Život a služba Ježíše

Kristus triumfálně vjíždí do Jeruzaléma

DRUHÝ den ráno, v neděli 9. nisana, odchází Ježíš se svými učedníky z Betanie a směřuje přes Olivovou horu k Jeruzalému. Zanedlouho přicházejí k Betfage, která leží na Olivové hoře. Ježíš dává dvěma učedníkům pokyn:

„Jděte do vesnice, která je v dohledu, a ihned najdete uvázanou oslici a u ní oslátko; odvažte je a přiveďte je ke mně. A jestliže vám někdo něco řekne, povězte: ‚Pán je potřebuje.‘ Pak je okamžitě pošle.“

Učedníci sice v první chvíli nerozeznávají, že mají tyto pokyny něco společného se splňováním biblického proroctví, ale později si to uvědomí. Prorok Zecharjáš předpověděl, že Boží pomazaný král pojede do Jeruzaléma na oslu, ano „na vzrostlém zvířeti, synu oslice“. Podobně jel kdysi král Šalomoun na potomku osla ke svému pomazání.

Když vstupují učedníci do Betfage a berou tam oslátko a jeho matku, někteří z kolemstojících říkají: „Co to děláte?“ Ale když jim je řečeno, že jsou zvířata pro Pána, dovolují ti muži učedníkům, aby je odvedli k Ježíšovi. Učedníci kladou na oslici a na jejího potomka své svrchní oděvy, ale Ježíš si sedá na oslátko.

Ježíš přijíždí k Jeruzalému a zástupů přibývá. Většina lidí klade své svrchní oděvy na cestu a jiní utínají větve stromů a rozprostírají je před ním. „Požehnaný je ten, který přichází jako král v Jehovově jménu!“ volají. „Pokoj v nebi a sláva na nejvyšších místech!“

Někteří farizeové v zástupu se rozčilují kvůli tomuto volání a stěžují si Ježíšovi: „Učiteli, napomeň přísně své učedníky.“ Ale Ježíš odpovídá: „Říkám vám: Kdyby oni zůstali zticha, křičely by kameny.“

Když se Ježíš přibližuje k Jeruzalému, dívá se na město. Dává se nad ním do pláče a říká: „Kdybys ty v tento den rozeznalo to, co vede k pokoji — nyní je to však skryto před tvýma očima.“ Jeruzalém se dopouští svévolné neposlušnosti a musí za to zaplatit cenu, jak to Ježíš předpovídá:

„Tvoji nepřátelé [Římané pod vedením generála Tita] kolem tebe postaví opevnění ze špičatých kůlů a obklíčí tě a ze všech stran tě budou utiskovat a mrští o zem tebou a tvými dětmi uprostřed tebe a nenechají v tobě kámen na kameni.“ K tomuto zničení Jeruzaléma, které předpověděl Ježíš, skutečně dochází o 37 let později, v roce 70 n. l.

Jen o několik týdnů dříve viděli mnozí ze zástupu, jak Ježíš vzkřísil Lazara. Nyní stále vyprávějí druhým o tomto zázraku. A tak když Ježíš vstupuje do Jeruzaléma, je v celém městě rozruch. „Kdo je to?“ chtějí lidé vědět. A zástupy jim říkají: „To je ten prorok Ježíš z Nazaretu v Galileji!“ Farizeové naříkají, že vůbec nic nepořídí. Říkají totiž: „Svět šel za ním.“

Ježíš jde do chrámu učit, což dělá obvykle, když je na návštěvě v Jeruzalémě. Tam k němu přicházejí slepí a chromí a on je uzdravuje. Když přední kněží a znalci Písma vidí ty podivuhodné věci, které Ježíš dělá, a když slyší, jak chlapci v chrámu volají: „Prosíme, zachraň Syna Davidova!“, zlobí se. „Slyšíš, co říkají?“ protestují.

„Ano,“ odpovídá Ježíš. „Nikdy jste nečetli: ‚Z úst nemluvňat a kojenců jsi opatřil chválu‘?“

Ježíš dále učí a rozhlíží se po všem, co je v chrámu. Chýlí se k večeru. Společně se dvanácti tedy odchází a vydává se zpět asi dvě míle daleko do Betanie. Tam zůstává v neděli na noc, pravděpodobně v domě svého přítele Lazara. Matouš 21:11, 14–17; Marek 11:11; Lukáš 19:29–44; Jan 12:12–19; Zecharjáš 9:9.

◆ Kdy a jak vstupuje Ježíš do Jeruzaléma jako král?

◆ Proč je důležité, že zástupy chválí Ježíše?

◆ Co Ježíš pociťuje, když se dívá na Jeruzalém, a jaké proroctví vyslovuje?

◆ Co se děje, když jde Ježíš do chrámu?