Střežme své srdce
„Více než všechno ostatní, co má být střeženo, bedlivě střež své srdce, neboť z něho jsou zdroje života.“ (PŘÍSLOVÍ 4:23)
1, 2. Proč musíme střežit své srdce?
KDYŽ na jednom ostrově v Karibském moři pominul hurikán, jistý letitý muž vyšel ze svého úkrytu. Při pohledu na tu spoušť kolem si uvědomil, že mohutný strom, který po desetiletí stával vedle vstupní branky, padl. ‚Jak se to mohlo stát,‘ divil se, ‚když menší stromy v okolí vydržely?‘ Odpovědi se mu dostalo, jakmile se podíval na pařez padlého stromu. Zdánlivě pevný strom byl totiž uvnitř prohnilý, a bouře toto skryté narušení pouze odhalila.
2 Je opravdu tragické, když pravý křesťan, který je zdánlivě pevně zakořeněn v křesťanském způsobu života, podlehne zkoušce víry. Bible právem říká, že „sklon lidského srdce je špatný od jeho mládí“. (1. Mojžíšova 8:21) To znamená, že bez neustálé ostražitosti může být i nejlepší srdce zlákáno ke špatnému jednání. Žádné nedokonalé lidské srdce není odolné proti zkaženosti, a proto musíme brát vážně radu: „Více než všechno ostatní, co má být střeženo, bedlivě střež své srdce.“ (Přísloví 4:23) Jak tedy můžeme své obrazné srdce střežit?
Nezbytná jsou pravidelná vyšetření
3, 4. (a) Jaké otázky mohou vyvstat v souvislosti s doslovným srdcem? (b) Co nám pomůže, abychom zkoumali své obrazné srdce?
3 Když jdete na lékařskou prohlídku, pravděpodobně vám lékař vyšetří srdce. Je z vašeho celkového zdravotního stavu i ze stavu vašeho srdce patrné, že přijímáte dostatek živin? Jak je to s vaším krevním tlakem? Máte pravidelný a silný puls? Máte dostatek pohybu? Je vaše srdce vystaveno nepřiměřenému stresu?
4 Jestliže pravidelná vyšetření potřebuje doslovné srdce, co potom vaše obrazné srdce? To zkoumá Jehova. (1. Paralipomenon 29:17) A měli bychom to dělat i my. Jak? Tím, že si klademe například tyto otázky: Dostává mé srdce dostatek duchovního pokrmu prostřednictvím pravidelného osobního studia a účasti na shromáždění? (Žalm 1:1, 2; Hebrejcům 10:24, 25) Je Jehovovo poselství blízké mému srdci jako „hořící oheň uzavřený v mých kostech“ a pobízí mě to k tomu, abych se účastnil díla, při němž se káže o Království a jsou činěni učedníci? (Jeremjáš 20:9; Matouš 28:19, 20; Římanům 1:15, 16) Jsem podněcován silně se namáhat a podílet se na některé formě celodobé služby, pokud je to možné? (Lukáš 13:24) Jaké prostředí nechávám na své obrazné srdce působit? Vyhledávám společnost lidí, jejichž srdce je s ostatními sjednoceno v pravém uctívání? (Přísloví 13:20; 1. Korinťanům 15:33) Pohotově si všímejme jakéhokoli nedostatku a ihned učiňme kroky k nápravě.
5. Jakému užitečnému účelu mohou sloužit zkoušky víry?
5 Často nás potkávají zkoušky víry. Ty nám poskytují příležitost, abychom si uvědomili, v jakém stavu naše srdce je. Izraelitům, kteří stáli před vstupem do Zaslíbené země, Mojžíš řekl: „Jehova, tvůj Bůh, [tě] přiměl chodit po těch čtyřicet let v pustině, aby tě pokořil a vyzkoušel tě, aby tak poznal, co je ve tvém srdci, zda totiž budeš dodržovat jeho přikázání, nebo ne.“ (5. Mojžíšova 8:2) Nejsme snad často překvapeni pocity, touhami nebo reakcemi, jež u sebe zjistíme, když se dostaneme do nečekaných situací nebo do pokušení? Zkoušky, které Jehova připouští, nám jistě mohou pomoci, abychom si uvědomili své chyby, a poskytnou nám příležitost zlepšit se. (Jakub 1:2–4) Nikdy nepřestaňme na modlitbách přemýšlet o tom, jak jsme na zkoušky reagovali.
Co odhalují naše slova?
