Zůstaňme stálí, jako bychom viděli Toho, kdo je neviditelný
„[Mojžíš] zůstal stálý, jako by viděl Toho, kdo je neviditelný.“ (HEBREJCŮM 11:27)
1. Jaký pozoruhodný výrok o Bohu pronesl Ježíš ve svém Kázání na hoře?
JEHOVA je neviditelný Bůh. Když ho Mojžíš požádal, zda by mohl spatřit jeho slávu, Jehova mu odpověděl: „Nejsi schopen vidět můj obličej, protože žádný člověk mě nemůže vidět, a přesto žít.“ (2. Mojžíšova 33:20) A apoštol Jan zapsal tato slova: „Žádný člověk nikdy neviděl Boha.“ (Jan 1:18) Ani Ježíš Kristus v době, kdy žil na zemi jako člověk, Boha nemohl vidět. Ve svém Kázání na hoře však prohlásil: „Šťastní jsou čistí v srdci, protože uvidí Boha.“ (Matouš 5:8) Co tím myslel?
2. Proč nemůžeme vidět Boha svýma doslovnýma očima?
2 Písmo popisuje Jehovu jako neviditelného ducha. (Jan 4:24; Kolosanům 1:15; 1. Timoteovi 1:17) Ježíš tedy neříkal, že my, lidé, bychom mohli Jehovu skutečně vidět svýma doslovnýma očima. Je pravda, že pomazaní křesťané uvidí Jehovu Boha v nebi, až budou vzkříšeni jako duchovní tvorové. Ale i lidé, kteří jsou „čistí v srdci“ a mají naději, že budou žít navždy na zemi, mohou ‚vidět‘ Boha. Jak je to možné?
3. Jak mohou lidé vnímat některé Boží vlastnosti?
3 O Jehovovi se určité skutečnosti dozvídáme tak, že si pozorně všímáme toho, co stvořil. Může na nás silným dojmem zapůsobit jeho moc a podnítit nás k tomu, abychom ho uznali jako Boha, Stvořitele. (Hebrejcům 11:3; Zjevení 4:11) V souvislosti s tím apoštol Pavel napsal: „[Boží] neviditelné vlastnosti jsou totiž jasně patrné od stvoření světa, protože je lze pochopit z učiněných věcí, dokonce i jeho věčnou moc a Božství.“ (Římanům 1:20) Ježíšova slova o tom, že uvidíme Boha, se týkají schopnosti vnímat některé Jehovovy vlastnosti. Taková schopnost vidět vychází z přesného poznání a jedná se o duchovní vnímání ‚očima srdce‘. (Efezanům 1:18) O Bohu toho hodně odhaluje také to, co říkal a dělal Ježíš. Ten prohlásil: „Kdo viděl mne, viděl také Otce.“ (Jan 14:9) Ježíš dokonale zrcadlil Jehovovu osobnost. Poznání o Ježíšově životě a učení nám může pomoci, abychom viděli neboli vnímali některé Boží vlastnosti.
Důležité je duchovní smýšlení
4. Jak se dnes v případě mnoha lidí projevuje nedostatek duchovního smýšlení?
4 V dnešní době jsou víra a opravdové duchovní smýšlení vzácností. „Víra není vlastnictvím všech,“ napsal Pavel. (2. Tesaloničanům 3:2) Mnoho lidí je zcela pohlceno svými osobními záležitostmi a v Boha vůbec nevěří. Jejich hříšné jednání a nedostatek duchovního smýšlení jim brání v tom, aby Boha viděli očima porozumění. Apoštol Jan totiž napsal: „Kdo činí špatné, neviděl Boha.“ (3. Jana 11) Tito lidé svýma doslovnýma očima Boha nevidí, a proto se chovají tak, jako by on neviděl jejich jednání. (Ezekiel 9:9) Na duchovní věci pohlížejí svrchu, a tudíž nemohou získat samotné „poznání Boha“. (Přísloví 2:5) Pavel tedy vhodně napsal: „Hmotný člověk nepřijímá věci Božího ducha, neboť jsou pro něj pošetilostí; a nemůže je poznat, protože jsou zkoumány duchovně.“ (1. Korinťanům 2:14)
5. Čeho si jsou vědomi duchovně smýšlející lidé?
