Strážce, který u Ježíše stojí, ho uhodí přes tvář a okřikne ho: „Takhle odpovídáš přednímu knězi?“ Ježíš ale ví, že neudělal nic špatného, a tak říká: „Pokud jsem řekl něco špatně, dokaž to. Ale pokud ne, proč mě biješ?“ (Jan 18:22, 23) Annáš potom nařizuje, aby Ježíše odvedli ke Kaifášovi.

Všichni členové Sanhedrinu – současný velekněz, starší muži a znalci Zákona – se už sešli v Kaifášově domě. Je protizákonné, aby se takové soudní přelíčení konalo v noci, kdy se slaví Pesach. To jim ale nebrání, aby svůj zákeřný plán uskutečnili.

Rozhodně se nedá říct, že jde o nezaujatou skupinu. Potom co Ježíš vzkřísil Lazara, Sanhedrin rozhodl, že Ježíš musí zemřít. (Jan 11:47–53) A jen před několika dny se náboženští vůdci domluvili, že se Ježíše zmocní a zabijí ho. (Matouš 26:3, 4) Takže Ježíš je ještě před začátkem soudu v podstatě odsouzený k smrti.

Po Ježíšově zatčení v zahradě Getsemane ho apoštolové opustili a ze strachu utekli. Dva z nich se ale na útěku zastavují. Je to Petr „a ještě jeden učedník“, pravděpodobně apoštol Jan. (Jan 18:15; 19:35; 21:24) Vydávají se za Ježíšem a možná ho doženou ve chvíli, kdy ho lidé vedou k Annášovi. Když Annáš posílá Ježíše k veleknězi Kaifášovi, Petr a Jan ho v bezpečné vzdálenosti následují. Asi se bojí o svůj život, ale zároveň mají starost, co se stane s Ježíšem.