6. Co mohou o našem srdci prozrazovat náměty, o kterých rádi mluvíme?
6 Jak můžeme zjistit, co je v našem srdci? Ježíš řekl: „Dobrý člověk vynáší dobré z dobrého pokladu svého srdce, ale ničemný člověk vynáší ničemné ze svého ničemného pokladu, neboť z hojnosti srdce mluví jeho ústa.“ (Lukáš 6:45) Náměty, o nichž obvykle mluvíme, jsou dobrým ukazatelem toho, na co je zaměřeno naše srdce. Mluvíme často o hmotných věcech a o tom, čeho jsme dosáhli ve světě? Nebo se naše rozhovory obvykle soustřeďují na duchovní věci a na teokratické cíle? Přikrýváme láskyplně chyby druhých, místo abychom o nich mluvili? (Přísloví 10:11, 12) Máme sklon hodně vyprávět o lidech a o tom, co v životě dělají, ale málo o otázkách duchovních a mravních? Mohlo by to snad signalizovat, že se nepatřičně staráme o osobní záležitosti jiných lidí? (1. Petra 4:15)
7. Jaké poučení v souvislosti s tím, že máme střežit své srdce, můžeme načerpat ze zprávy o deseti Josefových bratrech?
7 Zamysleme se nad tím, co se přihodilo v jedné velké rodině. Deset nejstarších Jákobových synů ‚nebylo schopno pokojně promluvit‘ se svým mladším bratrem Josefem. Proč? Žárlili, protože Josef byl miláčkem jejich otce. Později, když Josef zažil požehnání v podobě snů od Boha, které dokazovaly, že má Jehovovu přízeň, našli bratři „další důvod, aby [Josefa] nenáviděli“. (1. Mojžíšova 37:4, 5, 11) Jednali krutě, protože svého bratra prodali do otroctví. Potom, ve snaze zamaskovat své provinění, namluvili svému otci, že Josefa zabilo divoké zvíře. Deset Josefových bratrů tehdy nestřežilo své srdce. Pokud máme sklon být kritičtí k druhým lidem, mohlo by to snad svědčit o tom, že v srdci chováme závist či žárlivost? Musíme být ostražití a zkoumat to, co vychází z našich úst, a pohotově vykořeňovat nesprávné sklony.
8. Co nám pomůže prozkoumat srdce, jestliže zalžeme?
8 „Je nemožné, aby Bůh lhal“, ale nedokonalí lidé mají ke lhaní sklon. (Hebrejcům 6:18) „Každý člověk je lhář,“ naříkal žalmista. (Žalm 116:11) I apoštol Petr třikrát zapřel Ježíše. (Matouš 26:69–75) Je tedy zřejmé, že si musíme dávat pozor a nelhat, protože Jehova nenávidí „falešný jazyk“. (Přísloví 6:16–19) Kdybychom snad někdy podlehli a zalhali, bylo by moudré zjistit příčinu. Udělali jsme to ze strachu z člověka? Bylo důvodem to, že jsme se báli trestu? Spočíval snad problém v tom, že jsme si chtěli zachovat tvář, nebo bylo kořenem nepokryté sobectví? Ať už to bylo jakkoli, je velmi vhodné, když o záležitosti přemýšlíme, pokorně přiznáme svou chybu, prosíme Jehovu o odpuštění a žádáme, aby nám pomohl naši slabost překonat. Takovou pomoc nám možná nejlépe poskytnou ‚starší muži sboru‘. (Jakub 5:14)
9. Co mohou o našem srdci prozrazovat naše modlitby?
9 Když mladý král Šalomoun žádal o moudrost a poznání, Jehova mu řekl: „Protože se toto prokázalo být blízké tvému srdci a nežádal jsi o jmění, bohatství a čest..., moudrost a to poznání se ti dávají; také ti dám ... jmění a bohatství a čest.“ (2. Paralipomenon 1:11, 12) Z toho, co Šalomoun žádal a co nežádal, Jehova poznal, jaké věci byly blízké Šalomounovu srdci. Co o našem srdci prozrazuje to, jak komunikujeme s Bohem? Je z našich modliteb patrná touha po poznání, moudrosti a rozlišovací schopnosti? (Přísloví 2:1–6; Matouš 5:3) Jsou našemu srdci blízké zájmy Království? (Matouš 6:9, 10) Jestliže jsou naše modlitby mechanické a povrchní, mohlo by to znamenat, že si musíme udělat čas na rozjímání o Jehovových skutcích. (Žalm 103:2) Všichni křesťané by měli být ostražití, aby rozpoznali, co jejich modlitby prozrazují.
Co říkají naše skutky?
10, 11. (a) Odkud pocházejí cizoložství a smilstvo? (b) Co nám pomůže, abychom ‚nezcizoložili v srdci‘?
