Co křesťané dělají, když jsou veřejně ostouzeni

JAK vám je, když vás někdo ostouzí nebo o vás šíří lži? Je přirozené, že se vás to hluboce dotýká. Svědkové Jehovovi prožívají něco podobného, kdykoli o nich nesprávně nebo zkresleně informují sdělovací prostředky. Ale podle slov u Matouše 5:11, 12 mají přesto důvod k radosti.

V jedné katolické publikaci v Německu se například tvrdilo, že „každý svědek je povinen darovat ústředí sekty 17 až 28 procent svého příjmu“. Svědkové Jehovovi však netvoří žádnou sektu a jejich dílo je v plné míře financováno dobrovolnými dary. Mnozí čtenáři byli touto nesprávnou informací zmýleni, což svědkové Jehovovi považují za politováníhodné. Ale jak by měli praví křesťané reagovat, když je sdělovací prostředky ostouzejí?

Příklad pro křesťany

Dvacátá třetí kapitola Matouše živě líčí, jak Ježíš veřejně odsuzoval své náboženské odpůrce za jejich pokrytectví a za jejich lstivost. Je to pro dnešní křesťany vzorem, podle kterého by měli jednat s těmi, kdo je kritizují? Vlastně to pro ně vzorem není. Boží Syn veřejně odsuzoval své náboženské odpůrce na základě toho, že měl jedinečnou autoritu a jedinečně chápal situaci, a dělal to ve prospěch zástupů, které naslouchaly.

V Matoušovi 15:1–11 je uvedeno, jak byl Ježíš kritizován za to, že jeho učedníci údajně přestoupili židovskou tradici. Jak Ježíš reagoval? Pevně trval na svém. Při některých příležitostech Ježíš otevřeně vystupoval proti svým kritikům a dokazoval, že jejich názory jsou nesprávné. Všeobecně řečeno, křesťané dnes nejednají nesprávně, jestliže se snaží vyvrátit zkreslená tvrzení o svém díle nebo učení a jestliže se snaží věcně a logicky objasnit situaci. Jednají tak proto, aby upřímným lidem pomohli rozpoznat, že kritika namířená proti svědkům Jehovovým je neopodstatněná a pomlouvačná.

Povšimněme si však, jak Ježíš reagoval o něco později, když mu jeho učedníci řekli: „Víš, že farizeové klopýtli, když slyšeli, co jsi řekl?“ Tito farizeové „klopýtli“ — nešlo ale o to, že by jen byli vyvedeni z míry; stali se nenapravitelnými odpůrci a Ježíš je zavrhl. Proto odpověděl: „Nechte je být. Jsou to slepí vůdci.“ Další rozhovor s takovými nepřátelsky zaujatými odpůrci byl zbytečný, nikomu by neposloužil a vedl by jen k neplodné hádce. (Matouš 7:6; 15:12–14; srovnej 27:11–14.) Z Ježíšových odpovědí je tedy patrné, že je „čas být zticha a čas mluvit“. (Kazatel 3:7)

Svědkové Jehovovi neočekávají, že o nich každý bude mluvit příznivě. Pamatují na Ježíšova slova: „Běda, kdykoli o vás všichni lidé mluví dobře, neboť podobně činili jejich praotcové falešným prorokům.“ (Lukáš 6:26) C. T. Russell, první prezident Watch Tower Society, dostal jednou otázku, proč se nebrání proti pomluvám. Odpověděl: „Kdyby se člověk zastavil, aby kopl každého psa, který na něho štěká, daleko by nedošel.“

Neměli bychom tedy připustit, aby nás kritické komentáře zarytých odpůrců rozptylovaly od naší služby Bohu. (Žalm 119:69) Soustřeďme se na práci pravých křesťanů, to znamená na evangelizační činnost. Přirozeným důsledkem toho bude, že budeme mít příležitosti odpovídat na otázky a vysvětlovat podstatu našeho díla, které člověka vede k vyšší morálce a poskytuje mu poučení z Božího slova. (Matouš 24:14; 28:19, 20)

Měli byste reagovat na kritiku?

