Falešní proroci dnes

JEREMJÁŠ sloužil jako Boží prorok v Jeruzalémě, a to v době, kdy bylo město plné modlářství, nemravnosti a zkaženosti a kdy se v něm prolévala nevinná krev. (Jeremjáš 7:8–11) Nebyl jediným prorokem, který tehdy působil, ale ostatní většinou sledovali pouze vlastní zájmy a byli zkažení. V jakém smyslu? Jehova prohlašuje: „Od proroka až po kněze každý jedná falešně. A snaží se lehkomyslně uzdravit zhroucení mého lidu a říkají: ‚Je mír! Je mír!‘, když žádný mír není.“ — Jeremjáš 6:13, 14.

Falešní proroci se snažili vyvolat zdání, že i přes veškerou zkaženost, která je v zemi, je všechno v pořádku a že tamní obyvatelstvo je v míru s Bohem. To ale nebyla pravda. Čekal je Boží soud, což nebojácně ohlašoval Jeremjáš. Když babylónští vojáci v roce 607 př. n. l. srovnali Jeruzalém se zemí, zničili chrám a obyvatelstvo buď pobili, nebo odvlekli jako zajatce do dalekého Babylóna, byl ospravedlněn pravý prorok Jeremjáš, a ne falešní proroci. Pár ubožáků, kteří v zemi zůstali, uprchlo do Egypta. — Jeremjáš 39:6–9; 43:4–7.

Čeho se falešní proroci dopustili? „ ‚Hle,. . . jsem proti těm prorokům,‘ je Jehovův výrok, ‚těm, kteří ukrádají má slova, každý svému druhovi.‘ “ (Jeremjáš 23:30) Falešní proroci okrádali Boží slova o jejich význam a působivost, když vybízeli lidi, aby naslouchali raději lžím než pravdivému varování od Boha. Nemluvili o „velkolepých Božích věcech“, ale o svých vlastních myšlenkách a říkali to, co lidé chtěli slyšet. Jeremjášovo poselství opravdu pocházelo od Boha, a kdyby Izraelité jednali podle jeho slov, zůstali by naživu. Falešní proroci ‚ukrádali Boží slova‘ a lid vedli do záhuby. Jejich jednání přesně odpovídalo tomu, co řekl Ježíš o nevěrných náboženských vůdcích své doby: „Jsou to slepí vůdci. Jestliže tedy vede slepý slepého, oba spadnou do jámy.“ — Skutky 2:11; Matouš 15:14.

I dnes, stejně jako v době Jeremjášově, existují falešní proroci, kteří tvrdí, že zastupují Boha Bible. Také oni však ukrádají Boží slova, když káží věci, které odvádějí pozornost lidí od toho, co prostřednictvím Bible skutečně říká Bůh. Jak to dělají? Najděme si odpověď na tuto otázku tím, že jako zkušebního kamene použijeme biblického učení o Království.

Pravda o Království

Boží království bylo hlavním námětem Kristova učení a v evangeliích se o něm mluví více než stokrát. Na začátku své služby Ježíš řekl: „Musím oznamovat dobrou zprávu o Božím království. . . , protože k tomu jsem byl vyslán.“ Učil své následovníky, aby se modlili: „Ať přijde tvé království.“ — Lukáš 4:43; 11:2.

Co je tedy toto Království? Podle slovníku The New Thayer’s Greek English Lexicon má řecké slovo, které se v Bibli překládá výrazem „království“, především význam „královská moc, kralování, nadvláda, panství“ a za druhé „území podřízené nadvládě nějakého krále“. Z toho bychom logicky vyvozovali, že Boží království je doslovná vláda vykonávaná králem. Odpovídá to skutečnosti?

Ano, odpovídá, a Králem je sám Ježíš Kristus. Než se Ježíš narodil, řekl anděl Gabriel Marii: „Ten bude velký a bude nazýván Syn Nejvyššího; a Jehova Bůh mu dá trůn jeho otce Davida.“ (Lukáš 1:32) Ježíš obdržel trůn, a z toho je patrné, že je Králem, vládnoucím panovníkem. Důkaz, že toto Království je doslovná vláda, poskytuje také Izajášovo proroctví: „Narodilo se nám dítě, byl nám dán syn: a na jeho rameni bude vláda. . . Přibývání jeho vlády a pokoje bude bez konce.“ — Izajáš 9:6, 7, Překlad Krále Jakuba.

