Dvanáctá kapitola

Význam vašeho křtu

1. Proč by se o křest ve vodě měl osobně zajímat každý z nás?

JEŽÍŠ byl pokřtěn v roce 29 n. l. tím způsobem, že ho Jan Křtitel ponořil do Jordánu. Jehova to pozoroval a schválil. (Matouš 3:16, 17) Ježíš tedy stanovil vzor, jímž se měli řídit všichni jeho učedníci. O tři a půl roku později dal svým učedníkům tyto pokyny: „Byla mi dána všechna autorita v nebi a na zemi. Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je ve jménu Otce a Syna a svatého ducha.“ (Matouš 28:18, 19) Byli jste pokřtěni v souladu s tímto Ježíšovým příkazem? Jestliže ne, připravujete se na to?

2. Na které otázky související se křtem je nutné najít odpověď?

² Jasně porozumět významu křtu je v každém případě důležité pro všechny, kdo chtějí sloužit Jehovovi a žít v jeho spravedlivém novém světě. K otázkám, které si zasluhují odpověď, například patří: Má křesťanský křest v dnešní době stejný význam jako Ježíšův křest? Co znamená být pokřtěn „ve jménu Otce a Syna a svatého ducha“? Co znamená žít v souladu s významem křesťanského křtu ve vodě?

Jaké křty prováděl Jan

3. Pouze pro koho byl určen Janův křest?

³ Asi o šest měsíců dříve než byl pokřtěn Ježíš, kázal Jan Křtitel v Judské pustině a říkal: „Čiňte pokání, neboť se přiblížilo nebeské království.“ (Matouš 3:1, 2) Lidé slyšeli, co Jan říkal, a vzali si to k srdci. Otevřeně vyznávali své hříchy, činili z nich pokání a potom přicházeli k Janovi a žádali, aby je pokřtil v Jordánu. Tento křest byl pouze pro Židy. (Lukáš 1:13–16; Skutky 13:23, 24)

4. Proč Židé, kteří žili v prvním století, nutně potřebovali činit pokání?

⁴ Židé tehdy nutně potřebovali činit pokání. V roce 1513 př. n. l. jejich předkové uzavřeli na hoře Sinaj národní smlouvu — oficiální, slavnostní dohodu — s Jehovou Bohem. Tato smlouva je však odsuzovala, protože se dopouštěli těžkých hříchů a neplnili povinnosti, které z ní vyplývaly. V Ježíšově době byla jejich situace už kritická. Blížil se ‚veliký a bázeň vzbuzující Jehovův den‘, který předpověděl Malachiáš. Ten „den“ přišel v roce 70 n. l., kdy římská vojska zničila Jeruzalém, jeho chrám a pobila více než milion Židů. Jan Křtitel, který byl horlivý pro pravé uctívání, byl vyslán, aby „přichystal pro Jehovu připravený lid“, dříve než k tomuto zničení dojde. Židé potřebovali činit pokání z hříchů, jichž se dopustili proti smlouvě mojžíšského Zákona, a připravit se na přijetí Božího Syna Ježíše, kterého k nim Jehova poslal. (Malachiáš 4:4–6; Lukáš 1:17; Skutky 19:4)

5. (a) Proč Jan vyjádřil pochybnosti, když Ježíš přišel, aby se dal pokřtít? (b) Co symbolizoval Ježíšův křest?

⁵ Mezi těmi, kdo přicházeli k Janovi, aby se dali pokřtít, byl i Ježíš. Ale proč? Jan věděl, že Ježíš nemá důvod vyznávat se z hříchů, a proto řekl: „Já potřebuji být pokřtěn tebou, a ty přicházíš ke mně?“ To, že byl Ježíš pokřtěn, však symbolizovalo něco jiného. Ježíš tedy Janovi odpověděl: „Nech to tentokrát tak, neboť tak je to vhodné, abychom vykonali vše, co je spravedlivé.“ (Matouš 3:13–15) Ježíš byl bez hříchu, a proto jeho křest nesymbolizoval pokání z hříchů, Ježíš se ani nemusel zasvětit Bohu, protože byl členem národa, který již byl Jehovovi zasvěcen. Svým křtem, který byl určen pouze pro něj, symbolizoval, že ve svých třiceti letech se dává svému nebeskému Otci k dispozici, aby nadále plnil jeho vůli.