Ježíš řekl svým následovníkům: „Nejste částí světa . . . , proto vás svět nenávidí.“ (Jan 15:19) Mnoho ze zpráv, kterými sdělovací prostředky ostouzejí svědky Jehovovy, je projevem právě této nenávisti, a takové zprávy bychom měli ignorovat. Někdy však sdělovací prostředky přinášejí informace, z nichž je patrný nedostatek znalostí o svědcích Jehovových, nebo informace, které určité skutečnosti zkreslují nebo je nesprávně vysvětlují. Může se stát, že někteří novináři získávají informace ze zaujatých pramenů. Zda budeme nesprávné informace šířené ve sdělovacích prostředcích ignorovat, nebo zda budeme vhodnými prostředky hájit pravdu, to závisí na okolnostech, na tom, kdo kritiku vyprovokoval, a na tom, čeho chce její původce dosáhnout.

Někdy je možné uvést věci na pravou míru tím, že se redakci pošle vhodně napsaný dopis, pokud je jistota, že dopis bude uveřejněn v plném znění. Takový dopis však může také způsobit pravý opak toho, k čemu měl posloužit. Jak to? Původní nepravda tím může získat ještě větší publicitu, nebo tím mohou odpůrci dostat další příležitost, aby lži či osočování rozšiřovali tiskem. Ve většině případů je moudré, aby v otázce, zda má být redakci napsán dopis, rozhodli starší. Jestliže se v tisku objeví nějaká negativní zpráva, která vyvolá předsudky, může kancelář odbočky Watch Tower Society informovat sbory v té zemi o skutečném stavu věcí, a tak umožnit všem zvěstovatelům, aby lidem, kteří se ptají, mohli dát uspokojující vysvětlení.

Je vůbec zapotřebí, abyste jako jednotlivci měli něco společného s takovými zkreslenými informacemi? Na takovou skupinu odpůrců se jistě vztahuje Ježíšova rada, aby je ‚nechali být‘, ignorovali je. Věrní a oddaní křesťané mají biblické důvody k tomu, aby se vyhýbali odpadlíkům a jejich názorům. (1. Korinťanům 5:11–13; Titovi 3:10, 11; 1. Jana 2:19; 2. Jana 10, 11) Jestliže chce někdo upřímně vědět, zda kritika namířená proti svědkům Jehovovým je založena na skutečnostech, nebo na výmyslech, pak vaše vlastní dobře odůvodněné poznání obvykle stačí na to, abyste mohli odpovědět. (Viz Strážnou věž č. 15, 1986, strany 12–16.)

Jestliže se setkáte se zkreslenými informacemi v tisku, vezměte si k srdci radu z Přísloví 14:15: „Kdokoli nezkušený uvěří každému slovu, ale chytrý uvažuje o svých krocích.“ Ve Švýcarsku se mnoho lidí rozhořčovalo, když se v tisku objevila dojímavá zpráva, že jedna mladá svědkyně Jehovova zemřela, protože její příbuzní nedovolili, aby jí lékařský personál dal krevní transfúzi. Ale bylo to skutečně tak? Ne. Pacientka odmítla krevní transfúzi z náboženských důvodů, ale souhlasila s alternativním bezkrevním léčením. S tím bylo možné neodkladně začít a pravděpodobně by byl její život zachráněn. Nemocnice však tento způsob léčení zbytečně odkládala, až bylo příliš pozdě. Tyto skutečnosti zpráva v tisku neuvedla.

