Život a služba Ježíše

Zrada a zatčení

JIŽ dávno minula půlnoc. Jidáš přivádí do Getsemanské zahrady velký zástup vojáků, předních kněží, farizeů a jiných lidí. Kněží souhlasili s tím, že zaplatí Jidášovi za zrazení Ježíše třicet stříbrňáků.

Když byl předtím Jidáš odeslán pryč od večeře pasach, šel zjevně přímo k předním kněžím. Ti ihned shromáždili své úředníky a také oddíl vojáků. Jidáš je možná vedl nejdříve na místo, kde Ježíš s apoštoly slavil pasach. Když se ukázalo, že již odešli, odebral se ten velký zástup se zbraněmi a lampami a pochodněmi za Jidášem z Jeruzaléma přes údolí Cedron.

Jidáš vede zástup na Olivovou horu a domnívá se, že ví, kde najde Ježíše. Když Ježíš v předcházejícím týdnu putoval s apoštoly mezi Betanií a Jeruzalémem oběma směry, často se zastavovali v Getsemanské zahradě, aby si tam odpočinuli a aby spolu mohli mluvit. Teď je však Ježíš zřejmě skryt v temnotě pod olivovými stromy. Jak ho vojáci poznají? Snad ho nikdy předtím neviděli. Jidáš sděluje, jaké dá znamení: „Koho políbím, ten to je. Vezměte ho do vazby a bezpečně ho odveďte.“

Jidáš vede velký zástup do zahrady, vidí Ježíše s apoštoly a jde přímo k němu. „Dobrý den, Rabbi!“ říká a velmi něžně ho líbá.

„Příteli, proč jsi zde?“ odpovídá Ježíš. Pak sám na svou otázku odpovídá: „Jidáši, zrazuješ Syna člověka polibkem?“ O zrádci však již dost. Ježíš vystupuje do světla planoucích pochodní a lamp a ptá se: „Koho hledáte?“

„Ježíše Nazaretského,“ zní odpověď.

„To jsem já,“ odpovídá Ježíš a statečně stojí před nimi. Ti muži žasnou nad jeho odvahou a nevědí, co mají očekávat. Ustupují a padají k zemi.

„Řekl jsem vám, že jsem to já,“ klidně pokračuje Ježíš. „Jestliže jsem to tedy já, koho hledáte, nechte je odejít.“ Krátce předtím řekl Ježíš v horní místnosti svému Otci v modlitbě, že své věrné apoštoly chránil a že ani jeden z nich není ztracen, „kromě syna zničení“. Aby se tedy splnilo jeho slovo, žádá, aby mohli jeho následovníci odejít.

Vojáci se vzpamatovali, vstávají a začínají Ježíše poutat, a v té chvíli si apoštolové uvědomují, co se chystá. „Pane, máme udeřit mečem?“ ptají se. Než Ježíš odpoví, vytasí Petr jeden ze dvou mečů, které si apoštolové přinesli, a napadne Malcha, veleknězova otroka. Petr mine otrokovu hlavu, ale utíná mu pravé ucho.

Ježíš zasahuje a říká: „Už toho nechte.“ Dotýká se ucha a ránu zahojí. Pak dává důležité poučení, když Petrovi přikazuje: „Dej svůj meč zpátky na jeho místo, neboť všichni, kteří berou meč, mečem zahynou. Nebo si myslíš, že se nemohu obrátit na svého Otce, aby mi opatřil v tomto okamžiku více než dvanáct legií andělů?“

Ježíš je ochoten dát se zatknout. Vysvětluje: „Jak by se v tom případě splnila Písma, že se to tak musí stát?“ A dodává: „Což nemám za každou cenu pít kalich, který mi dal Otec?“ Naprosto souhlasí s Boží vůlí vzhledem k sobě samému.

Pak Ježíš oslovuje zástup: „Vyšli jste s meči a kyji jako proti lupičovi, abyste mne zatkli?“ ptá se. „Den po dnu jsem sedával v chrámu a vyučoval, a přece jste mne nevzali do vazby. Ale to všechno se stalo, aby se splnily texty Písma proroků.“

Nato se oddíl vojáků, vojenský velitel a židovští úředníci zmocnili Ježíše a poutají ho. Když to apoštolové vidí, opouštějí Ježíše a prchají. Ale jeden mladý muž — snad je to učedník Marek, zůstává mezi zástupem. Byl možná v tom domě, kde Ježíš slavil pasach, a odtud pak šel za zástupem. Nyní ho však někdo poznává a lidé se ho chtějí zmocnit. Ale on tam nechává svůj lněný oděv a uniká sotva oblečen. Matouš 26:47–56; Marek 14:43–52; Lukáš 22:47–53; Jan 17:12; 18:3–12.

◆ Proč je si Jidáš jist, že najde Ježíše v Getsemanské zahradě?

◆ Jak projevuje Ježíš svou starost o apoštoly?

◆ Co dělá Petr na obranu Ježíše, ale co o tom Ježíš říká Petrovi?

◆ Jak Ježíš ukazuje, že naprosto souhlasí s Boží vůlí ohledně sebe?

◆ Kdo zůstává s Ježíšem, když ho apoštolové opouštějí, a co se s tímto člověkem stane?