Kde Ježíš panuje? V Jeruzalémě? Ne. Prorok Daniel měl vidění, v němž spatřil Ježíše, jak přijímá Království, a jeho vidění ukazuje Ježíše v nebi. (Daniel 7:13, 14) To odpovídá způsobu, jak Ježíš mluvil o Království. Často je nazýval „nebeské království“. (Matouš 10:7; 11:11, 12) To také odpovídá slovům, která řekl Ježíš při výslechu Pilátovi: „Mé království není částí tohoto světa. Kdyby mé království bylo částí tohoto světa, moji sloužící by byli bojovali, abych nebyl vydán Židům. Mé království však není z tohoto zdroje.“ (Jan 18:36) Učil vás váš duchovní nebo kněz, že Ježíšovo království je skutečná vláda, která panuje z nebe? Nebo vás učili, že Království je pouze něco, co existuje v srdci? Jestliže vás učili takové věci, pak vám ukrádali Boží slova.

Jaký vztah je mezi vládou Království a všemi rozmanitými formami lidské vlády? Publikace The Encyclopedia of Religion (Encyklopedie náboženství), jejímž redaktorem je Mircea Eliade, uvádí, že reformátor Martin Luther při pojednání o Království, podotkl: „Světské vlády. . . mohou být také označeny jako Boží království.“ Někteří učí, že lidé mohou svým vlastním úsilím dosáhnout toho, že se lidské vlády budou více podobat Božímu království. Světová rada církví v roce 1983 prohlásila: „O naší opravdové touze po míru svědčí zcela určité činy, a proto může Boží Duch použít našich chabých pokusů k tomu, aby se království tohoto světa více přiblížila království Božímu.“

Povšimněme si však, že v Pánově modlitbě („Otče náš“) Ježíš učil své následovníky, že se mají modlit o příchod Božího království, a teprve potom jim řekl, aby se modlili: „Ať se stane tvá [Boží] vůle, jako v nebi, tak i na zemi.“ (Matouš 6:10) Jinými slovy, lidé nezpůsobí příchod Božího království tím, že budou konat Boží vůli. Právě příchod Království povede k tomu, že se bude dít na zemi Boží vůle. Jak se to stane?

Poslyšme, co říká proroctví ve 2. kapitole Daniela, ve verši 44: „Ve dnech těch králů [lidských vládců v čase konce] zřídí nebeský Bůh království, které nebude nikdy zničeno. . . Rozdrtí a ukončí všechna tato království.“ Nemůžeme se divit Ježíšovým slovům, že jeho království není částí tohoto světa! Toto Království naopak zničí království neboli vlády tohoto světa a bude panovat nad zemí místo nich. Jako Bohem zřízená vláda nad lidstvem se pak postará o to, aby se na zemi děla Boží vůle.

Důvod pro takový drastický zásah ze strany Království se lépe objasní, když si uvědomíme, kdo má nad tímto světem vládu. Apoštol Jan napsal: „Celý svět leží v moci toho ničemného.“ (1. Jana 5:19) ‚Ten ničemný‘ je Satan Ďábel, o němž Pavel řekl, že to je „bůh tohoto systému věcí“. (2. Korinťanům 4:4) Je naprosto nemožné, že by nějaké instituce ve světě, jehož bohem je Satan Ďábel, mohly být ztotožněny s Božím královstvím.

To je jeden z důvodů, proč se Ježíš nevměšoval do politiky. Když se židovští nacionalisté snažili učinit jej králem, vyhnul se jim. (Jan 6:15) Jak jsme viděli, otevřeně řekl Pilátovi: „Mé království není částí tohoto světa.“ A v souladu s tím řekl o svých následovnících: „Nejsou částí světa, právě jako já nejsem částí světa.“ (Jan 17:16) Náboženští vůdcové, kteří učí, že se příchod Božího království urychlí zlepšováním v rámci tohoto systému věcí, a kteří povzbuzují svá stáda k úsilí v tomto směru, jsou tedy falešní proroci. Okrádají skutečná slova Bible o jejich význam a účinnost.

Proč to je tak důležité?

Je to všechno jen nějaká intelektuální diskuse? Rozhodně ne. Nesprávné nauky o Božím království svedly mnoho lidí, a dokonce ovlivnily běh dějin. Například publikace Théo, římskokatolická encyklopedie, říká: „Boží lid postupuje směrem k Božímu království, kterému dal na zemi počátek Kristus. . . Církev je semenem tohoto království.“ Skutečnost, že se katolická církev ztotožnila s Božím královstvím, poskytla ve středověku, kdy vládly pověry, církvi neobyčejnou světskou moc. Až dodnes se církevní autority snaží ovlivňovat běh světských záležitostí, přičemž svou činností některé politické systémy podporují, a jiným oponují.