Proto bedlivě zvažujte, kolik pravdy takové zprávy obsahují. Lidem, kteří se ptají, můžeme vysvětlit, že takovým případům se místní starší věnují s láskou a v souladu s biblickými pokyny. Jestliže se při odpovědích držíme zásad, pomůže nám to, abychom nevyvozovali ukvapené závěry. (Přísloví 18:13)

Přímé informace jsou nezbytně nutné

V prvním století lidé šířili lži o Ježíši Kristu, aby poškodili jeho dobrou pověst, a někteří o něm dokonce říkali, že je vlastizrádce. (Lukáš 7:34; 23:2; srovnej Matouše 22:21.) Později musel nově vzniklý křesťanský sbor čelit rozsáhlému odporu, který přicházel jak z náboženské, tak ze světské strany. „Bůh vyvolil pošetilé věci světa“, a proto mnozí lidé pohlíželi na Boží služebníky pohrdavě. (1. Korinťanům 1:22–29) V dnešní době musí praví křesťané počítat s tím, že budou ostouzeni. Je to určitý druh pronásledování. (Jan 15:20)

Svědkové Jehovovi si však váží toho, jestliže člověk, s nímž mluví, je nezaujatý a projevuje se tak, jak se projevovali někteří z těch, kdo navštívili Pavla v Římě a prohlásili: „Považujeme . . . za vhodné slyšet od tebe, jak smýšlíš, neboť vpravdě, pokud jde o tuto sektu, je nám známo, že se všude mluví proti ní.“ (Skutky 28:22)

Lidem, kteří jsou nesprávně informováni, nabídněte vysvětlení a udělejte to mírně. (Římanům 12:14; srovnej 2. Timoteovi 2:25.) Vybídněte je, aby informace o svědcích Jehovových přijali z první ruky, což jim umožní rozpoznat nepravdivá obvinění. Mohli byste také použít vysvětlení uveřejněná v publikacích Watch Tower Society, v nichž jsou uvedeny podrobnosti o organizaci, o jejích dějinách a jejím učení.a Filip kdysi odpověděl Natanaelovi velmi jednoduše: „Pojď a uvidíš.“ (Jan 1:46) Můžeme udělat totéž. Každý, kdo si přeje navštívit místní sál Království, je vřele vítán a může na vlastní oči vidět, jací lidé svědkové Jehovovi jsou a čemu věří.

Nelekejte se odpůrců

Je opravdu povzbuzující, když zjišťujeme, že ostouzení lidem nezabrání, aby se stali svědky Jehovovými. V Německu proběhl jeden diskusní televizní pořad, ve kterém odpadlíci zkonstruovali mnoho lží o svědcích Jehovových. V květnaté mluvě odpadlíků jistý divák v průběhu pořadu rozpoznal výmysly a rozhodl se, že se svědky Jehovovými obnoví studium Bible, které kdysi přerušil. Ano, veřejné ostouzení někdy mívá kladné výsledky! (Srovnej Filipanům 1:12, 13.)

Apoštol Pavel věděl, že někteří lidé budou více pozornosti věnovat „falešným historkám“ než pravdě. Proto napsal: „Zůstaň ve všem střízlivý, trp zlo, konej dílo evangelisty, plně dovrš svou službu.“ (2. Timoteovi 4:3–5) Nedejte se tedy ničím rozptýlit a ‚v žádném směru se nelekejte svých odpůrců‘. (Filipanům 1:28) Jestliže zůstanete klidní a duchapřítomní a budete kázat dobrou zprávu radostně, pak vás veřejné ostouzení nijak nezviklá. Ano, pamatujte na Ježíšův slib: „Šťastní jste, když vás lidé haní a pronásledují vás a lživě proti vám říkají kdejakou ničemnost kvůli mně. Radujte se a poskakujte radostí, protože vaše odměna v nebesích je veliká; tak totiž pronásledovali proroky před vámi.“ (Matouš 5:11, 12)

[Poznámka pod čarou]

[Praporek na straně 27]

Když se Ježíš ocitl tváří v tvář odpůrcům, řekl svým učedníkům: „Nechte je být.“ Co tím mínil?

[Praporek na straně 29]

„Šťastní jste, když vás lidé haní a pronásledují vás a lživě proti vám říkají kdejakou ničemnost kvůli mně.“ (Matouš 5:11)