Jehova mu nakonec řekl: „Již za pouhých sedm dnů totiž způsobím, aby pršelo na zemi čtyřicet dnů a čtyřicet nocí.“ (1. Mojžíšova 7:4) To poskytlo Noemovi i jeho rodině dost času na to, aby do archy přivedli všechny druhy zvířat a aby i sami vešli ještě předtím, než potopa začala. My nepotřebujeme znát den ani hodinu, kdy ničení tohoto systému začne; nemusíme se totiž starat o přežití zvířat a lidé, kteří přežijí, již vstupují do symbolické archy, do duchovního ráje Božího lidu.

‚Zůstaňte ostražití‘

15. (a) Jak bys vlastními slovy vysvětlil Ježíšova slova u Matouše 24:40–44? (b) Jak působí to, že nevíme přesnou dobu Ježíšova příchodu, kdy vykoná Boží pomstu?

¹⁵ Ježíš ohledně své přítomnosti vysvětlil: „Potom budou dva muži na poli: jeden bude vzat s sebou a druhý zanechán; dvě ženy budou mlít na ručním mlýnu: jedna bude vzata s sebou a druhá bude zanechána. Zůstaňte proto ostražití, protože nevíte, který den váš Pán přijde. Ale jedno vězte, že kdyby byl hospodář věděl, za které hlídky přijde zloděj, byl by zůstal bdělý a nedovolil, aby se vloupal do jeho domu. Proto se i vy prokažte jako připravení, protože Syn člověka přijde v hodinu, o které si to nepomyslíte.“ (Matouš 24:40–44; Lukáš 17:34, 35) To, že neznáme přesný čas, kdy Ježíš přijde, aby vykonal Boží pomstu, nám pomáhá být ostražití a každý den nám dává příležitost dokazovat, že Bohu sloužíme z nesobeckých pohnutek.

16. Co se stane s těmi, kdo jsou ‚zanecháni‘, a s těmi, kdo jsou ‚vzati‘?

¹⁶ K těm, kdo budou ‚zanecháni‘ ve zničení s ničemnými, budou patřit i ti, kdo byli poučeni, ale byli opět pohlceni sobeckým způsobem života. Kéž patříme k těm, kdo jsou ‚vzati‘, tedy k těm, kdo jsou Jehovovi plně oddáni a jsou mu vděční za duchovní opatření poskytovaná skrze ‚věrného a rozvážného otroka‘. (Matouš 24:45–47) Až do konce služme Bohu ‚s láskou z čistého srdce a s dobrým svědomím a s vírou bez pokrytectví‘. (1. Timoteovi 1:5)

Svaté skutky jsou nezbytné

17. (a) Co je předpověděno v 2. Petra 3:10? (b) K jakým činům a skutkům nás povzbuzuje 2. Petra 3:11?

¹⁷ Apoštol Petr napsal: „Jehovův den přijde jako zloděj, v němž nebesa se sykotem pominou, ale silně rozpálené prvky se rozplynou a země a díla na ní budou odkryta.“ (2. Petra 3:10) Symbolická nebesa a země nepřežijí žár Božího hořícího hněvu. Proto Petr dodává: „Protože se to všechno má takto rozplynout, jakými lidmi byste měli být vy ve svatých činech chování a v skutcích zbožné oddanosti!“ (2. Petra 3:11) K těmto činům a skutkům patří to, že se pravidelně účastníme křesťanských shromáždění, činíme dobro druhým a máme významný podíl na kázání dobré zprávy. (Matouš 24:14; Hebrejcům 10:24, 25; 13:16)

18. Co bychom měli dělat, pokud v sobě objevíme nějakou náklonnost ke světu?

¹⁸ ‚Svaté činy chování a skutky zbožné oddanosti‘ vyžadují, abychom se ‚zachovávali bez poskvrny od světa‘. (Jakub 1:27) Ale co když se v nás vyvine nějaká náklonnost k tomuto světu? Snad vyhledáváme nečistou zábavu nebo posloucháme hudbu a písně, které podporují bezbožného ducha tohoto světa. Z Božího hlediska se dostáváme do nebezpečné situace. (2. Korinťanům 6:14–18) Jestliže je to tak, hledejme Boží pomoc v modlitbě, abychom nezanikli se světem, ale stáli ve schváleném postavení před Synem člověka. (Lukáš 21:34–36; 1. Jana 2:15–17) Pokud jsme se zasvětili Bohu, jistě chceme dělat, co můžeme, abychom si k němu vybudovali vřelý vztah a udrželi si jej a tak byli připraveni na velký a bázeň vzbuzující Jehovův den.

19. Proč mohou zástupy hlasatelů Království očekávat, že přežijí závěr tohoto ničemného systému věcí?

¹⁹ Zbožný Noe a jeho rodina přežili potopu, která zničila starověký svět. Bezúhonní lidé přežili konec židovského systému věcí v roce 70 n. l. Například apoštol Jan byl činný v Boží službě ještě v letech 96–98 n. l., kdy napsal knihu Zjevení, evangelium a tři inspirované dopisy. Židovský systém přežili pravděpodobně mnozí z těch tisíců lidí, kteří přijali pravou víru během Letnic roku 33 n. l. (Skutky 1:15; 2:41, 47; 4:4) V dnešní době mohou v přežití závěru současného ničemného systému věcí doufat zástupy hlasatelů Království.

20. Proč bychom měli být horliví ‚kazatelé spravedlnosti‘?

²⁰ Abychom byli zachráněni do nového světa, který je před námi, musíme být horlivými ‚kazateli spravedlnosti‘. Sloužit Bohu v těchto posledních dnech je úžasná výsada. Máme velkou radost z toho, že můžeme lidem ukázat cestu do dnešní „archy“, duchovního ráje, z něhož se Boží lid raduje! Kéž ty miliony lidí, kteří v něm již jsou, zůstanou věrní, duchovně bdělí a připravení na velký Jehovův den. Ale co nám pomůže zůstat bdělí?

[Poznámka pod čarou]

Jak bys odpověděl?

◻ Co někteří křesťané očekávali vzhledem k Jehovovu dni a Kristově přítomnosti?

◻ Proč můžeme říci, že Noe a jeho rodina byli na potopu připraveni?

◻ Co se stane s těmi, kdo „jsou ostražití“, a s těmi, kdo ostražití nejsou?

◻ Proč jsou svaté skutky nezbytné, zvláště když se blížíme k Jehovovu dni?