Jeden komentátor vyjádřil jiný dnes velice rozšířený názor. Řekl: „Cesta revoluce je království, protože revolucí se lidé scházejí v novém lidství, podníceni božským symbolem, který byl dán prostřednictvím muže pravdy — Ježíše. . . , Gándhího. . . , Berriganových.“ Učení, že Boží království je možné podporovat politickou aktivitou, a přehlížení toho, čím Království skutečně je, vede náboženské vůdce k úsilí o získání politických úřadů. Tak jsou další osoby zataženy do občanských nepokojů nebo dokonce do partyzánských válek. Nic z toho neodpovídá pravdě, že Boží království není částí tohoto světa. A náboženští vůdcové, kteří se tak intenzívně věnují politice, rozhodně nejednají podle Ježíšových slov, že jeho praví učedníci nebudou částí světa. Ti, kteří učí, že Božího království bude dosaženo politickými kroky, jsou falešní proroci. Okrádají lid o Boží slova.

Kdyby náboženští vůdcové křesťanstva skutečně učili, co říká Bible, jejich stáda by věděla, že Boží království opravdu vyřeší takové problémy, jako je chudoba, nemoci, rasová diskriminace a útlak. Stane se to však v Božím čase a Božím způsobem. Nedojde k tomu reformováním politických systémů, což skončí, jakmile přijde Boží království. Kdyby tito duchovní byli pravými proroky, učili by svá stáda, že mají čekat, až zasáhne Boží království, ale že přitom mohou získat skutečnou, Bohem danou, praktickou pomoc při zvládání problémů, jež souvisí s různými projevy nespravedlnosti v tomto světě.

A učili by svá stáda, že zhoršující se poměry na zemi, které působí tolik těžkostí, byly prorokovány v Bibli a jsou znamením toho, že příchod Království je blízko. Ano, Boží království zanedlouho zasáhne a nahradí dnešní politické systémy. To bude skutečně požehnání! — Matouš 24:21, 22, 36–39; 2. Petra 3:7; Zjevení 19:11–21.

Lidstvo pod Božím královstvím

Co bude pro lidstvo znamenat příchod Božího království? Umíte si představit, že každé ráno vstanete plní energie? Nikdo z lidí, které znáte, není nemocný, nikdo neumírá. I vaši drazí, kteří byli mrtví, se k vám vrátili vzkříšením. (Izajáš 35:5, 6; Jan 5:28, 29) Již neexistují hospodářské starosti, které by vznikaly ze sobeckých obchodních praktik nebo vinou nespravedlivých ekonomických systémů. Máte svůj příjemný domov a mnoho půdy, na které můžete pěstovat všechno, co potřebujete, abyste uživili rodinu. (Izajáš 65:21–23) Ve dne i v noci se můžete procházet, kde chcete, a nemusíte se bát, že vás někdo napadne. Již nejsou žádné války — nic, co by ohrozilo vaše bezpečí. Každému záleží na tom, aby se vám dařilo dobře. Ničemní lidé již neexistují. Panuje láska a spravedlnost. Umíte si takovou dobu představit? Takový bude svět pod vládou Království. — Žalm 37:10, 11; 85:10–13; Micheáš 4:3, 4.

Je to snad jen nějaká vidina? Ne. Přečtěte si biblické texty uvedené v předcházejícím odstavci a uvidíte, že ve všem, co zde bylo řečeno, se obrážejí zcela určité Boží sliby. Jestliže vám až dosud nikdo neukázal tento pravdivý obraz toho, co pro lidstvo může vykonat a také vykoná Boží království, pak vás někdo okradl o Boží slova.

Naštěstí to však nemusí tak zůstat. Ježíš řekl, že v naší době se bude „tato dobrá zpráva o království. . . kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec“. (Matouš 24:14) Časopis, který čtete, je součástí tohoto kazatelského díla. Povzbuzujeme vás, abyste se nedali klamat falešnými proroky. Dívejte se hlouběji do Božího slova, abyste našli pravdu o Božím království. Tomuto Království, které je opatřením od velkého Pastýře, Jehovy Boha, se pak podřiďte. Je to skutečně pro člověka jediná naděje, a nikdy neselže.

[Obrázek na straně 5]

Luther učil, že můžeme na lidské vlády pohlížet jako na Boží království

[Podpisek]

S laskavým svolením kurátorů Britského muzea

[Obrázek na straně 7]

Jehova jako milující Pastýř přivodí prostřednictvím svého království poměry, které nemůže vytvořit žádný člověk