10 Říká se, že skutky mluví hlasitěji než slova. Naše jednání opravdu přesvědčivě ukazuje, jací jsme uvnitř. Pokud jde například o otázky mravnosti, střežit srdce znamená víc než jen vyhýbat se smilstvu nebo cizoložství. Ve svém Kázání na hoře Ježíš prohlásil: „Každý, kdo se stále dívá na nějakou ženu tak, že k ní má vášeň, již s ní ve svém srdci zcizoložil.“ (Matouš 5:28) Jak se můžeme vyhnout tomu, že bychom se dopustili cizoložství dokonce už ve svém srdci?
11 Příkladem pro křesťanské muže a ženy, kteří jsou v manželství, je věrný patriarcha Job. Je nepochybné, že se běžně dostával do styku s mladšími ženami, a že jim dokonce láskyplně pomáhal, když potřebovaly pomoc. Ale myšlenka na romantický vztah k nim byla pro tohoto ryzího muže nepřípustná. Proč? Protože Job byl pevně rozhodnut nedívat se na ženy žádostivě. Řekl: „Uzavřel jsem smlouvu se svýma očima. Jak bych tedy mohl projevit pozornost panně?“ (Job 31:1) Udělejme podobnou smlouvu se svýma očima i my a střežme své srdce.
12. Jak byste uplatnili slova u Lukáše 16:10 v souvislosti s tím, že máme střežit své srdce?
12 „Kdo je věrný v nejmenším, je věrný i v mnohém,“ prohlásil Boží Syn, „a kdo je nespravedlivý v nejmenším, je nespravedlivý i v mnohém.“ (Lukáš 16:10) Ano, musíme zkoumat své jednání i ve zdánlivě nepodstatných záležitostech každodenního života, i v těch, které se nás týkají v soukromí našeho domova. (Žalm 101:2) Bible nás vybízí: „Ať mezi vámi není ani zmínka o smilstvu a kdejaké nečistotě ani o chamtivosti, právě jak přísluší svatým lidem; ani hanebné chování, ani pošetilé řeči, ani oplzlé žertování, věci, které se nesluší.“ (Efezanům 5:3, 4) Dbáme na to, abychom jednali v souladu s touto biblickou vybídkou, když se doma díváme na televizi nebo jsme připojeni na internet? A co násilí, které může být v televizi nebo ve videohrách? „Sám Jehova zkoumá spravedlivého stejně jako ničemného,“ napsal žalmista, „a každého, kdo miluje násilí, jeho duše jistě nenávidí.“ (Žalm 11:5)
13. Které varování je oprávněné, když přemýšlíme o tom, co vychází z našeho srdce?
13 „Srdce je zrádnější než cokoli jiného a je k zoufání,“ varoval Jeremjáš. (Jeremjáš 17:9) Tato proradnost srdce se může projevit tehdy, když hledáme výmluvy pro svá provinění, když zlehčujeme své nedostatky, když si odůvodňujeme závažné vady osobnosti nebo přeháníme to, čeho jsme dosáhli. Srdce, které je k zoufání, je schopné také zaujmout dvojaký postoj — hladké rty něco říkají, ale skutky mluví jinak. (Žalm 12:2; Přísloví 23:7) Je tedy opravdu důležité, abychom byli poctiví, když zkoumáme, co vychází z našeho srdce.
Je naše oko prosté?
14, 15. (a) Co je „prosté“ oko? (b) Jak nám to, že udržujeme své oko prosté, pomáhá střežit naše srdce?
14 „Lampou těla je oko,“ řekl Ježíš. A dodal: „Jestliže je tedy tvé oko prosté, celé tvé tělo bude jasné.“ (Matouš 6:22) Oko, které je prosté, je zaměřeno na jediný cíl a není rozptylováno nebo lákáno jinam. Ano, naše oko by mělo být zaměřeno na to, aby ‚hledalo nejprve království a Otcovu spravedlnost‘. (Matouš 6:33) Co se s naším obrazným srdcem může stát, jestliže naše oko není prosté?
15 Zamysleme se nad otázkou získávání prostředků na živobytí. Uspokojit potřeby rodiny je křesťanský požadavek. (1. Timoteovi 5:8) Ale co když jsme sváděni touhou mít to nejmodernější, nejlepší a nejžádanější, pokud jde o jídlo, oblečení, přístřeší a další věci? Nemohlo by to snad zotročit naše srdce a naši mysl a vést k tomu, že bychom se ve svém způsobu uctívání stali polovičatými? (Žalm 119:113; Římanům 16:18) Proč by nás starost o uspokojení tělesných potřeb měla pohltit natolik, že by se náš život točil pouze kolem rodiny, zaměstnání a hmotných věcí? Pamatujme na inspirovanou radu: „Dávejte ... na sebe pozor, aby vaše srdce nikdy nebylo obtíženo přejídáním a silným pitím a úzkostnými životními starostmi a aby na vás náhle, v jednom okamžiku, nepřišel ten den jako léčka. Přijde totiž na všechny, kdo bydlí na tváři celé země.“ (Lukáš 21:34, 35)