5 Jestliže však smýšlíme duchovně, pak si budeme stále vědomi toho, že Jehova sice není Bohem, který by na nás hledal chyby, ale přesto ví, kdy jednáme na základě špatných myšlenek a tužeb. Ano, „Jehova má před očima mužovy cesty a sleduje všechny jeho stopy“. (Přísloví 5:21) Pokud by nás přemohl hřích, pak jsme podněcováni, abychom činili pokání a usilovali o to, aby nám Jehova odpustil. Milujeme ho totiž a nechceme mu působit bolest. (Žalm 78:41; 130:3)
Díky čemu jsme stálí?
6. Co znamená být stálý?
6 Jehova je našim očím sice neviditelný, ale nesmíme nikdy zapomenout, že my pro něj viditelní jsme. Vědomí, že existuje, a přesvědčení, že je blízko všem těm, kdo ho vzývají, nám pomůže, abychom zůstali stálí, tedy pevní a nepohnutelní ve věrnosti k němu. (Žalm 145:18) Můžeme být jako Mojžíš, o němž Pavel napsal: „Vírou opustil Egypt, ale nebál se králova hněvu, neboť zůstal stálý, jako by viděl Toho, kdo je neviditelný.“ (Hebrejcům 11:27)
7, 8. Co Mojžíšovi pomohlo, aby měl odvahu, když jednal s faraónem?
7 Když Mojžíš plnil své pověření, které dostal od Boha, totiž aby vyvedl Izraelity z otroctví v Egyptě, často předstupoval před tyranského faraóna na královském dvoře, kde se to jen hemžilo vlivnými představiteli náboženství a vojska. Je pravděpodobné, že zdi paláce byly lemovány modlami. Na rozdíl od všech model představujících neživé egyptské bohy však byl Jehova pro Mojžíše skutečný, přestože je neviditelný. Není tedy divu, že Mojžíš se faraónem nedal zastrašit.
8 Co dodalo Mojžíšovi odvahu opakovaně předstupovat před faraóna? Písmo nám říká, že „muž Mojžíš byl daleko nejmírnější ze všech lidí, kteří byli na povrchu zemské půdy“. (4. Mojžíšova 12:3) Je tedy zřejmé, že sílu potřebnou k tomu, aby před nelítostným egyptským králem dokázal zastupovat ‚Toho neviditelného‘, dávalo Mojžíšovi jeho silné duchovní smýšlení a přesvědčení, že Bůh je s ním. Jakými způsoby dnes projevují svou víru ti, kdo ‚vidí‘ neviditelného Boha?
9. Co je jedním ze způsobů, jak můžeme zůstat stálí?
9 Jedním ze způsobů, jak můžeme projevit víru a zůstávat stálí, jako bychom viděli Toho, kdo je neviditelný, je odvážně kázat navzdory pronásledování. Ježíš své učedníky varoval: „Budete předmětem nenávisti všech lidí kvůli mému jménu.“ (Lukáš 21:17) Řekl jim také: „Otrok není větší než jeho pán. Jestliže pronásledovali mne, budou pronásledovat i vás.“ (Jan 15:20) Přesně jak to Ježíš řekl, začali jeho následovníci krátce po jeho smrti zažívat pronásledování v podobě výhrůžek, zatýkání a bití. (Skutky 4:1–3, 18–21; 5:17, 18, 40) Ale i přes vlnu pronásledování Ježíšovi apoštolové a další učedníci dál se smělostí kázali dobrou zprávu. (Skutky 4:29–31)