6. Jak vážně Ježíš bral to, co měl podle Boží vůle dělat?

⁶ Kristus Ježíš měl podle Boží vůle mimo jiné vykonávat činnost související s Královstvím. (Lukáš 8:1) Také měl obětovat svůj dokonalý lidský život jako výkupné a jako základ pro novou smlouvu. (Matouš 20:28; 26:26–28; Hebrejcům 10:5–10) Význam svého křtu ve vodě bral Ježíš velmi vážně. Nedovolil, aby jeho pozornost byla odváděna jiným směrem. Až do konce svého pozemského života věrně plnil Boží vůli a za svou hlavní činnost považoval kázání o Božím Království. (Jan 4:34)

Křesťanští učedníci pokřtění ve vodě

7. Co měli od Letnic roku 33 n. l. křesťané za úkol ve spojitosti s křtem?

⁷ První Ježíšovy učedníky Jan pokřtil ve vodě, a potom byli posláni k Ježíšovi jakožto budoucí členové nebeského Království. (Jan 3:25–30) Tito učedníci také prováděli pod Ježíšovým vedením některé křty, které měly stejný význam jako Janův křest. (Jan 4:1, 2) Od Letnic roku 33 n. l. začali učedníci plnit svůj úkol a křtít „ve jménu Otce a Syna a svatého ducha“. (Matouš 28:19) Bude pro nás jistě velmi prospěšné, když si připomeneme, co to znamená.

8. Co znamená být pokřtěn „ve jménu Otce“?

⁸ Co to znamená být pokřtěn „ve jménu Otce“? Znamená to uznávat jeho jméno, postavení, autoritu, záměr a zákony. Uvažujme nyní o tom, co všechno k tomu patří. (1) O Božím jménu Žalm 83:18 říká: „Ty, jehož jméno je Jehova, ty sám jsi Nejvyšší nad celou zemí.“ (2) O jeho postavení 2. Královská 19:15 prohlašuje: „Ó Jehovo, ... ty jediný jsi pravý Bůh.“ (3) O jeho autoritě nám Zjevení 4:11 sděluje: „Hoden jsi, Jehovo, ano náš Bože, přijmout slávu a čest a moc, protože jsi stvořil všechny věci a z tvé vůle existovaly a byly stvořeny.“ (4) Musíme také oceňovat tu skutečnost, že Jehova je Dárcem života a že jeho záměrem je osvobodit nás od hříchu a smrti: „Záchrana patří Jehovovi.“ (Žalm 3:8; 36:9) (5) Potřebujeme uznávat, že Jehova je nejvyšší Zákonodárce: „Jehova je náš Soudce, Jehova je Ten, kdo nám dává ustanovení, Jehova je náš Král.“ (Izajáš 33:22) Na základě všech těchto skutečností jsme vybízeni: „Budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou myslí.“ (Matouš 22:37)

9. Co znamená být pokřtěn „ve jménu ... Syna“?

⁹ Co znamená křest „ve jménu ... Syna“? Znamená to uznávat jméno, postavení a autoritu Ježíše Krista. Jeho jméno, Ježíš, má význam „Jehova je záchrana“. Jeho postavení vyplývá z toho, že je Boží jediný zplozený Syn, první Boží stvoření. (Matouš 16:16; Kolosanům 1:15, 16) V Janovi 3:16 se o tomto Synovi říká: „Bůh ... tak velice miloval svět, že dal svého jediného zplozeného Syna, aby žádný, kdo v něj projevuje víru, nebyl zahuben, ale měl věčný život.“ Ježíš zemřel ve věrnosti, a proto ho Bůh vzkřísil z mrtvých a dal mu větší autoritu. Podle vyjádření apoštola Pavla „Bůh [Ježíše] vyvýšil do nadřazeného postavení“ ve vesmíru, a tak se Ježíš stal druhým hned po Jehovovi. To proto, „aby v Ježíšově jménu klekalo každé koleno ... a aby každý jazyk otevřeně uznával, že Ježíš Kristus je Pánem ke slávě Boha, Otce“. (Filipanům 2:9–11) To znamená dodržovat Ježíšova přikázání, protože pocházejí přímo od Jehovy. (Jan 15:10)