16. Jakou radu dal Ježíš v souvislosti s okem a proč?
16 Oko je důležitým článkem pro přenos informací do mysli a srdce. To, na co se oko zaměřuje, může značně ovlivnit naše myšlenky, city a jednání. O tom, jakou moc má zrakové pokušení, mluvil obrazným způsobem Ježíš, když řekl: „Jestliže tě tedy tvé pravé oko přivádí ke klopýtání, vytrhni je a odhoď je od sebe. Je pro tebe totiž prospěšnější, abys přišel o jeden ze svých údů, než aby bylo celé tvé tělo vhozeno do gehenny.“ (Matouš 5:29) Oko musíme držet na uzdě, aby se nezaměřovalo na nesprávné věci. Například nesmíme dovolit, aby se věnovalo něčemu, co má vzrušit nebo roznítit nepřípustné vášně a touhy.
17. Jak nám uplatňování slov z Kolosanům 3:5 pomáhá, abychom střežili své srdce?
17 Zrak samozřejmě není naším jediným smyslem, který předává informace z vnějšího světa. Svou roli hrají i jiné smysly, například hmat a sluch, a my musíme učinit preventivní opatření i v případě odpovídajících částí těla. Apoštol Pavel vybízel: „Umrtvujte proto své tělesné údy, které jsou na zemi, pokud jde o smilstvo, nečistotu, pohlavní choutky, škodlivou touhu a chtivost, jež je modlářstvím.“ (Kolosanům 3:5)
18. Jaká opatření bychom měli udělat v souvislosti s nesprávnými myšlenkami?
18 Nesprávná touha může vzniknout v hlubinách naší mysli. Jestliže se něčím takovým příliš obíráme, nesprávná touha se obvykle zesiluje a působí na naše srdce. „Když se pak touha stane plodnou, porodí hřích.“ (Jakub 1:14, 15) Mnoho lidí připouští, že tímto způsobem u nich často dochází k sebeukájení. Je tedy opravdu velmi důležité, abychom svou mysl stále plnili duchovními věcmi. (Filipanům 4:8) A jestliže nám do mysli pronikne nějaká nesprávná myšlenka, měli bychom se snažit ji zapudit.
‚Služme Jehovovi s úplným srdcem‘
19, 20. Jak můžeme dosáhnout toho, že Jehovovi budeme sloužit s úplným srdcem?
19 Letitý král David řekl svému synovi: „Šalomoune, můj synu, poznej Boha svého otce a služ mu s úplným srdcem a s duší plnou potěšení; Jehova totiž zkoumá všechna srdce a rozeznává každý sklon myšlenek.“ (1. Paralipomenon 28:9) Samotný Šalomoun se modlil o „poslušné srdce“. (1. Královská 3:9) Přesto stál před obtížným úkolem udržet si takové srdce po celý svůj život.
20 Máme-li být v tomto ohledu úspěšní, musíme nejen získat srdce, které je příjemné Jehovovi, ale musíme své srdce také střežit. Chceme-li toho dosáhnout, musí připomínky Božího slova být stále blízké našemu srdci — musíme je uchovávat ‚uprostřed něj‘. (Přísloví 4:20–22) Měli bychom si také zvyknout zkoumat své srdce a na modlitbách přemýšlet o tom, co prozrazují naše slova a skutky. Takové uvažování však má opravdovou hodnotu jen tehdy, když upřímně prosíme Jehovu, aby nám pomohl napravit všechny slabosti, které odhalíme. A velmi důležité je stále dávat bedlivý pozor na to, co do srdce přijímáme prostřednictvím našich smyslů. Jsme ujištěni, že pokud to budeme dělat, pak „Boží pokoj, který převyšuje všechno myšlení, bude střežit [naše] srdce a [naše] myšlenkové síly prostřednictvím Krista Ježíše“. (Filipanům 4:6, 7) Ano, buďme odhodláni střežit své srdce více než všechno ostatní, co má být střeženo, a sloužit Jehovovi s úplným srdcem.
Vzpomínáte si?
• Proč je důležité střežit srdce?
• Jak nám zkoumání toho, co říkáme, pomůže střežit své srdce?
• Proč bychom měli své oko udržovat „prosté“?
[Obrázky na straně 23]
O čem obvykle mluvíme v kazatelské službě, na shromážděních a doma?
[Obrázky na straně 25]
Oko, které je prosté, není rozptylováno