10. Jak nám naše důvěra v Jehovovu ochrannou péči pomáhá ve službě?
10 Podobně jako Mojžíš, ani Ježíšovi první následovníci se nedali mnoha svými viditelnými nepřáteli zastrašit. Ježíšovi učedníci měli víru v Boha, a díky tomu byli schopni snášet kruté pronásledování. Zůstávali však stálí jako by viděli Toho, kdo je neviditelný. To, že si neustále uvědomujeme Jehovovu ochrannou péči, nás dnes povzbuzuje a dodává nám to odvahu a nebojácnost v našem díle kázání o Království. Boží slovo říká, že „chvět se před lidmi, to klade léčku, ale kdo důvěřuje v Jehovu, bude ochráněn“. (Přísloví 29:25) Neodtahujeme se tudíž kvůli tomu, že bychom se pronásledování báli, ani se za svou službu nestydíme. Naše víra nás podněcuje, abychom svým sousedům, spolupracovníkům, spolužákům a dalším lidem odvážně svědčili. (Římanům 1:14–16)
Ten neviditelný vede svůj lid
11. Jak podle slov Petra a Judy projevovali někteří z těch, kdo byli spojeni s křesťanským sborem, nedostatečné duchovní smýšlení?
11 Víra nám pomáhá vidět, že Jehova vede svou pozemskou organizaci. Díky tomu nejsme kritičtí k těm, kdo ve sboru nesou odpovědnost. Apoštol Petr i Ježíšův nevlastní bratr Juda varovali před některými lidmi, jejichž duchovní smýšlení bylo tak chabé, že mluvili utrhačně o mužích, kteří mezi křesťany poskytovali vedení. (2. Petra 2:9–12; Juda 8) Mluvili by tito kritikové stejným způsobem v přítomnosti Jehovy, kdyby ho mohli doslova vidět? Sotva! Ale Bůh je neviditelný, a proto tito tělesní muži nebrali v úvahu to, že mu budou skládat účty.
12. Jaký postoj bychom měli mít k těm, kdo ve sboru poskytují vedení?
12 Je pravda, že křesťanský sbor je tvořen nedokonalými lidmi. Ti bratři, kteří slouží jako starší, dělají někdy chyby, a ty se nás mohou osobně dotknout. Jehova však takové muže používá jako pastýře svého stáda. (1. Petra 5:1, 2) Duchovně zaměření muži a ženy uznávají, že to je jeden z prostředků, jimiž Jehova Bůh vede svůj lid. My, křesťané, se tedy vyhýbáme kritickému postoji a stížnostem a také projevujeme úctu k Božímu teokratickému uspořádání. Tím, že posloucháme ty, kdo mezi námi poskytují vedení, prokazujeme, že vidíme Toho, kdo je neviditelný. (Hebrejcům 13:17)
Na Boha pohlížejme jako na svého Vznešeného Učitele
13, 14. Co pro vás znamená považovat Jehovu za Vznešeného Učitele?
13 Existuje další oblast, která vyžaduje duchovní vnímavost. Izajáš prorokoval: „Tvé oči se stanou očima, které uvidí tvého Vznešeného Učitele.“ (Izajáš 30:20) Máme-li uznat, že Jehova je ten, kdo nás vyučuje prostřednictvím své pozemské organizace, musíme mít víru. (Matouš 24:45–47) Považovat Boha za svého Vznešeného Učitele znamená víc než jen mít dobré návyky, pokud jde o studium Bible a pravidelnou účast na křesťanských shromážděních. Znamená to plně využívat Boží duchovní opatření. Musíme například věnovat více než obvyklou pozornost vedení, které nám Jehova poskytuje prostřednictvím Ježíše, abychom v duchovním ohledu neodbočili. (Hebrejcům 2:1)
14 Někdy musíme vynaložit zvláštní úsilí, abychom z duchovního pokrmu měli plný užitek. Možná máme sklon pouze přelétnout ty biblické zprávy, které nám připadají těžko srozumitelné. Když čteme časopisy Strážná věž a Probuďte se!, snad dokonce přeskočíme některé články, protože nás daný námět příliš nezajímá. Nebo možná dovolíme, aby na křesťanských shromážděních naše mysl bloumala. Ale bdělí můžeme zůstat tehdy, když o probíraných myšlenkách důkladně uvažujeme. Máme-li hluboké ocenění pro duchovní poučování, které dostáváme, pak Jehovu uznáváme jakožto svého Vznešeného Učitele.