10. Co znamená být pokřtěn „ve jménu ... svatého ducha“?

¹⁰ Co znamená být pokřtěn „ve jménu ... svatého ducha“? Znamená to uznávat úlohu a činnost svatého ducha. A co je svatý duch? Je to činná síla, s níž Jehova uskutečňuje své záměry. Ježíš řekl svým následovníkům: „Požádám Otce a dá vám jiného pomocníka, aby byl s vámi navždy, ducha pravdy.“ (Jan 14:16, 17) V čem je měl tento pomocník podporovat? Ježíš jim dále řekl: „Přijmete moc, až na vás přijde svatý duch, a budete mi svědky jak v Jeruzalémě, tak v celé Judeji a Samaří a do nejvzdálenější části země.“ (Skutky 1:8) Prostřednictvím svatého ducha Jehova Bůh také inspiroval psaní Bible: „V žádné době nebylo proroctví proneseno z lidské vůle, ale lidé mluvili z Boha, jak byli unášeni svatým duchem.“ (2. Petra 1:21) Jestliže tedy studujeme Bibli, uznáváme úlohu svatého ducha. Úlohu svatého ducha uznáváme také tím, že prosíme Jehovu, aby nám pomáhal nést „ovoce ducha“, což je „láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, víra, mírnost, sebeovládání“. (Galaťanům 5:22, 23)

11. (a) Jaký význam má křest v dnešní době? (b) Jak se křest podobá umírání a probuzení se k životu?

¹¹ Prvními z těch, kdo byli pokřtěni v souladu s Ježíšovými pokyny, byli Židé a židovští proselyté, a to od roku 33 n. l. Výsadu stát se křesťanskými učedníky dostali krátce nato také Samaritáni. Později, v roce 36 n. l., byli pozváni rovněž neobřezaní pohané. Dříve než byli pokřtěni, se Samaritáni a pohané museli osobně zasvětit Jehovovi, že mu budou sloužit jakožto učedníci jeho Syna. Tento význam křesťanského křtu ve vodě platí až dodnes. Úplné ponoření do vody je vhodným symbolem tohoto osobního zasvěcení, protože křest je jakési symbolické pohřbení. Tím, že se při křtu ponoříte pod vodu, je znázorněno, že umíráte svému dřívějšímu způsobu života. Vyzdvižení z vody symbolizuje, že jste oživeni, abyste plnili Boží vůli. Tento „jeden křest“ se týká všech, kdo chtějí být pravými křesťany. Při křtu se z nich stávají křesťanští svědkové Jehovovi, Boží ordinovaní služebníci. (Efezanům 4:5; 2. Korinťanům 6:3, 4)

12. Čemu odpovídá křesťanský křest ve vodě a jak?

¹² Takový křest má v Božích očích velkou záchrannou hodnotu. Například apoštol Petr se nejprve zmínil o tom, že Noe stavěl archu, ve které byl společně se svou rodinou ochráněn při potopě, a potom napsal: „To, co tomu odpovídá, vás také nyní zachraňuje, totiž křest (ne odstranění tělesné špíny, ale žádost o dobré svědomí, vznesená k Bohu) skrze vzkříšení Ježíše Krista.“ (1. Petra 3:21) Archa byla hmatatelným důkazem toho, že Noe věrně vykonal práci, kterou mu Jehova Bůh přidělil. Jakmile byla stavba archy dokončena, „tehdejší svět utrpěl zničení, když byl zatopen vodou“. (2. Petra 3:6) Noe a jeho rodina, „osm duší“, však bylo „bezpečně neseno vodou“. (1. Petra 3:20)