Musíme skládat účty
15. Kdy někteří lidé jednají tak, jako by je Jehova neviděl?
15 Víra v Toho, kdo je neviditelný, je nezbytná zejména proto, že v tomto ‚čase konce‘ je velmi rozšířena ničemnost. (Daniel 12:4) Bují nepoctivost a sexuální nemravnost. Je tedy samozřejmě moudré pamatovat na to, že Jehova si všímá, jak jednáme, i když nás lidé nemohou vidět. Někteří si tuto skutečnost přestali uvědomovat. Když je ostatní nevidí, možná se zaplétají do nebiblického způsobu jednání. Někdo například neodolal pokušení sledovat závadné pořady a pornografii na internetu, v televizi a v dalších prostředcích moderní techniky. Takovými věcmi se člověk může zabývat v soukromí, a proto někteří jednají tak, jako by Jehova jejich chování neviděl.
16. Co by nám mělo pomoci jednat v souladu s Jehovovými vznešenými měřítky?
16 Je dobré pamatovat na slova apoštola Pavla: „Každý z nás se bude Bohu zodpovídat sám za sebe.“ (Římanům 14:12) Musíme si být vědomi toho, že kdykoli hřešíme, hřešíme proti Jehovovi. Když to víme, mělo by nám to pomoci, abychom žili v souladu s jeho vznešenými měřítky a vyvarovali se nečistého chování. Bible nám připomíná: „Není stvoření, které není zjevné jeho zraku, ale všechno je obnažené a otevřeně vystavené očím toho, jemuž máme skládat účty.“ (Hebrejcům 4:13) Musíme Bohu skládat účty, ale hlavním důvodem, proč konáme Boží vůli a dodržujeme Boží spravedlivá měřítka, je jistě to, že Jehovu hluboce milujeme. Buďme tedy rozvážní v takových věcech, jako je volba zábavy a chování k osobám opačného pohlaví.
17. S jakým zájmem nás Jehova sleduje?
17 Jehova se o nás opravdově zajímá. To však neznamená, že čeká, až uděláme chybu, aby nás mohl potrestat. Naopak. Jehova nás pozoruje s takovým láskyplným zájmem, jaký má otec, který chce odměnit své poslušné děti. Je pro nás skutečnou útěchou, když víme, že našeho nebeského Otce těší naše víra a že je „dárcem odměny těm, kdo ho s opravdovostí hledají“. (Hebrejcům 11:6) Projevujme tedy bezmeznou víru v Jehovu a ‚služme mu s úplným srdcem‘. (1. Paralipomenon 28:9)
18. Jaké ujištění dostáváme z Písma v souvislosti s tím, že nás Jehova sleduje a všímá si naší věrnosti?
18 V Příslovích 15:3 čteme: „Oči Jehovovy jsou na každém místě a dávají pozor na lidi špatné i dobré.“ Ano, Bůh stále dává pozor na špatné lidi a jedná s nimi podle toho, jak se oni chovají. Jestliže však patříme mezi ty „dobré“, pak si můžeme být jisti, že Jehova si našich věrných skutků všímá. Naši víru velmi posiluje vědomí, že ‚naše namáhavá práce ve spojitosti s Pánem není marná‘ a že ten, kdo je neviditelný, ‚nezapomene na naši práci a na lásku, kterou projevujeme k jeho jménu‘. (1. Korinťanům 15:58; Hebrejcům 6:10)
Vyzvěme Jehovu, aby nás prozkoumal
19. Jaký užitek plyne z pevné víry v Jehovu?
19 Pro Jehovu jsme jakožto jeho věrní služebníci drahocenní. (Matouš 10:29–31) Je sice neviditelný, ale může pro nás být skutečný a my se můžeme radovat ze vzácného vztahu k němu. Máme-li k našemu nebeskému Otci takový postoj, přináší nám to velký užitek. Pevná víra nám pomáhá mít před Jehovou čisté srdce a dobré svědomí. Víra bez pokrytectví nám také brání v tom, že bychom vedli dvojí život. (1. Timoteovi 1:5, 18, 19) Naše neochvějná víra v Boha slouží rovněž jako dobrý příklad a může mít kladný vliv na lidi v našem okolí. (1. Timoteovi 4:12) Kromě toho taková víra podněcuje ke zbožnému jednání, což rozradostňuje Jehovovo srdce. (Přísloví 27:11)
20, 21. (a) Proč je žádoucí, aby nad námi Jehova bděl? (b) Jak na sebe můžeme uplatnit slova Žalmu 139:23, 24?
20 Jestliže jsme opravdu moudří, pak jsme rádi, že nad námi Jehova bdí. Nejenže chceme, aby nás viděl, ale také toužíme po tom, aby důkladně zkoumal naše myšlení a jednání. Je dobré, když v modlitbě vyzveme Jehovu, aby nás prozkoumal a zjistil, zda máme nějaké nesprávné sklony. Jehova nám samozřejmě může pomoci, abychom se vypořádali se svými problémy a udělali potřebné změny. Žalmista David vhodně zpíval: „Prozkoumej mě, Bože, a poznej mé srdce. Vyzkoušej mě a poznej mé znepokojivé myšlenky a viz, zda je ve mně nějaká bolavá cesta, a veď mě cestou neurčitého času.“ (Žalm 139:23, 24)
21 David prosil Jehovu, aby ho prozkoumal a zjistil, zda je v něm nějaká „bolavá cesta“. Cožpak podobně jako žalmista netoužíme po tom, aby Bůh prozkoumal naše srdce a zjistil, zda snad nemáme nesprávné pohnutky? Požádejme tedy s vírou Jehovu, aby nás vyzkoušel. Ale co když nás trápí úzkost kvůli nějakému provinění nebo je v nás něco škodlivého? Pak se stále s opravdovostí modleme k našemu láskyplnému Bohu, Jehovovi, a pokorně se poddejme vedení, které nám poskytuje prostřednictvím svatého ducha a rad ze svého Slova. Můžeme mít důvěru, že nám Jehova přijde na pomoc a pomůže nám jednat způsobem, který povede k věčnému životu. (Žalm 40:11–13)
22. K čemu bychom měli být odhodláni, pokud jde o Toho, kdo je neviditelný?
22 Ano, Jehova nám požehná věčným životem, jestliže budeme odpovídat jeho požadavkům. Musíme ovšem uznávat jeho moc a autoritu, stejně jako to udělal apoštol Pavel, když napsal: „Králi věčnosti, neporušitelnému, neviditelnému, jedinému Bohu, buď čest a sláva po celou věčnost. Amen.“ (1. Timoteovi 1:17) Vždy mějme k Jehovovi takovou upřímnou a zbožnou úctu. A ať se stane cokoli, nikdy nepolevme ve svém rozhodnutí dál zůstat stálí, jako bychom viděli Toho, kdo je neviditelný.
Jak byste odpověděli?
• V jakém smyslu mohou lidé vidět Boha?
• Jak budeme jednat při pronásledování, jestliže je pro nás Jehova skutečný?
• Co to znamená považovat Jehovu za našeho Vznešeného Učitele?
• Proč bychom měli toužit po tom, aby nás Jehova prozkoumal?
[Obrázek na straně 18]
Mojžíš se nenechal faraónem zastrašit a jednal tak, jako by viděl Jehovu, neviditelného Boha
[Obrázek na straně 21]
Nikdy nejednejme tak, jako by Jehova neviděl, co děláme
[Obrázek na straně 23]
Upřímně se snažíme získávat poznání o Bohu, protože ho považujeme za našeho Vznešeného Učitele