13. Před čím jsou křesťané v dnešní době uchráněni na základě křtu ve vodě?

¹³ Ti, kdo se v dnešní době zasvěcují Jehovovi na základě své víry ve vzkříšeného Krista, se na znamení tohoto zasvěcení dávají pokřtít. Nadále plní Boží vůli pro dnešní dobu a jsou zachraňováni z tohoto ničemného světa. (Galaťanům 1:3, 4) Už nesměřují k záhubě, která čeká tento zkažený systém věcí. Jsou před tímto zničením uchráněni a Bůh jim dává dobré svědomí. Apoštol Jan ujišťuje Boží služebníky slovy: „Svět pomíjí a rovněž jeho touha, ale ten, kdo činí Boží vůli, zůstává navždy.“ (1. Jana 2:17)

Jednejme v souladu se svými povinnostmi

14. Proč samotný křest nezaručuje záchranu?

¹⁴ Bylo by chybné dospět k závěru, že křest sám o sobě je zárukou záchrany. Má hodnotu jen tehdy, jestliže se člověk opravdu zasvětil Jehovovi prostřednictvím Ježíše Krista a potom věrně až do konce plní Boží vůli. „Kdo vytrvá až do konce, ten bude zachráněn.“ (Matouš 24:13)

15. (a) Jaká je dnes Boží vůle vzhledem k pokřtěným křesťanům? (b) Jak důležité by mělo být v našem životě to, že jsme křesťanskými učedníky?

¹⁵ K Boží vůli, která se týkala Ježíše, patřilo také to, jak Ježíš využije svůj lidský život. Tento život měl být ukončen obětní smrtí. Také my máme předkládat své tělo Bohu a nadále žít obětavým způsobem života v souladu s Boží vůlí. (Římanům 12:1, 2) Rozhodně bychom nejednali v souladu s Boží vůlí, kdybychom se záměrně, byť jen příležitostně, chovali jako lidé ve světě nebo kdybychom se zaměřovali na sobecké záležitosti a Bohu sloužili jen symbolicky. (1. Petra 4:1–3; 1. Jana 2:15, 16) Když se jistý Žid ptal, co musí dělat, aby získal věčný život, Ježíš mu ve své odpovědi potvrdil, že je důležité žít po morální stránce čistě. Potom však poukázal na něco ještě závažnějšího — na nutnost být křesťanským učedníkem, následovníkem Ježíše. To musí být v životě nejdůležitější. Nemůže to být odsunuto na druhé místo, až za snahy o získání hmotných věcí. (Matouš 19:16–21)

16. (a) Jakou povinnost mají ve spojitosti s Královstvím všichni křesťané? (b) Jakými účinnými způsoby se vykonává služba pro Království, jak to ukazují obrázky na stranách 116 a 117? (c) Co dáváme najevo svou horlivostí ve svědecké činnosti?

¹⁶ Je nutné ještě jednou zdůraznit, že podle Boží vůle měl Ježíš vykonávat velmi důležitou činnost související s Božím Královstvím. Ježíš sám byl pomazán za Krále. V době, kdy byl na zemi, však také horlivě vydával svědectví o Království. Podobnou svědeckou činnost musíme vykonávat i my, a k tomu, abychom se jí horlivě věnovali, máme pádné důvody. Svou horlivostí ve svědecké činnosti dáváme najevo jednak vděčnost za to, že Jehova je svrchovaným Panovníkem, a jednak lásku ke svým bližním. (Matouš 22:36–40) Ukazujeme tím také, že jsme sjednoceni s ostatními Božími ctiteli na celém světě. Ti všichni jsou rovněž hlasateli Království. Společně, v celosvětové jednotě, postupujeme k cíli, jímž je věčný život v pozemské říši tohoto Království.

Stručné opakování

• V čem se Ježíšův křest podobá dnešnímu křtu ve vodě a v čem se od něj liší?

• Co znamená být pokřtěn „ve jménu Otce a Syna a svatého ducha“?

• Co patří k povinnostem vyplývajícím z křesťanského křtu ve vodě?

[Obrázky na straně 116 a 117]

NĚKTERÉ ZPŮSOBY OZNAMOVÁNÍ KRÁLOVSTVÍ

dveře ode dveří

příbuzným

spolupracovníkům

spolužákům

na ulicích

na opětovných návštěvách

na domácích biblických studiích